1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

ÍČKO ZAČÍNÁ JAKO NEMINISTR POLICIE NA TENTO RESORT PĚKNĚ KÁLET.

Retroaktivitou neboli zpětnou účinností (popř. zpětné působení) právního předpisu se označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením.
Pokládá se za n e p ř í p u s t n o u legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty.
Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu. Znamená, že v určité době působí jen to objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.
U některých právních jednání, typicky ve smluvním právu, jde tento požadavek ještě dál a stanoví, že se na hmotněprávní vztahy použije objektivní právo platné v době jejich vzniku. To dává smluvníkům (kontrahentům) jistotu, že ani budoucí změny zákonů neovlivní to, na čem se dohodli.
Toto pravidlo však neplatí bezvýjimečně: např. sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní smlouvu a v jejím průběhu poklesne sjednaná mzda pod vyhlášenou minimální mzdu, musí zaměstnavatel mzdu zvýšit. V těchto případech se hovoří o tzv. nepravé retroaktivitě - změna tu sice ovlivňuje právní vztahy vzniklé v minulosti, ale působí pouze do budoucna (pro futuro).
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v trestním právu. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestný podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až právní moci odsuzujícího rozsudku. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou amnestované trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze derogovat). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění trestního zákona, které je pro obviněného nejpříznivější.
Retroaktivní působení zákona právní teorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem spravedlnosti, kdyby nemohli být uzurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový právní řád, který jejich zločiny legalizoval.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´ ´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Někteří o tom hovoří ačkoliv asi ani nevědí co hovoří. Obávám se, že spor prohraješ a nebudeš jediný. Schválně se podívej na § 111, odst.1), písm. a,b, zák. č. Zákon 100/1970 Sb. – O služebním poměru příslušníků SNB. A pak ř e k n i jednalo se o retroaktivitu, když přestal výše uvedený zákon platit a nabyl účinnost zák.č.186/92 Sb.?
A co kdyby se ti v zák.č. 361/2003 Sb. výsluha valorizovala 2 x jako starobní důchod? Nejednalo by se o retroaktivitu? To by jsi nedával k soudu? Pochop, že právníci z tebe tahají pouze peníze……………………&# 8230;…………………… 230;……………………R 30;…………….

To se fakt nedá číst, prachy, prachy, prachy, sypte nám, sypte nám...Běžte jinam, pracujte jinde než ve státní sféře, /kde vám sypou prachy každý rok a drží mzdu na stejné úrovni/ uvidíte zač je toho loket, jak moc se musíte otáčet, abyste si vydělali na poloviční mzdu než máte vy. Průměrná mzda je vysoká, ve státní sféře zvlášť. Normální pracující na vaši mzdu nedosáhne nikdy. Asi půjdu do vašich řad, se svým bakalářským vzděláním si tam v klidu dodělám školu a ne jak teď že si platím jak mourovatej a ještě naddělávám čas strávený ve škole, to u vás to jde samo, jen chtít.

Kde ti můžu poslat žádost o přijetí do sl.poměru?

pane Kalino čekáme na Vás
http://www.nabor.policie.cz/
takové co mají vlastní názor potřebujeme !!!

No pojď, nejlépe na nějakej zatíženej obvod, nebo kamkoliv jinam, kde se v klidu ani nenažereš (omlouvám se, ale to jinak nešlo napsat), čekáme. Jo a pak napiš za půl roku jak sis v klidu dodělal školu...

Ten Tvůj příspěvek patří komu? Myslím, že jsi právníku trošku mimo. Co se týče příspěvku za službu podle zákona 186/1992 Sb., který je v současné době valorizován podle zákona 361/2003 Sb., tak bych chtěl k tomuto podotknout, že v tomto případě nejde o pravou či nepravou retroaktivitu, ale jde o nesprávnou aplikaci zákona 361/2003 Sb. na osoby, na které se zákon nevztahuje. (§ 1 odst. 1 zák. 361/2003 Sb.) Stejně jako Ty, tak si poloviční valorizaci vkládají panáčkové z MV, kteří nás již nejednou prachsprostě okradli viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR čj.: 3 As 14/2006-115, 4 Ads 20/2007-59. To ale musely být panečku odměny za okrádání důchodců a bývalých příslušníků PČR!!! Nebo na ně taky něco věděli?

Pro chytrý z Nitry:
Kdyby hloupost nadnášela, tak by jsi určitě nemusel platit na letišti. Trvám na tom co jsem psal. Pokud by jsi měl pravdu ty, tak by se zákon , jako takový už nikdy nedal novelizovat. Asi jsi nedával moc veliký pozor v právu ve škole. A pořádně si ještě jednou prostuduj zákon č. 361/2003 Sb. § 225 ! V Hlavě III se podívej na odstavec 1. Dokážu pochopit, že rozumíš zákonu č.200/90 Sb , snad i řešení blokových pokut řešených na místě a možná i na místě nezaplacených a možná isprávnímu právu. Ale podle toho co zde předvádíš tak se tvým tlachům vůbec nedivím.
Až budeš mít pravdu a jediný policista ve směru, který se napůl předložil, tak klidně vrátím diplom.

Dle toho co uvádíš, tak žádný diplom nemáš. (pokud jsi ovšem neabsolvoval vysokou školu v bývalém CCCP, tak jako mnoho služebních funkcionářů, kteří jsou dnes ve funkcích a používají před jménem JUDr.) a to i dle toho, že se mám podívat v halavě III na odst. 1, což je nesmysl nebo jak označuje ustanovení zákona, kdy děláš za § čárky atd. Nevidím jediný důvod, proč bych měl nahlížet do zákona - paskvilu, který se na mne nevztahuje a ani nikdy nevztahoval. Jinak my bývalí příslušnici Policie ČR, kteří máme nárok na příspěvek za službu podle zákona 186/1992 Sb. jsme nikdy nebyli příslušníky bezpečenostního sboru, tak nemůžeme být ani bývalí příslušníci bezpečenostního sboru, pokud jsi měl na mysli účastníky řízení.

A jde se demonstrovat:

http://www.novinky.cz/clanek/150161-vlada-schvalila-rozpocet-poc ita-se-schodkem-38-1-miliardy.html

2,6 miliardy kč pro státní správu je v trapu

Třetí požadavek, který se týká nové tarifní tabulky na rok 2009, splněn nebyl, nicméně nám byly nabídnuty takové varianty, které by měly zaručit objektivní systémové rozdělování finančních prostředků v příštím roce. Příští pondělí, tedy 22. září, zasedá vláda, která bude projednávat návrh státního rozpočtu a je zde požadavek odborových svazů rozpočtové sféry, aby nalezla 2, 6 miliardy Kč. Budeme očekávat výsledky tohoto jednání nejenom kvůli navýšení pro nás, ale i pro zbytek rozpočtové sféry. Po jednání vlády zasedne i výbor NOS, aby rozhodl o dalších krocích. Nicméně opakuji, že nástin řešení, který nám byl předložen, to znamená zaručení navýšení, které by odpovídalo minimálně letošnímu vývoji a distribuce navýšení už od začátku příštího roku, skýtá naději, že vše proběhne efektivněji a rychleji, než v letošním roce.?


Jana Malíková

ředitelka odboru a tisková mluvčí

"distribuce navýšení už od začátku příštího roku, skýtá naději, že vše proběhne efektivněji a rychleji, než v letošním roce"

Naše odbory by se měly přejmenovat na NNOS (naivní nezávislý odborový svaz)

Sestavování rozpočtu na r. 2009 - schváleno dnes vládou

Nepochybně si pomohl ministr vnitra Ivan Langer, kterému měl rozpočet na rok 2009 oproti letošku poklesnout o 200 milionů, nakonec však vyroste o 2 miliardy.

No uvidíme co bude dál.

Tak hoši, do vlády jde nějáký paskvil od Kalouse, kde zdaňuje daní z příjmu kromě výsluh taky ošatné, odměny atd.. Šlo to 19.9.2008 z ministerstva financí. Potěš pánbůh ještě jedno neskončilo a další se rozjíždí. Děkuji pěkně.

Jestlipak už víte, které soudruhy nebudete v příštích volbách volit?

Já to vím už léta. Jsou to ti, které jsem nikdy nevolil: modří, černí, od posledních voleb také zelení.

Já budu volit Yetiho!!!!Toho na rozdíl od poctivého politika už párkrát i viděli!!! :o))))

for tuz
Nevím jak ty, ale já v tom mám jasno už mnoho let. Modráky jsem nikdy nevolil a můj hlas nedostanou ani v dalších volbách, kterých se dožiji.

ÍČKO MINISTREM A LIKVIDÁTOREM POLICIE
Langer spolupracoval s podnikatelem Luďkem Sekyrou. Dostal se tak stejně jako Tlustý do stejného týmu jako kmotr Mrázek.
František Mrázek a podnikatel Luděk Sekyra v roce 2000 usilovali, aby se Sekyra stal majitelem velké stavební firmy IPS. Využívali přitom pomoci Ivana Langera, který za ně lobboval. Uvedla to dnešní Mladá Fronta DNES.
Zavolejte Íčkovi. Sejděte se Íčkem. Takové věty obsahovaly policejní odposlechy Mrázka a Sekyry v roce 2000. Jako Íčka podnikatelé označovali právě Langera.

JDEME PO MODRÉ A KRADEME A ČUNKUJEME CO TO JDE!

Dobrý večer, vážený pane ministře vnitra pozorně jsem si
přečetl váš rozhovor v deníku MF Dnes ze dne 20.9.2008. Předesílám, že jsem se zřejmě znal osobně s vaší maminkou,která v dřívějších letech pracovala na Teoretických ústavech v Olomouci.Pokud se mýlím beru zpět. Považuji vás za velmi chytrého a vzdělaného člověka
ale po rozhovoru v MF Dnes za velmi vychytralého. Vy si
myslíte že národ je stádo blbců a že uvěří dvojnásobnému
absolventu vysoké školy, že vám nedošlo že spolupracujete
údajně "nevědomky" s mafií. Lžete!!! Já jsem důchodce a pracoval jsem poctivě a z poctivě vydělaných peněz nemám
v důchodu žádné majetky, zato co vy v juniorském věku
vlastníte v Olomouci několik domů. Kde jste na to vzal.Studia byla drahá a lidem nevysvětlíte že jste byl naivní. Veškeré vaše jednání bylo podle mého názoru pro-myšlené a směřující k, získání finančních požitků od mafie.
Není žádným argumentem,že máte dvě nejvyšší prověrky
Zklamal jste nejen mne ale celý národ, který se díky novinářům dozvídá, jaké to máme politiky spolupracující "nevědomky s mafií a dodávám zřejmě za peníze. Obhajoba vaší osoby Topolánkem v dnešním pořadu otázky Václava Moravce je potvrzením obou vašich špatných charakterů. Vrána vráně oči nevyklove. Zaměřili jste se na pana Tlustého, který jediný vám dokáže říci do očí co jste za
charaktery.
vráně oči nevyklove

Bohužel tahle vláda pracuje jenom pro mafii nebo zbohatlíky.

Vážený pane, doporučuji tento příspěvek překopírovat do sekce, kde jsou dotazy na Íčka. Diskuzi on nečte, protože názory "póvlu" ho nezajímají. A také jsou hůře vysledovatelní autoři, než v případě registrovaných. Pokud vyslovíte souhlas, překopíruji váš názor přes svoji registraci. Já jsem už dost starý, takže z těchto nových vládnoucích parchantů strach nemám.

Ano Jardo, souhlasím s překopírováním pokud se jedná o můj článek. Já to totiž technicky neumím.Chlíbek.

Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.

děkuji Ti kolego za článek. Někteří to vidět nechtějí takže ... jen ať zkusí vzít výsluhové náležitosti ... ono v tomhle banánovém "Ičkovém státě" díky výsluhám se drží kriminalita policistů na spodní hranici /najdou se i černé ovce jako všude a teď to bude díky novému náboru akutní otázka/... mimochodem mám dojem, že zákony se uplatňují jen na policistech

Tak nehorázné příjmy, my soudruzi z ODS, nikdy neschválíme.

Máš skutečně pravdu.

Běž domů Ivane a vem sebou i Topola!Jste ostudy této republiky.Pokud neumíte udělat dodělat pořádně zákon nemáte tam co dělat.Ale na druhou stranu je to dobré že vaší hloupostí můžu obcházet zákon bez trestu,je to vůbec normalní?Darmožrouti...

Podnikatel má čas sledovat stránky Langera, to je překvapení. Napiš hrdino jestli jsi se soudil, když ti někdo nezaplatil za práci. Ty nebudeš podnikatel, ale podvodník!!!