4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Termín demonstrace byl důkladně zvažován a připraven dlouho dopředu. Shodlo se na něm vedení všech tří odborových svazů. Důvod proč nebyl vhodný termín demonstrace před ministerstvem vnitra o víkendu je zřejmý, o víkendu je tam totiž jen služba. A asi by nemělo význam něco sdělovat službě. Proto tedy všední den. Proč 1.10.2008 ? Je to totiž den, kdy je v Praze plánováno nejméně akcí s policejní asistencí. Výmluvu na DBA neakceptuji, protože ten den žádná plánovaná není !! Pokud se objeví "klacky" pod nohy, chceme o nich vědět a patřičně je zveřejníme. Já jsem však přesvědčen, že moc takových "klacků" nebude, protože většina služebních funkcionářů plně chápe nutnost valorizace tarifní tabulky policistů a občanských zaměstnanců.
Kdo se vymluví a nepřijde, tak ať se již nikdy na mě neobrací s fňukáním, že na tom není skvěle. Je jasné, že nemohou přijet všichni, ale pokud toto naše vystoupení ztroskotá na účasti, tak již není co dodat.
Z řady měst budou vypraveny autobusy, zaplacené NOS PČR, případně UBS MV, proto se ve svých městech obracejte na předsedy ZO. Již nyní mohu uvést, že z Plzně odjíždí dva autobusy ze Soukenické ul. (za budovou MŘ Plzeň) v 11.00 hodin.

Učitelé základních a středních škol dostanou přidáno 9,8 procenta.
Inu pan Liška není Langer!

Je to pěknej bordel, já dělám ve vězeňské službě, je to psychicky náročná práce a vydělám si 15tisíc čistého což na chlapa co je pořád v práci je dosti málo a když jsem mluvil s učitelem tak ti začínají na 20tisících. Ale důležitý je, že sloužíme vlasti......

tak doufám, že budeš v Práglu !!!! Je potřeba ukázat íčkovi, že už kalich přetekl a vše má své meze.... Já tam rozhodně budu

Pane z vězeňské služby. nesrovnávej psychickou zátěž učitele a tvoji. Vzpomeň si na voje školní léta....nehledě na to, že učitelé mají povětšině vysokoškolské vzdělání, který by mělo být zaplacené.

pokud jsi učitel, tak máš to své VŠ vzdělání až příliš dobře přeplacené, za to své vysokoškolské vzdělání bys měl peníze ještě vracet. Jak chceš učit žáčky ČJ, když tady jako mravokárce, napíšeš takovou "zvrhlosti" (cituji: "nehledě na to, že učitelé mají povětšině vysokoškolské vzdělání, který by mělo být zaplacené." - nemělo by být KTERÉ???) Tak pro příště dobrá rada - nepovyšuj se nad jiné a nesrovnávej nesrovnatelné.

ZASTAVME NEMINISTRA V DALŠÍM RABOVÁNÍ A DEVASTACI POLICEJNÍ SLOŽKY, ZASTAVME PROPADY PLATŮ A SNIŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ, STAŇME SE ROVNOPRÁVNÝM ČLENSKÝM STÁTEM EU I V OBLASTI ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ A SOCIÁLNÍ JISTOTY.

ÍČKO NECHÁPE PROČ DEMONSTROVAT
Prostranství před pražskou budovou ministerstva vnitra čeká prvního října demonstrace. Svou nespokojenost přijdou vyjádřit policisté a příslušníci dalších bezpečnostních složek. V pondělí o tom rozhodli předáci jejich odborových organizací. Podle nich je nátlaková akce jediným možným řešením současné situace v resortu. Ministr vnitra Ivan Langer je postojem odborů zklamán a překvapen.

for 7% inflace
čím je Iček zklamán a překvapen. Vždyť mu muselo být úplně jasné, že když nesplní minimální požadavky, které odborovém organizace vznesly, tak že bude demonstrace. Tak čemu se diví.

tomu paskvilu se říká návrh věcného záměru zák.o dani z příjmu (rušení danových vyjímek), který Mr. Kalousek opravdu předložil vládě na jejím zasedání dne 19.9.08 pod č.j. MF15/74353/2008-151. Týká se zdanění výsluhových náležitotí a odchodného,přídavku na bydlení (u vojáků), kázeňských odměn (např. záchranu života a následující ocenění vám pěkně zdaní), dále peněžního plnění za výstrojní a proviantní náležitosti, náhrady za ztrátu na služebním příjmu a zvláštního příplatku vypláceného v cizí měně pro příslušníky bezpečnostních sborů.


Doufám, že jste všichni pochopili, co za dobráka na MF to je. Někde se peníze na zaplacení stovek mld.církvi musí sehnat...


Tak šup pomoci odborům s přípravou demonstrace a v plné síle k oprávněným protestům a kdo nepřijde (a nebude sloužit), ať už navždy drží klapačku a nestěžuje se vůbec na nic.

Nejhorší možná varianta Kalousek+Langer u stolu!

Je to banda gaunerů. Pokud to projde, dělám v práci jen to co musím. Bez rozkazu nenapíšu ani čárku. Na ulici nevidím a neslyším. Před zločiny v mimopracovní době zavírám oči.

Myslím,že Ičko už to dávno věděl,že dojde k demonstraci,jenom odbory tahal za nos:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1126672097-otazky-vaclava-m oravce/208411030510914-14.09.2008-13:05.html

tady to , začína to 21:05(min:sec) a dobře poslouchají kolegové o otvírání Pandořiny skřínky výsluh. Ten putanasyn tam fakt nemá co dělat

co politik to podvodník gauner a zločinec

Demonstrace bezpečnostních složek bude

Výbor NOS PČR rozhodl dne 22. 9. 2008 na mimořádném zasedání, že nebyly splněny požadavky vznesené vůči ministerstvu vnitra a vládě ČR. Hlasováním výboru bylo dále rozhodnuto, že za daných okolností je jediným možným řešením nátlaková akce. Vysledný poměr hlasování byl 17 pro, 4 proti, 1 se zdržel. Dále byl určen termín a čas konání akce. Demonstrace bezpečnostních složek se tedy uskuteční dne 1. října 2008 ve 14 hodin před budovou ministerstva vnitra


Stanovisko UBS

VV UBS prohlašuje, že dnešního dne se rozhodla většinou hlasů k uspořádání demonstrace.Tento výsledek bude tlumočen na schůzce NOSP, OSH a Statorg a je reakcí na dnešní zasedání vlády ČR. Toto rozhodnutí vlády bereme jako hozenou rukavici odborovým svazům bezp.složek a všem příslušníkům v bezpečnostních složkách sloužících.Je to plivnutí do tváře všem poctivým lidem kteří se snaží pomáhat a chránit.



autor: server www.policista.cz.

for Demonstrace.
Proč tato informace není rovněž na servru NOSP a rovněž tak na servru UBS. Díky za odpověď.

Policie se nikdy nepoloží... Ale potápíte si ji sami - svým fňukáním, stěžováním, osočováním sebe navzájem, vulgárním napadáním politiků, občanů, nadřízených, starších, prostě všech okolo.... Kde jsou Ti staří, hrdí policisté, kteří se chovali slušně a měli úctu a respekt u všech spoluobčanů?? Ti snad takovým způsobem nikdy neřešili politiku a svého ministra jako vy!! Styďte se!

Pojď sloužit v této době, za "ÍČKA" to není žádná legrace, teprve teď zjistili, že je potřeba věnovat pozornost etické stránce a celkovému klima u policie!

víte pane důchodce, souhlasím že se PCR nikdy nepoloží, sloužím nějaký ten pátek, ale chování mladých policistů je jen odraz společnosti. Nás starý to mrzí, ale doba je taková a my jsme jen generační špunt, tak máme být rádi že nás nechaj doklepat do důchodu .NEVÍTE o PČR asi nic když jste schopen toto napsat.Nikdo se těch kluků nezastane,tak alespoň si napíší co maji na srdíčku. Stejně to neovlivní, Je mi z toho smutno,:-(

Policie má neministra. To víš nejsou lidi. Uvidíme se ráno v Kauflandu. No a neprůstřelná vesta na pět kusů, protože pro vrchnost jsou poldové jen čísla bez rodin, přátel a koníčků.

Drahý důchodče.
Napsal jsem sice, "Až se cela Policie položí, což asi už nebude trvat tak dlouho, tak si všude naberou svoje LIŽPRDELKY a pojede se dál, ovšem podle jejich scénáře." To že se Policie položí bylo myšleno více méně pouze obrazně, i když k tomu opravdovému krachu už daleko opravdu není. Já sloužím už skoro 30 let a tak pamatuji i doby dřívější. Už to není co bývalo. Dříve táhli všichni za jeden konec provazu, ale dnes, ani nechtějte vědět.Vedení hledá kdejakou hloupost za co by mohlo řadové policisty "pojebat" a kydž dojde k nějakému problému, tak vám žádný vedoucí neporadí ( i když bere slušný příplatek za vedení) a měl by. I spolupráce mezi jednotlivými složkami policie nějak zadrhává. Na funkce se dostali lidé, kteří si hledí pouze svojí kariéry a ne práce policisty. Je to velmi smutná situace. Nejvyšší velitel, tedy ministr vnitra všude prohlašuje, že není ministrem policie, ale vnitra. To je sice pravda, ale jen zčásti - policie je přeci taky součástí ministerstva vnitra. A vedení na policejním presidiu, to je škoda slov. Je tam asi 1000 plukovníků a výsledek je takový jaký je. To ale nikomu nevadí. Pokud jste dříve sloužil u VB (nevím), tak vám mohu garantovat, že to už je dnes o něčem jiném. Vám asi není známá dnešní situace, protože v tom již nežijete, ale většina těch kteří ještě slouží jsou poctiví chlapi a ženy, kteří to myslí s policií vážně a berou práci u policie jako poslání a jak tady kdysi kdosi napsal srdeční záležitost. Nadarmo se neříká "Jednou polda, navždy polda". A jak napsal motýlek "Nás starý to mrzí, ale doba je taková a my jsme jen generační špunt, tak máme být rádi že nás nechaj doklepat do důchodu. NEVÍTE o PČR asi nic když jste schopen toto napsat.Nikdo se těch kluků nezastane,tak alespoň si napíší co mají na srdíčku". A nejen jemu je z toho smutno. Přeji hodně zdraví a svěžesti v důchodu a přeji vám aby jste policii někdy potřeboval a pak mohl třeba i soudit. Do té doby prosím se zdržte hloupých komentářů.

Rentiér (30) for. Důchodce.

Vážený pane. Pochopil jsem Váš příspěvek. Z Vašeho hlediska máte v podstatě pravdu. Musím se po více jak třiceti létech služby pro stát za některé moje bývalé kolegy stydět a za mé bývalé kolegy omluvit.
Ti staří policisté jak píšete , pro které byla práce koníček , poslání a věnovali policii moře volného času a nikdy za to nic nechtěli. Tak tito jsou převážně už od policie pryč. Protože byly nastolené takové podmínky, aby odešli. Dnešní policisté už jsou vskutku jiní. Jsou takový , jaká je dnešní společnost. Takže to je i pochopitelné. Protože jsem odešel do výsluhy až tento rok, tak jsem přesvědčen, že peníze u policie ČR jsou. Ale nemůžou je mít všichni stejné. Velice se divím, že si vedení nedokáže udělat v platové otázce pořádek. Po tom co jsem viděl MV v televizi a po vyhrůžkách, že pokud budou policisté demonstrovat, tak se otevře pandořina skříňka a sníži výsluhy se osobně domnívám, že policisté ČR mají skutečně právo jako ostatní demonstrovat a vyjádřit veřejně svůj nesouhlas s velice divnou politikou placení policistů. Dokonce si osobně myslím, že MV už nemá na svém místě vůbec co dělat.
Ale je i chybou neschopných odborářů ne pouze u policie ,ale všech BS., že to tak dopadlo. Snad by opravdu měli mít příslušníci bezpečnostních sborů právo stávkovat a situace by byla již dávno vyřešená..

POLICIE ? POLICIE se už dávno položila !!!!! Na každém oddělení je 60-80 % nováčků , kteří prozatím nic neumí a staří kusy zalézají do kanceláří a nebo odcházejí do civilu a to je totální rozklad policie !!!! Lituji dopředu všechny nováčky na ulici ,až budou jednat s někým takovým jako jste vy. Protože už to vidím, jak budete, po nich chtít bůhvíco a jakmile udělají sebemenší chybu, tak je jako civil budete chtít roznést v zubech a budete první co bude řvát jak je ta naše policie neschopná. Doufám , že až někdy natrefíte na mladé policisty , tak že se svými chytrými názory jim velmi rád jako občan pomůžete a poradíte jim co a jak mají dělat. Bože můj běžte už všichni civilisti do paďous se svými stupidními názory,oblíkněte si sami uniformu a běžte si na jeden jediný den sloužit někam např. do Prahy, ať už konečně poznáte, co obnáší skutečná práce u policie. Přeji vám na jednu jedinou službu , např. dvě mrtvoly v rozkladu, bitku na diskotéce a jedno luxusní domácí rozdílení,kde se manžel s manželkou rvou jako koně,všude okolo řvou malé děti a všichni okolo vás řvou policejní brutalita ještě předtím,než vystoupíte z policejního vozu.

Nejen Ičko,ale celá vláda České republiky na Policii se..ou. Z nás nic nemají, jenom potíže. Vždycky se najde někdo kdo odhalí nějakou tu jejich "KAUZIČKU", jsou s tím potíže, musí se to řešit a to převážně finančně, a proto nás nikdo nemá rád. A tak dělají všechno, aby nám tu práci co nejvíce znepříjemnili a znechutili. Až se cela Policie položí, což asi už nebude trvat tak dlouho, tak si všude naberou svoje LIŽPRDELKY a pojede se dál, ovšem podle jejich scénáře. Co se týká obyčejných pracujících i nepracujících občanů této země, tak na těch jim vůbec nezáleží a taky to dávají náležitě najevo svým jednáním.

Musím tě poopravit, POLICIE se nikdy nepoloží, to je výplod a nesmysl a věř mě. Jinak ostatní snad ano.

Co se ještě má pokládat, když noví rychle nabraní vysokoškoláci bez praxe (jestli se jim dá vyšetřovatelé říkat ), nevědí co mají dělat na místě běžného trestného činu, telefonují a radí se "jak to udělat " a nás " hlupáků na obvodech " se ptají, zda se to již při práci na místě trestného činu s výjezdovými vyšetřovateli zlepšilo a chtějí od nás jakési hodnocení jejich činnosti po stránce profesionality - co se má tedy ještě pokládat. Tohle jsem tedy nikdy dříve nezažil. Vyšetřovák platil za zkušeného " fízla " a basta. Dnes to již neplatí, krom těch co ještě zůstali.

Íčko a Kalous likvidují policejní sbor
Tak kolegové, do vlády jde nějáký paskvil od Kalouse, kde zdaňuje daní z příjmu kromě výsluh taky ošatné, odměny atd.. Šlo to 19.9.2008 z ministerstva financí. Potěš pánbůh ještě jedno neskončilo a další se rozjíždí. Děkuji pěkně.