Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

právě poslouchám vaše lži na čt24 pane ministře a s čistým svědomým prohlašuji, že jste lhář. Žádné navýšení reálných příjmu v roce 2007 o 9,9% NEBYLO (naopak šlo o propady a jakžtakž dorovnání nesystémovými odměnami na konci roku). Žádné navýšení o 1,5% v roce 2008 NEBYLO, alespoň u TT pod 7TT, nikdo z nás navýšení neviděl a podobné to bude i pro rok 2009. Takže na 3 rok vaší vlády se platy POUZE propadají a je to zřejmé i z odchodů příslušníků bezpečnostních sborů.

tak ministr má legraci z platových náležitostí. Chcete přidat na platu (do úrovně inflace), sebereme vám z výsluh.... Moc hezké, tohle je ministr vnitra?

100x opakovaná lež se stává pravdou, proto pan ministr Langer nelže, ale hovoří pravdu.

Langer je nejhorší likvidátor policie za poslední desetiletí, lže, přetvařuje se a podvádí jako celá svinská vláda.

Nic se kolegové nebojte vše se v dobré obrátí, protože
"NA KAŽDOU SVINI SE VODA VAŘÍ" a
"KAŽDÁ SVINĚ MÁ SVÉHO ŘEZNÍKA".

Aktuální UPOZORNĚNÍ: v současné chvíli je NEministr Langer v pořadu OVM (2.část), pouze na ČT-24, a podle scénáře by měl reagovat v závěru pořadu na dotaz Václave Moravce směrem k připravované protestní akci příslušníků BS.

shlédněte si to v archívu ČT, je fakt k blití!!!!!! Záznam k tématu BS začíná zhruba okolo 25 minuty 2.části OVM. Podle NEministra máme v součtu za roky 2007 a 2008 navýšený plat o 12% a inflace byla nižší, čili máme v součtu vlastně více příjmů, než ostatní. Jen v roce 2007 jsme měli údajně navýšen plat o 9,9% --- LEŽ.
Rovněž připustil, že vláda navýší příjmy příslušníků BS v příštím roce o možná až 2%, ale každopádně do MIMOTARIFNÍCH složek.

Takže pánové a dámy, ŽÁDNÉ navýšení tarifů pro příští rok se nekoná, už to bylo rozhodnuto vládou dříve (to bylo veřejně známé), jen jsem doufal, že to nebude pravda, ovšem dnešní vyjádření NEministra na ČT-24 to potvrdilo.


NEministr Ivan Langer
-------------------x---x---------------------
---------------------x-----------------------
xx------------xxxxxxxxx--xxxxxxxxxx
xx------------xxxxxxxxx--xxxxxxxxxx
xx---------------------xxx--xx------------
xx-------------------xxx----xx------------
xx-----------------xxx------xxxxxxx----
xx---------------xxx--------xxxxxxx----
xx-------------xxx----------xx------------
xx------------xxx-----------xx------------
xxxxxxxxx--xxxxxxxxx--xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx--xxxxxxxxx--xxxxxxxxxx
----------------------------------------------
----------------------------------------------
všem občanům i poctivým příslušníkům BS.

Tohle není ministr ale PRASE.

Se zase občané ukázali - viděno ze stránky povinností policie a taktiky :

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/kanarkove-zluty-autobus- aneb-opet-jsou-tu-zli-policajti-345/

... no a to je ten rozdíl policistů od hasičů (bez urážky a úctě k nim)... takže hlava dutá českého národa nepochopí co vlastně chce ...

Zdravím zde na webu poctivé lidi.Pročetl jsem si zde diskusi, nesmyslně jsou zde napadáváni policisté PČR a další poctiví lidé. Píše zde pán pod přezdívkou SPARTA. Napsal zde mnoho nesmyslů, též ze dne 13.09.2008 v 19.30 hodin. Nemocenská u policistů PČR, hasičů, bachařů, justiční stráže a dalších je stejná jako u civilistů. Nezáviděl bych rehabilitaci, v civilní sféřé jsou též jiné výhody. Před měsícem zde byl příspěvek policisty PČR sloužící v Praze , mimopražského, spočítal kolik jsou výdaje na nedůstojnou ubytovnu, stravování za každého tzv. počasí, kolik stojí dojíždění za rodinou. Sám jsem po základní policejní škole strávil v Praze rok na ulici. /1982/. Ubytovna zadarmo, proplácená cesta. To jsem byl svobodný. Kolega spočítal, že domů doveze ccc 11.000,-Kč. Tedy se jednalo o ženatého kolegu.Nepočítá se hafo hodin na oltář vlasti, čas na dojíždění a další nádherné výhody policejního řemesla. Něco podobného je i v civilní sféře. Je zde ale zásadní rozdíl, že v Praze sloužící policisté jsou naveleni rozkazem. Civilista si může vybrat, zda dojíždět a podobně. Pro citovaného pána jenom dále to, aby si nastudoval zákon č. 361/2003 Sb, kde jsou samé obrovské výhody citované skupiny občanů. Bylo by dobré pane, nikoho neposílat do civilu, máte možno též sloužit 25 let v přímém výkonu, pak se Vás zeptám, jak se slouží. Porovnávat též učitele s policisty je nesmysl. Každá práce má svoje specifikum. Znám několik bývalých policistů, učitelé z civilu, zabalili to po několika letech a šli dále dělat učitelské povolání. Proč asi. Kdo chce sloužit, bude sloužit, ale otázka je, aby byly důstojné podmínky pro službu. Bylo by dobré pane / SPARTO/ podívat se na mzdové tabulky řadových policistů , odečíst rizikový příplatek, spočítat si hodiny, kolik asi vyjde průměrná hodinová mzda. Nikdy jsem neuvažoval, kolik hodin odsloužím, ale práce musí být spravedlivě zaplacena. Stát si policistů, hasičů, bachařů a dalších neváží. Nevěřím tomu, že na západě hranic si ostatní státy dovolí nechat odejít zkušené, vycvičené policisty. škody jdou do miliard korun. Jsem v civilu tři roky, všude se musí makat v tom slavném kapitalismu, mohu porovnávat dva světy. Nemám se špatně, kdo chce pracovat , tak najde slušnou práci. Ale za stávajících podmínek se nedobře slouží. Napsal jsem zde během roku několik úvah z policejního života, ozvali se i kolegové v kladném směru. Také provokatéři, viz níže uváděných několik jmen / téz SPARTA/. Názor jim neberu, ale neurážejte nikomu jeho práci, neposílejte nikoho do civilu. Zdravím bývalé kolegy ve zbrani, dejte na sebe pozor, nikdo Vám nic nedá. Je mne líto zabitého kolegy, přeji příjemný den. Bývalý kolega por Marek Ladislav z PČR Obvodního odělení Česká Lípa.

Chlape Ty se mi líbíš. Přeji vše nej. J.

Sparta dole nakousl proč zde také nekafrají hasiči, jeho věta :

" Jen by mě zajímalo, jestli je tady někdo od hasičů, zajímalo by mě, proč oni nekafraj?

Nu pro pomaleji přemýšlivé nebo spíše pro ty co nemají smysl pro detail. Psal jsem to zde asi tak 5 krát a stále to Spartové..... nezjistili.

U Policie ČR v současné době chybí asi kolem 5.300 policistů a to i za maximálního úsilí náborů s popuštěnými kritérii, kdy velké počty již " odejítých " policistů byly nahrazeny masivními náborovými kampaněmi.
Tedy ještě jednou pro Spartu z celkového počtu kolem 46.000 tabulkových míst policistů chybí asi 5.300 policistů což je oficiální číslo, i když na stránkách MV je asi kolem 7.500 prázdných míst.

To u hasičů je na asi 9.500 tabulkových míst na stránkách MV číslo asi kolem 80 volých míst.

I středně průměrný ( intelektuálně ) občan, který si bude hledat práci a zjistí, že je v nějakém zaměstnání fluktuace zaměstnanců v nezdravých číslech, pochopí, že tam to asi " růžové "nebude a dá si čelem vzad. Otázkou jsou samozřejmě peníze. I hnusná odporná práce, kterou nikdo nebude chtít dělat za standartních podmínek " začne mít jistý smysl " při nestandartních výplatách. Otázka, jak dlouho to člověk bude snášet. To byl jen příklad určité příčinné souvislosti typu práce versus peníze - mzda.

Takže teď úplně jednoduše.

1. Tam kde člověka nic nenutí odcházet se prostě neodchází a tam je těžké se dostat neb tam nejsou většinou volná místa. ( bodeť ne )

2. Tam, kde to člověka nutí odcházet, se prostě odchází, je tam snadné se dostat neb jsou tam volná místa

Fluktuací jsou postižena mnohá zaměstnání a jde buď o problém živobytí, tedy hlavně mzdový nebo i v menší míře obsahový ( typ práce, její náročnost )

Jak jednoduché a prosté a přec Sparta a jiní to nejsou shopni pochopit. Že by neměli pověstného Filipa ?

P.S. " výhody " mají policisté a hasiči stejné, tedy odchod na výsluhu je možný za stejných podmínek, jak u policistů tak u hasičů ( pod stejným zákonem ).

Jistě nebude nikdo hasiče podezřívat, že jsou hloupí a neodejdou na výsluhu. Na druhou stranu proč odcházejí z blahobytu policisté po tolika letech služby do nejisté civilní sféry.
a nezůstanou na těch státních supeflecích.

" Milý Konte " , nastupoval jsem k policii do nové porevoluční doby po roce 1989 a že to byl z mé strany nástup čistě " pro dobrou věc " stát proti hajzlům, o tom není pochyb. Něchtěl jsem se jen nečině nedívat, jak se v našem městě přes den začali s příchodem " Havlových " amnestovaných osob, přepadávat za bílého dne občané. Nastoupil jsem tedy čistě ze zájmu, věnoval jsem se bojovému sportu, měl jsem zdravé odhodlání atd. V zaměstnání jsem dal výpověd, kde mě to ještě mistr rozmlouval s tím, že bych to mohl po něm " jednou " i převzít neb jsem měl v té době na tomto místě jediný maturitu. O nějaké výsluze, odchodném u policie jsem neměl ponětí, za penězi jsem také nešel atd.
Dnes, když si přečtu nějakou paní Anežku, tak se mě vybaví doba, kdy jsem měl za sebou tak 5 let - 7 let služby, myslel jsem si v té době, že je tato služba mé celoživotní poslání ( do důchodu ), zřejmě i za okolností, že v té době bylo takové pozitivní myšlení, že se budou podmínky služby zlepšovat, že budeme vstupovat do EU, že dojde k určité debyrokratizaci práce, zlepšení vnitřního fungování policie ( ne opaku ), zlepšení postavení policie ve společnosti ( ne opaku ), vymahatelnost práva ( celkově smysluplnost práce policie, která jde do kýblu při současném soudnictví) ), dodržování pracovních předpisů ve vztahu k policistům zaměstnancům ( jak je to víceméně pravidlem i v jiných státních institucích ) a dalších systémových věcí, které se dotýkají služby policisty.
Tohle by si mohl zhodnotit jedině a opakuji jedině při dlouhodobé službě u Policie ČR. Bez těchto letitých zkušeností nemůžeš z dlouhodobého hlediska zjistit, kam vlastně ta Policie ČR kráčí, zda se něco zlepšuje či naopak zhoršuje.
Rád bych si poslechnul paní Anežku za 10-15 let služby, ale ne služby někde v teple, ale na zatíženém oddělení v Praze ..... na Severu Čech při zpracovávání jednoho oznámení za druhým, často několika najednou, kdy se dělá páté přes deváté a logicky při chaosu i s jistými nedostatky, kdy pak již nejde dělat pečlivě a z toho plynoucími " chytrými výtkami těch co dělají ( hodnotí s ledovým klidem u stolu s koženým křeslem.
Nepochybně má paní Anežka svůj názor, ale škoda, že nemůžu slyšet názor po 10-15 letech služby, ale služby policisty z ulice - ne policistky, co zpracovává 15 let výživy atd. Jo to jistá " dosud naivita ". I já jsem přemýšlel jako paní Anežka - ale kdysi. Proto ji chápu, přečtu si to a zavzpomínám - ale na doby, kdy jsem takto také přemýšlel nedostatečně vybaven zkušenostmi.

Doporučuji číst články " nějakého " Lukáše Heinze z Pražské PMJ , na www.policista.cz, kdy ačkoliv jej osobně neznám a neviděl jsem jej, jeho články vystihují problémy u policie, i když ponejvíce viděné očima " hlídkaře ", doporučuji přečíst nedávný článek ve smyslu ", jak je to se zodpovědností u Policie ČR " ( a kdo to skoro vždycky odskáče ) Až bude od tebe chtít někdo provést dvě věci najednou ve stejnou dobu na dvou různých místech a ještě tě potrestat za " nesplnění uložených " úkolů ( samozřejmě jednoho zákonitě nesplnitelného ), tak pochopíš, že je ten systém u policie nějaký divný, zřejmě nehledíc na zdravý rozum......

Tak Ty se běž taky vyšetřit! Rád píšeš, že jo? Sem tam nějakej anonýmek atd.... Nežvanit a sloužit!

mám volno !!!!! ve službě na to nemám čas pane provokatér neboť sháním drbany.

Ale, ale... Ty náš akční hrdino :-) Kolipak jsi jich už zatknul?
Moc to žereš, ať ti z toho nehoukne! Pa, pa...

Akční ? Mnohem více.

Policajt zase obviněn z TČ hrůůůůza!!!! Styďte se!

Počitá to někdo, kolikátý je to obviněný policista z celkového počtu 40.000. A kolik asi vychází obviněných osob ( civilních ) na vzorek 40.000 občanů ? Bylo by to zajímavé takové srovnání. Nemám strach ( při práci s trestními rejstříky ), že by to pro policisty dopadlo špatně v této společnosti. Rozhodně k polici nechodí ti " nejhorší " ze společnosti.

pšíteli ty jsi lehce zaujatý proti policii, že jo? Asi tě léčí opilý lékař či brání podnapilý vojcl. Je dobře, že toho poldu sestřelili, protože mohl pomoci ke zbrani někomu, kdo by Ti ještě více ublížil.Takže pane spravedlivý vítej v reálu, tam jsou špatní jenom poldové.

pro F1
I kdyby byl jen jeden, tak je to ostuda.

Bohužel Langerovy nábory jsou katastrofální kvality a rychlosti!

Finanční kolaps
Reálný růst mezd byl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně nejnižší za posledních 10 let. Naposledy rostla reálná mzda takto pomalu v roce 1998, ještě před nástupem vlády Miloše Zemana. Průměrná reálná mzda se tak ve srovnání s polovinou loňského roku zvýšila jen o 1,1 %.

http://www.novinky.cz/clanek/149487-elitni-vojak-ktery-drive-pob odal-mladika-po-autonehode-napadl-policisty.html

Nečekaně dramatický byl pro příslušníky pražské policie ve čtvrtek večer zásah proti muži, který si na nástupišti Smíchovského nádraží zapálil cigaretu, přestože je tam kouření zakázáno. Kuřák jevící známky opilosti nejdříve strážníky ignoroval, poté na ně vytáhl zbraň.