1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Hele pane Ladislave Marku, pokud vím byla dohoda pouze na jeden příspěvek, ale pán se nám rozepsal jak v usnesení.Poradím Vám jedno pane Marku odejěte, tady na těchto stránkách nemáte opravdu vůbec co dělat, opravdu se nad sebou zamyslete a dovolím si Vás označit za tupého idiota a nechce se mě vůbec věřit, že Vy jste sloužil někdy v minulosti u policie.Možná na Vaše příspěvky čekají v Klubu pěstitelů pampelišek. Držte slovo a už sem nelezte.

N É !!!, bude nuda ...

No tak to mu doteď příspěvky dole radily totéž, ale byly mírné jako beránek.A že má Marek zahrádku k tomu se tady přiznal, ale že by pěstoval pampelišky s tím se fakt ještě nepochlubil, kluk jeden ušatej tajemnej.

kdo a čím nás tady potom bude bavit????

for všichni
Prosím vás nechte u rentiéra na pokoji. Když na jeho výroky nebudete reagovat, tak přestane psát ty převážně nesmysly.

Pro nicka " rentiér". Koukám, že máte opravdu velkou nenávist vůči policistům a podobně.Již jednou jsem Vám sdělil, nic Vám do mě není. Běžte poučovat jiné, já mám něco za sebou, nevím jak vy.Jestli jste odpracoval někde v jednom zaměstnání 25 let, tak poučujte, je vidět, že ne.Většinou poučují anonymně, co nic neudělali pro společnost.Koukám, že nemůžete snést, že Vám někdo slušně oponuje. Jinak urážet se nemá, to svědčí o jakého člověka se jedná. Potom by bylo dobré odpovědi nekopírovat, snad máte svůj úsudek. Pak opravdu někoho poučujte. Koukám, že točíte, jsem naprosto vyrovnaný člověk, já problém nemám, je vidět, že vy ano. Hlavně Vás neurážím, slušnost,je slušnost. Bylo by dobré si to zapamatovat.S pozdravem příjemného večera jenom spokojený občan ,rentiér.Pro " nemůže " buďte tak laskav pane, neuvádějte nesmysly, udáje, když je nemáte ověřené. To svědčí , že jste člověk, který rád provokuje, o koho se též jedná.To bych mohl také napsat, že Vy netaháte, když to není pravda, ale já to v povaze nemám.

na "tohle" už mě fakt napadají jen neslušné výrazy. Prostě "chytrému napověz, hloupého kopni", tady i kdyby ho člověk ukopal tak to bude zbytečná námaha a v té hlavě se mu nerozsvítí. No zase "kde nic není ani smrt nebere" a "vůl zůstane volem, býk z něho už nikdy nebude". A jak může mít policista nenávist vůči policistům to mi taky hlava nebere. No co se dá dělat když má někdo "IQ tykve", ale dobře jsme se pobavili, ne??

pobavili, až zase na ten pravopis, ale nyní už jen lehce, rentiér jde do sebe i v tomto směru !!! Tak zas někdy ...

ale není on ten rentiér naklonovaný denver, nebo obráceně, nebo snad "já na bráchu, brácha na mě", nebo že by "podoba čistě náhodná", no to je potom fakt náhoda...... jeje dobrý večer pane Marek...

to je hrozné ti anonymové co. Co oni si vůbec myslí, že tak výborného bývalého poručíka budou zesměšňovat? A proč to dělají, když se zesměšňuje sám, viďte. To je dneska mládež to je hrůza. Určitě víte jaká "bije", to za našich mladých časů nebylo viďte. A jak jde život, už vám dupou králíci? To jsme si hezky pokecali, co. Zdraví Franta Vopršálek

bejkvalka E-mail

po delší době jsem zavítal na tyto stránky a vidím zde opět Láďu "výslužku",který svými pocity zaměstnává ostatní, bohužel nejen zde, ale i na stránkách Ivana Langera. Tak vzkaz pro něj. Hergot chlape, jdi do sebe a nedělej ostudu Lípákům. Bývalý z Mimoně.

Pro nick "ani". Zase se zde stejný člověk, nebo jiný nemístně vyjadřuje. Nejste policista. Jinak by Vás zajímal údaj, že drtivá většina policistů odešla po 25 letech služby, někdo při starém, někdo při novém zákoně, pro koho to bylo výhodnější. Každý je stůjcem svého štěstí.Jinak zdar netáhlům , to není na moji adresu pane, asi jste si mě s někým spletl. Jak jsem uvedl, já mám něco za sebou, opakuji, co vy. Nevím, jestli čtete pozorně.Jsou i fetky, závadové osoby,jak jsem jim říká, opilci, podvodníci a podobně. Těm můžete nadávat do netáhlů, jestli Vás to také baví. Nevím, zda máte opravdu něco za sebou, asi ne,tak važte slova, nadávat se nemá, jak jsem několikrát sdělil. Sám/i/jste uvedl/i/, že jenom plodná diskuse, ale urážet, to snad ne. S pozdravem jenom velmi spokojený občan rentiér.

už nevím jak to říci aby to pochopil i majitel IQ tykve. To žes odešel po 25 letech služby je tvoje věc a mluv sám za sebe, spousta dalších i po 25 letech slouží dál, slouží dobře a bez vyhoření, ale to už ti řekli i na stránkách UBS, tak si ty tvoje zaručené údaje nech třeba pro strýčka příhodu. Víš co, dobrá rada nad zlato, tak se jí chop - svítí sluníčko běž třeba na procházku, nebo se opalovat na zahrádku, nebo si běž odpočinout ať nevyhoříš taky ve svém současném zaměstnání a nebo z těch svých blábolů napiš knihu, třeba ti ji někdo v pomatení mysli vydá a ty na tom ještě vyděláš. Ať nemarníš čas zbytečně.

rentiér

JÁ JSEM OPRAVDU ÚPLNĚ ZDRAVÍ ČLOVĚK A NEMÁM PAPÍRY NA HLAVU - JSEM JENOM TROCHU POSTIŽENÝ A UBLÝŽENÝ

ve svém současném zaměstnání vyhořet, protože jak uvedl před pár dny, ještě netahá

..to je neštěstí, když "tohle" pracovalo u policie a celých 25 roků bylo taky mým kolegou,...děs a hrůza a ostuda policistů. Říká se, že v životě je "nejhorší srážka s blbcem". Ano rentiére, teď už vím a tys mě o tom přesvědčil, že je to pravda. U policie jsem přes 30 roků a ještě nevyhořívám.

Jen jsem čekal, jak ten pán bude reagovat. Proto jsem připsal tu větu o pravopisu.Když se mu něco vytkne, tak hned urážky, hlavně anonymně, jak úchvatné.Pro xyz, já jsem v klidu, nemám za co stydět, ale urážet se nemá, jak jsem zde několirát uváděl. Jimak pod tímto nickem , jak se ten pán píše /rentiér/ není policista, ale pořád člověk, co dovede jenom urážet. Na otázky, zda má něco za sebou, není schopný reagovat, ale pravdivě. Kdybyste byl policistou, tak na urážky na webu budete reagovat, ne někoho urážet. S pozdravem jenom velmi spokojený občan, rentiér pane.

Pořád vám říkám,že drtivá většina z vás je k ničemu:

http://www.novinky.cz/domaci/194014-otrockou-praci-zazilo-v-cr-m noho-ukrajincu.html

Dávat pokuty důchodcům za lékárničku.......,to je jedno z mála co by vám šlo.

Pro rentiéra. Vy se divíte.Jenom jsem musel reagovat, po dobu, co jsou zde webovky, tak jsou zde i tací,co pod různými nicky uráží policisty a rentiéry. Je přirozené na to reagovat, sám byste si to nenechal líbit.Stačí si je po celou dobu webu vyhledat. Jinak se policejni práce, metodika po letech nemění.Nikoho neurážejte, nic Vám do mne není. Vás někdo nemístně urážet, tak hned urážky a tykačka. Je vidět, že o policejním řemesle nic nevíte, pak , že jste se dosti snížil k tomu, zde nemístně urážet.Víte pane, je to opravdu ubohé, já žádný problém nemám, mám dojem, že vy asi ano. Potom, zda jste někde vydržel v jedné práci více než 25 let, tak zde něco piště. Já mám něco za sebou, nevím jak vy. Doufám, že Vám jde aspoň pravopis.S pozdravem jenom spokojený občan rentiér.

Že Vás to ještě baví...

s pravopisem je potřeba začít IHNED u sebe, neboť 4.3.2010 to jsou blbé keci s měkkým "i" a o 4 řádky níže už kecy správně, tedy s tvrdým "y". Ale objevil jsem i další hrubky, takže k zamyšlení samotného sebe nad sebou ...

..to je neštěstí, když "tohle" pracovalo u policie a celých 25 roků bylo taky mým kolegou,...děs a hrůza a ostuda policistů. Říká se, že v životě je "nejhorší srážka s blbcem". Ano rentiére, teď už vím a tys mě o tom přesvědčil, že je to pravda. U policie jsem přes 30 roků a ještě nevyhořívám.

já jsem ještě nevyhořel a to mám též víc jak 25 let odslouženo v přímém výkonu, takže rentiére chyba bude asi v tobě ... zdar netáhlům

JÁ JSEM OPRAVDU ÚPLNĚ ZDRAVÍ ČLOVĚK A NEMÁM PAPÍRY NA HLAVU - JSEM JENOM TROCHU POSTIŽENÝ A UBLÝŽENÝ

Jenom na dokreslení chytrolíni, nic ve zlém, až budete mít odboucháno, to co jsem napsal, pak možná kritizujte. Já s prací problém neměl a nikdy nebudu mít. Jo, na úřadu práce jsem byl, k tomu náhradní pojištění, takže do zápočtu. Asi ten zápočet závidíte. Začněte pánové od sebe, až něco dokážete, pak možná máte právo kritizovat. Jak jsem již uvedl, nikoho urážet a ani bývalé kolegy Vám nepřísluší. Nic o té práci nevíte a měnit nicky, jak úchvatné. S pozdravem velmi spokojený občan rentiér.Jenom doplním : Venku svítí sluníčko, už se těším na práci na zahrádce , na mecheche a podobně. Nevím, jak jste na to s prací vy, možná že někteří bez práce, pište jenom, co je pravda. Jinak Vám do mne nic není.Mělo by to zde být jenom pro plodnou diskusi, ne ty nesmysly, bláboly, co uvádíte na adresu policejního řemesla, a hlavně Vám nepřísluší nikoho urážet. Stačí si pročíst za rok, co zde píšete pánové za hnusoty, na adresu těch, o kterých nic nevíte a ani o jejich práci. Tak těžké to na pochopení není.

ty prostě nepochopíš, odsuzují tě tvoji bývalí kolegové kteří už dávno něco dokázali, odbouchali daleko víc roků než ty, a nevyhořeli. V žádném jejich příspěvku nejsou žádné urážky a o policejní práci vědí možná víc než ty, protože ty za roky co jsi v civilu už nejsi v reálu, žiješ v nějaké fantazii. V tvé nenávisti ke všemu a ke všem píšeš krom chorobného blábolení urážky jen ty a jestli myslíš, že tvé příspěvky jsou plodnou diskusí, tak bys měl navštívit nejspíš lékaře, tady ti nikdo nepomůže. Musíš být hodně závistivý, nenávistný a také nešťastný člověk. Je mi tě líto.

Česká republika - Policie České republiky
Oznámení ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jč.kraje
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje České Budějovice
Č.j.: KRPC-14822-1/ČJ-2009-020080 4. 3. 2010

Na základě ustanovení § 22 odst. 1 a § 23 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. (dále jen „zákon“),na obsazení 005 služebních míst vrchní komisař
ve služební hodnosti vrchní komisař

Náplň služebního místa:

Výkon nejnáročnějších policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně nejsložitější trestné činnosti v příslušnosti útvarů s územně vymezenou působností vyššího stupně.Se zařazením: Krajské ředitelství policie Jč. kraje
Nám.řed.kraj řed.pro kr.sl. a vyš.
Odbor hospodářské kriminality
2.oddělení hospodářské kriminality


Místo služebního působiště: České Budějovice

Předpokládaný termín ustanovení na služební místo: 1. 5. 2010
Charakteristika služebního místa:tarifní třída 09
minimální doba trvání služebního poměru nahrazeno vysokoškolským vzděláním
minimální stupeň dosaženého vzdělání vysokoškolské v bakalářském studijním programu

Zákonné požadavky na volné služební místo

Oprávnění přístupu k utajované informaci podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, na stupeň utajení Vyhrazené

Splnění podmínek ustanovení § 22 odst. 2 a 3 zákona (zejména dosahování alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby dle služebního hodnocení)
Další znalosti a dovednosti (nesplnění není důvodem k nezařazení do výběrového řízení):
velmi dobrá znalost trestního práva hmotného i procesního
velmi dobrá znalost norem upravující občanské a obchodní právo
velmi dobrá znalost kriminalistiky a operativně pátrací činnosti
velmi dobrá znalost policejních činností v trestním řízení při odhalování a dokumentaci skutkově a právně nejsložitější trestné činnosti
komunikační schopnosti
samostatnost, flexibilita a vysoké pracovní nasazení
odolnost vůči zátěži
uživatelská znalost práce na PC, s důrazem na systém ETŘ
absolvování základní odborné přípravy
řidičský průkaz skupiny "B", včetně oprávnění k řízení služebních dopravních prostředků
Nárokové složky služebního příjmu:základní tarif v tarifním stupni podle započitatelné praxe
zvláštní příplatek ve sk. zvl. přípl. 1 rozpětí 6 000 Kč až 12 000 Kč
základní tarif bude zvýšen o 10% za směnnost v případě, že ji vyhlašovatel na volném služebním místě vyžaduje

Výčet dokladů, které připojí uchazeč o volné služební místo k přihlášce:
profesní životopis zaměřený zejména na předchozí průběh zaměstnání a současné služební zařazení
kopie služebního hodnocení podle zákona
ověřené kopie o nejvyšším dosaženém vzdělání
- kopie dokladu o ukončení základní odborné přípravy
- doklad o jmenování do služební hodnosti a o době trvání služebního poměru dle § 7, odst.2, zákona č.361/2003 Sb.
- prohlášení o vyjádření souhlasu s nahlédnutím do osobního spisu a přehledu o uložených kázeňských odměnách a trestech
- souhlas se zpracováním osobních údajů (dle přílohy č.3 k ZPPP č.15/2008)

V souladu s ustanovením § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně“) vyhlašovatel informuje uchazeče o tom, že bude shromaždovat, zpracovávat a uchovávat jeho osobní údaje, včetně citlivých údajů v rozsahu nezbytném pro uskutečnění výběrového řízení.

Podle ustanovení § 12 zákona o ochraně má uchazeč právo, pokud o to požádá, na informaci o zpracování svých osobních údajů.

Podle ustanovení § 21 zákona o ochraně, zjistí-li nebo domnívá-li se uchazeč, že jsou zpracovávány osobní údaje v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, může požádat o vysvětlení nebo o odstranění takto vzniklého stavu. Současně má právo se svým podnětem obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Předložené osobní údaje budou uchazeči vráceny spolu s informací o jeho výsledku ve výběrovém řízení.

Písemnou přihlášku, požadované doklady včetně svojí kontaktní adresy a telefonu (popř. e-mailu) uchazeč doručí do 31. 3. 2010 na adresu:

Policie České republiky
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje
Lannova 26
370 74 České Budějovice
(k č.j. KRPC-14822-1/ČJ-2010-020080)



Uchazeči splňující stanovené zákonné podmínky budou pozváni k absolvování výběrového řízení. Pokud nebudou k písemné přihlášce přiloženy všechny požadované doklady, nebude uchazeč do výběrového řízení zařazen.

Případné další informace podá vedoucí odboru plk. JUDr. Mgr. Milan VEITL, služební telefon 221340, nebo vedoucí 1. oddělení mjr. Bc. František ZACHER, služební telefon 221341.
plk. Pavel KUČERA v.r.
ředitel pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jč.kraje

Co tím chtěl básník říci ?

Je důležité si připomenout, že slovo "politika" samo o sobě znamená dvě věci, ne jednu. V jednom smyslu používáme slovo politika dnes, totiž charakterizujeme jím strany, volby, lidi, kteří se dostávají do vlády - politika je v tomto smyslu boj o moc.
Avšak slovo "politika" má také starší význam, který je spojený se slovem "polis", město, neboli to, čemu dnes říkáme společnost. A společnost není založena na konkurenčním boji, ta je více založena na spolupráci. Je méně založena na moci a více na tom, co nás všechny spojuje prostřednictvím kolektivní totožnosti a sdíleného osudu. Jsou to skutečnosti, které nás spojují bez ohledu na to, jak hlasujeme ve volbách. Jde totiž o společné dobro.
A to závisí nejen na vládách, ale i na nás, na nás všech společně. Dobro žije ve zvyklostech srdce, které vznikají v rodinách, které se praktikují v sousedských komunitách a které se každodenně obnovují v nedramatických činech laskavosti a pomoci. Pokud o ně přijdeme,světě je už ŽÁDNÉ ZÁKONY NA SVĚTĚ JE UŽ NEOBNOVÍ !!!
http://www.blisty.cz/2010/3/5/art51486.html
Politici se především rvou o moc a prebendy. Tím ZNIČÍ celou společnost.