Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak mi volal kamarád z kriminálky, jak má seřadit spis (?) a mezi řečí mi sdělil, že dostal 16.000,- Kč odměny (stabilizační pro Prahu a STČ). Tak si to chlapci přeberte. Prostě peníze u PČR na platy jsou a vždy budou. Bohužel problém je ve vnímání sebe sama nejnižších článků PČR, jelikož dneska každý řadový policista na obvodě by chtěl být odměňován na úrovni vyšetřováka řešícího vraždy. A ruku na srdce, máte na to? Onehdá jsem vám tady dal příklad s nezaplacenou útratou v hospodě (v SČ děláno pro krádež) a polovička z vás odkývala krádež. NO FUJ. A to, jak policisté kvalifikovali loupež jako krádež to se už vůbec nebudu zmiňovat (pozn. nejedná se o věc, kterou jsem tady již řešil, jedná se o novou věc), prostě žiju na okrese, kde policisté s oblibou dělají loupeže pro krádež. A ještě otázka, kolik z vás dává po pozitivní dechové zkoušce s hodnotou kolem a nad jedno promile a následným odmítnutí lékařského vyšetření pořádkovou pokutu dle TŘ? Víte vůbec o čem je řeč?

Prahu sem nepleť tam jsou finančně zvýhodněni dostatečně.

.... že by zase další závistivec????? Přej a bude ti přáno !!!

Uk - myslím, že v tomto máš pravdu. Každý chce nastoupit k Policii a mít balík peněz a kolt u pasu. Jenom ty kapesníčky by potřebovali.

Čeho je to kritika ? Všechno špatně ? To že někteří vlivem menších zkušeností špatně okvalifikují protiprávní jednání ?
No stává se to a stávat bude, jako že se ani ti právně nejchytřejší - soudci někdy nedokáží sjednotit na názoru např. zda řidiče se zákazem řízení a předchozím odebrání ŘP " dělat " kromě maření i na řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění ( rozdílný názor na to, že někdo má řidičský průkaz " jen " odebrán, ale jinak abslovoval výcvik řidiče atd... a někdo nikdy nezískal řidičské oprávnění ), tedy ani to " kvalifikované " posouzení u těch nejvyšších hlav práva není jednoznačné.

Takže to, že ten četník z ulice, ten na té nejspodnější příčce a k tomu ještě ten co nemá dostatek zkušeností, provede chybnou kvalifikaci - není určitě k plakání. Pokud fungují normální kontrolní mechanismy, tak dojde k překvalifikování a jede se dál. Těch, co mají zkušenosti je čím dál méně z důvodu odchodu těch zkušených a v horizontu to lepší nebude.
Nedělal bych to, ale tak " katastrofální ", zas tak špatné to není a nedělám si iluze, že jinde v okolních státech jsou poldové nechybující, robotičtí, ukáznění, neúplatní, lepší, nepotřebují jíst, nepotřebují pít, vypít si to pitomé kafe na benzince a pod. Není třeba z toho dělat omáčku poukazováním na určité špatné kvalifikace, ke kterým došlo vlivem menších zkušeností.

A proč pokutu, když se jedná o 201/1 tz.

No Darku, tvůj dotaz mluví za vše o úrovni právního vědomí většiny řadových policajtů. Zkus si zalistovat v poznámkách ze školy, co je to pořádková pokuta. Ta poslední otázka v příspěvku je na místě.

F1 přečti si stanovisko Nejvyššího soudu, který rozhodl, že i řízení mot. vozidla, pokud byl osobě odebrán ŘP je tr. čin 180d

F1 pro Taky polda

O tom stanovisku jsem věděl, proto jsem se právě o tomto zmínil, protože takových stanovisek soudů už bylo .........
Naposledy u Teplického OS, kde se jaksi nemohli dobrat na tom " co je pokračující trestná činnost
a co už ne ". Takže UK nemůže počítat s tím, že po ulici chodí " skoro " soudci a při často mrzkých zkušenostech okvalifikují vše " čistě " a neomylně. Každý postupně vyzrává a učí se z chyb ( pokud chce ), ale horší je, že to vyzrávání trvá dosti dlouho, rok po roce se člověk jednotlivými případy a jejich občasnou odlišností učí a potom je to odchod do civilu. Nově nastoupivší hned tak nevyzrajou - to bohužel trvá a nejde to moc urychlit - čím víc šetřených případů tím i téměř úměrně nabývané zkušenosti. V současné době odcházejí na SKPV lidi s pár odslouženými lety, kteří ani nestačili ještě " vyzrát " a faktem je, že se rozhodně nebudou v tr. činech pohybovat jistě. S tím nikdo nic nenadělá.

Pod bývalým svazákem Ivanem Langerem začínáme budovat novou mladou policii plnou nezkušeností, amatérismu a obrovských mediálních selhání a krizí.

Ožebračovaní střední vrstvy v této zemi pokračuje a policisté se čím dál více snaží hledat další možné zdroje obživy pro své rodiny!

Platy u PČR jsou nadprůměrné, někdy až neodpovídající odvedené práci. Neznám žádného policistu, který by z těchto nadprůměrných platů neuživil rodinu. To jsou jen nadnesená slova.

Račkující ferdo ono je to uměle držené na hranici spokojenosti a životní rentability- každé malé dítě ví že nůžky se rozevírají stále více.

Při této diskuzi jsem už dávno získal dojem, ba co dím, jsem přesvědčen, že se zde jedná o diskuzi přerostlých děcek. Pláčete nad rozlitým mlékem, spíše řečeno pláčete nad nesprávným hrobem. Chytněte se práce a makejte až se z vás bude kouřit. V opačném případě je třeba na vás malý dvůr a velký bič.

I ty blbe !

nejde nereagovat: tato myšlenka je cítit ze všech funkcionářu OŘ a jiných VO, ZVO, kteří sloužili za komančů a v současné době pobírají celkem dobrý plat a důchod zároveň už mi také bylo řečeno, když jsem si nenechal srát na hlavu " být to za minulého režimu já bych ti ukázal " cítím že jsi jeden z nich amen s tebou

Pro Martina
Tak u americké ambasády sice stojí, to máš pravdu, ale ochranná služba není jenom hlídání ambasád, ale i objekty další státní jako vily, ministerstva a tam ti tedy doporučuji jít a uvidíš jak se nechá v klidu sloužit a za kolik. Tam lidi neschází, schází pouze tam, kde se musí něco dělat, jako u ambasád - tedy aspoň jako trubka stát a proto tam nikdo nechce být. Vím o čem mluvím byl sem se za svým kamarádem podívat několikrát v práci a viděl jsem !!!!

Nerozumím tomu jak tady někteří lidé můžou debatovat nad tím co ani nikdy nedělali.A překvapuje mě jak do všeho vidí.Ví kolik kdo bere,ví co dělá špatně a hlavně ví,že vlastně za nic bere tak nehorázné peníze.Jen se divím,že si taky nechtějí vydělat tak ukrutný balík za nic.Asi nebudou tak chytří jak si myslí.Já kdybych věděl,že někde dostanu takový balík a za nic tak se tam jdu přihlásit.A proto jsem opustil řady policie,protože i já chci dát jiným tu možnost si ty nehorázné peníze vydělat.Tak pánové račte jste očekáváni.

už utíkáme..děkujeme Ti, že jsi nám uvolnil místo.S pozdravem Sparta,Karel,Kont...

Kdybych mohl ukažu ti jeho výplatní pásku, ty chytráku.

S radostí bych si ji prohlédl to mi věř!

No a proto už vůbec nechápu Miloše z UBS, který má takových lukrativních nabídek, že jde hlava kolem, ale raději bude pořád brát tu almužnu a nechá se ponižovat a sebou vláčet.

Víš, Sparto, jsou lidi jako Miloš (je jich málo), prostě srdcaři, kteří tuto práci milují a na peníze až tak nehledí, ale to Ty nepochopíš... Já k nim nepatřím, kdybych dostal lepší nabídku, okamžitě se poroučím pryč, už mě nebaví dělat tomuto státu a jeho vyčůraným občanům vola...

kámoš je sotva vyučenej. Dělá u podniku kde mu platí soc. a zdravotní....podniká bokem a nic nepřiznává. Letos zrušil druhou novou Fábku. Měsíčně vydělá po stavbách cca 16000 a bokem má za měsíc 20 až 30 000....žádná škola, žádnej stres, školení žádný taky nezná. Jen kouiká kde co votočit. Proto volí pořád ODS

Tak to je bída pouze v řadách NV ČR.

Pořád se zde dohadujete o platech, můj dobrý kamarád slouží u Policie u ochranné služby jako řadový někde na objektu, chodí do práce celkem 6 krát do měsíce. Přitom tam ,jak sám říká jenom sedí, čumí, v noci spí a to vše za 35.000,- Kč tedy hrubého, jedna služba 24 hodin, čtyři dny volna a pořád dokola a ještě podniká na černo a vydělá si 20.000,- bokem a směje se jak je u Policie dobře.

Jenže vysvětluj to tady těm tupejm hlavám.

Karle, 35 000 hrubého nemá ani vedoucí. Příšlušníci Ochranné služby jsou ve 4.platové, takže jejich plat je max 19000 čistého. A v noci spát nemůžou, ono to jaksi při stojce u Americké ambasády ani nejde... A zjisti si, kolik právě u ochranky chybí policajtů! Proč by utíkali, když dle Tebe berou tak královský prachy??? Já beru v Praze 23 hrubýho, to si piš, že bych se k té ochrance hlásil jako první! Nejspíš Tě kararád pěkně vodí za nos, a to by "dobrý" kamarád dělat neměl

A já mám zase kamaráda a tem mi říkal jak se má špatně u policie,že bere 15500kč čistého a že v civilu si vydělal víc,že tady dělá přesčasy,soboty,neděle a noční zadarmo.Tak nevím.Asi máme každý jiného kamaráda co?

Podstav 80 lidí z 200 u OS o něčem hovoří, nejsou lidi a bude hůř. Někdo ti pěkně maže med kolem huby a ty se na to chytíš.

Jo Praha to je ráj na zemi, tam je radost sloužit!

Také pěkné ...
http://www.novinky.cz/clanek/148256-uzbek-napadeny-policistou-ze mrel-utocnik-je-v-cele.html

Službu konající lékař mu ošetřil odřenou bradu a protože z dechu pacienta byl cítit alkohol, rozhodl o převezení na záchytku. Ani tam ale cizinec nedorazil, protože všechna lůžka byla obsazená. Skončil tak na ubytovně, kde později upadl do komatu. Pomoc mu zavolali jeho spolubydlící.
Asi si neplatil zdravotní pojištění.

Ten lékař alespoň nebrečí jako vy a vzdělání má tak o dvě třídy vyšší holobrátku.

Tvoje gramatika taky svědčí o úrovni Tvého vzdělání...!

Chci vidět tvůj spis holobrátku!!!

Neuvidíš,končím.Už se mi z toho rozklepala brata...:-)

Pro policejní brečky (m, F1, sniper apod.)
Toto není diskusní fórum určené pouze pro policisty. To je diskuse na stránkách pana poslance a ministra vnitra. To je ten váš problém, myslíte si, jak jste důležití a že MV jsou jen policajti a všechno se musí točit kolem vás a všichni si vás musí vážit. Postavení ve společnosti vám žádný zákon ani ministr vnitra nevybuduje. Vážnost u spoluobčanů vám nezajistí velmi nadprůměrné platy (140%) ani další benefity (jestli o nich nevíte a nevážíte si jich, tak to je právě ta vaše chyba), ale jen a pouze vaše odvedená práce a chování k lidem. A to obojí je zatím na tragické úrovni.

mám dotaz na ozdravný pobyt hasiče-záchranáře. Podle starého zákona byl pobyt po 10 letech, nyní kdy jsem 14 let u profesionálů a věk 40 let /a 4 roky hasič na dráze/, nemám podle nového zákona nárok. Je to tak v pořádku? Je určený pro pana poslance a ministra vnitra. Ty hnědá hlavo

Tady máš dotaz: tak ty hlavo děravá, ty si nevážíš své práce a výhod co máš, přijď do vysněného civilu a budeš mít všechno hňupe!!!!

Třítečko je třeba říkat celou pravdu a ta je taková, že se veřejně sděluje určitými politiky, že máme 140 % platu ve srovnání s nepodnikatelskou sférou, tedy opakuji s nepodnikatelskou sférou a je tedy třeba říci zda není zavádějící srovnávat nepřetržitou službu s jistými zahrnutými příplatky se zaměstnanci, kteří jsou bez těchto příplatků.

Tedy pro vysvětlení ( co to potřebují zopakovat ) : například služba SO + NE, služba Svátek, služba noční, dosahy a pod.
Mají tedy v nepodnikatelské sféře, jako u policie ve většině případů tyto složky platu ? Jistě nemají, jako např. moje příbuzná na MěÚ. Tedy minimálně o tyto složky mají nižší plat - to je přeci fér, to co zde uvádím, nebo ne ?

Za starého zákona vycházely běžné příplatky za službu SO+NE a noční ve výši kolem 3.500 - 4.000,- měsíčně, tedy nejméně o tuto částku jsme nad nepodnikatelskou sférou, kde tyto příplatky jistě nejsou běžné.
Dále máme " diferenční " ( rizikový ) příplatek. Kdo ho závidí je ubožák a kdo je schopen srovnávat ženskou na úřadě ( tedy v nepodnikatelské sféře ) v otázce rizika a práce (s těmi " hodnými ve společnosti " ) s poldou, tak to nemá v hlavě v pořádku a ať se jde vyšetřit. Benefity ? Jo úžasné. Už jsou poldové z těch " přehršle " benefitů unaveni a odcházejí do " nebenefitové " oblasti.
A jak zde již velmi často zaznělo - kdo chce být na Olympu z těch benefitů, tak je může na zkoušku zažít a nastoupit k PČR. Odejít může vždycky. Takže hurá do benefitů - o tom je asi ta Policie ČR.
A jinak k těm " brečkám ". Ťřítečko, je vidět, že vůbec nevíš kdo za tím F1 píše, jinak by si takové nesmysly ani nevypustil z pusinky. Ale omlouvá tě ta jistá zášť k policii, to se prostě nedá nic dělat a léčit to nejde.
Tak za se někdy.

poliše nemá nikdo rád, lidi mají rádi hasiče a doktory. Nikdo nemiluje represivní složku. Jenomže kradou se přístroje doktorům stejně tak jako se do nich kope.
Také hasiči nemají ozdravné pobyty po 10-letech. Zrovna tak kradou a chlastají někteří doktoři. Všude je něco.Přeji Ti střízlivého doktora a poldu co nečte Tvé opravdu hodnotné příspěvky.

4 F1: Zbytečně se namáháš, duševně narušenej jedinec, který si jednou říká Sparta, po druhý Kont, po třetí ... , a bůhví jak ještě, tohle všechno ví! On se sem chodí sexuálně ukájet, dělá mu dobře, když dokáže někoho vytočit :-) Tak ho prosím berte s rezervou, je to v podstatě chudák, kterej by se měl léčit...

Prosím tě, baba na úřadě má jiné tabulky jak ty dle služ. zákona. Ty co nemakaj v sobotu a noční mají stejně vyšší základ. Proštuduj!!!