Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Zdravím tě, jelikož toto téma je stále žhavé a věřím, že nějakou sviňárnu ještě vymyslí, bylo by dobré opět spojit síly. Již jsem byl v balíku žalob proti poloviční valorizaci, protože nás šoupli dle nového zák. o sl. poměru, ale baba právnička to celé zhnojila!!!! Následně jsme se snažili jít vlastní cestou a několik z nás, co máme k sobě blíž (geograficky) jsme se spojili s pol. veteránem a vypadalo to slušně, ale jelikož naše současná práce nás požírá, není čas se tomu věnovat na plné pecky. Další naděje byla na http://www.pravoaspravedlnost.estranky.cz/ , ale dle názoru veterána ne správná cesta. Je velká škoda, že z takového množství rentiérů se odvolala jenom hrstka, odhaduji cca. 100 lidí. Nikomu nevadí, že ho okrádají a věřím , že má někdo blízko k právníkovi, který by pomohl vnést do tohoto sporu správný směr. Bohužel nejsme ani schopni vybrat mezi rentiéry sumu peněz na potřebné náhrady. Tvůj postřeh budu adresovat spolubojovníkům. Kdyby jsi měl něco zajímavého můžeš poslat e-mail na bojprotimv@seznam.cz Měj se fajn a mnoho štěstí v boji za spravedlností, která v této zemi není.

Vy jste teda bojovníci!!! Hahaha :-) Hájit se sami neumíte, právníka si sehnat taky neumíte, držet pospolu taky neumíte... Co vy poldi vlastně umíte???

Nejsme napojeni na mafii vosle!

Ahoj. Mám u soudu podány tři žaloby týkajicí se výše příspěvku za službu a odchodného a týkajicí se aplikace zákona 361/2003 Sb. (poloiviční valorizace) na osoby pobírající příspěvek za službu. Jsem přesvědčen o tom, že všechny spory vyhraju a pak by nám všem měli vrátit příspěvky za službu místo současných vysluhových příspěvků, které se valorizují poloviční částkou. V případě úspěchu budou moci všichni poškození, pokud budou v zákonné lhůtě, požádat o obnovu řízení podle správního řádu. Žaloby jsem si po zkušenostech s babou právnici raději vypracoval a podal sám. Myslím, že to s tou sbírkou na právní zastoupení byl od samotného začátku promyšlený podvod organizovaný MV, když navíc k stránkám, na kterých se sbírka a zastupování domlouvalo, odkazovaly tyto langerovy stránky na: http://www.langer.cz/public/diskuse.php?r=12274&page=3

Jestli to bude jenom trochu možné, podávej info. Jsme na podobné cestě a dám ti také případné informace. J

dej do vyhledávače. Obchod s českými vízy ve Lvově sype kamarádovi velvyslance Bašty. Zasvědcení ví. Peking

"Sekyra: Ty tlaky Skansky jsou obrovský. Nedalo by se s tím něco dělat?
Langer: Chtělo by to získat čas. (...) Slibuji, že budu honit toho náměstka od Mertlíka." No snad mu ho už vyhonil,

to jo, myslim že mu to šlo dobře... :-DDD Teď ho Íčkovi honěj zase jiní vychcánci...

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1126672097-otazky-vaclava-m oravce/208411030510914-14.09.2008-13:05.html

Kdo se díval na cca.21 min. a dál tak to je hnus, falešný člověk, pokud se otevře pandořina skříňka s výsluhami,tak bude zřejmě do Štrasburgu hromadná žaloba,výsluhy jsou totiž v celé EU.

nejsou!!!!!!!!!!!!!!

jsou

Ano jsou a většinou v daleko větší míře.

V SRN nejsou,tam jsou jen ve službě bez daní

V SRN právě jsou

Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.

?!?!?!

www.idnes.cz

A jak v roce 2000 tehdejší místopředseda Sněmovny lobboval? Říká, že se sešel pouze s jedním z bossů IPB, Liborem Procházkou. Mrázek a Sekyra se však bavili o mnohem větší podpoře včetně tlaku na ostatní politiky. A policejní odposlechy hovorů mezi Langerem a Sekyrou jim alespoň částečně dávají za pravdu.

Sekyra: Ty tlaky Skansky jsou obrovský. Nedalo by se s tím něco dělat?
Langer: Chtělo by to získat čas. (...) Slibuji, že budu honit toho náměstka od Mertlíka.

Langer je tak vedle Vlastimila Tlustého druhým vlivným politikem ODS, který se – byť možná nevědomě – angažoval v důležitém obchodu na stejné straně jako boss Mrázek.

"Íčko je skleslý"
V únoru 2000 se Sekyra svěřoval Mrázkovi, že dostal důležitou informaci o tom, že část akcií IPS chce jedna firma (Spořitelní investiční společnost - SIS) prodat konkurenci: Skansce. Když se ho Mrázek zeptal, odkud to ví, Sekyra odpověděl: "Řekl mi to Íčko." Mrázek se podle toho zařídil a začal vyvíjet nátlak na vedení SIS. Ta pak akcie prodala Sekyrovi.

Když měli poté Sekyra a Mrázek problém s Komerční bankou, která se akcie IPS zdráhala prodat, přišel na scénu opět Langer. "Íčko bude mluvit s tím nejvyšším od nich. Slíbil to. To by mohlo pomoct," říkal Sekyra Mrázkovi.

Šéfem Komerční banky byl Jan Kollert. Sekyrovi se tehdy podařilo "zázračně" soutěž vyhrát. A Šafranko to v jednom odposlechu řekl Mrázkovi jasně: "Ale kdyby nebyli Téčko, Íčko a Vodník (Tlustý, Langer a Šlouf), tak to měl Sekyra složité."

Poslanec Vlastimil Tlustý, s nímž byl Šafranko v úzkém kontaktu na přímý pokyn Mrázka, byl dalším důležitým spojencem celého projektu. V březnu 2000 však přišly problémy se získáním úvěru 1,5 miliardy korun na akcie IPS u Investiční a Poštovní banky (IPB). Langerovi šlo o Sekyrův úspěch tak moc, až z něj měli občas všichni aktéři pocit, že to prožívá, jako by mu šlo o život.

Třeba v únoru 2000, když se dozvěděli, že IPB nechce úvěr povolit.
Mrázek: "Mě už ta sranda stála přes sedm milionů (a úvěr nikde)."
Šafranko: "A říkal jsi Sekyrovi, aby zavolal Íčka (Langera)?"
Mrázek: "Už s ním mluvil. Íčko je z toho skleslý."

Jednou dokonce museli Langera v jeho aktivitách krotit. Byl až příliš aktivní a upozorňoval na sebe.
Sekyra: "Volal mi Íčko, ale řekl jsem mu, ať teď nic nedělá, že je teď potřeba zleva (lobbování přes ČSSD)."
Mrázek: "On udělá opravdu hodně, ale teď to chce klid."

Mrázek měl občas lepší informace o Langerových krocích než sám Sekyra. Ve čtvrtek 24. února 2000 to bylo zjevné z tohoto hovoru:
Sekyra: "Volal Procházka (náměstek IPB), že je proti (úvěru)."
Mrázek: "Jsem to tušil. Íčko mu bude volat."

A za nějaký čas zase Mrázek říkal: "Kdyby něco, tak Íčko zavolá přímo do Nomury (majitelům IPB) a Téčko (Tlustý) bude taky v pohotovosti."

"Pozor na zalejvání Íčka"
Bylo zvláštní, s jakou péčí se Mrázek staral o "své koně" ve vysoké politice. Z jednoho hovoru vyplynulo, že měl strach, aby Tlustému a Langerovi nedal někdo úplatek a nezískal je tak na svou stranu.

Mrázek: "Ještě se může stát, že Téčka a Íčka někdo zaleje (uplatí), ale tomu se nedá zabránit. Kdyby nějaká nabídka padla, tak ať na vyjednávání dají tebe, ať tam nechodějí sami."
Šafranko: "Oni můžou mít i jiné kamarády, nejenom mě."
Mrázek: "Upozorni ho (Tlustého) na to možné zalejvání. To je pravděpodobné. Ať si dá pozor. Může to být nalíčené. Takže abys u toho byl radši ty."
Šafranko: "Ráno ho odchytnu."
Mrázek: "Ať si dá pozor i Íčko."

Sekyra nestačil projekt dotáhnout do konce. V červnu 2000 zkrachovala IPB a bylo po penězovodu. Policie pak dostala zákaz případ vyšetřovat. Téčko a Íčko se však po letech vrátili na scénu. Jeden (Tlustý) byl ministrem financí, druhý je nyní ministrem vnitra.

Ach jo, lituji policajta, který bude zase nucen prověřovat oznámení o úniku odposlechů. Naštěstí takových oznámení byla řada, ale stejně nikdo nikdy nic nevyšetřil. Je dobře, že v tomto státě jsou poměrně slušní novináři a své zdroje neprozrazují, a to ani na hrubý nátlak některých pracovníků MV.

Ivane... to bude vývar za to co se Ti podařilo udělat s policiíí... cóóó.... kapříku

Bude nutno zvážit, zda se takovým protizákonným jednáním nedopustili služební funkcionáři bezpečenostního sbotu a ředitel OSZ MV trestného činu poškozování cizích práv a zneužití pravomoci veřejného činitele. Já osobně mám důkaz o tom, že takto jedenali úmyslně, neboť jsem je na protiprávní jednání písemně upozorňoval a písemnost byla doporučena do vlastních rukou služebnímu funkcionáři. Jen bych s tím potřeboval píchnout, např. nějakým příslušníkem bezpečnostního sboru, který se nebojí a vadí mu nespravedlnost a bezpráví. email: jiri. ladislav@seznam.cz

Pro rentiéry: U Nejvyššího správního soudu v Brně vyšel rozsudek týkající se výpočtu příspěvku za službu podle zákona č. 186/1992 Sb. a podle vyhlášky 287/2002 Sb., kde je uvedeno, že výpočet posledního hrubého měsíčního příjmu podle vyhlášky, kterou si vydalo samo ministerstvo vnitra, je nezákonný. Opět nás ministerstvo vnitra v čele s Langerem a ředitelem odboru sociálního zabezpečení MV, JUDr. Blažkem okradlo. (HOVADA)

poslední hrubý měsíční výdělek jsem měl podstatně vyšší než ostatní výdělky a to z důvodu směnnosti a příplatků.... tzn. že bych měl brát rentu dle tohoto příjmu?

Samozřejmě. Ovšem pozor, jedná se pouze o příspěvek za službu a odchodné náležijící podle zákona 186/1992 Sb. Pokud se se zlodějama nesoudíš tak jako já nebo kolega z F-M, tak budeš muset požádat o obnovu řízení a jako důkaz použít tento rozsudek.
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=16424&myWord=příspěvek%20za%2 0službu

Prosim tě, Chytry z Nitry zajímal by mne ten rozsudek NSS. A na tom linku nemůžu nic najít, nemohl by jsi sem dát jinej odkaz.Taky končím.

Zdravím tě, jelikož toto téma je stále žhavé a věřím, že nějakou sviňárnu ještě vymyslí, bylo by dobré opět spojit síly. Již jsem byl v balíku žalob proti poloviční valorizaci, protože nás šoupli dle nového zák. o sl. poměru, ale baba právnička to celé zhnojila!!!! Následně jsme se snažili jít vlastní cestou a několik z nás, co máme k sobě blíž (geograficky) jsme se spojili s pol. veteránem a vypadalo to slušně, ale jelikož naše současná práce nás požírá, není čas se tomu věnovat na plné pecky. Další naděje byla na http://www.pravoaspravedlnost.estranky.cz/ , ale dle názoru veterána ne správná cesta. Je velká škoda, že z takového množství rentiérů se odvolala jenom hrstka, odhaduji cca. 100 lidí. Nikomu nevadí, že ho okrádají a věřím , že má někdo blízko k právníkovi, který by pomohl vnést do tohoto sporu správný směr. Bohužel nejsme ani schopni vybrat mezi rentiéry sumu peněz na potřebné náhrady. Tvůj postřeh budu adresovat spolubojovníkům. Kdyby jsi měl něco zajímavého můžeš poslat e-mail na bojprotimv@seznam.cz Měj se fajn a mnoho štěstí v boji za spravedlností, která v této zemi není.

pokud Ti to nejde, tak si na stránkách nejvyššího správního soudu otevři rozhodovací činnost, dále rozhodnutí a do vyhledávaní podle textu zadej příspěvek za službu a vyjedou Ti všechny rozhodnutí týkající se příspěvku za službu. mj. tam je i rozsudek jak MV okradlo důchodce, když jim nezákonně vzali příspěvek za službu a na místo něho jim dali starobní důchody.

vždycky sem byl volič ODS, co se tedka děje mě utvrzuje v tom, že když je někdo moc dlouho u moci prostě začne hnít. to se bohužel děje i ted, budu vás volit i dál ale doufám že dostanete na frak a vzpamatujete se. vystřídání na jedno období by vám neuškodilo...škoda, profesionální politici by se takto chovat neměli. sakra..

Tím, že budeš volit dál ODS bych se moc nechlubil, takovou sebranku co tam teď je, to nemá obdoby. Nechápu Tě, ale je to Tvoje rozhodnutí. Podle politologů mají stálou voličskou základnu komunisti a ODS. Zmrdi jako zmrdi. Na rozdíl od Tebe se statisíce lidí stydí, že volili ODS.

Přestaňte už konečně fňukat! Jste firma uplakánků.

Už jsi to zde psal cca 20 krát a i když je " opakavání matka moudrosti ", tvá inteligentní informace nic nepřináší.

My jsme firma uplakánků, a ty jsi debil. Nic si z toho nedělej, každej jsme nějakej :-DDD