Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Poldíci, už na mně nereagujte. Já vím, že plodím nesmysly, ale mě to prostě nedá. Občas mi to v hlavě nějak sepne, vyplodím nějaký nesmysl a musím se s ním podělit. Pak čekám, jestli se najde stejný magor jako já a zapojí se do diskuse. Jinde mi to nežerou, ale tady se občas někdo chytne. Dokud mi bude někdo z vás odpovídat, budu tady pořád psát výplody mé fantazie!

Tak si vezmi občas prášek.

Já za Vás bojuji a co to tady píšete a napadáte určité diskutující je snad pod Vaši úroveň. Běžte raději do civilu, stejně na ten sraz co pořádám nepřijedete. Budeme tam všichni brečet a já nemám tolik kapesníčků.

POLITIKA ODS========politika pouze pro ZBOHATLIKY GAUNERY MODRE TUNELARE----pro ostatni modre SV:INE připravily zdražovani NONSTOP a skolne LICHVARSKE NAJMY nenažranych majitelu,TAXISANITKY,nesmyslne poplatky,nedostupne leky a lečeni.

Už mám toho dost poldíci používejte si svůj nick nebo mě tady už neuvidíte

40.200,- Kč základ, plus 100% osobní ohodnocení t.j. 40.200,- Kč, plus, nějaký rizikový příplatek, plus příplatek za vedení, plus velmi časté odměny v řádech deseti tisíců. To pak dělá průměrný plat. Když má měsíčně okolo 100.000,- a spíše i více. Chudáci policisté na okresech.

Slouzim u policie a musim rict ze toto leze na nervy kazdemu radovemu policistovi.Fakt ktery nebyl zminen i kdyz si to kazdy domysli je ten ze tyto megaplaty pobiraji soudruzi co se udrzeli u korytek popripade deti techto zrudicek a to je velmi smutne. Čekat na další likvidační reformu už nebudu.

Šéfové policie nechtějí prozradit platy. Ačkoli jde o státní zaměstnance placené z daní, výše jejich výdělku spadá pod ochranu osobních údajů. I když má veřejnost právo znát tyto údaje, policejní prezidium, ministerstvo vnitra nebo vězeňská služba nechce platy prozradit, píše dnešní Právo. Hraje se tu falešná hra se všemi poctivými policisty této země.

Vůbec šéfové nemusejí nic prozrazovat. Kdo zná tarifní tabulky, položky platu a náležitosti dle zák.č.361/2003 Sb. a jejich zařazení do tarifních tříd, tak si to může každý spočítat sám. Jediné o čem se dá spekulovat je výše odměn. To, že jsou v řádech desetitisíců a celkově ročně v řádech statisíců u vysokých funkcionářů je známo. Pak se není čemu divit, že na řadové policisty zůstane minimum. To pak zalepí hubu klukům na ulici tisícovkou. To je pak výsměch! Smutné je, že je to realita a že se tak děje.

Policejní prezident Oldřich Martinů má po 24 letech u policie nárok na 40 020 korun, stejně jako ředitel vězeňské služby Luděk Kula, který odsloužil 22 let. Šéf hasičů Miroslav Štěpán dostává po 35 letech ve službě 46 380 korun a ředitel Inspekce ministra vnitra Zdeněk Pelc po 26 letech služby pobírá minimálně 38 270 korun.

Zatímco řadoví policisté, hasiči či bachaři budou na podzim protestovat za zvýšení svých platů, dozvědět se, kolik berou měsíčně jejich nadřízení, je téměř nemožné. Dostupné jsou totiž jenom údaje o jejich základním platu, který vychází z tabulek daných nařízením vlády.

Služební poměr vojáka z povolání v hodnosti rotmistr, PT 6 (13.350,- Kč hrubého + přídavek na bydlení). Hlavní činností je organizace práce při výrobě stravy dle specializace jednotky. A kde pak asi máme těch 150 zelenejch ? P.S. přídavek na bydlení 10000,-

Ty vole, poldíci zjistili, že se mohou přihlašovat za někoho jiného. To je mazec. Já odhadoval, že je to při jejich inteligenci napadne až tak za měsíc.

To já jsem taky počítal,že je to napadne pozdejš a ty jsi taky pravý ...?

Samozřejmě,že jsem pravý,ale o tobě pochybuji,že si pravý

Já o tobě taky pochybuji,že jsi pravý ... si může udělat kde kdo

Ale já jsem opravdu ten pravý a poldíci se přihlašují pod mým nikem,ale to mě neodradí a zůstanu

Chlapi,ale opravdu už mám toho dost s váma jsem skončil.Já jsem ten pravý Kont a nikdo jiný.Už mě tady neuvydíte a basta.Ani sparta se mě nezastane.

Já jsem vždy z tebou Kontíku.Půjdeme někde jinde tady se nedá věcně diskutovat

Ne já nikde nechci,já chci zůstat tady mezi poldy

jsou mé jedinečné nicky, pod kterými zde píšu. Už to jeden z vás odhalil, tak se už nemusím skrývat. A sám sobě už odpovídat nebudu, stejně jste se většinou nikdo nechytil na špek. Jdu prudit jinam, hledám teď popelářský server.

Ty vole, na popelářským serveru jseš.