Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Tak mi volal kamarád z kriminálky, jak má seřadit spis (?) a mezi řečí mi sdělil, že dostal 16.000,- Kč odměny (stabilizační pro Prahu a STČ). Tak si to chlapci přeberte. Prostě peníze u PČR na platy jsou a vždy budou. Bohužel problém je ve vnímání sebe sama nejnižších článků PČR, jelikož dneska každý řadový policista na obvodě by chtěl být odměňován na úrovni vyšetřováka řešícího vraždy. A ruku na srdce, máte na to? Onehdá jsem vám tady dal příklad s nezaplacenou útratou v hospodě (v SČ děláno pro krádež) a polovička z vás odkývala krádež. NO FUJ. A to, jak policisté kvalifikovali loupež jako krádež to se už vůbec nebudu zmiňovat (pozn. nejedná se o věc, kterou jsem tady již řešil, jedná se o novou věc), prostě žiju na okrese, kde policisté s oblibou dělají loupeže pro krádež. A ještě otázka, kolik z vás dává po pozitivní dechové zkoušce s hodnotou kolem a nad jedno promile a následným odmítnutí lékařského vyšetření pořádkovou pokutu dle TŘ? Víte vůbec o čem je řeč?

Prahu sem nepleť tam jsou finančně zvýhodněni dostatečně.

.... že by zase další závistivec????? Přej a bude ti přáno !!!

Uk - myslím, že v tomto máš pravdu. Každý chce nastoupit k Policii a mít balík peněz a kolt u pasu. Jenom ty kapesníčky by potřebovali.

Čeho je to kritika ? Všechno špatně ? To že někteří vlivem menších zkušeností špatně okvalifikují protiprávní jednání ?
No stává se to a stávat bude, jako že se ani ti právně nejchytřejší - soudci někdy nedokáží sjednotit na názoru např. zda řidiče se zákazem řízení a předchozím odebrání ŘP " dělat " kromě maření i na řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění ( rozdílný názor na to, že někdo má řidičský průkaz " jen " odebrán, ale jinak abslovoval výcvik řidiče atd... a někdo nikdy nezískal řidičské oprávnění ), tedy ani to " kvalifikované " posouzení u těch nejvyšších hlav práva není jednoznačné.

Takže to, že ten četník z ulice, ten na té nejspodnější příčce a k tomu ještě ten co nemá dostatek zkušeností, provede chybnou kvalifikaci - není určitě k plakání. Pokud fungují normální kontrolní mechanismy, tak dojde k překvalifikování a jede se dál. Těch, co mají zkušenosti je čím dál méně z důvodu odchodu těch zkušených a v horizontu to lepší nebude.
Nedělal bych to, ale tak " katastrofální ", zas tak špatné to není a nedělám si iluze, že jinde v okolních státech jsou poldové nechybující, robotičtí, ukáznění, neúplatní, lepší, nepotřebují jíst, nepotřebují pít, vypít si to pitomé kafe na benzince a pod. Není třeba z toho dělat omáčku poukazováním na určité špatné kvalifikace, ke kterým došlo vlivem menších zkušeností.

A proč pokutu, když se jedná o 201/1 tz.

No Darku, tvůj dotaz mluví za vše o úrovni právního vědomí většiny řadových policajtů. Zkus si zalistovat v poznámkách ze školy, co je to pořádková pokuta. Ta poslední otázka v příspěvku je na místě.

F1 přečti si stanovisko Nejvyššího soudu, který rozhodl, že i řízení mot. vozidla, pokud byl osobě odebrán ŘP je tr. čin 180d

F1 pro Taky polda

O tom stanovisku jsem věděl, proto jsem se právě o tomto zmínil, protože takových stanovisek soudů už bylo .........
Naposledy u Teplického OS, kde se jaksi nemohli dobrat na tom " co je pokračující trestná činnost
a co už ne ". Takže UK nemůže počítat s tím, že po ulici chodí " skoro " soudci a při často mrzkých zkušenostech okvalifikují vše " čistě " a neomylně. Každý postupně vyzrává a učí se z chyb ( pokud chce ), ale horší je, že to vyzrávání trvá dosti dlouho, rok po roce se člověk jednotlivými případy a jejich občasnou odlišností učí a potom je to odchod do civilu. Nově nastoupivší hned tak nevyzrajou - to bohužel trvá a nejde to moc urychlit - čím víc šetřených případů tím i téměř úměrně nabývané zkušenosti. V současné době odcházejí na SKPV lidi s pár odslouženými lety, kteří ani nestačili ještě " vyzrát " a faktem je, že se rozhodně nebudou v tr. činech pohybovat jistě. S tím nikdo nic nenadělá.

Pod bývalým svazákem Ivanem Langerem začínáme budovat novou mladou policii plnou nezkušeností, amatérismu a obrovských mediálních selhání a krizí.

Ožebračovaní střední vrstvy v této zemi pokračuje a policisté se čím dál více snaží hledat další možné zdroje obživy pro své rodiny!

Platy u PČR jsou nadprůměrné, někdy až neodpovídající odvedené práci. Neznám žádného policistu, který by z těchto nadprůměrných platů neuživil rodinu. To jsou jen nadnesená slova.

Račkující ferdo ono je to uměle držené na hranici spokojenosti a životní rentability- každé malé dítě ví že nůžky se rozevírají stále více.

Při této diskuzi jsem už dávno získal dojem, ba co dím, jsem přesvědčen, že se zde jedná o diskuzi přerostlých děcek. Pláčete nad rozlitým mlékem, spíše řečeno pláčete nad nesprávným hrobem. Chytněte se práce a makejte až se z vás bude kouřit. V opačném případě je třeba na vás malý dvůr a velký bič.

I ty blbe !

nejde nereagovat: tato myšlenka je cítit ze všech funkcionářu OŘ a jiných VO, ZVO, kteří sloužili za komančů a v současné době pobírají celkem dobrý plat a důchod zároveň už mi také bylo řečeno, když jsem si nenechal srát na hlavu " být to za minulého režimu já bych ti ukázal " cítím že jsi jeden z nich amen s tebou

Pro Martina
Tak u americké ambasády sice stojí, to máš pravdu, ale ochranná služba není jenom hlídání ambasád, ale i objekty další státní jako vily, ministerstva a tam ti tedy doporučuji jít a uvidíš jak se nechá v klidu sloužit a za kolik. Tam lidi neschází, schází pouze tam, kde se musí něco dělat, jako u ambasád - tedy aspoň jako trubka stát a proto tam nikdo nechce být. Vím o čem mluvím byl sem se za svým kamarádem podívat několikrát v práci a viděl jsem !!!!

Nerozumím tomu jak tady někteří lidé můžou debatovat nad tím co ani nikdy nedělali.A překvapuje mě jak do všeho vidí.Ví kolik kdo bere,ví co dělá špatně a hlavně ví,že vlastně za nic bere tak nehorázné peníze.Jen se divím,že si taky nechtějí vydělat tak ukrutný balík za nic.Asi nebudou tak chytří jak si myslí.Já kdybych věděl,že někde dostanu takový balík a za nic tak se tam jdu přihlásit.A proto jsem opustil řady policie,protože i já chci dát jiným tu možnost si ty nehorázné peníze vydělat.Tak pánové račte jste očekáváni.

už utíkáme..děkujeme Ti, že jsi nám uvolnil místo.S pozdravem Sparta,Karel,Kont...

Kdybych mohl ukažu ti jeho výplatní pásku, ty chytráku.

S radostí bych si ji prohlédl to mi věř!

No a proto už vůbec nechápu Miloše z UBS, který má takových lukrativních nabídek, že jde hlava kolem, ale raději bude pořád brát tu almužnu a nechá se ponižovat a sebou vláčet.

Víš, Sparto, jsou lidi jako Miloš (je jich málo), prostě srdcaři, kteří tuto práci milují a na peníze až tak nehledí, ale to Ty nepochopíš... Já k nim nepatřím, kdybych dostal lepší nabídku, okamžitě se poroučím pryč, už mě nebaví dělat tomuto státu a jeho vyčůraným občanům vola...

kámoš je sotva vyučenej. Dělá u podniku kde mu platí soc. a zdravotní....podniká bokem a nic nepřiznává. Letos zrušil druhou novou Fábku. Měsíčně vydělá po stavbách cca 16000 a bokem má za měsíc 20 až 30 000....žádná škola, žádnej stres, školení žádný taky nezná. Jen kouiká kde co votočit. Proto volí pořád ODS

Tak to je bída pouze v řadách NV ČR.

Pořád se zde dohadujete o platech, můj dobrý kamarád slouží u Policie u ochranné služby jako řadový někde na objektu, chodí do práce celkem 6 krát do měsíce. Přitom tam ,jak sám říká jenom sedí, čumí, v noci spí a to vše za 35.000,- Kč tedy hrubého, jedna služba 24 hodin, čtyři dny volna a pořád dokola a ještě podniká na černo a vydělá si 20.000,- bokem a směje se jak je u Policie dobře.

Jenže vysvětluj to tady těm tupejm hlavám.

Karle, 35 000 hrubého nemá ani vedoucí. Příšlušníci Ochranné služby jsou ve 4.platové, takže jejich plat je max 19000 čistého. A v noci spát nemůžou, ono to jaksi při stojce u Americké ambasády ani nejde... A zjisti si, kolik právě u ochranky chybí policajtů! Proč by utíkali, když dle Tebe berou tak královský prachy??? Já beru v Praze 23 hrubýho, to si piš, že bych se k té ochrance hlásil jako první! Nejspíš Tě kararád pěkně vodí za nos, a to by "dobrý" kamarád dělat neměl

A já mám zase kamaráda a tem mi říkal jak se má špatně u policie,že bere 15500kč čistého a že v civilu si vydělal víc,že tady dělá přesčasy,soboty,neděle a noční zadarmo.Tak nevím.Asi máme každý jiného kamaráda co?

Podstav 80 lidí z 200 u OS o něčem hovoří, nejsou lidi a bude hůř. Někdo ti pěkně maže med kolem huby a ty se na to chytíš.

Jo Praha to je ráj na zemi, tam je radost sloužit!

Také pěkné ...
http://www.novinky.cz/clanek/148256-uzbek-napadeny-policistou-ze mrel-utocnik-je-v-cele.html

Službu konající lékař mu ošetřil odřenou bradu a protože z dechu pacienta byl cítit alkohol, rozhodl o převezení na záchytku. Ani tam ale cizinec nedorazil, protože všechna lůžka byla obsazená. Skončil tak na ubytovně, kde později upadl do komatu. Pomoc mu zavolali jeho spolubydlící.
Asi si neplatil zdravotní pojištění.

Ten lékař alespoň nebrečí jako vy a vzdělání má tak o dvě třídy vyšší holobrátku.

Tvoje gramatika taky svědčí o úrovni Tvého vzdělání...!

Chci vidět tvůj spis holobrátku!!!

Neuvidíš,končím.Už se mi z toho rozklepala brata...:-)

Pro policejní brečky (m, F1, sniper apod.)
Toto není diskusní fórum určené pouze pro policisty. To je diskuse na stránkách pana poslance a ministra vnitra. To je ten váš problém, myslíte si, jak jste důležití a že MV jsou jen policajti a všechno se musí točit kolem vás a všichni si vás musí vážit. Postavení ve společnosti vám žádný zákon ani ministr vnitra nevybuduje. Vážnost u spoluobčanů vám nezajistí velmi nadprůměrné platy (140%) ani další benefity (jestli o nich nevíte a nevážíte si jich, tak to je právě ta vaše chyba), ale jen a pouze vaše odvedená práce a chování k lidem. A to obojí je zatím na tragické úrovni.

mám dotaz na ozdravný pobyt hasiče-záchranáře. Podle starého zákona byl pobyt po 10 letech, nyní kdy jsem 14 let u profesionálů a věk 40 let /a 4 roky hasič na dráze/, nemám podle nového zákona nárok. Je to tak v pořádku? Je určený pro pana poslance a ministra vnitra. Ty hnědá hlavo

Tady máš dotaz: tak ty hlavo děravá, ty si nevážíš své práce a výhod co máš, přijď do vysněného civilu a budeš mít všechno hňupe!!!!

Třítečko je třeba říkat celou pravdu a ta je taková, že se veřejně sděluje určitými politiky, že máme 140 % platu ve srovnání s nepodnikatelskou sférou, tedy opakuji s nepodnikatelskou sférou a je tedy třeba říci zda není zavádějící srovnávat nepřetržitou službu s jistými zahrnutými příplatky se zaměstnanci, kteří jsou bez těchto příplatků.

Tedy pro vysvětlení ( co to potřebují zopakovat ) : například služba SO + NE, služba Svátek, služba noční, dosahy a pod.
Mají tedy v nepodnikatelské sféře, jako u policie ve většině případů tyto složky platu ? Jistě nemají, jako např. moje příbuzná na MěÚ. Tedy minimálně o tyto složky mají nižší plat - to je přeci fér, to co zde uvádím, nebo ne ?

Za starého zákona vycházely běžné příplatky za službu SO+NE a noční ve výši kolem 3.500 - 4.000,- měsíčně, tedy nejméně o tuto částku jsme nad nepodnikatelskou sférou, kde tyto příplatky jistě nejsou běžné.
Dále máme " diferenční " ( rizikový ) příplatek. Kdo ho závidí je ubožák a kdo je schopen srovnávat ženskou na úřadě ( tedy v nepodnikatelské sféře ) v otázce rizika a práce (s těmi " hodnými ve společnosti " ) s poldou, tak to nemá v hlavě v pořádku a ať se jde vyšetřit. Benefity ? Jo úžasné. Už jsou poldové z těch " přehršle " benefitů unaveni a odcházejí do " nebenefitové " oblasti.
A jak zde již velmi často zaznělo - kdo chce být na Olympu z těch benefitů, tak je může na zkoušku zažít a nastoupit k PČR. Odejít může vždycky. Takže hurá do benefitů - o tom je asi ta Policie ČR.
A jinak k těm " brečkám ". Ťřítečko, je vidět, že vůbec nevíš kdo za tím F1 píše, jinak by si takové nesmysly ani nevypustil z pusinky. Ale omlouvá tě ta jistá zášť k policii, to se prostě nedá nic dělat a léčit to nejde.
Tak za se někdy.

poliše nemá nikdo rád, lidi mají rádi hasiče a doktory. Nikdo nemiluje represivní složku. Jenomže kradou se přístroje doktorům stejně tak jako se do nich kope.
Také hasiči nemají ozdravné pobyty po 10-letech. Zrovna tak kradou a chlastají někteří doktoři. Všude je něco.Přeji Ti střízlivého doktora a poldu co nečte Tvé opravdu hodnotné příspěvky.

4 F1: Zbytečně se namáháš, duševně narušenej jedinec, který si jednou říká Sparta, po druhý Kont, po třetí ... , a bůhví jak ještě, tohle všechno ví! On se sem chodí sexuálně ukájet, dělá mu dobře, když dokáže někoho vytočit :-) Tak ho prosím berte s rezervou, je to v podstatě chudák, kterej by se měl léčit...

Prosím tě, baba na úřadě má jiné tabulky jak ty dle služ. zákona. Ty co nemakaj v sobotu a noční mají stejně vyšší základ. Proštuduj!!!