1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Likvidace české policie běží v plném proudu a podle předem daného plánu. Přál bych pronajímateli nemovitostí na olomoucku NEministovi Langerovi práci s novými náborovanými kolegy-chybí jim slušnost, vychování a základní lidské mravy.

Jedinej kdo podvádí jste vy, co jste se k tomu přiznali na těchto fórech. Nedaníte vedlejšák, který máte zakázanej - hovada!

....PRO VŠECHNY POLICAJTY.....za číslovkou řadovou se píše vždy TEČKA.....už se na to nemůžu fakt dívat! Děkuji za pochopení

bůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůů ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůů ůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů bůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbů ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůů ůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůůůůůů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůů ůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůů ůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůbůůů ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůů ůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůů ůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůů bůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůů ůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůb ůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůbůůůůůůůůůůůůů...... ................................................................ .........................................takže nic nového

Fakt sranda : většina poldů, kteří konstatují reálná stav u PČR (pokud se to tak dá ještě nazvat) to dělají zde zdarma.... ostatní jsou zřejmě narozdíl od reálně diskutujících za to placeni

Tak jsem se vrátil z dovolené a zjistil jsem, že se tady nic nezměnilo, pořád asi tu stěžujete vy klucí pitomí!Dostal jsem navýšenej osobní příplatek a odměnu (tohle potkalo i polovinu našeho oddělení). Takže si plánuji další cesty po světě. Přestaňte čeřit vodu, máme se u policie dobře, chce to jenom zatnout zuby, trochu se snažit a hlavně nechlastat a nehulit a dá se ušetřit z našich platů pěknej peníz.

PRO "m": Homosexuál nejsem, ale jsem k nim tolerantní.
Jinak má přítelkyni, ale to není vůbec podstatné. Podstatné je, že mě policejní práce baví, jsem spokojený a výše platu je pro mě zatím dostačující.

Ty jeden magore, nechceš zaplatit ještě jednu dovolenou aby tu byl klid.

s.... na provokatéra.

4 Imperius
Hulit bys především měl přestat ty, pak píšeš takovéhle kraviny...

Taky nemám nic proti homosexuálům, pokud mne neotravují. Ale ubožáček jsi (a ještě k tomu hajzlík) a možná gauner. Z jednoho důvodu: protože jsi provokatér s cílem nasrat všechny řadové poldy. Policajtem určitě nejseš. A až budeš mít děti, určitě si nebudeš vyskakovat jako teď (i když jako podnikatýlek na hezký dovolený budeš mít vždycky). Navrhuji, aby nikdo nereagoval na tohoto gaunera i když stejně (zase) bude zde opruzovat pod jiným označením.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ DO CIVILU ANIŽ BY ČEKALI NA DALŠÍ LIKVIDAČNÍ REFORMY V PODÁNÍ NEMINISTRA LANGERA.

Ne náhodou jsem si dnes našel tuto diskusi,neb jsem hledal,kde bych si mohl postěžovat na ty,kteří mají na dveřích svých vozidel načmáráno,že mě mají pomáhat a chránit. Dnes mě na kruháči naboural dvacetiletý mladík a když jsem se vzpamatoval s manželkou z té rány,a když jsem viděl jak mladík rychle opustil kruhový objezd na parkoviště a jal se překotně zbavovat z boků a střechy svého vozidla označení Taxi ,za ujištování že se nějak dohodneme,napadlo mě jediné a to že bych měl zavolat ty,kteří by mě měli ochranovat a pomáhat. Jistě si domyslíte,protože jste tady zřejmě téměř všichni policisté,jak se to všechno dál vyvíjelo. Byl jsem p.prap.poučen,že moje auto nemá hodnotu 50 tisíc a když mám jen naražené koleno,proč je vůbec si dovoluji volat,že se mám s viníkem nehody dohodnout. Já se ale na rozdíl od našich zákonodárců,kteří vymýšlejí tak pitomé zákony.myslím,že se nemohu dohodnout a věřit že bude ještě dohoda v pondělí platit s člověkem,který evidentně načerno provozuje taxislužbu,což dopraváky evidentně nezajímalo,navíc uznejte,že při této dohodě u každé takto dohodnuté autonehody můžou oba aktéři být např. totálně ožralí a de facto se dál nic neděje. Když jsem dál trval na sepsání záznamu o nehodě,p.prap. s lítostí odvětil,že bude muset viníkovi dát 2500 kč pokuty,když jsem,cituji: tak mimo a jako oslovení vůči mě použil bodré slovo"chlape". Po mém ohrazení konečně sepsal záznam,dal nám oběma fouknout,instrukce ohledně pojištovny a propustil nás. Já se vrátil se postarat se o své méněcenné auto pod 50 tisíc s urvaným předním kolem,zničeným blatníkem a hnutou nápravou a viník odjel ,zřejmě dál podnikat. Můžete si klidně myslit ze své služební pozice,jak měli Vaši kolegové z hlediska zákona,který vymyslel Váš pan Langer a jeho squadra,pravdu,já ,který jsem v důchodu a 43 let jsem platil daně,ze kterých jste placeni,si myslím,že byste se měli stydět a ten pitomý a směšný nápis z boků svých vozidel smazat,je to jen farizejství. Takže,jestli jste si tento příspěvek přečetli,zasmějte se ,zatukejte na čelo, a dál se tady na této stránce hádejte o penězích,uznání a kariéře.

Pane Pavle, plně s Vámi souhlasím. Jako bývalý policista nechápu a je mi zcela proti mysli, aby se při vyšetřování dopravních nehod postupovalo způsobem jakým popisujete. Považuji to zcela za demagogii ze strany " tvůrců" zákonů či vyhlášek apod. Ještě nikdo nezrušil ustanovení zákona o trestání přestupků v silniční dopravě. Při plánované úpravě, jak má na mysli " božský" min. vnitra Langer je zcela jasné, že řidič, který se dopustí přestupku v sil. dopravě a bude přistižen policistou a nezpůsobí žáden kolizní stav, nedejbože dopravní nehodu, dopadne ve finále daleko hůře než řidič, který vám poškodí vozidlo, protože hrubým a závažným způsobem porušil pravidla sil. provozu a nehledě k tomu, že z postihu může bez úhony i vyjít ten, který má v sobě alkohol či jiné návykové látky. Vím o čem mluvím. Dopravní nehody jsem vyšetřoval přes 25 let. V případě, že byste se dostal do obdobné situace Vám mohu jen poradit to, aby jste trval vždy na prošetření nehody. Policie je povinna přijmout toto oznámení. Policie není od toho, aby zjišťovala výši škody, ale je povinna prošetřit příčinu nehody ( vždy totiž dojde k porušení zákona ať to již zakládá znaky přestupku či případně trestného činu). Pokud policie takto konat nebude, podejte si stížnost a bezesporu toto vyhrajete na plné čáře.

A bude hůř, hmotná škoda od začátku roku bude někde na 100000 nebo i více, jak jinak stlačit ty nepříznivá čísla.

Pane Pavle, musím souhlasit. Také jezdím svým soukromým vozidlem a jsem policista. A také jsem se bohužel setkal s podobným přístupem a je mi za takové kolegy stydno. Ono je to o tom přístupu k lidem. Pak jsou ve Vás smíšené a většinou negativní pocity. A já se tomu nedivím.

A k tomu heslu: myslím, že bylo chybou. Mě osobně dráždí (nebudu používat nevybíraných výrazů) a také dle mého i tu slušnou část uniformované policie.

Pane Pavle nevím co jste dělal, když jste ještě pracoval, ale asi by jste nebyl rád, pokud by některý Váš kolega ("lempl"), nedělal to co má a dělal vše pro to, aby nemusel dělat to co má, navíc ze zákona.
Jedna věc je, že někdo něco nechtěl dělat a druhá je, že VY si hned stěžujete, že ti policisté nic nedělají a ještě jsou placení z daní.
Já Vám řeknu, chybu jste udělal vy, jestli se Vám něco nezdálo, měl jste si napsat os. číslo podat stížnost, byla to věc osobní mezi vámi.
Také máte třeba chatu, chalupu a někdo ji třeba vykrade a co uděláte? Jdete to nahlásit, protože Vám někdo způsobil škodu. A tímto poté odčerpáváte peníze za plat mnoha policistů a vzhledem, k tomu nevím kolik jste konkrétně vy odvedl na daních, ale pravděpodobně jste si je již mohl své peníze zase odčerpat, ale policie pracuje pro Vás i nadále to je totiž princip solidarity.
Navíc věřte tomu nebo ne, znám řadu důchodců, kteří předbíhají v tramvaji, v obchodě, u lékaře, ale já nikdy opravdu nikdy neházím důchodce do jednoho pytle a to taky žijí z mojich daní...
Kupodivu se nikdo nepozastavuje nad tím, že v armádě je příspěvek na bydlení okolo 10.500kč a dostane ho každý k platu, asi to není z daní, ale z darů

Tak koukám, že tedy dělají ostudu Policii ČR stále stejní lidé - ti znenuznaní chudáčci, kteří nejsou schopni pro svou lenost, či pro něco jiného se u složky zvané Policie ČR nijak prosadit a jsou tzv. věčnými hlídkaři, či výkoňáky na OOP bez sebemenší píle a vůle postoupit v žebříčku alespoň o stupínek výš třeba na operativu a tím pádem i do vyšší tarifní platové třídy. Tito si zde pak stále stěžují, že jejich hlídková či jiná základní služba na OOP je nad všechny ostatní a nejraději by měli plat alespoň okresního ředitele. Já rovněž prošel hlídkovou i výkonem na OOP a protože jsem nechtěl stagnovat a nadávat na malý plat, přešel jsem na operativu ( v době kdy to pro mne bylo finančně nevýhodné ) a dnes můžu otevřeně říci, že po 20 letech služby beru čistého více než 30.000,-Kč. Na své místo jsem se vypracoval bez jakékoli protekce a proto než neustále naříkat na tomto, či jiném fóru, myslím si, že by pro mnohé bylo užitečnější se nad sebou zamyslet a udělat něco sami pro sebe a nečekat, že že pro ně snad udělá něco někdo jiný. Ve fabrice rovněž dělník nebere více než mistr ale někomu prostě vyhovuje být celý život dělníkem a pouze nadávat jak je vše na prd. A velkou pravdu mají ti, kteří zde radí tzv zneuznalým policistům, aby, když si jich firma zvaná Policie ČR tak hrubě neváží, zkusili štěstí a předvedli své schopnosti jinde. To by mnozí koukali, co by museli vykonat za práci a kolik by ji museli venovat času nad rámec základní pracovní doby, aby se dostali na úroveň svého platu u PČR. Takže závěrem bych všem rádoby policistům - uplakánkům na tomto fóru vzkázal méně breku a více na sobě makejte. Pak se budete mít líp i vy.

4 Jirka
Drahý možná kolego. Jestli opravdu pracuješ u PČR, tak o svém platu pěkně kecáš. Jako operativec náš po 20-ti letech základ max 30620 Kč + nějaké ty příplatky, tak že celkem asi 35000 Kč a to hrubého. Když si to přepočítáš, tak to dělá +/- 25000 Kč čistého a ne více jak 30000 Kč. Jako operativec jsi max v 7 platové třídě a to je maximum, na víc nemáš nárok. Pravdu nemáš ani v tom, že každý může postoupit v žebříčku. Není to pravda. Někdo postoupit chce a někdo ne, někdo postoupit může a někdo ne. Ale i ten, který jak píšeš, je jen dělníkem má právo být řádně za svoji práci zaplacen. Každý nemá na to studovat VŠ aby se dostal na funkci. Dávám ti za pravdu pouze v tom, že když se někomu práce u PČR nelíbí, tak má možnost odejít a uplatnit se jinde. Uznávám, že někteří zde přispívající by asi měli v civilu velký problém se uplatnit. To ale nelze paušalizovat na všechny. Já osobně sloužím již 29 let, ale nemám zájem jít výš a tato práce se mi líbí. Práce na obvodě mi vyhovuje a jsem s ní spokojen. Nestěžuji si ani na výši výdělku. Nelíbí se mi ani to, že někteří kolegové zde pouze naříkají. Musíš ale uznat, že současné vedení PČR na obyčejné poldy dole tzv. na chodníku hledí jako na kusy a taky tak s nimi zacházejí. Podle mně je jednání nadřízených s podřízenými v současné době největší problém u PČR - tedy uplatňování z.č.361.Nejhůře jsou na tom mladí policisté, kteří nastupují po škole. Za takové peníze se opravdu nedá u PČR pracovat a vlastně každý den nasazovat krk za druhé.

Jirko tímto se jenom dokazuje to, že jsem měl pravdu, protože známý v Praze má skutečně 40000Kč hrubého a neustále mě tady oponují s nějakýma tabulkama. Ano má to do Prahy daleko a jelikož je podstav, tak bere velké odměny a prostě si nestěžuje a další cajti o Praze přemýšlejí. Vědí moc dobře, že když nezruší rentu, udělají si dobrý průměr a pápá a nebo se jim tam bude líbit a zůstanou. Jenže na tomto fóru jsou opravdu uplakánci co by chtěli mít oddělení nejlépe v baráku s malým nápadem a pěněz jak sraček. Tak zase můžete psát brekot, že rejete držkou v zemi.

Jirko ty málý lháři a provokatéré co to tady vykládáš za pohádky. Dnes už nikdo na SKPV nechce sloužit a všichni radši odcházejí do civilu.

A proč zmiňuješ protekci?

Spuhlas.

Sice se mě tvůj příspěvek zas až tak moc netýká, protože už jsem mimo službu, ale něco ti prozradím. V Praze je v současné době situace taková, že není možno vypisovat výběrová řízení na SKPV P-město, protože tím by s největší pravděpodobností mohlo docházet k odčerpávání lidí z pražských obvodů. Tato situace trvá cca od května 2008. V konečném důsledku to naprosto popírá kariérní řád, protože lidé z obvodu, zkušení pracovníci SKPV, se nemohou dostat výše, eventuálně tím uvolnit místa ambiciozním a vzdělaným policistům z MO. Toto je důsledek špatné komunikace mezi vedoucími funkcionáři a jejich podřízenými, protože v současné době je situace taková, že nikdo z funkcionářů se nesnaží policisty, kteří si podají žádost o civilu, jakkoliv motivovat k další službě, a to ani líbivými řečičkami. O penězích nehovořím, chápu, že těch je třeba jinde více, např. v prohraných arbitrážích.

Tak jsem se vrátil z dovolené a zjistil jsem, že se tady nic nezměnilo, pořád asi tu stěžujete vy klucí pitomí!Dostal jsem navýšenej osobní příplatek a odměnu (tohle potkalo i polovinu našeho oddělení). Takže si plánuji další cesty po světě. Přestaňte čeřit vodu, máme se u policie dobře, chce to jenom zatnout zuby, trochu se snažit a hlavně nechlastat a nehulit a dá se ušetřit z našich platů pěknej peníz.

Rodinu asi nemáš, co ? Určitě jsi psychicky narušený buzerant. Docela by mne zajímalo jakou funkci vykonáváš buzíku. Pokud jseš vůbec polda.

m a to raději jenom m , protože tohle napíše jenom chudáček. Hlupáku prober se a pojď makat do c, ať procitneš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ty magore ty sloužíš asi na nějakém hodně vypečeném místě, že tě takto krmí financemi. Na běžných okresních ředitelstvích se mezi policisty dává max. 1500,- čtvrtletního ocenění.

pro Kont : Ty jsem stejné ubohé hovádko, jako Imperius, jedině Tě omlouvá, že nejsi policajt.

Oprava pro Kont : Ty jsi stejné opravdové hovádko jako Imperius. Jedině Tě omlouvá, že nejsi policajt, ale civil, který závidí ty "výhody" co mají řadoví policisté je opravdu k politování. Nikdo nemůže za to, že jsi sis neudělal maturitu, aby jsi splnil alespoň to základní, co služební zákon od Tebe vyžaduje. Jestli závidíš policajtům dodělej si maturitu a můžeš nastoupit. Nebo jseš obyčejný gauner. Jestli náhodou maturitu máš, můžeš nastoupit hned k Policii, potom tady nebudeš plácat kraviny a slabomyslné bláboly - bláboly člověka, který o tom nemá ani nejmenší potuchy.

for m: - raději jsi dej ještě jednu opravu, protože slintáš jako magor Jarmile!!!!!!!!!!!!!!!!

pro Kont : proč mi říkáš Jarmile, Ty debile!?