Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Likvidace české policie běží v plném proudu a podle předem daného plánu. Přál bych pronajímateli nemovitostí na olomoucku NEministovi Langerovi práci s novými náborovanými kolegy-chybí jim slušnost, vychování a základní lidské mravy.

Jedinej kdo podvádí jste vy, co jste se k tomu přiznali na těchto fórech. Nedaníte vedlejšák, který máte zakázanej - hovada!

....PRO VŠECHNY POLICAJTY.....za číslovkou řadovou se píše vždy TEČKA.....už se na to nemůžu fakt dívat! Děkuji za pochopení

bůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůů ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů bůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůů...... ................................................................ .........................................takže nic nového

Fakt sranda : většina poldů, kteří konstatují reálná stav u PČR (pokud se to tak dá ještě nazvat) to dělají zde zdarma.... ostatní jsou zřejmě narozdíl od reálně diskutujících za to placeni

Tak jsem se vrátil z dovolené a zjistil jsem, že se tady nic nezměnilo, pořád asi tu stěžujete vy klucí pitomí!Dostal jsem navýšenej osobní příplatek a odměnu (tohle potkalo i polovinu našeho oddělení). Takže si plánuji další cesty po světě. Přestaňte čeřit vodu, máme se u policie dobře, chce to jenom zatnout zuby, trochu se snažit a hlavně nechlastat a nehulit a dá se ušetřit z našich platů pěknej peníz.

PRO "m": Homosexuál nejsem, ale jsem k nim tolerantní.
Jinak má přítelkyni, ale to není vůbec podstatné. Podstatné je, že mě policejní práce baví, jsem spokojený a výše platu je pro mě zatím dostačující.

Ty jeden magore, nechceš zaplatit ještě jednu dovolenou aby tu byl klid.

s.... na provokatéra.

4 Imperius
Hulit bys především měl přestat ty, pak píšeš takovéhle kraviny...

Taky nemám nic proti homosexuálům, pokud mne neotravují. Ale ubožáček jsi (a ještě k tomu hajzlík) a možná gauner. Z jednoho důvodu: protože jsi provokatér s cílem nasrat všechny řadové poldy. Policajtem určitě nejseš. A až budeš mít děti, určitě si nebudeš vyskakovat jako teď (i když jako podnikatýlek na hezký dovolený budeš mít vždycky). Navrhuji, aby nikdo nereagoval na tohoto gaunera i když stejně (zase) bude zde opruzovat pod jiným označením.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ DO CIVILU ANIŽ BY ČEKALI NA DALŠÍ LIKVIDAČNÍ REFORMY V PODÁNÍ NEMINISTRA LANGERA.

Ne náhodou jsem si dnes našel tuto diskusi,neb jsem hledal,kde bych si mohl postěžovat na ty,kteří mají na dveřích svých vozidel načmáráno,že mě mají pomáhat a chránit. Dnes mě na kruháči naboural dvacetiletý mladík a když jsem se vzpamatoval s manželkou z té rány,a když jsem viděl jak mladík rychle opustil kruhový objezd na parkoviště a jal se překotně zbavovat z boků a střechy svého vozidla označení Taxi ,za ujištování že se nějak dohodneme,napadlo mě jediné a to že bych měl zavolat ty,kteří by mě měli ochranovat a pomáhat. Jistě si domyslíte,protože jste tady zřejmě téměř všichni policisté,jak se to všechno dál vyvíjelo. Byl jsem p.prap.poučen,že moje auto nemá hodnotu 50 tisíc a když mám jen naražené koleno,proč je vůbec si dovoluji volat,že se mám s viníkem nehody dohodnout. Já se ale na rozdíl od našich zákonodárců,kteří vymýšlejí tak pitomé zákony.myslím,že se nemohu dohodnout a věřit že bude ještě dohoda v pondělí platit s člověkem,který evidentně načerno provozuje taxislužbu,což dopraváky evidentně nezajímalo,navíc uznejte,že při této dohodě u každé takto dohodnuté autonehody můžou oba aktéři být např. totálně ožralí a de facto se dál nic neděje. Když jsem dál trval na sepsání záznamu o nehodě,p.prap. s lítostí odvětil,že bude muset viníkovi dát 2500 kč pokuty,když jsem,cituji: tak mimo a jako oslovení vůči mě použil bodré slovo"chlape". Po mém ohrazení konečně sepsal záznam,dal nám oběma fouknout,instrukce ohledně pojištovny a propustil nás. Já se vrátil se postarat se o své méněcenné auto pod 50 tisíc s urvaným předním kolem,zničeným blatníkem a hnutou nápravou a viník odjel ,zřejmě dál podnikat. Můžete si klidně myslit ze své služební pozice,jak měli Vaši kolegové z hlediska zákona,který vymyslel Váš pan Langer a jeho squadra,pravdu,já ,který jsem v důchodu a 43 let jsem platil daně,ze kterých jste placeni,si myslím,že byste se měli stydět a ten pitomý a směšný nápis z boků svých vozidel smazat,je to jen farizejství. Takže,jestli jste si tento příspěvek přečetli,zasmějte se ,zatukejte na čelo, a dál se tady na této stránce hádejte o penězích,uznání a kariéře.

Pane Pavle, plně s Vámi souhlasím. Jako bývalý policista nechápu a je mi zcela proti mysli, aby se při vyšetřování dopravních nehod postupovalo způsobem jakým popisujete. Považuji to zcela za demagogii ze strany " tvůrců" zákonů či vyhlášek apod. Ještě nikdo nezrušil ustanovení zákona o trestání přestupků v silniční dopravě. Při plánované úpravě, jak má na mysli " božský" min. vnitra Langer je zcela jasné, že řidič, který se dopustí přestupku v sil. dopravě a bude přistižen policistou a nezpůsobí žáden kolizní stav, nedejbože dopravní nehodu, dopadne ve finále daleko hůře než řidič, který vám poškodí vozidlo, protože hrubým a závažným způsobem porušil pravidla sil. provozu a nehledě k tomu, že z postihu může bez úhony i vyjít ten, který má v sobě alkohol či jiné návykové látky. Vím o čem mluvím. Dopravní nehody jsem vyšetřoval přes 25 let. V případě, že byste se dostal do obdobné situace Vám mohu jen poradit to, aby jste trval vždy na prošetření nehody. Policie je povinna přijmout toto oznámení. Policie není od toho, aby zjišťovala výši škody, ale je povinna prošetřit příčinu nehody ( vždy totiž dojde k porušení zákona ať to již zakládá znaky přestupku či případně trestného činu). Pokud policie takto konat nebude, podejte si stížnost a bezesporu toto vyhrajete na plné čáře.

A bude hůř, hmotná škoda od začátku roku bude někde na 100000 nebo i více, jak jinak stlačit ty nepříznivá čísla.

Pane Pavle, musím souhlasit. Také jezdím svým soukromým vozidlem a jsem policista. A také jsem se bohužel setkal s podobným přístupem a je mi za takové kolegy stydno. Ono je to o tom přístupu k lidem. Pak jsou ve Vás smíšené a většinou negativní pocity. A já se tomu nedivím.

A k tomu heslu: myslím, že bylo chybou. Mě osobně dráždí (nebudu používat nevybíraných výrazů) a také dle mého i tu slušnou část uniformované policie.

Pane Pavle nevím co jste dělal, když jste ještě pracoval, ale asi by jste nebyl rád, pokud by některý Váš kolega ("lempl"), nedělal to co má a dělal vše pro to, aby nemusel dělat to co má, navíc ze zákona.
Jedna věc je, že někdo něco nechtěl dělat a druhá je, že VY si hned stěžujete, že ti policisté nic nedělají a ještě jsou placení z daní.
Já Vám řeknu, chybu jste udělal vy, jestli se Vám něco nezdálo, měl jste si napsat os. číslo podat stížnost, byla to věc osobní mezi vámi.
Také máte třeba chatu, chalupu a někdo ji třeba vykrade a co uděláte? Jdete to nahlásit, protože Vám někdo způsobil škodu. A tímto poté odčerpáváte peníze za plat mnoha policistů a vzhledem, k tomu nevím kolik jste konkrétně vy odvedl na daních, ale pravděpodobně jste si je již mohl své peníze zase odčerpat, ale policie pracuje pro Vás i nadále to je totiž princip solidarity.
Navíc věřte tomu nebo ne, znám řadu důchodců, kteří předbíhají v tramvaji, v obchodě, u lékaře, ale já nikdy opravdu nikdy neházím důchodce do jednoho pytle a to taky žijí z mojich daní...
Kupodivu se nikdo nepozastavuje nad tím, že v armádě je příspěvek na bydlení okolo 10.500kč a dostane ho každý k platu, asi to není z daní, ale z darů

Tak koukám, že tedy dělají ostudu Policii ČR stále stejní lidé - ti znenuznaní chudáčci, kteří nejsou schopni pro svou lenost, či pro něco jiného se u složky zvané Policie ČR nijak prosadit a jsou tzv. věčnými hlídkaři, či výkoňáky na OOP bez sebemenší píle a vůle postoupit v žebříčku alespoň o stupínek výš třeba na operativu a tím pádem i do vyšší tarifní platové třídy. Tito si zde pak stále stěžují, že jejich hlídková či jiná základní služba na OOP je nad všechny ostatní a nejraději by měli plat alespoň okresního ředitele. Já rovněž prošel hlídkovou i výkonem na OOP a protože jsem nechtěl stagnovat a nadávat na malý plat, přešel jsem na operativu ( v době kdy to pro mne bylo finančně nevýhodné ) a dnes můžu otevřeně říci, že po 20 letech služby beru čistého více než 30.000,-Kč. Na své místo jsem se vypracoval bez jakékoli protekce a proto než neustále naříkat na tomto, či jiném fóru, myslím si, že by pro mnohé bylo užitečnější se nad sebou zamyslet a udělat něco sami pro sebe a nečekat, že že pro ně snad udělá něco někdo jiný. Ve fabrice rovněž dělník nebere více než mistr ale někomu prostě vyhovuje být celý život dělníkem a pouze nadávat jak je vše na prd. A velkou pravdu mají ti, kteří zde radí tzv zneuznalým policistům, aby, když si jich firma zvaná Policie ČR tak hrubě neváží, zkusili štěstí a předvedli své schopnosti jinde. To by mnozí koukali, co by museli vykonat za práci a kolik by ji museli venovat času nad rámec základní pracovní doby, aby se dostali na úroveň svého platu u PČR. Takže závěrem bych všem rádoby policistům - uplakánkům na tomto fóru vzkázal méně breku a více na sobě makejte. Pak se budete mít líp i vy.

4 Jirka
Drahý možná kolego. Jestli opravdu pracuješ u PČR, tak o svém platu pěkně kecáš. Jako operativec náš po 20-ti letech základ max 30620 Kč + nějaké ty příplatky, tak že celkem asi 35000 Kč a to hrubého. Když si to přepočítáš, tak to dělá +/- 25000 Kč čistého a ne více jak 30000 Kč. Jako operativec jsi max v 7 platové třídě a to je maximum, na víc nemáš nárok. Pravdu nemáš ani v tom, že každý může postoupit v žebříčku. Není to pravda. Někdo postoupit chce a někdo ne, někdo postoupit může a někdo ne. Ale i ten, který jak píšeš, je jen dělníkem má právo být řádně za svoji práci zaplacen. Každý nemá na to studovat VŠ aby se dostal na funkci. Dávám ti za pravdu pouze v tom, že když se někomu práce u PČR nelíbí, tak má možnost odejít a uplatnit se jinde. Uznávám, že někteří zde přispívající by asi měli v civilu velký problém se uplatnit. To ale nelze paušalizovat na všechny. Já osobně sloužím již 29 let, ale nemám zájem jít výš a tato práce se mi líbí. Práce na obvodě mi vyhovuje a jsem s ní spokojen. Nestěžuji si ani na výši výdělku. Nelíbí se mi ani to, že někteří kolegové zde pouze naříkají. Musíš ale uznat, že současné vedení PČR na obyčejné poldy dole tzv. na chodníku hledí jako na kusy a taky tak s nimi zacházejí. Podle mně je jednání nadřízených s podřízenými v současné době největší problém u PČR - tedy uplatňování z.č.361.Nejhůře jsou na tom mladí policisté, kteří nastupují po škole. Za takové peníze se opravdu nedá u PČR pracovat a vlastně každý den nasazovat krk za druhé.

Jirko tímto se jenom dokazuje to, že jsem měl pravdu, protože známý v Praze má skutečně 40000Kč hrubého a neustále mě tady oponují s nějakýma tabulkama. Ano má to do Prahy daleko a jelikož je podstav, tak bere velké odměny a prostě si nestěžuje a další cajti o Praze přemýšlejí. Vědí moc dobře, že když nezruší rentu, udělají si dobrý průměr a pápá a nebo se jim tam bude líbit a zůstanou. Jenže na tomto fóru jsou opravdu uplakánci co by chtěli mít oddělení nejlépe v baráku s malým nápadem a pěněz jak sraček. Tak zase můžete psát brekot, že rejete držkou v zemi.

Jirko ty málý lháři a provokatéré co to tady vykládáš za pohádky. Dnes už nikdo na SKPV nechce sloužit a všichni radši odcházejí do civilu.

A proč zmiňuješ protekci?

Spuhlas.

Sice se mě tvůj příspěvek zas až tak moc netýká, protože už jsem mimo službu, ale něco ti prozradím. V Praze je v současné době situace taková, že není možno vypisovat výběrová řízení na SKPV P-město, protože tím by s největší pravděpodobností mohlo docházet k odčerpávání lidí z pražských obvodů. Tato situace trvá cca od května 2008. V konečném důsledku to naprosto popírá kariérní řád, protože lidé z obvodu, zkušení pracovníci SKPV, se nemohou dostat výše, eventuálně tím uvolnit místa ambiciozním a vzdělaným policistům z MO. Toto je důsledek špatné komunikace mezi vedoucími funkcionáři a jejich podřízenými, protože v současné době je situace taková, že nikdo z funkcionářů se nesnaží policisty, kteří si podají žádost o civilu, jakkoliv motivovat k další službě, a to ani líbivými řečičkami. O penězích nehovořím, chápu, že těch je třeba jinde více, např. v prohraných arbitrážích.

Tak jsem se vrátil z dovolené a zjistil jsem, že se tady nic nezměnilo, pořád asi tu stěžujete vy klucí pitomí!Dostal jsem navýšenej osobní příplatek a odměnu (tohle potkalo i polovinu našeho oddělení). Takže si plánuji další cesty po světě. Přestaňte čeřit vodu, máme se u policie dobře, chce to jenom zatnout zuby, trochu se snažit a hlavně nechlastat a nehulit a dá se ušetřit z našich platů pěknej peníz.

Rodinu asi nemáš, co ? Určitě jsi psychicky narušený buzerant. Docela by mne zajímalo jakou funkci vykonáváš buzíku. Pokud jseš vůbec polda.

m a to raději jenom m , protože tohle napíše jenom chudáček. Hlupáku prober se a pojď makat do c, ať procitneš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ty magore ty sloužíš asi na nějakém hodně vypečeném místě, že tě takto krmí financemi. Na běžných okresních ředitelstvích se mezi policisty dává max. 1500,- čtvrtletního ocenění.

pro Kont : Ty jsem stejné ubohé hovádko, jako Imperius, jedině Tě omlouvá, že nejsi policajt.

Oprava pro Kont : Ty jsi stejné opravdové hovádko jako Imperius. Jedině Tě omlouvá, že nejsi policajt, ale civil, který závidí ty "výhody" co mají řadoví policisté je opravdu k politování. Nikdo nemůže za to, že jsi sis neudělal maturitu, aby jsi splnil alespoň to základní, co služební zákon od Tebe vyžaduje. Jestli závidíš policajtům dodělej si maturitu a můžeš nastoupit. Nebo jseš obyčejný gauner. Jestli náhodou maturitu máš, můžeš nastoupit hned k Policii, potom tady nebudeš plácat kraviny a slabomyslné bláboly - bláboly člověka, který o tom nemá ani nejmenší potuchy.

for m: - raději jsi dej ještě jednu opravu, protože slintáš jako magor Jarmile!!!!!!!!!!!!!!!!

pro Kont : proč mi říkáš Jarmile, Ty debile!?