4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

ani poliši nemají 100 % nemocenské. Jo a země není placatá. Ty jsi ale důvěřivá dušička a a a Ježíšek taky není.

Zase lžeš, první tři dny bez a potom plná pálka, takže zase bulení. Spočítej si civil hňupe.

když nemáš 3 dny nemáš celek. 3. obecná P.S. A čáp nenosí děti.

Zase lžeš a nebo vlastně Vám neplatěj za nemocenskou nic a jste opravdu chudáci. Ještě něco do placu. Tohle je moc vokatý.

nezaplatí mi 100 %. Tak mi dají příklad místo 20 hotovost 18759,- Kč.

Ten Sparta je opravdu ubožák, co? Chvílemi se snažil psát chytře, až inteligentně (samozřejmě se velice přemáhal), ale pak mu vždycky rupnou nervy a projeví se ve své dokonalé přirozenosti :-)) Přišel na této strány s úmyslem vytáčet policajty a dělat si tím (snad i sexuálně) dobře, ale dopadá to přesně naopak, je to on, kdo tu přijde o nervy :-)) a s ním Kont, Klik, a podobní, nejde-li o jednu a tutéž osobu... To je ale sranda! :-)))

Sparta,Klik,Kont a pod. jsou pouze vzorek to s kým se můžeš v životě potkat.

Už jste wsi konečně voslové spočítali nemocenskou v civilu. Jsou to kupecké počty. Tak dotoho, kdyžtak u ranní kávy vám to půjde. Jste vedle jak ta jedle. S maturitou co máte můžete v civilu tak akorát zametat. Tak Milane vem koště a tradá.

Takže když máš to volno ty sportovče, budeš tady sedět tak nejméně tři dny. Kdyby jsi totiž byl tak zaneprázdněný, nesedíš pořád u tý bedny. Kde je 150h zdarma. Napíšu Langerovi, ať tě vytíží, protože z tý nudy začínáš blít!

Hele Einsteine, vzorem pro tvůj nick ti jsou chlapáci ze sparťanských ultras, nebo že by si byl až natolik fundovaný a vzhlédl si se v mytologických bojovnících prehistorického státního útvaru. No v obou případech mi to stejně zavání anamnézou patologického komplexu méněcenosti.
Jó a neměj ze mě takovej stach, že bych tu visel tři dny v kuse. Na to je můj čas příliš drahocený, obvzlášť kdybych tu musel vést "intelektuální" polemiky s ichtily jako jseš ty a tobě podobní. Závěrem, mě se 150 zadara netýká, protože v práci pracuji vždy minimálně na 180 %, šéf o tom ví a tak mě takovými prkotinami ani neobtěžuje. Takže si piš třeba do UlanBátaru, nebo na ústředí kominterny. :-)

Takže jestli ty pracuješ na 180% tak já jsem šéfem vesmíru. Napiš ještě nějaký chytrý řeči ať ukážeš svojí inteligenci. Se svou maturitou na textilce můžeš v civilu tak akorát vytírat prdele chudáku. Tak piš.

Přečti si a ty speciálně raději desetkrát článek Anežky, ale ty to stejně nepochopíš, žiješ totiž v pohádce.

Kriminalista byl přistižen v samoobsluze s alkoholickými nápoji které nechal ukryté v tašce. Že by finanční krize u dalšího kolegy?

No na to se spolehni. Jen to dokazuje, jakou máme policii. A to nás mají ochraňovat. Když nemám povinnou výbavu v autě dostanu pokutu, u policajta se to toleruje. Atd. hnus, sprosťárna. Vyhodit netáhla.

Záleží čího kolegy. Kdo krade je zloděj. Poškodí dobré jméno ...................

Průměrný plat popelářů je 15.200,-- Kč v Brně ( v hrubém)

Nesmysl !

Všude na všech institucích, bankách, poštách a úřadech se nacházejí stovky letáků o propagaci české policie a jejich výhodách a pozitivech pro mladé lidi, ale kdypak se tito lidé dozví o kruté pravdě a tragické skutečnosti která panuje u policie za poslední roky. Pročpak je tolik lidí odhodlaných spíš odcházet než přicházet do tohoto cirkusu.

A jaká je ta krutá pravda?Že mají policisté skutečně vyšší plat než většina státních zaměstnanců? Že mají šest týdnů dovolené, rekondiční pobyty v délce 2 týdnů a spoustu dalších výhod?
Vám se spíše nelíbí, že musíte odvézt taky nějakou práci...
A odchází většinou rentiéři s vidinou zlatého telete v civilu.
Tak běžte!!

opravuji..odvést..

Karle Karle, tak si to pojď zkusit! A nesrovnávej jablka a hrušky, to dělá ten pán, co se na nás shora usmívá! S těmi státními zaměstnanci: nemůže mít stejný plat někdo, kdo sedí od pondělí do pátku zašitej v kanclu někde na zapomenutém odboru zapomenutého úřadu, stejně jako ten, kdo nasazuje život venku, maká noční, víkendy a svátky... (tyto příplatky jsou všude, kromě policie, povinné, i v civilní sféře!!) A mimochodem, popelář si vydělá víc než policista, takže teď se přihlas na jejich fórum (pokud nějaké mají) a můžeš jim tam závidět taky...

Karle z Napajedel a prosím Tě, ty rekondičky jsou po kolika letech služby a jsou fakt pro všechny POLICISTY ? Po přepočtu je té dovolené kolik že to? A uveď prosím další spoustu výhod. Lhář je i ten kdo říka polopravdu jo a vyhni se kostelu širokým obloukem.

Kájo pojď na ozdravný pobyt na 14 nějak do Prdelovy Lhoty, kde ti stopkami měří procedury a další účasti. Nic není tak modré jak tato vláda prezentuje.

Máte spoustu výhod. Když se někomu nechce makat, tak se hodí marod a maká třeba na baráku za 100%. Máte takovejch výhod, že pojďte konečně k nám pracujícím ať se vám udělají nějaké mozoly!!!!

Rozprava největších dementů a imbecilů se otvírá, že Kontové, Imperiusové apod.

Ty se raději nepodepíšeš a schováváš se jako celej život vole!!!

for Clusoue
Když jsi byl několikrát na psychotestech, tak to znamená, že se psycholgům něco na Tobě nezdá :-)

A nenapadlo tě lumene, že jsem ve svém životě mohl již vykonávat vícero profesí, kde bylo zapotřebí při nástupu opakovaně absolvovat nové psychotesty. :-D

Clusoue, ty ne, ty jsi mohl vykonávat jenom spravedlivého málo zaplaceného poldu.

Spravedlivého ? To by si koukal jakej dovedu být prevít, hlavně když se jedná o hrdiny podobné těm, co se tu v poslední době seberealizují. A o peníze mi vůbec nejde, těch mám dost.

Tak nebreč a táhni, jenže pravda je jiná chudáčku. Z tebe nikdy nic nebude. Takhle si stěžovat v c tak by jsi letěl na hodinu!!!!

for Imperius : Hňupe, vymysli si vlastní nick...

Hele Konte, nebo disconte, nebo jak se ve virtuálním světě nazýváš, když tak koukám na časy tvých myšlenkových skvostů a slovních průjmů, tak zjišťuji, že ty neděláš nic jiného, než že visíš na netu a to hlavně na resortních stránkách poldů. Že by určitý druh duševní masturbace ? Je několik možností tvého duševního stavu. Možná si se neúspěšně pokoušel dostat do našich řad a nějak ti to nevyšlo, ti gauneři ti řekli, že to s tebou nebude to pravé ořechové. Další možností je, že si možná měl těžké dětství, kdy tě každý tloukl a ve škole tě neustále spolužáci šikanovali, kradli ti svačinky od maminky a ty z toho všeho si pak měl problém si vydobít své místo na výsluní. No a teď se ti zde naskytla možnost se alespoň někomu pomstít a léčit si svůj mindrák tím, že si v anonymitě dokazuješ jaký si chlapák a jak si to těm poldům nandal. Další z možností je sexuální trauma v útlém věku. Hele nezneužívali tě doma, třeba rodiče nebo sourozenci ? Ať je to jakkoliv navštiv specialistu na duševní poruchy, on už si s tebou poradí. Ještě mě napadá další alternativa. Je s podivem, že pacienti ústavu v Bohnicích mají volný přístup na net a nejsou jim blokovány některé stránky. A ještě jedna věc. Jestli cítíš potřebu i nadále prudit a buzerovat vlez si na jiný web, já nevím třeba na web pedofilů nebo homodějů, tam určitě budeš moci vést diskusi na úrovni, jakou předvádíš tady, tam určitě bude spousta týpků tvého ražení.
Víš my poldíci jsme přeci jen natvrdlý švestky bez inteligence, fantazie a hlavně charakteru, v intelektuální rovině pro tebe nejsme rovnocenými partnery, tvým problémům nerozumíme, a tak si myslím, že s tvým intelektem by si zde snámi neměl ztrácet svůj drahocený čas. Nemrhej svým úžasným potenciálem a snaž se ho zúročit někde, kde ti budou rozumět. My ti na oplátku slíbíme, že nebudeme navštěvovat stránky tvého resortu, tím mám na mysli stránky pracovníků technických služeb a popelářů. Čau a měj se dobře.

No Clusoue, nevím jestli tě někde učili a nejlépe při tvé výchově, že máš psát pravdu a nic než pravdu. Tvůj výplod může vypadat dojemně, ale jsi vedle jak ta jedle. Takže nestrácej čas a raději začni od sebe. Je jasné, že každá kritika vás zvedne ze židle a to dokazuje, že mám alespoň v něčem pravdu.

Clusoe..Ty by jsi měl už taky navštívit policejní psycholožku.
Rád píšeš, že jo?

Koukám, že jsem nebyl daleko od pravdy, když jsem říkal, že neděláš nic jiného, než že visíš na těchto stránkách a nemůžeš se dočkat, až na tebe někdo zareaguje. Odpověď na můj "výplod", jak si ho trefně označil, přišla za deset minut. Ty člověče prozraď, jak ty to děláš. Ty musíš být sakra silnej a velkej cklap, vždyť ty ani nespíš a jenom tu číháš na sebemenší příležitost, aby si nám to tu nanandal. Chodíš vůbec do práce ? Napadá mě ještě možnost, že si profesionální provokatér našeho lodivoda, zaplacenej z peněz na náborovou kampaň. No jó, to pak musí v resortu peníze chybět.
Píšeš, abych neztrácel čas a začal u sebe. Víš, já už začínat nebudu, já už jsem u sebe skončil a mám ve všem naprosto jasno. Neměj o mě péči, já si poradím i bez tvých perel, jantare.

Ano, máš pravdu, rád píši. Myslím, že na tom není nic špatného. Spíše záleží na obsahu. Abych tě uklidnil, psychotesty jsem absolvoval několikrát, vždy s úspěchem. Jen okrajově naměřená hodnota IQ - 134. Kolik to dělá u tebe ?

Já mám íkvé 89, zas aš tak špatný to se mnou není

Bravó !!! Bravó !!! Můj odhad byl správný, to by tak mohlo odpovídat. :-D

Taky se tě zeptám jak to děláš, odpovědi téměř okamžitě. Jo když se člověk snaží a je šikovnej, jde všechno. Já tipuji, že sedíš někde zašitej v policejní kanceláři a za to hovno chceš přidat. Už jsi letos byl na tělesnejch????

Víš proč dnes odpovídám okamžitě ? Protože mám dnes volno po několika šichtách a tak se tak trochu bavím. S tou kanceláří jseš totálně mimo mísu. V jedný věci máš ale pravdu. Nějaká ta kačka navíc se vždy hodí, ale já si nestěžuji, všechno v pohodě. Jó a abych nezapoměl, i když již nejsem žádný švarný sokolík, přesto tě mohu ujistit, že s tou tvojí dokola neustále omýlanou tělesnou a střeleckou přípravou jsem nikdy neměl ani v nejmenším problém a vždy jsem vše zvládal s prstem v nose, narozdíl od některých chcípáků, kteří se dnes v rámci náborové kampaně snaží k vnitru dostat. A víš proč ? Celej život jsem totižn dělal sport a nezabíjel jsem čas sezením u bedny, případně u compu psaním nesmyslných plků.

Máš recht Kont je jenom nějaký odpustek a věčný kritik všeho co zde kdokoliv napíše a to samé platí o tom blbovi Imperiusovi.

Chlapi, berte to s humorem! Blázni, provokatéři, zakomplexovaní a zamindrákovaní, duševně narušení jedinci typu konta a sparty se vyskytují na všech internetových diskuzích, nejen policejních! Toš máme preca tu demograciju a každej má právo se vyjádřit, no ne? :-))))

Krize policie pokračuje-aneb jak položit českou policii na lopatky během jednoho funkčního období.