Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

Tragédie jménem Ivan Langer pokračuje-to už kdyby dělal ministra Švejk bylo by nám lépe.

A tenhle nám dělá šéfa?!?!?! Toto je šéf policie?!?!?!? Tenhle bude mluvit o tom, že máme nadprůměrné platy a o metodě cukru a biče?!?!?!? Bič měli používat jeho rodiče při výchově. Teď už je pozdě

Téčkovi bysme dali trojku"
Langer nebyl jediným politikem, který se angažoval v důležitém obchodu na stejné straně jako boss Mrázek.
Odposlechy odhalili také účast Téčka – Vlastimila Tlustého. Z rozhovoru s Igorem Šafránkem dokonce vyplynulo, že mu Mrázek údajně nabízel za spolupráci tři miliony korun. "Téčkovi bysme dali trojku. To vidím jistější," citovala Mrázka Mladá Fronta.

Téčko nebo Íčko, to máš jedno. Hodně poslanců byla jedna ruka s Mrázkem. Proto ho asi oddělali, protože jim přerůstal přes hlavu. Italská mafie by se mohla od našich politiků učit.

ÍČKO MINISTREM A LIKVIDÁTOREM POLICIE
Langer spolupracoval s podnikatelem Luďkem Sekyrou. Dostal se tak stejně jako Tlustý do stejného týmu jako kmotr Mrázek.
František Mrázek a podnikatel Luděk Sekyra v roce 2000 usilovali, aby se Sekyra stal majitelem velké stavební firmy IPS. Využívali přitom pomoci Ivana Langera, který za ně lobboval. Uvedla to dnešní Mladá Fronta DNES.
Zavolejte Íčkovi. Sejděte se Íčkem. Takové věty obsahovaly policejní odposlechy Mrázka a Sekyry v roce 2000. Jako Íčka podnikatelé označovali právě Langera.

PLNOU PAROU VZAD ČESKÁ POLICIE.

www.idnes.cz

A jak v roce 2000 tehdejší místopředseda Sněmovny lobboval? Říká, že se sešel pouze s jedním z bossů IPB, Liborem Procházkou. Mrázek a Sekyra se však bavili o mnohem větší podpoře včetně tlaku na ostatní politiky. A policejní odposlechy hovorů mezi Langerem a Sekyrou jim alespoň částečně dávají za pravdu.

Sekyra: Ty tlaky Skansky jsou obrovský. Nedalo by se s tím něco dělat?
Langer: Chtělo by to získat čas. (...) Slibuji, že budu honit toho náměstka od Mertlíka.

Langer je tak vedle Vlastimila Tlustého druhým vlivným politikem ODS, který se – byť možná nevědomě – angažoval v důležitém obchodu na stejné straně jako boss Mrázek.

"Íčko je skleslý"
V únoru 2000 se Sekyra svěřoval Mrázkovi, že dostal důležitou informaci o tom, že část akcií IPS chce jedna firma (Spořitelní investiční společnost - SIS) prodat konkurenci: Skansce. Když se ho Mrázek zeptal, odkud to ví, Sekyra odpověděl: "Řekl mi to Íčko." Mrázek se podle toho zařídil a začal vyvíjet nátlak na vedení SIS. Ta pak akcie prodala Sekyrovi.

Když měli poté Sekyra a Mrázek problém s Komerční bankou, která se akcie IPS zdráhala prodat, přišel na scénu opět Langer. "Íčko bude mluvit s tím nejvyšším od nich. Slíbil to. To by mohlo pomoct," říkal Sekyra Mrázkovi.

Šéfem Komerční banky byl Jan Kollert. Sekyrovi se tehdy podařilo "zázračně" soutěž vyhrát. A Šafranko to v jednom odposlechu řekl Mrázkovi jasně: "Ale kdyby nebyli Téčko, Íčko a Vodník (Tlustý, Langer a Šlouf), tak to měl Sekyra složité."

Poslanec Vlastimil Tlustý, s nímž byl Šafranko v úzkém kontaktu na přímý pokyn Mrázka, byl dalším důležitým spojencem celého projektu. V březnu 2000 však přišly problémy se získáním úvěru 1,5 miliardy korun na akcie IPS u Investiční a Poštovní banky (IPB). Langerovi šlo o Sekyrův úspěch tak moc, až z něj měli občas všichni aktéři pocit, že to prožívá, jako by mu šlo o život.

Třeba v únoru 2000, když se dozvěděli, že IPB nechce úvěr povolit.
Mrázek: "Mě už ta sranda stála přes sedm milionů (a úvěr nikde)."
Šafranko: "A říkal jsi Sekyrovi, aby zavolal Íčka (Langera)?"
Mrázek: "Už s ním mluvil. Íčko je z toho skleslý."

Jednou dokonce museli Langera v jeho aktivitách krotit. Byl až příliš aktivní a upozorňoval na sebe.
Sekyra: "Volal mi Íčko, ale řekl jsem mu, ať teď nic nedělá, že je teď potřeba zleva (lobbování přes ČSSD)."
Mrázek: "On udělá opravdu hodně, ale teď to chce klid."

Mrázek měl občas lepší informace o Langerových krocích než sám Sekyra. Ve čtvrtek 24. února 2000 to bylo zjevné z tohoto hovoru:
Sekyra: "Volal Procházka (náměstek IPB), že je proti (úvěru)."
Mrázek: "Jsem to tušil. Íčko mu bude volat."

A za nějaký čas zase Mrázek říkal: "Kdyby něco, tak Íčko zavolá přímo do Nomury (majitelům IPB) a Téčko (Tlustý) bude taky v pohotovosti."

"Pozor na zalejvání Íčka"
Bylo zvláštní, s jakou péčí se Mrázek staral o "své koně" ve vysoké politice. Z jednoho hovoru vyplynulo, že měl strach, aby Tlustému a Langerovi nedal někdo úplatek a nezískal je tak na svou stranu.

Mrázek: "Ještě se může stát, že Téčka a Íčka někdo zaleje (uplatí), ale tomu se nedá zabránit. Kdyby nějaká nabídka padla, tak ať na vyjednávání dají tebe, ať tam nechodějí sami."
Šafranko: "Oni můžou mít i jiné kamarády, nejenom mě."
Mrázek: "Upozorni ho (Tlustého) na to možné zalejvání. To je pravděpodobné. Ať si dá pozor. Může to být nalíčené. Takže abys u toho byl radši ty."
Šafranko: "Ráno ho odchytnu."
Mrázek: "Ať si dá pozor i Íčko."

Sekyra nestačil projekt dotáhnout do konce. V červnu 2000 zkrachovala IPB a bylo po penězovodu. Policie pak dostala zákaz případ vyšetřovat. Téčko a Íčko se však po letech vrátili na scénu. Jeden (Tlustý) byl ministrem financí, druhý je nyní ministrem vnitra.

Binec se vším všudy
Kvůli chybě v zákoně nepřijdou od 1. ledna příštího roku opilí řidiči o body, uvedla v pátek televize Nova. Chybu odhalil právní expert Autoklubu ČR Zdeněk Svátek. Situaci může změnit jen rychlá změna legislativy, nápravu slíbilo ministerstvo vnitra, které připustilo, že chyba mohla vzniknout u něj.
Chyba podle Svátka vznikla tak, že poslanci při projednávání předlohy chtěli změnit pojednání o výši škody, avšak přehlédli se o jeden řádek a vymazali bodový trest za alkohol. Chybu přehlédl i Senát a spolupracovníci prezidenta Václava Klause, který ji podepsal, upozornil Svátek, který v zákoně objevil další tři chyby, uvedla Nova.

Když udělá dělník ve fabrice zmetek, dají mu to k náhradě! Jaký trest asi dostanou zákonodárci? Áááááá, vlastně oni to nejsou dělníci, takž je vše OK a jedeme dál, chybička se vloudila. Ach jo, vypráskat je všechny bičem, nebo udělat defenestraci!!!

To jsem neviděl, vždyť jestli nám stále budou přidávat nesystematicky v osobním, tak přeci nám základ vypočítavaj z tabulek a pokud budou několik let tabulky stejný, tak to není přidání, ale oblbování, plat budu stále každý rok stejný a inflace bude narůstat každý rok, takže propad o inflaci.

Zerr jenom přidávat prachy to Vás zajímá hovada nekulturní.

Chováme se pěkně na této diskuzi poťapaný konte!

Konte, a ty bys nechtěl přidat prachy? Asi ne, dle tvých častých návštěv na tomto fóru soudím, že jich máš dost. Vždyť ty jsi tady stále, tudíž soudím, že těch peněz máš až takovej ranec, ža ani do práce nemusíš! Jak já Ti závidím! Takovej život by se mi taky líbil, nemuset vstávat do práce, jen vysedávat na netu, občas si rejpnout do fízlů, to je pohoda! :-)

kont je primitiv :-) a tak jeho impotenci dohání hádáním a policajtama na těchto stránkách, které jsou vlastně jeho pravým domovem .... to by byl bolševik

Jak si ho kdo zařídí, takový ho má. Takže zase závist. Tak pojď do civilu a budeš se mít stejně krásně jako já. Už se těšíme!!!

Tady máš tu svoji vychvalovanou armádu

http://www.novinky.cz/clanek/149002-elitni-vysadkar-zemrel-po-rv acce-v-kasarnach.html

Dobrý den,
už je to trapné a hlavně vůči poctivě pracujícím lidem. Policii se musí přidat,aby neodešli alespoň Ti,kteří něco umí. A s tím dostatnou přidáno i Ti ,kteří ani neumí a ani se naučit nechtějí a ani nechtějí pracovat pro Policii nebo pro nás. Vyhodno´tte jednotlivé policisty a zjistíte,že tento nástroj "moci" je předeminzován nic neumějícími lidmi.Neumějí ani policiejní práci.Zbytečně vyhozené peníze.
Zjistítě co je lidí zbytečných u Policie. prosím Vás vezměte někdo statistiku do ruky a porovnejte případy,prevenci a počty policistů.Už se p.Langer probu´dte.Není možné dokola lidem říkat,jak je vše v pořádku a vyhazovat miliony za nesmyslné nábory.Všichni jezdí po rehabilitacích,sportovních turnajích,narozeninách a nikdo nikoho nekontroluje v práci.Manažeři policii si hrajou na velitele,ale v podstatě si hrajou na vojáky,které nelze použít v boji.Na rozdíl od našich profesionálních vojáků.Policie funguje pouze na poctivé lidi.Ti jdou jednoduššeji dostat do kriminálů.Pozdravujte pitra,Krejčíře a Koženého.To stačí ti mají celé naše hospodářství,Nashle.

No ti vojaci také vždy zklamali a hlavně nikdy nebojovali a rehabilatace mají podstatně lepší

třeba piloti vrtůlníků co před asi 2 lety nějak nešli položit životy do války za kapitalismus. Hold někteří si pamatují více než balvan.