4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

každá kvalita se musí zaplatit. Takže pokud chceme kvalitní policii tak se policisté musí zaplatit tak, aby nikdo neodcházel. Je to stejné jako každý jiný kšeft. Pokud chci koupit auto za 100 000 kč tak bude jiné než za 10 000 kč. Ale on je to záměr, aby tahle složka nefungovala tak to pochopte všichni !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Langer to chce zlikvidovat už to tak vypadá!

INFLACE NA 7%, ZVYŠOVÁNÍ NÁJMŮ, SLUŽEB, POTRAVIN A POLICIE DÁL OŽEBRAČUJE SVÉ LIDI.

Odejít do civilu se chystá 3000 policistů...............

Jenom kecy,kecy.

Dva policisté z bývalého obvodního oddělení Libina na Šumpersku ve své službě kradli - soukromému zemědělci ukradli baterii do traktoru. Vyplývá to ze závěrů Inspekce ministra vnitra, která několik měsíců jejich případ prověřovala.
"Inspekce ministra vnitra zjistila, že se policisté dopustili přestupku. Záležitost jsme odevzdali ke kázeňskému projednání na okresní ředitelství šumperské policie," řekla mluvčí Inspekce ministra vnitra Martina Lidlová.
Jeden z viníků již řady policie opustil. O potrestání druhého šumperský policejní ředitel teprve rozhodne.

Jelikož v srpnu 2008 byly nařízením vlády zvýšeny důchody, předpokládal jsem, že budou zvýšeny i výsluhové příspěvky. Jelikož se tak nestalo, volal jsem na MV, zda se nás zvýšení týká a bylo mi sděleno, že výsluhy by se nám zvýšily tehdy, kdyby byly důchody zvýšeny o PROCENTNÍ ČÁSTKU.
Jelikož byly zvýšeny o konkrétní finanční sumu, NÁS SE ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ NETÝKÁ !!!!!
Co vy na to ?!?

Budíčééééék!

Je vidět, že jsi v obraze! Ještě že jsi rentiér, troubo!

PČR a jejich bývalí o žebrotě!

Každá částka se dá vyjádřit procentuélně. Konkrétně částka 470,- Kč, o kterou byly zvýšeny důchody od srpna 2008, činí v procentuélním vyjádření 5,1 %. V § 159 z. č. 361/2003 Sb. se hovoří, že " výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, .... Prostě důchody se zvedly v důsledku inflace, renty měly být valorizovány. Můj názor a zatím mne nikdo nepřesvědčil, že nemám pravdu.

No, pro policii je dobré, že už jseš "bývalý", protože s tvým právním vědomím a výkladem zákonů jsi musel být "hvězda"...

Čtu Vaše diskuze o penězich, nebezbečí povolání, rentach apod. Pracuji ve výchovném ustavu , kde jsou v uvozovkách jak se říká děti do 18 let. Jsou to zloději, nebezpeční individua, na tvrdých drogách apod. co vy policisté jistě znáte dobře. Jaké jsou zákony také a na tyto neplatí vůbec nic . Jsou zde umísťování jelikož nemohou být umístěni ve výkonu trestu jelikož jim není 18 let. Toto patří pod školství a zde je plat cca 15.000,- čistého, bez rent a dalších o čem stále vy mluvíte. Nebezpečí napadení , zabití a pod. je zde myslím minimálně srovnatelné s vašim povoláním. Jen pro představu, kolik a jaké výhody jsou jinde též u státní služby.

Václave....., zkus to tedy nastoupit k PČR. Tu možnost má opravdu dnes každý, proto rozepisovat se je opravdu zbytečné....již jen to, že nebudeš v zaměstnaneckém, ale služebním poměru a z toho uvidíš Ty změny. Pak si vpomeneš, že zákony, které u nás platí a vlastně i neplatí, protože záleží dle tvého sociálního a společenského postavení jsou vlastně vymahatelné pouze na policajtech... tak zlom vaz a nastup a potom porovnávej... moje manželka zrovna pracuje v podobném zařízení

Byl jsem u Policie ČR a nyní pracuji ve výchovném ústavu, takže mohu srovnávat.
Není to lehká práce, to v žádném případě, ale oproti práci u Policie je to mnohem méně stresující a nebezpečné, i když horké chvilky si také užíváme a navíc kvalita nadřízených je nesrovnatelně lepší.

Tak to pojďte zkusit do civilu poldíci, pak si tu pobrekávejte kvůli penězům.

já přišel z civilu a jsem opět v civilu. Tak si zavolej na nábor... a hned Tě vemou.Pokud tedy máš aspoň na to minimum co se ještě vyžaduje ... Takže nezasvěcený pořád bude remcat no a pokud nemáš aspoň trošku inteligence a makat se Ti nechce ani hlavou a ani rukama tak řekni rodičům o peníze, protože na takové se nečeká nikde 0

Pane Václave, jsem policista a i když se mnou většina mých kolegů nebude souhlasit, tak si Vaší práce velmi vážím, nedělal bych ji a v každém případě bych souhlasil s tím, že postupujete stejné, možná i vyšší riziko než policisté a větší plat by jste si určitě zasloužil.

ještě napište odkud a jaký jste policista. řekl bych, že tak MP a nebo Rumunsko

je zde spousta hloupých provokatérů, ketří se vydávají za policisty a výsledek je vlastně žádný, ale přesně tak to vypadá i ve vládě...každý dělá chytrého, každý všemu rozumí, ale odpovědnost pak nenese nikdo... tak vzniká banánová republika

Práce nezáviděnihodná, ale víte s kým pracujete to policista venku v noci na ulici neví. Pravidla a zákony v této zemi jdou proti policistům.

http://img440.imageshack.us/my.php?image=administratorikn3.jpg http://img176.imageshack.us/my.php?image=hlidkarkx6.jpg
http://img440.imageshack.us/my.php?image=jezdeccx0.jpg
http://img176.imageshack.us/my.php?image=kontrolavx1.jpg
http://img60.imageshack.us/my.php?image=kriminalkagv0.jpg
http://img221.imageshack.us/my.php?image=motorkarpz1.jpg
http://img60.imageshack.us/my.php?image=nehodayo5.jpg
http://img221.imageshack.us/my.php?image=operacnivv7.jpg
http://img221.imageshack.us/my.php?image=otiskylp4.jpg
http://img155.imageshack.us/my.php?image=psovodgw6.jpg
http://img296.imageshack.us/my.php?image=spisyun5.jpg
http://img155.imageshack.us/my.php?image=vycvikyh8.jpg

Auto, které motorkáře srazilo má uražené pravé zpětné zrcátko, rozbitou pravou mlhovku a pravděpodobně poškozenou celou pravou část karoserie.
Mrtvému motorkáři bylo 72 let, měl na sobě maskáče a jel na stroji značky Mustang. Podle policie ležel v příkopu vedle silnice od noci či brzkých ranních hodin. Zde ho před 13. hodinou našel náhodně projíždějící cyklista.
Na stejné hlavní silnici z Chebu do Sokolova zemřel dnes ráno dvaašedesátiletý muž. Se svojí fabií vjel u obce Zlatá na Sokolovsku do prostisměru a skončil pod koly kamionu.


!

Tento příspěvek nechápu, to přeci bylo je a bude!!!!

Až najdeš v popelnici mrtvolu tak pochopíš!

Relax ty jsi ujel!!!

"V současné době má policie podstav na úrovni necelých 5200 lidí a předpokládáme, že se podaří toto číslo ke konci roku snížit o 700, tedy zhruba na 4500 tabulkových míst,“ řekl k tomu Právu mluvčí policejního prezidia David Kubalák.
Příští rok ale může odejít až 3000 policistů.

A také bych chtěl podotknout na to, že nějací dementi změní zákon o policii, k čemu to? To se máme učit znova ty zkurvený paragrafy? Toto možná pochopim,ale proč změnili eskorty!!! Tak suprově to bylo udělaný a oni to dokážou tak zkurvit, by si to mohli ty blbouni nejdřív vyzkoušet v praxi a pak konat. Jenže oni něco napíšou a mi se máme posrat.

Reformy jsou od toho aby nic nešlo dobře a efektivně!

V tomto se státě se vždy rušilo nebo měnilo to, co dobře fungovalo (např. okresy atd.). Bohužel.

to je bohužel záměr. Nové známé, nové zakázky, nová koryta... jsou to prostě hovada. Amerika nám přes podplacené křivohubé ministry diktuje co jo a co ne..bohužel kapitál a peníze vládnou společností

Největší vlna odchodů podle mě přijde po celý rok 2009.Už letos totiž mohou jít ti , kteří nastupovali v letech 1998-1999 na klidnou a pěknou rentu.Proč zrovna píši o těchto letech ? Protože v té době se zejména do Prahy hrnulo dost lidí např. kvůli 50.000,-náborového příspěvku , který se v té době vyplácel a rozhodně nebyl k zahození i když byl zdaněn.Jedná se tedy o docela velký počet policistů. Většina těchto policistů velmi vážně zvažuje o odchodu. Přitom se v hodně případech jedná o kluky kolem třiceti let věku,ti ještě nejsou generačním špuntem a za deset let služby si troufám říct, že většině věcem u policie už rozumí a policii prozatím ještě drží nad vodou.Starší policisté totiž již dávnou sedí někde v kancelářích a většinou už jen sedí nad tunami papírů,kterými je občané denodenně zahrnují svými někdy opravdu nesmyslnými trestními oznámeními a mladší teprve pořádně okoukávají ulice. Byla by veliká škoda právě tyto policisty nechat odejít pryč. Než se nováčkové (budou-li nějací) naučí to co oni , bude u policie docela chaos. Tato země bohužel není připravena na to , aby fungovala bez policie. Český národ se totiž zejména poslední dobou naučil kompletně všechno oznamovat. Kdejakou stížnost , žalobu a potvrzení řeší přes policii. Jsem zvědavý , komu si pak lidé budou stěžovat. Vždyť i např. kvůli pitomé ztrátě !!!! sim karty ,aby člověk nemusel platit poplatek u operátora , raději na policii nahlásí , že mu byla odcizena. Ušetří tak pár korun na úkor zbytečného vyšetřování a prověřování. A to jsem uvedl jen jeden miniaturní příklad z praxe. I když na toto by možná i pomohlo zavést poplatky jako u lékaře. Jdeš oznámit trestný čin ?? O.K. zaplať 300,-kč . Jdeš ohlásit přestupek ?? O.k. zaplať 200 ,-kč , potřebuješ potvrzení pro pojišťovnu ?? zaplať 100,-kč . V případě , že jsi poškozený ve věci , vymáhej si poté poplatek po případném pachateli . A takto bych mohl psát dál a dál a dál , ale myslím si že je to stejně zbytečné.

Ještě chvíli a fakt Vás pošleme do prdele všechny. Už nevíte, jak si tu práci zjednodušit a nejraději by jste nedělali vůbec nic, ale pak vás společnost taky vůbec nepotřebuje!

Ty zjednodušenej, vůbec nevíš o čem je řeč, znáš slovo byrokracie ? Byrokracie = Zjednodušení ? Běž se podívat do Holandska na zjednodušení, " prdy " nevyšetřují, případy s neznámým pachatelem krom závažné trestné činnosti nevyšetřují - tohle je zjednodušení. U nás se papíruje už při špatném pohledu souseda na souseda. Tak tady nepiš nesmysly. Přihlouplé, neznalé názory si nech do hospody, tam to bude vděčné téma.

Typická reakce ,vůbec mě to v tomto rádoby diskuzním fóru nepřekvapuje. To je v pohodě.F1 nech ho být nemá to smysl.Přál bych mu denně minimálně deset takových oznámení , hlavně ty tuny papíru co se okolo toho musí zpracovat. Mě šlo o to, že kdyby toho papírování bylo méně tak je logicky !!!!! více policistů na ulici.Kapišto ???? Asi ne co ??? Na jednu stranu ,když si to přejete tak rozhodně je pro nás lepší dřepět někde na prdeli , než třeba dvě hodiny řídit rušnou křižovatku. Ale jak už jsme si zvykli...Pro dobrotu na žebrotu. Vůbec jsem neměl na mysli zjednodušení ,ale EFEKTIVITU.

Tak ted nám asi pan neministr nic dlouho nenapíše,musí dát kolečka do pohybu,aby zamaskoval z aféra ODS co nejvíc..a to nějaký čas zabere:)..stejně by mě zajímal "mrázkův archiv"o kterém mluvil Dalík..a věta "premier bere..ministři berou."je taky velmi zajímavá..co?

to my chlapy řekněte, kde se ten Morava naučil? A ještě k tomu tak blbě.

I přes pozitivní hodnocení policejního prezidia v některých regionech výrazný deficit policistů trvá. Např. situaci v hlavním městě už vedení pražské policie označuje delší dobu za kritickou, nedávno ji musel na nátlak odborů řešit zvláštní finanční injekcí ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

K smíchu tahle trapná fraška !

....ve výši 200,- Kč měsíčně!
Nezapomněl jsem přidat nulu, jsou to opravdu směšné dvě stovky navýšení diferenčního příplatku pro policisty v Praze. Upřesňuji, že pouze na některých odděleních, někde to je možná více.