1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Jestli přišel o život pumpař,vietnamec,podnikatel nebo policajt-je to šílený tak jako tak..měly rodiny,přátele,a život jim nikdo nevrátí ale měl by se obnovit trest smrti a ten Z..d co to udělal by měl být první adept na provaz..Jenže jak bylo i v tv--máme justici na pí-u a v dnešní době bohatým stát dává a chudým bere...za krádež dostaneš ranec za vraždu ti daj pár let a když utýráš děcko-pustí tě za 2 roky na půlku--prostě zákony na hovno!!!!!!!!!

Neznámá kolegyně, nezbývá nic jiného než s tebou plně souhlasit. Slova, která se mi derou na jazyk v souvislosti s hodnocením našich zákonů, justice a obdobně, se snad ani nenacházejí ve slovníku jazyka českého....

jsem nečetl, jestli ten klučina měl neprůstřelnou vestu. Zákony se hned tak nezmění tak je třeba se postarat sám o sebe. Jak to tedy bude s ochrannými pomůckami do budoucna? Pokud se jedná o zákrok proti nebezpečnému pachateli, pak by mne mne zajímalo pokud ten klučina tu vestu neměl kdo zvedne ruku a řekne to je moje chyba.

Vesty ?

Jakže je to s těmi vestami ? třeba tak, že na našem oddělení, kde zpravidla slouží na noční dvě dvojčlené hlídky ( pokud není doba dovoloených ) jsou k mání 2 ks neprůstřelných vest. Je také třeba uvést že tyto 2 ks neprůstřelných vest byly řadu let uzamčeny na oddělení v místnosti se zbraněmi, což pochopí každý, že je to k ničemu a hlídka je " v dosahu neměla ". Tento stav byl z důvodu, " aby se náhodou neztratily " !!!!! Pokud byla tedy vyhlášena uzávěra pro například předpokládaný pohyb vozidla s ozbrojenými pachateli loupeže v prodejně zbraní a střeliva, kteří jeli zřejmě směrem k nám, tak jsme jeli na oddělení, zde se teprve odemykala místnost se zbraněmi, pak jsme si za pomoci kolegů nevlékali neprůstřelné vesty, které ani pro nevhodnou velikost nešlo bez problémů navléknout........ prostě hrůza hrůzoucí.
Dnešní stav je stejný, jen " vylepšený " o posunutí vest mimo uzamčenou místnost a jsou pověšené u dozoročího, tedy nikoliv ve vozidle.
Hlídková služba...PMJ, mají vesty alespoň ve vozidlech, u nás s 35 lidmi ve stavu hlídková není a tak od A do Z je na nás a s horšími podmínkami pro zákrok. I v tom je rozdíl oproti Praze a velkým městům, kde jsou alespoň specifická oddělení ( PMJ ...) trochu lépe vybavená a určená na takové situace.
Pokud nás pošlou někam s tím, že je tam nějaká osoba se zbraní - vždy tam jedeme bez neprůstřelných vest, neboť se často jedná dle prvotních informací operačního důstojníka o situaci, kdy nemáme již čas jet na oddělení a navlékat se do vest. Když je přijato oznámení, že jsou hosté v baru ohrožováni pistolí nějakým mužem a je jim přikazováno lehnout si na zem ( konkrétní oznámení z nedávné doby u nás ), tak to opravdu není čas si jet navlékat vestu, když chce polda někomu pomoci.

Tohle je ale odpovědnost funkcionářů, aby tlačili na vybavení policistů ve službě a pokud jsou oddělení bez hlídkových služeb, jako u nás a člověk vykonává všehochuť od papírů až po hlídkovou činnost, tak by tomu mělo odpovídat vybavení od těch papírů až po hlídkovou činnost. U nás není ani náhodou menší riziko, pokud si řešíme všechno sami bez přítomnosti hlídkové. Vše je na nás.

Takže takto je to například s těmi vestami a zatímco v německu řeší speciální podprsenky pod neprůstřelné vesty u policistek, tak u nás slouží dvě hlídky, tedy 4 lidi s vybavením 2 neprůstřelnými vestami zavěšenými na oddělení. Tohle ale v koloběhu prodírání se byrokracií v české policii a záplavy předpisů nikoho nezajímá a zajímat nebude.
Za pár dní to utichne a pojede se dál ve stejném stylu. Kolikrát jsem slyšel mocné a odpovědné osoby, že se změní předpisy pro bezpečnost policistů, kolikrát to byla jen prázdná slova.
V jistém času po jisté tragédii v PČR jsem slyšel bývalého pana ministra Grose, jak sebejistě sděloval, že se musí změnit systém stavění vozidel, že vozidlo policie nebude muset předjet zastavované vozidlo, ale zastaví za ním, tak jako v USA a jinde. Každý polda ví, jak je to " příjemné a bezpečné v noci jít k zastavenému vozidlu proti světlům a nevidět na lidi ve vozidle. Pro naší bezpečnost stavíme raději systémem USA, ale porušujeme dané ..... Je to jen pro naší bezpečnost a osádky vozidel to většinou pochopí, když za nimi blikne maják. Pan Gros a jiní ale zůstali jen u řečí. Ono z kanceláře se jim takové věci málo vybavují.

Ty se asi opravdu moc rád posloucháš a čteš, že? Tady máš šanci, v reálu tě asi nikdo poslouchat nechce.

Jen realita člověče, nic víc a " komunikativnost a písemný projev, jsou hodnotícími kritérii každého policisty " . To jen na vysvětlenou pro tvou malinkou provokačku.

I kdyby zde Kontové, Spartové, Třítečkové vyslovili tisíce urážek a nesmyslů proti poldům ( policistům ), stejně by nezastřeli jednu pravdu a tou je to, že díky včasnému zákroku našeho kolegy policisty Romana Jedličky ( pro něj tragického ) nemůže zrůda v lidské kůži (Postl) ublížit dalším lidem. Každému je jasné že se Postl, tak " rozjel ", že zastřelený vietnamec by asi nebyl poslední občan ČR, který by koukal do hlavně a zřejmě i naposled.
Když jsem se dozvěděl o " stylu " popravy vietnamce a chladnokrevnosti, hned jsem říkal kolegovi, že " popravený " čerpadlář zapadá do jeho chladnokrevnosti. Takhlen se každý tuctový kripl nechová, na to je potřeba mít " zkurvený žaludek ", jako ho měl tento netuctový kripl.

Takže bez nadsázky - Roman Jedlička zemřel, aby jiní žili. Kdo tohle ještě nepochopil je pouze " hnisem " ve společnosti. Život mu nikdo nevrátí a nezbývá než vyjádřit politování nad tím co se stalo a vzpomenout, že zaplatil tím nejcenějším.
Je špatné, že na rozdíl od pompézních pohřbů vojáků, zemřelých v zahraničí s účastí mnoha politiků a velkým proslovem o hrdinství......., je smrt obyčejného poldy, který zemře na " českém poli " při konfrontaci s domácími ozbrojenci, mimo zájem " společnosti ".

Nevraživost společnosti vůči Policii v ČR je tak okatá a až neskutečná, že hanba tomuto chování a přemýšlení. Spousta poldů v ČR se dostává do situací, kdy je jim horko a nikdo se to nikdy nedozví. Ano policejní kafaři na benzinkách ( taky benzinkuju s koupením kafe a odjezdem po svém ) jsou lépe vidět než ty chvilky výjezdů na pitomce co mávají kolem sebe " nějakou pistolí " bez vědomosti zda je to plynovka nebo ta co bere život. Tohle ale Kontům, Spartám, Třítečkám a ještě spoustě dalších nedojde. Mrtvých poldů by bylo daleko více, pokud by i jiní měli až takovou smůlu jako Roman Jedlička. Kdo to krapet sleduje, tak ví jak často bylo tam a nebo zase támhlen na poldy vystřeleno. To, že to tragicky neskončilo je výhra pro zúčastněné poldy - kolegy.

Kontové, ....... jen zde křičte vaše sprostosti, vždyť slušnost neznáte a tak je to i snad omluvitelné.

Ty samozřejmě mezi ty hovada patříš také F1. Jenom tu kecáš, ale kdybys byl ty a tobě podobní profík, tak toho zmrda chytíte hned po první vraždě a nemuselo dojít k dalším neštěstím. To je snad vaše práce, za tu jseš placenej, ne za kecání na diskusi. A jestli se ti zdá, že ti platí málo, jdi jinam, třeba budeš překvapenej, co ti za tvé schopnosti a hlavně přístup dají tam.

děkuji Ti za článek. Taková hovada jako třeba psaný Papež dovedou jen kecat, ale do mundůru nevstoupí. Prostě srab, kterej se ukájí nad Tím, že to může jako další (Spartové, ... aj.) policajtovi nandat. Možná by bylo dobré za to jejich ukájení něco vybrat :-)

Za větší reakci mi nestojíš - sám si se ohodnotil

4 Papež
Je zcela patrné, že víš o čem píšeš a že máš ucelený přehled o situaci. Patrně si už "pár" takových grázlů osobně chytil. Jen víc takových jako si TY....

Pohřeb Romana Jedličky se koná dne 12. 9. 2008 v 13:00 hodin, ul. Beethovenova v Chomutově. Pokud se rozhodnete navštívit pietní akt Romana, a vzdát mu tak čest, pak prosím respektujte, že přednost mají rodinní příslušníci, jeho blízcí a přátelé. Policisté, kteří budou ve službě, mohou vzdát čest Romanovi dne 12. 9. 2008 v 13:00 hod. tím, že zapnou tichý VRZ, vystoupí z vozidla a uctí jej půl minutou ticha. Mohou také umístit na dobu služby na vozidlo nebo na rukáv uniformy černou stuhu, tak aby to nepřekáželo ve výkonu služby.

Kamarád, kolega, táta nenarozeného dítěte, vášnivý fanoušek silných strojů na dvou kolech. Jeho život byl ukončen rukou vraha. Miloval svoji práci a zemřel, když chránil obyčejné lidi. Naší povinností je uctít jeho památku a zabránit dalším takovýmto tragédiím. Nesmí být zapomenuto jeho jméno, stejně jako jména mnoha dalších kolegů, jejichž životy vyhasly při službě této zemi.

Jelikož nejsem hovado jako nějaký m a jemu podobní fízlové, tak já dokážu projevit soustrast, ať to je klidně Tupolánek nebo sexy mozek či policajt. Ale co to tady někteří blijete to je na provaz. Jste opravdu psychicky na dně a měli by jste skončit u policie, jste vyhořelí a zaujatí. Vám bych přidal tak akorát práci hovada. Prostě nemám slov. Až tě konečně vyhoděj do civilu tak si tě vezmu do party a budeš mít galeje chudáku.

Mindráku tady diskutují policisté o svých problémech a rizicích své práce.

Tak to se mýlíš, toto není web pro policajty, ale pro širokou veřejnost hňupe, zase píšeš hovadiny a to je stále. Už to pochopte!!!!

Konte dlouho jsem tu nebyl, ale musel bych jim psát sprosté slova a s tím se zahazovat nebudu. "Já jsem fízl a jako jediný mám pravdu a nedej bože, když někdo vyslový jiný názor." Běžte do ........ .

Dvaadvacetiletý mladík s motocyklem Suzuki 1300 při průjezdu levotočivou zatáčkou zavadil o svodidla a následoval pád, který nemohl přežít.
„Mohu potvrdit, že ručička tachometru na motocyklu byla zaseknutá na čísle 180. Zda skutečně jel takovou rychlostí, bude předmětem vyšetřování a znaleckého zkoumání,“ uvedla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.
Dodala, že celou havárii viděla řada svědků, kteří jeli za motorkářem „Svědci budou vyslechnutí, případ prověřujeme jako trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti. Bude nařízena soudní pitva,“ dodala policejní mluvčí.

seš u mě naprostá p...ča

Konte je vidět, že jsi opravdu nějaký postižený. Asi jsi ve své slaboduchosti nepostřehl, že nejsem policajt. Jestli tou svojí partou myslíš nějaké gaunery (asi nějakou zlodějskou partu), tak o to opravdu nemám zájem. Mezi zloději nebo podvodníky (pokuď nepatříš ještě mezi horší svoloč) jseš asi někdo, proto ty provokace na policajty. To je ale normální - to všichni kriminálníci.

Dobrý den.
Pominu-li naprosto nekoncepční ignorování odchodů zkušených policistů s odlouženými deseti až patnácti lety a jejich nahrazování nezkušenými a naprosto nemotivovanými dvacetiletými dětmi (v soukromé firmě by managera s takovou personální politikou propustili, shodneme se na tom, že?..), nemohu nezmínit, že v současném době začíná být velký problém adekvátní obsazení postů pedagogů na policejních školách, kteří by měli tyto mnohdy neuvěřitelné výsledky náborových kampaní v nové, šesti měsíční ZOP řádně připravit na výkon služby..Vážený paně ministře, není zde prostor ani chuť řešit, proč jste nechal dojít situaci v české policii do tak šílené personální situace..ale pokud již tomu tak je, zasaďte se, proboha, aspoň o to, aby byly finanční prostředky na adekvátní ohodnocení lidí, kteří by měli učit všechny ty policisty,kteří odcházejí a odcházet ve velkém budou! Ruší se okresy, reorganizují útvary a jsou desítky lidí, kteří by snad i šli předávat své zkušenosti z přímého výkonu nováčkům...ALE jejich finanční ohodnocení na policejních školách je tak zoufalé, že raději odcházejí do civilu a začíná být kritický problém s obsazováním učitelských postů na policejních školách!!! Vážně chcete, aby dvacetileté děti, nabrané po pracovních úřadech v rámci náborové kampaně učili na ZOP pětadvacetiletí VŠ bez jakékoliv praxe v policejním výkonu nebo nýmandi, kteří se nikde jinde nemohou uchytit, jak se to začíná dít, protože pro zkušené policisty nejsou tato místa zajímavá? Proboha, nešetřete aspoň na tom školství, jedná se řádově o pár stovek tabulkových míst,ale jejich obsazení je tolik důležité pro to, jak se PČR vyprofiluje, že si to ani nedokážete představit. Ps- pokud zde odpovědi píše nějaký váš asistent, tak prosím - než nicneříkající odpověď, raději nic. Hlavně bez zmínky o recepcích a nových autech.Děkuji.

vše, co učíte na ZOP je naprosto k ničemu, vše se policista musí naučit ve výkonu znova, co já vím, tak sem chodí lidi , který nemají co dělat na OO P a udělali si tzv. vysokou rychloškolu, nic bych Vám nepřidal, protože jste k ničemu, naprosto k ničemu a jen si na policisty hrajete!!! táhněte do výkonu a pak brečte, tam je teprve bída, přeju tomuhle státu aby poznal, co je to být bez policistů, aby lidi poznali, co je to mít strach sami o sebe, o svůj majetek, pak se teprve někdo vzbudí

Je najivní očekávat, že lumpi, vyděrači a podvodníci budou podporovat policii. Vše zatím nasvěčuje tomu, že pan ministr se svou stranou chtějí PČR totálně zdevastovat, čímž si chtějí vytvořit v našem státě absolutní bezpráví a příznivé prostředí pro jejich nekalé činnosti.

Bůh s námi. Policajti vy jste hovada. Alespoň ti, co tu diskutují.

Lehni a vezmi si prášek provokatére.

Drž hubu M. !!!

jsi opravdu magor něco takového srovnávat v životech .. ty musíš být chlapče na fetu taky

http://www.blesk.cz/clanek/98659/bartosova-a-pomeje-z-policistu- udelali-taxikare.html

Z té fotky není zrovna vidět nějaký dav novinářú nebo fanoušků. Že policajti posluhují celebritám a vlivným podnikatelům jsme si již zvykli, ale těmhle dvěma zkrachovalcům?

Zjišťuji, že co proběhla zpráva o zastřelení policisty, tak se z téhle diskuze stáhli tři největší dementi : Kont, Imperius a Sparta. Možná těm ubožákům došlo, že práce policajta není tak výhodná jak si mysleli. Je to smutné, snad alespoň ti tři debilové zjistili, že jít za 20 tisíc do práce s vědomím, že se nemusím vrátit není zase taková výhra. Já osobně policajtům v téhle bezprávní společnosti (a bude hůř) práci rozhodně nezávidím. A jestli jim "výhody" a peníze závidí ti tři psychicky narušení chudáci, kteří tady pravidelně blili svoje "moudra" a provokace, tak to můžou jít zkusit.

Ty debile, co to tady zase meleš a provokuješ? O co je život policisty důležitější a cennější, než život toho studenta-čerpadláře, barmana a podnikatele. Oni také dělali jen svou práci. A ti dva prvně jmenovaní určitě ne za 20 tisíc. Zalez někam a neotravuj tady se svými nesmyslnými provokacemi. Policajtská sebetřednost z tebe doslova křičí. Jestli jsou ti tři diskutující, cos jmenoval dementi, tak co jseš potom ty? Oni totiž na rozdíl od tebe chápou lidské neštěstí.

ty debile ... dělat benzináře můžeš bez urážky i bez maturity

Asi vůbec nevíš o koho šlo! Šlo o studenta, který tam byl na brigádě. Ale hlavně šlo o ČLOVĚKA. Takže toho škoda není, protože to nebyl policajt ? Jdi do prdele kreténe!

ještě větší blbec než jsme doufali, že jo ? Tak to jsi přesně ty, tak si hlavně vem prášek ... tvůj Táta

Do tohohle fakt nejdu ...

Promiňte mi všichni, zapomněl jsem k těm třem slaboduchým jedincům přiřadit ještě jednoho ubožáka, který se označuje třemi tečkami. Ten tady taky občas dráždí a provokuje policisty. Je to nejspíše také psychicky narušený jedinec a možná patří také mezi gaunery, kteří policajtům nemůžou přijít na jméno (a asi má důvod, nejspíše měl problémy se zákonem). Nikde jsem nepsal, jaký život člověka je mi cenný. Jen píšu, že dělat policajta v téhle republice bych nechtěl a honit takovou svoloč jako je například ... , tak to už vůbec ne.

...nedivím se Ti. Ono chcípnout za to, že žiješ na policejní ubytovně a každej má z Tebe onuci a každej debilek v BMW si s Tebou vytře pr... oni totiž ty naše zákony v naší banánové republice platí bohužel jen na policajty ...

Jelikož nejsem hovado jako nějaký m a jemu podobní fízlové, tak já dokážu projevit soustrast, ať to je klidně Tupolánek nebo sexy mozek či policajt. Ale co to tady někteří blijete to je na provaz. Jste opravdu psychicky na dně a měli by jste skončit u policie, jste vyhořelí a zaujatí. Vám bych přidal tak akorát práci hovada. Prostě nemám slov. Až tě konečně vyhoděj do civilu tak si tě vezmu do party a budeš mít galeje chudáku.

Konte je vidět, že jsi opravdu nějaký postižený. Asi jsi ve své slaboduchosti nepostřehl, že nejsem policajt. Jestli tou svojí partou myslíš nějaké gaunery (asi nějakou zlodějskou partu), tak o to opravdu nemám zájem. Mezi zloději nebo podvodníky (pokuď nepatříš ještě mezi horší svoloč) jseš asi někdo, proto ty provokace na policajty. To je ale normální - to všichni kriminálníci.