Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

ani poliši nemají 100 % nemocenské. Jo a země není placatá. Ty jsi ale důvěřivá dušička a a a Ježíšek taky není.

Zase lžeš, první tři dny bez a potom plná pálka, takže zase bulení. Spočítej si civil hňupe.

když nemáš 3 dny nemáš celek. 3. obecná P.S. A čáp nenosí děti.

Zase lžeš a nebo vlastně Vám neplatěj za nemocenskou nic a jste opravdu chudáci. Ještě něco do placu. Tohle je moc vokatý.

nezaplatí mi 100 %. Tak mi dají příklad místo 20 hotovost 18759,- Kč.

Ten Sparta je opravdu ubožák, co? Chvílemi se snažil psát chytře, až inteligentně (samozřejmě se velice přemáhal), ale pak mu vždycky rupnou nervy a projeví se ve své dokonalé přirozenosti :-)) Přišel na této strány s úmyslem vytáčet policajty a dělat si tím (snad i sexuálně) dobře, ale dopadá to přesně naopak, je to on, kdo tu přijde o nervy :-)) a s ním Kont, Klik, a podobní, nejde-li o jednu a tutéž osobu... To je ale sranda! :-)))

Sparta,Klik,Kont a pod. jsou pouze vzorek to s kým se můžeš v životě potkat.

Už jste wsi konečně voslové spočítali nemocenskou v civilu. Jsou to kupecké počty. Tak dotoho, kdyžtak u ranní kávy vám to půjde. Jste vedle jak ta jedle. S maturitou co máte můžete v civilu tak akorát zametat. Tak Milane vem koště a tradá.

Takže když máš to volno ty sportovče, budeš tady sedět tak nejméně tři dny. Kdyby jsi totiž byl tak zaneprázdněný, nesedíš pořád u tý bedny. Kde je 150h zdarma. Napíšu Langerovi, ať tě vytíží, protože z tý nudy začínáš blít!

Hele Einsteine, vzorem pro tvůj nick ti jsou chlapáci ze sparťanských ultras, nebo že by si byl až natolik fundovaný a vzhlédl si se v mytologických bojovnících prehistorického státního útvaru. No v obou případech mi to stejně zavání anamnézou patologického komplexu méněcenosti.
Jó a neměj ze mě takovej stach, že bych tu visel tři dny v kuse. Na to je můj čas příliš drahocený, obvzlášť kdybych tu musel vést "intelektuální" polemiky s ichtily jako jseš ty a tobě podobní. Závěrem, mě se 150 zadara netýká, protože v práci pracuji vždy minimálně na 180 %, šéf o tom ví a tak mě takovými prkotinami ani neobtěžuje. Takže si piš třeba do UlanBátaru, nebo na ústředí kominterny. :-)

Takže jestli ty pracuješ na 180% tak já jsem šéfem vesmíru. Napiš ještě nějaký chytrý řeči ať ukážeš svojí inteligenci. Se svou maturitou na textilce můžeš v civilu tak akorát vytírat prdele chudáku. Tak piš.

Přečti si a ty speciálně raději desetkrát článek Anežky, ale ty to stejně nepochopíš, žiješ totiž v pohádce.

Kriminalista byl přistižen v samoobsluze s alkoholickými nápoji které nechal ukryté v tašce. Že by finanční krize u dalšího kolegy?

No na to se spolehni. Jen to dokazuje, jakou máme policii. A to nás mají ochraňovat. Když nemám povinnou výbavu v autě dostanu pokutu, u policajta se to toleruje. Atd. hnus, sprosťárna. Vyhodit netáhla.

Záleží čího kolegy. Kdo krade je zloděj. Poškodí dobré jméno ...................

Průměrný plat popelářů je 15.200,-- Kč v Brně ( v hrubém)

Nesmysl !

Všude na všech institucích, bankách, poštách a úřadech se nacházejí stovky letáků o propagaci české policie a jejich výhodách a pozitivech pro mladé lidi, ale kdypak se tito lidé dozví o kruté pravdě a tragické skutečnosti která panuje u policie za poslední roky. Pročpak je tolik lidí odhodlaných spíš odcházet než přicházet do tohoto cirkusu.

A jaká je ta krutá pravda?Že mají policisté skutečně vyšší plat než většina státních zaměstnanců? Že mají šest týdnů dovolené, rekondiční pobyty v délce 2 týdnů a spoustu dalších výhod?
Vám se spíše nelíbí, že musíte odvézt taky nějakou práci...
A odchází většinou rentiéři s vidinou zlatého telete v civilu.
Tak běžte!!

opravuji..odvést..

Karle Karle, tak si to pojď zkusit! A nesrovnávej jablka a hrušky, to dělá ten pán, co se na nás shora usmívá! S těmi státními zaměstnanci: nemůže mít stejný plat někdo, kdo sedí od pondělí do pátku zašitej v kanclu někde na zapomenutém odboru zapomenutého úřadu, stejně jako ten, kdo nasazuje život venku, maká noční, víkendy a svátky... (tyto příplatky jsou všude, kromě policie, povinné, i v civilní sféře!!) A mimochodem, popelář si vydělá víc než policista, takže teď se přihlas na jejich fórum (pokud nějaké mají) a můžeš jim tam závidět taky...

Karle z Napajedel a prosím Tě, ty rekondičky jsou po kolika letech služby a jsou fakt pro všechny POLICISTY ? Po přepočtu je té dovolené kolik že to? A uveď prosím další spoustu výhod. Lhář je i ten kdo říka polopravdu jo a vyhni se kostelu širokým obloukem.

Kájo pojď na ozdravný pobyt na 14 nějak do Prdelovy Lhoty, kde ti stopkami měří procedury a další účasti. Nic není tak modré jak tato vláda prezentuje.

Máte spoustu výhod. Když se někomu nechce makat, tak se hodí marod a maká třeba na baráku za 100%. Máte takovejch výhod, že pojďte konečně k nám pracujícím ať se vám udělají nějaké mozoly!!!!

Rozprava největších dementů a imbecilů se otvírá, že Kontové, Imperiusové apod.

Ty se raději nepodepíšeš a schováváš se jako celej život vole!!!

for Clusoue
Když jsi byl několikrát na psychotestech, tak to znamená, že se psycholgům něco na Tobě nezdá :-)

A nenapadlo tě lumene, že jsem ve svém životě mohl již vykonávat vícero profesí, kde bylo zapotřebí při nástupu opakovaně absolvovat nové psychotesty. :-D

Clusoue, ty ne, ty jsi mohl vykonávat jenom spravedlivého málo zaplaceného poldu.

Spravedlivého ? To by si koukal jakej dovedu být prevít, hlavně když se jedná o hrdiny podobné těm, co se tu v poslední době seberealizují. A o peníze mi vůbec nejde, těch mám dost.

Tak nebreč a táhni, jenže pravda je jiná chudáčku. Z tebe nikdy nic nebude. Takhle si stěžovat v c tak by jsi letěl na hodinu!!!!

for Imperius : Hňupe, vymysli si vlastní nick...

Hele Konte, nebo disconte, nebo jak se ve virtuálním světě nazýváš, když tak koukám na časy tvých myšlenkových skvostů a slovních průjmů, tak zjišťuji, že ty neděláš nic jiného, než že visíš na netu a to hlavně na resortních stránkách poldů. Že by určitý druh duševní masturbace ? Je několik možností tvého duševního stavu. Možná si se neúspěšně pokoušel dostat do našich řad a nějak ti to nevyšlo, ti gauneři ti řekli, že to s tebou nebude to pravé ořechové. Další možností je, že si možná měl těžké dětství, kdy tě každý tloukl a ve škole tě neustále spolužáci šikanovali, kradli ti svačinky od maminky a ty z toho všeho si pak měl problém si vydobít své místo na výsluní. No a teď se ti zde naskytla možnost se alespoň někomu pomstít a léčit si svůj mindrák tím, že si v anonymitě dokazuješ jaký si chlapák a jak si to těm poldům nandal. Další z možností je sexuální trauma v útlém věku. Hele nezneužívali tě doma, třeba rodiče nebo sourozenci ? Ať je to jakkoliv navštiv specialistu na duševní poruchy, on už si s tebou poradí. Ještě mě napadá další alternativa. Je s podivem, že pacienti ústavu v Bohnicích mají volný přístup na net a nejsou jim blokovány některé stránky. A ještě jedna věc. Jestli cítíš potřebu i nadále prudit a buzerovat vlez si na jiný web, já nevím třeba na web pedofilů nebo homodějů, tam určitě budeš moci vést diskusi na úrovni, jakou předvádíš tady, tam určitě bude spousta týpků tvého ražení.
Víš my poldíci jsme přeci jen natvrdlý švestky bez inteligence, fantazie a hlavně charakteru, v intelektuální rovině pro tebe nejsme rovnocenými partnery, tvým problémům nerozumíme, a tak si myslím, že s tvým intelektem by si zde snámi neměl ztrácet svůj drahocený čas. Nemrhej svým úžasným potenciálem a snaž se ho zúročit někde, kde ti budou rozumět. My ti na oplátku slíbíme, že nebudeme navštěvovat stránky tvého resortu, tím mám na mysli stránky pracovníků technických služeb a popelářů. Čau a měj se dobře.

No Clusoue, nevím jestli tě někde učili a nejlépe při tvé výchově, že máš psát pravdu a nic než pravdu. Tvůj výplod může vypadat dojemně, ale jsi vedle jak ta jedle. Takže nestrácej čas a raději začni od sebe. Je jasné, že každá kritika vás zvedne ze židle a to dokazuje, že mám alespoň v něčem pravdu.

Clusoe..Ty by jsi měl už taky navštívit policejní psycholožku.
Rád píšeš, že jo?

Koukám, že jsem nebyl daleko od pravdy, když jsem říkal, že neděláš nic jiného, než že visíš na těchto stránkách a nemůžeš se dočkat, až na tebe někdo zareaguje. Odpověď na můj "výplod", jak si ho trefně označil, přišla za deset minut. Ty člověče prozraď, jak ty to děláš. Ty musíš být sakra silnej a velkej cklap, vždyť ty ani nespíš a jenom tu číháš na sebemenší příležitost, aby si nám to tu nanandal. Chodíš vůbec do práce ? Napadá mě ještě možnost, že si profesionální provokatér našeho lodivoda, zaplacenej z peněz na náborovou kampaň. No jó, to pak musí v resortu peníze chybět.
Píšeš, abych neztrácel čas a začal u sebe. Víš, já už začínat nebudu, já už jsem u sebe skončil a mám ve všem naprosto jasno. Neměj o mě péči, já si poradím i bez tvých perel, jantare.

Ano, máš pravdu, rád píši. Myslím, že na tom není nic špatného. Spíše záleží na obsahu. Abych tě uklidnil, psychotesty jsem absolvoval několikrát, vždy s úspěchem. Jen okrajově naměřená hodnota IQ - 134. Kolik to dělá u tebe ?

Já mám íkvé 89, zas aš tak špatný to se mnou není

Bravó !!! Bravó !!! Můj odhad byl správný, to by tak mohlo odpovídat. :-D

Taky se tě zeptám jak to děláš, odpovědi téměř okamžitě. Jo když se člověk snaží a je šikovnej, jde všechno. Já tipuji, že sedíš někde zašitej v policejní kanceláři a za to hovno chceš přidat. Už jsi letos byl na tělesnejch????

Víš proč dnes odpovídám okamžitě ? Protože mám dnes volno po několika šichtách a tak se tak trochu bavím. S tou kanceláří jseš totálně mimo mísu. V jedný věci máš ale pravdu. Nějaká ta kačka navíc se vždy hodí, ale já si nestěžuji, všechno v pohodě. Jó a abych nezapoměl, i když již nejsem žádný švarný sokolík, přesto tě mohu ujistit, že s tou tvojí dokola neustále omýlanou tělesnou a střeleckou přípravou jsem nikdy neměl ani v nejmenším problém a vždy jsem vše zvládal s prstem v nose, narozdíl od některých chcípáků, kteří se dnes v rámci náborové kampaně snaží k vnitru dostat. A víš proč ? Celej život jsem totižn dělal sport a nezabíjel jsem čas sezením u bedny, případně u compu psaním nesmyslných plků.

Máš recht Kont je jenom nějaký odpustek a věčný kritik všeho co zde kdokoliv napíše a to samé platí o tom blbovi Imperiusovi.

Chlapi, berte to s humorem! Blázni, provokatéři, zakomplexovaní a zamindrákovaní, duševně narušení jedinci typu konta a sparty se vyskytují na všech internetových diskuzích, nejen policejních! Toš máme preca tu demograciju a každej má právo se vyjádřit, no ne? :-))))

Krize policie pokračuje-aneb jak položit českou policii na lopatky během jednoho funkčního období.