Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

ÍČKO ZAČÍNÁ JAKO NEMINISTR POLICIE NA TENTO RESORT PĚKNĚ KÁLET.

Retroaktivitou neboli zpětnou účinností (popř. zpětné působení) právního předpisu se označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením.
Pokládá se za n e p ř í p u s t n o u legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty.
Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu. Znamená, že v určité době působí jen to objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.
U některých právních jednání, typicky ve smluvním právu, jde tento požadavek ještě dál a stanoví, že se na hmotněprávní vztahy použije objektivní právo platné v době jejich vzniku. To dává smluvníkům (kontrahentům) jistotu, že ani budoucí změny zákonů neovlivní to, na čem se dohodli.
Toto pravidlo však neplatí bezvýjimečně: např. sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní smlouvu a v jejím průběhu poklesne sjednaná mzda pod vyhlášenou minimální mzdu, musí zaměstnavatel mzdu zvýšit. V těchto případech se hovoří o tzv. nepravé retroaktivitě - změna tu sice ovlivňuje právní vztahy vzniklé v minulosti, ale působí pouze do budoucna (pro futuro).
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v trestním právu. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestný podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až právní moci odsuzujícího rozsudku. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou amnestované trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze derogovat). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění trestního zákona, které je pro obviněného nejpříznivější.
Retroaktivní působení zákona právní teorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem spravedlnosti, kdyby nemohli být uzurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový právní řád, který jejich zločiny legalizoval.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´ ´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Někteří o tom hovoří ačkoliv asi ani nevědí co hovoří. Obávám se, že spor prohraješ a nebudeš jediný. Schválně se podívej na § 111, odst.1), písm. a,b, zák. č. Zákon 100/1970 Sb. – O služebním poměru příslušníků SNB. A pak ř e k n i jednalo se o retroaktivitu, když přestal výše uvedený zákon platit a nabyl účinnost zák.č.186/92 Sb.?
A co kdyby se ti v zák.č. 361/2003 Sb. výsluha valorizovala 2 x jako starobní důchod? Nejednalo by se o retroaktivitu? To by jsi nedával k soudu? Pochop, že právníci z tebe tahají pouze peníze……………………&# 8230;…………………… 230;……………………R 30;…………….

To se fakt nedá číst, prachy, prachy, prachy, sypte nám, sypte nám...Běžte jinam, pracujte jinde než ve státní sféře, /kde vám sypou prachy každý rok a drží mzdu na stejné úrovni/ uvidíte zač je toho loket, jak moc se musíte otáčet, abyste si vydělali na poloviční mzdu než máte vy. Průměrná mzda je vysoká, ve státní sféře zvlášť. Normální pracující na vaši mzdu nedosáhne nikdy. Asi půjdu do vašich řad, se svým bakalářským vzděláním si tam v klidu dodělám školu a ne jak teď že si platím jak mourovatej a ještě naddělávám čas strávený ve škole, to u vás to jde samo, jen chtít.

Kde ti můžu poslat žádost o přijetí do sl.poměru?

pane Kalino čekáme na Vás
http://www.nabor.policie.cz/
takové co mají vlastní názor potřebujeme !!!

No pojď, nejlépe na nějakej zatíženej obvod, nebo kamkoliv jinam, kde se v klidu ani nenažereš (omlouvám se, ale to jinak nešlo napsat), čekáme. Jo a pak napiš za půl roku jak sis v klidu dodělal školu...

Ten Tvůj příspěvek patří komu? Myslím, že jsi právníku trošku mimo. Co se týče příspěvku za službu podle zákona 186/1992 Sb., který je v současné době valorizován podle zákona 361/2003 Sb., tak bych chtěl k tomuto podotknout, že v tomto případě nejde o pravou či nepravou retroaktivitu, ale jde o nesprávnou aplikaci zákona 361/2003 Sb. na osoby, na které se zákon nevztahuje. (§ 1 odst. 1 zák. 361/2003 Sb.) Stejně jako Ty, tak si poloviční valorizaci vkládají panáčkové z MV, kteří nás již nejednou prachsprostě okradli viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR čj.: 3 As 14/2006-115, 4 Ads 20/2007-59. To ale musely být panečku odměny za okrádání důchodců a bývalých příslušníků PČR!!! Nebo na ně taky něco věděli?

Pro chytrý z Nitry:
Kdyby hloupost nadnášela, tak by jsi určitě nemusel platit na letišti. Trvám na tom co jsem psal. Pokud by jsi měl pravdu ty, tak by se zákon , jako takový už nikdy nedal novelizovat. Asi jsi nedával moc veliký pozor v právu ve škole. A pořádně si ještě jednou prostuduj zákon č. 361/2003 Sb. § 225 ! V Hlavě III se podívej na odstavec 1. Dokážu pochopit, že rozumíš zákonu č.200/90 Sb , snad i řešení blokových pokut řešených na místě a možná i na místě nezaplacených a možná isprávnímu právu. Ale podle toho co zde předvádíš tak se tvým tlachům vůbec nedivím.
Až budeš mít pravdu a jediný policista ve směru, který se napůl předložil, tak klidně vrátím diplom.

Dle toho co uvádíš, tak žádný diplom nemáš. (pokud jsi ovšem neabsolvoval vysokou školu v bývalém CCCP, tak jako mnoho služebních funkcionářů, kteří jsou dnes ve funkcích a používají před jménem JUDr.) a to i dle toho, že se mám podívat v halavě III na odst. 1, což je nesmysl nebo jak označuje ustanovení zákona, kdy děláš za § čárky atd. Nevidím jediný důvod, proč bych měl nahlížet do zákona - paskvilu, který se na mne nevztahuje a ani nikdy nevztahoval. Jinak my bývalí příslušnici Policie ČR, kteří máme nárok na příspěvek za službu podle zákona 186/1992 Sb. jsme nikdy nebyli příslušníky bezpečenostního sboru, tak nemůžeme být ani bývalí příslušníci bezpečenostního sboru, pokud jsi měl na mysli účastníky řízení.

A jde se demonstrovat:

http://www.novinky.cz/clanek/150161-vlada-schvalila-rozpocet-poc ita-se-schodkem-38-1-miliardy.html

2,6 miliardy kč pro státní správu je v trapu

Třetí požadavek, který se týká nové tarifní tabulky na rok 2009, splněn nebyl, nicméně nám byly nabídnuty takové varianty, které by měly zaručit objektivní systémové rozdělování finančních prostředků v příštím roce. Příští pondělí, tedy 22. září, zasedá vláda, která bude projednávat návrh státního rozpočtu a je zde požadavek odborových svazů rozpočtové sféry, aby nalezla 2, 6 miliardy Kč. Budeme očekávat výsledky tohoto jednání nejenom kvůli navýšení pro nás, ale i pro zbytek rozpočtové sféry. Po jednání vlády zasedne i výbor NOS, aby rozhodl o dalších krocích. Nicméně opakuji, že nástin řešení, který nám byl předložen, to znamená zaručení navýšení, které by odpovídalo minimálně letošnímu vývoji a distribuce navýšení už od začátku příštího roku, skýtá naději, že vše proběhne efektivněji a rychleji, než v letošním roce.?


Jana Malíková

ředitelka odboru a tisková mluvčí

"distribuce navýšení už od začátku příštího roku, skýtá naději, že vše proběhne efektivněji a rychleji, než v letošním roce"

Naše odbory by se měly přejmenovat na NNOS (naivní nezávislý odborový svaz)

Sestavování rozpočtu na r. 2009 - schváleno dnes vládou

Nepochybně si pomohl ministr vnitra Ivan Langer, kterému měl rozpočet na rok 2009 oproti letošku poklesnout o 200 milionů, nakonec však vyroste o 2 miliardy.

No uvidíme co bude dál.

Tak hoši, do vlády jde nějáký paskvil od Kalouse, kde zdaňuje daní z příjmu kromě výsluh taky ošatné, odměny atd.. Šlo to 19.9.2008 z ministerstva financí. Potěš pánbůh ještě jedno neskončilo a další se rozjíždí. Děkuji pěkně.

Jestlipak už víte, které soudruhy nebudete v příštích volbách volit?

Já to vím už léta. Jsou to ti, které jsem nikdy nevolil: modří, černí, od posledních voleb také zelení.

Já budu volit Yetiho!!!!Toho na rozdíl od poctivého politika už párkrát i viděli!!! :o))))

for tuz
Nevím jak ty, ale já v tom mám jasno už mnoho let. Modráky jsem nikdy nevolil a můj hlas nedostanou ani v dalších volbách, kterých se dožiji.

ÍČKO MINISTREM A LIKVIDÁTOREM POLICIE
Langer spolupracoval s podnikatelem Luďkem Sekyrou. Dostal se tak stejně jako Tlustý do stejného týmu jako kmotr Mrázek.
František Mrázek a podnikatel Luděk Sekyra v roce 2000 usilovali, aby se Sekyra stal majitelem velké stavební firmy IPS. Využívali přitom pomoci Ivana Langera, který za ně lobboval. Uvedla to dnešní Mladá Fronta DNES.
Zavolejte Íčkovi. Sejděte se Íčkem. Takové věty obsahovaly policejní odposlechy Mrázka a Sekyry v roce 2000. Jako Íčka podnikatelé označovali právě Langera.

JDEME PO MODRÉ A KRADEME A ČUNKUJEME CO TO JDE!

Dobrý večer, vážený pane ministře vnitra pozorně jsem si
přečetl váš rozhovor v deníku MF Dnes ze dne 20.9.2008. Předesílám, že jsem se zřejmě znal osobně s vaší maminkou,která v dřívějších letech pracovala na Teoretických ústavech v Olomouci.Pokud se mýlím beru zpět. Považuji vás za velmi chytrého a vzdělaného člověka
ale po rozhovoru v MF Dnes za velmi vychytralého. Vy si
myslíte že národ je stádo blbců a že uvěří dvojnásobnému
absolventu vysoké školy, že vám nedošlo že spolupracujete
údajně "nevědomky" s mafií. Lžete!!! Já jsem důchodce a pracoval jsem poctivě a z poctivě vydělaných peněz nemám
v důchodu žádné majetky, zato co vy v juniorském věku
vlastníte v Olomouci několik domů. Kde jste na to vzal.Studia byla drahá a lidem nevysvětlíte že jste byl naivní. Veškeré vaše jednání bylo podle mého názoru pro-myšlené a směřující k, získání finančních požitků od mafie.
Není žádným argumentem,že máte dvě nejvyšší prověrky
Zklamal jste nejen mne ale celý národ, který se díky novinářům dozvídá, jaké to máme politiky spolupracující "nevědomky s mafií a dodávám zřejmě za peníze. Obhajoba vaší osoby Topolánkem v dnešním pořadu otázky Václava Moravce je potvrzením obou vašich špatných charakterů. Vrána vráně oči nevyklove. Zaměřili jste se na pana Tlustého, který jediný vám dokáže říci do očí co jste za
charaktery.
vráně oči nevyklove

Bohužel tahle vláda pracuje jenom pro mafii nebo zbohatlíky.

Vážený pane, doporučuji tento příspěvek překopírovat do sekce, kde jsou dotazy na Íčka. Diskuzi on nečte, protože názory "póvlu" ho nezajímají. A také jsou hůře vysledovatelní autoři, než v případě registrovaných. Pokud vyslovíte souhlas, překopíruji váš názor přes svoji registraci. Já jsem už dost starý, takže z těchto nových vládnoucích parchantů strach nemám.

Ano Jardo, souhlasím s překopírováním pokud se jedná o můj článek. Já to totiž technicky neumím.Chlíbek.

Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.

děkuji Ti kolego za článek. Někteří to vidět nechtějí takže ... jen ať zkusí vzít výsluhové náležitosti ... ono v tomhle banánovém "Ičkovém státě" díky výsluhám se drží kriminalita policistů na spodní hranici /najdou se i černé ovce jako všude a teď to bude díky novému náboru akutní otázka/... mimochodem mám dojem, že zákony se uplatňují jen na policistech

Tak nehorázné příjmy, my soudruzi z ODS, nikdy neschválíme.

Máš skutečně pravdu.

Běž domů Ivane a vem sebou i Topola!Jste ostudy této republiky.Pokud neumíte udělat dodělat pořádně zákon nemáte tam co dělat.Ale na druhou stranu je to dobré že vaší hloupostí můžu obcházet zákon bez trestu,je to vůbec normalní?Darmožrouti...

Podnikatel má čas sledovat stránky Langera, to je překvapení. Napiš hrdino jestli jsi se soudil, když ti někdo nezaplatil za práci. Ty nebudeš podnikatel, ale podvodník!!!