POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

Kuriózní nehoda se stala ve středu večer v Halenkovicích na Zlínsku. Šestadvacetiletý řidič Fordu Escort ze Žlutavy nezvládl zatáčku a vjel do protisměru. Tam smetl dva cyklisty.
Oba cyklisty zranil. Čtyřicetiletou ženu ze Spytihněvi těžce, o dva roky staršího cyklistu lehce. Opilí ale byli všichni tři.
"Rozhodně není obvyklé, aby všichni účastníci nehody byli pod vlivem alkoholu. Směrodatný pro nás však bude až rozbor krve," řekla k případu mluvčí zlínské policie Jana Bartíková.
Dodala, že řidič auta nadýchal 2,99 promile, takže si svou jízdou mohl zasloužit až pětileté vězení. Je podezřelý z trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky a z těžké újmy na zdraví, za což mu hrozí až pětileté vězení.

Vraždí se tu jak na běžícím pásu, krade se tu jako v banánové republice a nehody berou dnes a denně životy našich lidí. Kam tahle země spěje pane neministře policie Langere?

PŘÍLIŠ MRTVÝCH POLICISTŮ
Podle neoficiálních informací zemřelo od počátku 90. let ve službě zhruba sedm desítek policistů.
V roce 2001 zastřelil v Protivíně na Písecku jednatřicetiletého kriminalistu Daniela Stýbla a jeho kolegu Iva Marka podnikatel podezřelý ze znásilnění. Dalšího policistu vážně zranil. Muž se poté sám postřelil. Zemřel o tři dny později.
V roce 1998 zahynul třiadvacetiletý policista Jiří Hrubý při přestřelce u obce Letkov v okrese Plzeň-jih. Policisté tam pronásledovali mercedes, v němž jel mimo jiné čtyřiačtyřicetiletý Fehim Hanuša a jeho syn Fatmir. Muži předtím v Plzni ohrožovali okolí zbraněmi. Hanuša i jeho syn byli odsouzeni k 25 a 14 letům vězení.
V dubnu 1998 zastřelil při policejní akci v Táboritské ulici v Praze 3 jednadvacetiletý Petr Chromek, jehož se policisté chystali zatknout, třicetiletého kriminalistu Jiřího Linharta a dalšího policistu postřelil. Policie zasahovala proti pachatelům podezřelým z loupeží, únosů a vydírání. Chromek byl za policistovu vraždu odsouzen k 22 letům vězení.
V roce 1997 byl zase při policejním zásahu v tramvaji v Praze 4 smrtelně postřelen šestadvacetiletý podporučík policie Michal Braniš, jeho kolega vyvázl se zraněním. Policisté zasahovali proti hledanému ozbrojenému pachateli, který při přestřelce rovněž zemřel. Zraněni byli i dva cestující v tramvaji.

Gangsterský stát
Ve středu kolem půl osmé došlo v centru Chomutova v baru Motorka ke střelbě. Pachatel zastřelil vietnamského zaměstnance. Svědek incidentu zavolal policii. Střelec následně zastřelil i přivolaného policistu, řekla Právu krajská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová.

V Chomutově došlo ve středu večer k přestřelce. Byl při ní zraněn policista i pachatel.

Tedy od začátku roku další zraněný polda při střelbě na Chomutovsku pokud si dobře pamatuji.

BOHUŽEL, není zraněný, ale závažnému střelnému zranění podlehl, viz:
http://www.novinky.cz/clanek/148823-strelec-zabil-v-centru-chomu tova-dva-lidi-vcetne-zasahujiciho-policisty.html

Je mi ho líto i jeho rodiny! Upřímnou soustrast

STÁT VRAHŮ, TUNELÁŘŮ A ZLODĚJŮ
Tragický konec měla pro mladého muže úterní služba na čerpací stanici v Ústí nad Labem. Benzínku si totiž vyhlédl zatím neznámý lupič. Mladého pracovníka firmy zavraždil a z místa utekl. Police po něm pátrá.

chlapec neměl ochranku a bodyguarda, jistě nebydlel v uzavřeném satelitu, jistě nejezdil bezpečným vozem... je to nespravedlivý bordel v tomhle zku... státě

Blbost, měl prostě smůlu a byl v nepravou chvíli na nesprávném místě - BOHUŽEL. Ale i to se stává, vše je v lidech.

Kdyby namísto miliard na podporu tunelování garantovaného vládnoucí garniturou, investovali na neprůstřelné vesty policistů, nemuselo k tomu dojít. Vinen je stát.

že datum manifestace 361/tři byl naplánován dobře, na první den voleb. Dobré zviditelnění. Pochvala

Nikdy jsem na tomto fóru nebyl sprostý. Teď ovšem musím použít výrazy, které bych zde nikdy jako policista nenapsal. JDĚTE UŽ VŠICHNI UKŘIVDĚNCI DO CIVILU A NEOTRAVUJTE TOTO DISKUZNÍ FÓRUM. ( řečeno jinak jděte do pr.de.le) Osočujete jeden druhého, nadáváte si, ale ruku na srdce vy všichni, co jste udělali pro to, aby tedy ta naše firma, tedy Policie České republiky, byla lepší a schopnější. Nikdo z Vás kecalů neudělal vůbec nic. Co vy civilové, kteří umíte jen kritizovat, kontaktovali jste svoje poslance, ať už z kterékoliv strany, aby interpelovali ministra vnitra, nebo premiéra, nebo se spolupodíleli na novelizaci potřebných zákonů. Nic, nic a zase nic, jenom kecy, kecy a zase kecy. Zamyslete se trochu nad svými příspěvky a pak teprve znovu něco napište. Když byla demonstrace na fontáně, kolik vás statečných přišlo? Kolik vás příšlo pře parlament? V obou případech žalostně málo. Chápu, že něco bylo zaviněno rozpisem služeb, ale většina z nás byla podělána strach co z toho bude, co když mě tam někdo uvidí a řekne to mým nadřízeným co? Myslete kolegové myslete. A vy civilové pomožte nám a uvidíte jaká ta naše policie bude perfektní. Vím o čem mluvím. Většina z nás je poctivých, kteří berou práci u PČR jako svoje poslání a to i za těchto mizerných podmínek. Bohužel vždycky se najde nějaký blbec, který to pokazí všem ostatním (těch je ale naštěstí jen drtivá menšina, která se vejde do 1% z celkového počtu policistů),
Přeji všem, ale opravdu všem, tedy policistům a dalším, kteří jsou postiženi zákonem č.361/2003 Sb, ale i civilům hodně úspěchů v další práci. A teď do mě kecálisti.

pěkný

Trochu naivní, ale pravdivé.

jsi vůl

XXX-pravý , nepoznám co je jméno a co je příjmení. A trochu historie vykřiky typu policejní stát a pod. překrývá nově povinnost registrovat mob.telf. Vzrůstá počet kamerových systémů. Takže si příště každý polda vezme z nové recepce svou neprůstřelnou vestu. Jo a bude hůř.

Souhlasím s tebou, ale když tak kritizuješ, tak se podepis jmenem a ne nějaky xxx.

jsi pěkný lopaťák vole

POŘÁDNĚ SE NAČUNKOVAT JE HESLO DNEŠNÍ VLÁDY!

Každý trošku inteligentní ví proč tato vládnoucí strana nechce, aby v ČR byla funkčné a legislativně podepřená policie ... viz. Čunek a spol.