4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tak mi volal kamarád z kriminálky, jak má seřadit spis (?) a mezi řečí mi sdělil, že dostal 16.000,- Kč odměny (stabilizační pro Prahu a STČ). Tak si to chlapci přeberte. Prostě peníze u PČR na platy jsou a vždy budou. Bohužel problém je ve vnímání sebe sama nejnižších článků PČR, jelikož dneska každý řadový policista na obvodě by chtěl být odměňován na úrovni vyšetřováka řešícího vraždy. A ruku na srdce, máte na to? Onehdá jsem vám tady dal příklad s nezaplacenou útratou v hospodě (v SČ děláno pro krádež) a polovička z vás odkývala krádež. NO FUJ. A to, jak policisté kvalifikovali loupež jako krádež to se už vůbec nebudu zmiňovat (pozn. nejedná se o věc, kterou jsem tady již řešil, jedná se o novou věc), prostě žiju na okrese, kde policisté s oblibou dělají loupeže pro krádež. A ještě otázka, kolik z vás dává po pozitivní dechové zkoušce s hodnotou kolem a nad jedno promile a následným odmítnutí lékařského vyšetření pořádkovou pokutu dle TŘ? Víte vůbec o čem je řeč?

Prahu sem nepleť tam jsou finančně zvýhodněni dostatečně.

.... že by zase další závistivec????? Přej a bude ti přáno !!!

Uk - myslím, že v tomto máš pravdu. Každý chce nastoupit k Policii a mít balík peněz a kolt u pasu. Jenom ty kapesníčky by potřebovali.

Čeho je to kritika ? Všechno špatně ? To že někteří vlivem menších zkušeností špatně okvalifikují protiprávní jednání ?
No stává se to a stávat bude, jako že se ani ti právně nejchytřejší - soudci někdy nedokáží sjednotit na názoru např. zda řidiče se zákazem řízení a předchozím odebrání ŘP " dělat " kromě maření i na řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění ( rozdílný názor na to, že někdo má řidičský průkaz " jen " odebrán, ale jinak abslovoval výcvik řidiče atd... a někdo nikdy nezískal řidičské oprávnění ), tedy ani to " kvalifikované " posouzení u těch nejvyšších hlav práva není jednoznačné.

Takže to, že ten četník z ulice, ten na té nejspodnější příčce a k tomu ještě ten co nemá dostatek zkušeností, provede chybnou kvalifikaci - není určitě k plakání. Pokud fungují normální kontrolní mechanismy, tak dojde k překvalifikování a jede se dál. Těch, co mají zkušenosti je čím dál méně z důvodu odchodu těch zkušených a v horizontu to lepší nebude.
Nedělal bych to, ale tak " katastrofální ", zas tak špatné to není a nedělám si iluze, že jinde v okolních státech jsou poldové nechybující, robotičtí, ukáznění, neúplatní, lepší, nepotřebují jíst, nepotřebují pít, vypít si to pitomé kafe na benzince a pod. Není třeba z toho dělat omáčku poukazováním na určité špatné kvalifikace, ke kterým došlo vlivem menších zkušeností.

A proč pokutu, když se jedná o 201/1 tz.

No Darku, tvůj dotaz mluví za vše o úrovni právního vědomí většiny řadových policajtů. Zkus si zalistovat v poznámkách ze školy, co je to pořádková pokuta. Ta poslední otázka v příspěvku je na místě.

F1 přečti si stanovisko Nejvyššího soudu, který rozhodl, že i řízení mot. vozidla, pokud byl osobě odebrán ŘP je tr. čin 180d

F1 pro Taky polda

O tom stanovisku jsem věděl, proto jsem se právě o tomto zmínil, protože takových stanovisek soudů už bylo .........
Naposledy u Teplického OS, kde se jaksi nemohli dobrat na tom " co je pokračující trestná činnost
a co už ne ". Takže UK nemůže počítat s tím, že po ulici chodí " skoro " soudci a při často mrzkých zkušenostech okvalifikují vše " čistě " a neomylně. Každý postupně vyzrává a učí se z chyb ( pokud chce ), ale horší je, že to vyzrávání trvá dosti dlouho, rok po roce se člověk jednotlivými případy a jejich občasnou odlišností učí a potom je to odchod do civilu. Nově nastoupivší hned tak nevyzrajou - to bohužel trvá a nejde to moc urychlit - čím víc šetřených případů tím i téměř úměrně nabývané zkušenosti. V současné době odcházejí na SKPV lidi s pár odslouženými lety, kteří ani nestačili ještě " vyzrát " a faktem je, že se rozhodně nebudou v tr. činech pohybovat jistě. S tím nikdo nic nenadělá.

Pod bývalým svazákem Ivanem Langerem začínáme budovat novou mladou policii plnou nezkušeností, amatérismu a obrovských mediálních selhání a krizí.

Ožebračovaní střední vrstvy v této zemi pokračuje a policisté se čím dál více snaží hledat další možné zdroje obživy pro své rodiny!

Platy u PČR jsou nadprůměrné, někdy až neodpovídající odvedené práci. Neznám žádného policistu, který by z těchto nadprůměrných platů neuživil rodinu. To jsou jen nadnesená slova.

Račkující ferdo ono je to uměle držené na hranici spokojenosti a životní rentability- každé malé dítě ví že nůžky se rozevírají stále více.

Při této diskuzi jsem už dávno získal dojem, ba co dím, jsem přesvědčen, že se zde jedná o diskuzi přerostlých děcek. Pláčete nad rozlitým mlékem, spíše řečeno pláčete nad nesprávným hrobem. Chytněte se práce a makejte až se z vás bude kouřit. V opačném případě je třeba na vás malý dvůr a velký bič.

I ty blbe !

nejde nereagovat: tato myšlenka je cítit ze všech funkcionářu OŘ a jiných VO, ZVO, kteří sloužili za komančů a v současné době pobírají celkem dobrý plat a důchod zároveň už mi také bylo řečeno, když jsem si nenechal srát na hlavu " být to za minulého režimu já bych ti ukázal " cítím že jsi jeden z nich amen s tebou

Pro Martina
Tak u americké ambasády sice stojí, to máš pravdu, ale ochranná služba není jenom hlídání ambasád, ale i objekty další státní jako vily, ministerstva a tam ti tedy doporučuji jít a uvidíš jak se nechá v klidu sloužit a za kolik. Tam lidi neschází, schází pouze tam, kde se musí něco dělat, jako u ambasád - tedy aspoň jako trubka stát a proto tam nikdo nechce být. Vím o čem mluvím byl sem se za svým kamarádem podívat několikrát v práci a viděl jsem !!!!

Nerozumím tomu jak tady někteří lidé můžou debatovat nad tím co ani nikdy nedělali.A překvapuje mě jak do všeho vidí.Ví kolik kdo bere,ví co dělá špatně a hlavně ví,že vlastně za nic bere tak nehorázné peníze.Jen se divím,že si taky nechtějí vydělat tak ukrutný balík za nic.Asi nebudou tak chytří jak si myslí.Já kdybych věděl,že někde dostanu takový balík a za nic tak se tam jdu přihlásit.A proto jsem opustil řady policie,protože i já chci dát jiným tu možnost si ty nehorázné peníze vydělat.Tak pánové račte jste očekáváni.

už utíkáme..děkujeme Ti, že jsi nám uvolnil místo.S pozdravem Sparta,Karel,Kont...

Kdybych mohl ukažu ti jeho výplatní pásku, ty chytráku.

S radostí bych si ji prohlédl to mi věř!

No a proto už vůbec nechápu Miloše z UBS, který má takových lukrativních nabídek, že jde hlava kolem, ale raději bude pořád brát tu almužnu a nechá se ponižovat a sebou vláčet.

Víš, Sparto, jsou lidi jako Miloš (je jich málo), prostě srdcaři, kteří tuto práci milují a na peníze až tak nehledí, ale to Ty nepochopíš... Já k nim nepatřím, kdybych dostal lepší nabídku, okamžitě se poroučím pryč, už mě nebaví dělat tomuto státu a jeho vyčůraným občanům vola...

kámoš je sotva vyučenej. Dělá u podniku kde mu platí soc. a zdravotní....podniká bokem a nic nepřiznává. Letos zrušil druhou novou Fábku. Měsíčně vydělá po stavbách cca 16000 a bokem má za měsíc 20 až 30 000....žádná škola, žádnej stres, školení žádný taky nezná. Jen kouiká kde co votočit. Proto volí pořád ODS

Tak to je bída pouze v řadách NV ČR.

Pořád se zde dohadujete o platech, můj dobrý kamarád slouží u Policie u ochranné služby jako řadový někde na objektu, chodí do práce celkem 6 krát do měsíce. Přitom tam ,jak sám říká jenom sedí, čumí, v noci spí a to vše za 35.000,- Kč tedy hrubého, jedna služba 24 hodin, čtyři dny volna a pořád dokola a ještě podniká na černo a vydělá si 20.000,- bokem a směje se jak je u Policie dobře.

Jenže vysvětluj to tady těm tupejm hlavám.

Karle, 35 000 hrubého nemá ani vedoucí. Příšlušníci Ochranné služby jsou ve 4.platové, takže jejich plat je max 19000 čistého. A v noci spát nemůžou, ono to jaksi při stojce u Americké ambasády ani nejde... A zjisti si, kolik právě u ochranky chybí policajtů! Proč by utíkali, když dle Tebe berou tak královský prachy??? Já beru v Praze 23 hrubýho, to si piš, že bych se k té ochrance hlásil jako první! Nejspíš Tě kararád pěkně vodí za nos, a to by "dobrý" kamarád dělat neměl

A já mám zase kamaráda a tem mi říkal jak se má špatně u policie,že bere 15500kč čistého a že v civilu si vydělal víc,že tady dělá přesčasy,soboty,neděle a noční zadarmo.Tak nevím.Asi máme každý jiného kamaráda co?

Podstav 80 lidí z 200 u OS o něčem hovoří, nejsou lidi a bude hůř. Někdo ti pěkně maže med kolem huby a ty se na to chytíš.

Jo Praha to je ráj na zemi, tam je radost sloužit!

Také pěkné ...
http://www.novinky.cz/clanek/148256-uzbek-napadeny-policistou-ze mrel-utocnik-je-v-cele.html

Službu konající lékař mu ošetřil odřenou bradu a protože z dechu pacienta byl cítit alkohol, rozhodl o převezení na záchytku. Ani tam ale cizinec nedorazil, protože všechna lůžka byla obsazená. Skončil tak na ubytovně, kde později upadl do komatu. Pomoc mu zavolali jeho spolubydlící.
Asi si neplatil zdravotní pojištění.

Ten lékař alespoň nebrečí jako vy a vzdělání má tak o dvě třídy vyšší holobrátku.

Tvoje gramatika taky svědčí o úrovni Tvého vzdělání...!

Chci vidět tvůj spis holobrátku!!!

Neuvidíš,končím.Už se mi z toho rozklepala brata...:-)

Pro policejní brečky (m, F1, sniper apod.)
Toto není diskusní fórum určené pouze pro policisty. To je diskuse na stránkách pana poslance a ministra vnitra. To je ten váš problém, myslíte si, jak jste důležití a že MV jsou jen policajti a všechno se musí točit kolem vás a všichni si vás musí vážit. Postavení ve společnosti vám žádný zákon ani ministr vnitra nevybuduje. Vážnost u spoluobčanů vám nezajistí velmi nadprůměrné platy (140%) ani další benefity (jestli o nich nevíte a nevážíte si jich, tak to je právě ta vaše chyba), ale jen a pouze vaše odvedená práce a chování k lidem. A to obojí je zatím na tragické úrovni.

mám dotaz na ozdravný pobyt hasiče-záchranáře. Podle starého zákona byl pobyt po 10 letech, nyní kdy jsem 14 let u profesionálů a věk 40 let /a 4 roky hasič na dráze/, nemám podle nového zákona nárok. Je to tak v pořádku? Je určený pro pana poslance a ministra vnitra. Ty hnědá hlavo

Tady máš dotaz: tak ty hlavo děravá, ty si nevážíš své práce a výhod co máš, přijď do vysněného civilu a budeš mít všechno hňupe!!!!

Třítečko je třeba říkat celou pravdu a ta je taková, že se veřejně sděluje určitými politiky, že máme 140 % platu ve srovnání s nepodnikatelskou sférou, tedy opakuji s nepodnikatelskou sférou a je tedy třeba říci zda není zavádějící srovnávat nepřetržitou službu s jistými zahrnutými příplatky se zaměstnanci, kteří jsou bez těchto příplatků.

Tedy pro vysvětlení ( co to potřebují zopakovat ) : například služba SO + NE, služba Svátek, služba noční, dosahy a pod.
Mají tedy v nepodnikatelské sféře, jako u policie ve většině případů tyto složky platu ? Jistě nemají, jako např. moje příbuzná na MěÚ. Tedy minimálně o tyto složky mají nižší plat - to je přeci fér, to co zde uvádím, nebo ne ?

Za starého zákona vycházely běžné příplatky za službu SO+NE a noční ve výši kolem 3.500 - 4.000,- měsíčně, tedy nejméně o tuto částku jsme nad nepodnikatelskou sférou, kde tyto příplatky jistě nejsou běžné.
Dále máme " diferenční " ( rizikový ) příplatek. Kdo ho závidí je ubožák a kdo je schopen srovnávat ženskou na úřadě ( tedy v nepodnikatelské sféře ) v otázce rizika a práce (s těmi " hodnými ve společnosti " ) s poldou, tak to nemá v hlavě v pořádku a ať se jde vyšetřit. Benefity ? Jo úžasné. Už jsou poldové z těch " přehršle " benefitů unaveni a odcházejí do " nebenefitové " oblasti.
A jak zde již velmi často zaznělo - kdo chce být na Olympu z těch benefitů, tak je může na zkoušku zažít a nastoupit k PČR. Odejít může vždycky. Takže hurá do benefitů - o tom je asi ta Policie ČR.
A jinak k těm " brečkám ". Ťřítečko, je vidět, že vůbec nevíš kdo za tím F1 píše, jinak by si takové nesmysly ani nevypustil z pusinky. Ale omlouvá tě ta jistá zášť k policii, to se prostě nedá nic dělat a léčit to nejde.
Tak za se někdy.

poliše nemá nikdo rád, lidi mají rádi hasiče a doktory. Nikdo nemiluje represivní složku. Jenomže kradou se přístroje doktorům stejně tak jako se do nich kope.
Také hasiči nemají ozdravné pobyty po 10-letech. Zrovna tak kradou a chlastají někteří doktoři. Všude je něco.Přeji Ti střízlivého doktora a poldu co nečte Tvé opravdu hodnotné příspěvky.

4 F1: Zbytečně se namáháš, duševně narušenej jedinec, který si jednou říká Sparta, po druhý Kont, po třetí ... , a bůhví jak ještě, tohle všechno ví! On se sem chodí sexuálně ukájet, dělá mu dobře, když dokáže někoho vytočit :-) Tak ho prosím berte s rezervou, je to v podstatě chudák, kterej by se měl léčit...

Prosím tě, baba na úřadě má jiné tabulky jak ty dle služ. zákona. Ty co nemakaj v sobotu a noční mají stejně vyšší základ. Proštuduj!!!