Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  24.08.2008 21:18 Karel z Napajedel
 
U policie není všechno růžové, ale chlapi, ruku na srdce!!
Není nám až tak zle........
  24.08.2008 21:24 fik
 
No, když myslíš.
  25.08.2008 05:25 Kont
 
On alespoň myslí.
  25.08.2008 05:28 123
 
tam to sponzoruje nějakej Vaněk a Baťa, tak se Ti nedivím Karle z Napajadel... ono i s VŠ a IQ = nule lze lžít nadpoměry
  25.08.2008 11:27 Stálista
 
Není nám úplně všem zle.Já osobně dělám stálistu v Praze.Mám 7 24-hod. služeb v měsíci a výplatu po 10-ti letech s hodností prap. 23.500,-kč čistého. Kdo by mě asi takové peníze jinde za 7 šichet v měsíci dal ???Ale je pravda že nováčci mají klidně i 16.000,- což se jim zrovna moc nelíbí,ale musí pochopit že postupem času se na výplatě taky vypracují. Když jsem nastupoval měl jsem 12-13.000 čistého.Na policejní škole dokonce 6.000,- a taky se to dalo přežít.Takže já osobně (nechci mluvit za nikoho jiného) si na výplatu u policie prostě nestěžuji.Jasně že by člověk chtěl klidně i víc,kdo by nechtěl,ale i kdyby nebylo tak si rozhodně nestěžuju. Jsem divnej ???? Já myslím že ne.Jsem vděčnej a spokojenej.Klidně mě objednejte do Bohnic,za ty prachy si to tam odležím :-)
  25.08.2008 12:02 Stálisto,
 
za 7 šichet v měsíci by to byl královský plat, ale v přepočtu na osmihodinovku odmakáš 21 dní a to jsi potom cca na republikovém průměru. To už potom taková paráda není, ne? Ale nespokojenost není jen o pezích. Spíše jde o jednání nadřízený-podřízený, vybavení ap.
  25.08.2008 12:10 a dále
 
jak se ti libí na ubytovně, kolik hodin máš do zelených, všímáš ani slovo o penězích. Pár spokojených bude s mastnou hubou koukat na ty divné demonstranty. Ale ti všichni se bijí statečně v prsa, že i oni jsou policisté. To je to smutné. Chci 24 hod. denně 7 dní v týdnu mít spokojeného poldu na blízku když to bude třeba. Už rozumíš?
  25.08.2008 15:28 Stálista
 
Psal jsem že jsem spokojený s výplatou.Pro mě prostě platí , že jeden celý den jsem mimo domov,pak si vklidu tři dny válím šunky doma,zatímco ostatní makaj od pondělí do pátku od rána do večera. Chápu že 24 hod.směna je brána jako 3x8 ale je to hnusně roztrhané a než každé ráno jezdit např. v 05:00 hod do práce a vracet se kolem 18:00 kdy je člověk rád že si koukne na zprávy a jde si zas lehnout to se prostě s těmi 3 dny volna srovnat nedá.A 24 hodinová služba (podotýkám na stálé na židly na prdeli ) se dá vydržet. Takže pro mě je to 7 dní v měsíci za 23.500,-kč.Prostě super výplata.Co se týče ostatních věcí ,zázemí,vozový park,jednání šéfů atd.atd. tak stím už spokojený na 100% nejsem.
  25.08.2008 16:43 drn
 
for Stálista:
Pokud sleduji Tvůj slovosled a pravopisné chyby, vyjadřování v jednoduchých větách atd., tak se ani nedivím, že jsi spokojený. Na Tvém místě jsi zaplacen až moc dobře. Jinou práci raději ani nehledej, protože by jsi mohl mít velký problém už při přijímacím pohovoru. Takže spokojeně zůstaň, kde jsi.
  25.08.2008 16:53 Stálista
 
No jasně na nic jiného se přes své nespokojené slzy nezmůžeš.
  26.08.2008 10:50 asistent
 
...já mám 16000 čistého po 5-ti letech, velké okresní město, nápad jako prase....nemám čas se najíst, napít, vychcat....hlavně, že systém je nastaven správně!
  24.08.2008 21:13 policajt
 
Já jenom zastávám názor takový, že když by mě ta práce sr..., tak se na ni vykašlu. Musím ale říci, že u nás na oddělení každý nadává a když mu řeknu, proč nejde pryč, tak mě sdělí, že to až tak hrozné není a do c by šel jen na dobrý post, ale ten se schání těžko. Takže zůstává a nadává. Je pravda, že až přijde doba a zjistí se, že na cizině je veget, bude se muset vypomáhat na OOP a dodnes se divím, že to Langer ještě nezjistil.
  24.08.2008 21:17 fik
 
Tak vidíš poměry znáš. No a cizinu čeká redukce, jenže už dneska cizina neděká jen cizinu.
  25.08.2008 00:05 END
 
I. L. to ví- ale cos s těma jeho známýma co dělaj na cizině -museli by jinam.
Na každého jednou dojde, třeba po volbách.
  25.08.2008 12:07 cizina
 
vypomáhat se už dávno chodí, OOP, DI, DO. Chybí lidi.
  24.08.2008 20:53 policajt for all
 
To ti je fakt ubohost, vykašlete se na ně. Jsme tady jak tupci. Je to poznat. Frajere piš k věci a nekopíruj Konta a Spartu. Dělají si z nás srandu a mají v něčem i pravdu. Nenahrávej jim. Máme se u PČR dobře, může být i hůře. Můj bratr maká u soukromníka a tam bych fakt dělat nechtěl.
  24.08.2008 21:04 fik
 
Prosím Tě, zeptej se mladých kluků. jak se mají dobře, zeptej se proč za 13 měsíců mají 12 platů. Zeptej se jak se jim bydlí na ubytovnách. Ne všichni se nemají dobře tak jako ty. Na vzorku odsud je vidět jaká je nálada. I tvůj bratr může změnit lokál.
  24.08.2008 20:51 Kont for pol. idiot
 
Dneska ti fakt jdou!!§
  24.08.2008 20:52 Sparta
 
Je s nima čím dál větší sranda co?
  24.08.2008 19:24 Kont pravý
 
Uplakánci opět podvod s nickem!!!!
A dokola kolaps policie, bankrot. Už asi se... v síni co? Co se bojíte, vždyť v civilu je to paráda a sranda, peněz jak sr.... a nemusí se skoro vůbec dělat. Benefity na každém kroku. Tak co bulíte.

p.s.: vzkaz pro policejní idioty, co podvádějí s nickem - každý zná mou oprávněnou kritiku a jen pol. idiot nepozná, kdo to psal.
  24.08.2008 19:28 Sparta
 
Vykašli se na ně, došli jim argumenty. Každej normální čtenář pozná pravého autora!! Když to trochu opadne, začne se opět bulet!!! Nezávidím jim to, musejí se jim zdát hrozné sny!!!!
  24.08.2008 20:22 Kont pravý
 
Sparto, kašleme na ně. Mě už to tady fakt nebaví, a proto končím a odcházím z této diskuse. Ať si tady pláčou sami mezi sebou. Už fakt na to nemám nervy.
  24.08.2008 20:44 Kont pravý
 
Nebo ještě ne,jak myslyš sparto?
  24.08.2008 20:50 policajt
 
To ti je fakt ubohost, vykašlete se na ně. Jsme tady jak tupci. Je to poznat. Frajere piš k věci a nekopíruj Konta a Spartu. Dělají si z nás srandu a mají v něčem i pravdu. Nenahrávej jim. Máme se u PČR dobře, může být i hůře. Můj bratr maká u soukromníka a tam bych fakt dělat nechtěl.
  24.08.2008 20:53 Kont levý
 
Kolem roku 2005 hon na PČR. TV Nova no stále ta policie. Rok 2008 pořad 112, teď nový seriál krimi Anděl. Prostě změna. Jediné co se nezměnilo je tel. 158, tak koho budete volat vy vy chytráci až Vám někdo udělá bebi?
  24.08.2008 20:56 Kont
 
No vás určitě ne, viz. dnešní zpravodajství !!! To bych schytal jednu i od Vás!!! Inspekce a její nezávislost? Otázka do pranice. Pane Langer, nesmí být součástí PČR.
  24.08.2008 21:11 Kont levý
 
Taky jsem se díval, zpravidla se zjišťuje totožnost oznamovatele.No a ten podnik tam požadoval totéž. (asi z nějakého důvodu).Tak to muselo ty kuřáky pobouřit. No a kdo to ráno ve 3 schytá ?
  25.08.2008 05:25 Kont
 
Ten podnik může požadovat co chce, ale za poskytnutí r.č. dát do tlamy?
  24.08.2008 19:09 KOLAPS POLICIE
 
Znechucení lidí u policie je obrovské, škoda že pan MUDr. Langer je slepý a hluchý a na policejním prezidiu nemají zájem o kvalitně pracující policii.
  24.08.2008 18:29 Max
 
Příští rok se policie rozpadne celá, tady to skončí bankrotem!
  24.08.2008 12:51 KFC
 
Letos má policii podle odhadů prezidia opustit 2800 pracovníků. :-) Špatný odhad, jsou úplně mimo realitu.

http://www.regiony24.cz/aktualne/vypis.aspx?ID_clanku=36806
  24.08.2008 18:52 David
 
Je neuvěřitelné, jak jsou naši politici hloupí, že nevidí kam to jeden gynekolog vede, aby totálně zničil personálně a ekonomicky Policii. Vzhledem k tomu, jak jsou naší politici zkorumpovaní, platí asi názor, že nikdo z nich nechce funkční Polici, aby se jim vrtala v jejich příjmech, viz. Čunek.
  24.08.2008 12:00 Kont
 
Tak jak to je s těma střelbama a tělesnejma, napíše tady někdo z vás, že tam opravdu nechodíte? Jo pravda je holt krutá!!!
  24.08.2008 15:52 Bury
 
Co si tím dokazuješ? Svou inteligenci?
  24.08.2008 17:06 Robocop
 
Konte jak ty můžeš vědět, že tam nechodíme ? Přece jsme podle tebe vychánkové a flákači tak dá rozum, že se na střelby a tělocvik chodíme zašívat nebo je to jinak ? Nezapomeň se zase informovat u svého zdroje. Buď jsi z tebe dělá prdel a nakecá ti nesmysly nebo je to votroubek, který vykecá i to co neví.
  24.08.2008 18:56 Milan
 
Na co potřebuje běžný policista někde běhat a střílet, když mu vedení vymýšlí stálé nové administrativní blbosti, aby měli co dělat na prezidiu, když je jich tam jako šelem, které se perou o koryta.
  26.08.2008 10:53 asistent
 
...vzkaz pro Konta...Ty jsi ale píča!
  24.08.2008 11:57 Kont
 
Nějakej ubožák z řad fízlů používá můj nick, asi je už tak zoufalej, že si nevymyslí svůj. Ach ta ubohost a unést kritiku je velice těžké že? Já jsem pán, já jsem policajt, který má vždy pravdu!!!!!! Běžte k šípkům.
  24.08.2008 11:58 Sparta
 
Já mám stejný problém, tady se ukazuje jejich inteligence!!!!
  24.08.2008 12:32 Kont
 
Sparto, pojď jinam na jiné diskusní fórum. Tady na ně kašlem. Už mě to tu přestalo bavit.
  24.08.2008 13:10 Kont
 
Neodcházej, bude tu chybět zpětná vazba. P.S. Psychotesty neabsolvuje přibližně polovina uchazečů o práci o policie," dodal Kubalák.
  24.08.2008 13:38 Foun
 
Konte, píšeš neabsolvuje??? Snad jsi měl na mysli, že těmi psychotesty neprojde polovina uchazečů!!! Připouštím, že ale ta polovina nemusí ani absolvovat, protože se až k psychotestům ani nedostanou.
Jak bys na tom byl Ty? Myslíš, že bys prošel?
  24.08.2008 17:41 Sparta
 
Konte, taky mě to tady nebaví, založíme si své fórum a budeme tam jen my dva! To bude paráda, žádnej fízl nám tam do toho nebude kecat!
  24.08.2008 19:21 Kont pravý
 
Uplakánci opět podvod s nickem!!!!
  24.08.2008 20:27 Kont pravý
 
Už mě fakt serete. Už ani nevím, co jsem psal já a co někdo jiný. Už mi z toho hrabe. V nejlepším je třeba skončit. Je čas asi vypadnout.
  25.08.2008 05:23 Kont
 
To se chudáčku nestane chacha!!!!