Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A (retinol - název odvozen od slova retina=sítnice)

Struktura vitaminu A je odvozena od beta-karotenu. Zdrojem vitaminu A u býložravých živočichů jsou především rostlinné pigmenty zvané karoteny, čili provitaminy A, které jsou syntetizovány téměř všemi rostlinami. V lidské potravě je nejvíce zastoupen beta-karoten. Karoteny jsou účinné jen v případě, pokud se přemění na alkohol vitaminu A neboli retinol, což je vlastní vitamin A. K této přeměně dochází u člověka pravděpodobně jen v játrech. Vitamin A v lidské stravě pochází z retinolu a karotenů. Karoteny se ovšem ze střeva vstřebávají podstatně hůře než retinol. Celkové využití beta-karotenu je rovno jedné šestině využití retinolu. Zdrojem retinolu jsou pouze potraviny živočišného původu.

Důležitou funkcí vitaminu A je zachování neporušené funkce epitelových tkání. Je-li vitamin A nepřítomen, je normální sekreční epitel nahrazován suchým, keratinizovaným epitelem, který je citlivější k napadení infekčními organismy. Např. u oka je pozdním následkem nedostatku vitaminu A xeroftalmie neboli keratinizace oční tkáně, která může vést až ke slepotě.

Vitamin A má specifickou úlohu ve fysiologických mechanismech vidění. Sítnicový pigment rhodopsin se po dopadu světla štěpí na bílkovinnou složku opsin a na nebílkovinný karotenoid retinal, který se redukcí přeměňuje na vlastní vitamin A neboli retinol. Regenerace rhodopsinu probíhá ve tmě. Při nedostatku vitaminu A je tato regenerace zpomalena.

Dalším projevem nedostatku vitaminu A je šeroslepost (nyktalopie, hemeralopie).

Vitamin A není ovšem důležitý jen pro činnost zrakového analyzátoru, ale účastní se v těle látkové přeměny (metabolismu) mnohem obecnějším způsobem. Experimentální zvířata, která byla krmena stravou bez vitaminu A, netrpěla pouze poruchami vidění a poškozením oka, nýbrž jejich růst nepokračoval normálně. Nejdříve byla postižena kostra a potom měkké tkáně a nakonec došlo k úhynu.

Vitamin A je důležitý pro kolagenové tkáně, mukopolysacharidy, syntézu proteinů, stabilitu buněčných membrán i subcelulárních částic.

Nové poznatky o karotenech prokazují, že nejsou jen provitaminem A, nýbrž plní i další důležitou funkci: vychytávají volné radikály. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu.

Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie. Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž patří beta-karoten, vitamin C a E.

Zdroje provitaminu A (karotenu): veškerá barevná (zejména žlutá, oranžová a červená) zelenina a plody (např. sladké brambory neboli batáty, mrkev, tykev, papaje, rajčata, meruňky, broskve) a listová zelenina,z obilovin kukuřice.

Zdroje retinolu: pouze potraviny živočišného původu: játra, mléko, máslo, vejce, v menší míře též maso a některé ryby (např. úhoř, méně makrela).

Denní potřeba vitaminu A pro člověka - velmi těžká otázka, která patří do rukou velmi zkušeného lékaře. Na tomto místě důrazně varuji před samoléčitelstvím vitaminem A, protože každý organismus (každý člověk je jiný) potřebuje vitaminu A právě tolik, kolik ho potřebuje. Předávkování nebo poddávkování způsobuje problémy. Beta-karoten se nepovažuje za toxický. Při nadměrném příjmu beta-karotenu dochází jen k ukládání žlutého pigmentu do kůže, který po snížení přívodu beta-karotenu opět mizí. Pokud dojde k tzv. předávkování požitím nadměrného množství vitaminu A (retinolu) ve formě koncentrátu, než daný člověk potřebuje, vzniká hypervitaminóza A, která se projevuje nevolností, zvracením, poruchami vidění, bolestivostí kloubů, vypadáváním vlasů, ospalostí, změnami kostí.

V současné době se uvádí jako hodnota vitaminu A v potravinách váhový ekvivalent retinolu. Jeden retinolový ekvivalent se rovná 1 mikrogramu retinolu nebo 6 mikogramům beta-karotenu nebo 12 mikorogramům ostatních karotenoidových provitaminů. Minimální denní množství vitaminu A potřebné k tomu, aby dospělí jedinci měli trvale přiměřenou koncentraci vitaminu A v krvi a aby se zabránilo všem příznakům karence, je v ČR 800 mikrogramů retinolu. Údaje z USA ze 70. let hovoří o čísle 500 - 600 mikrogramů retinolu. Na těchto rozdílech je zcela patrné, jak se poznatky o vitaminu A neustále vyvíjejí a jak vědci mají různé názory. Další problém spočívá v obsahu vitaminu A v potravinách, který může vykazovat značné rozdíly. Např. vepřová játra - záleží na tom, čím bylo prase krmeno. Knižní údaje uvádějí ve 100 gramech jater obsah 39 000 mikrogramů retinolu. A další problém spočívá ve vstřebávání střevní sliznicí a v přeměně provitaminu A na retinol při onemocnění jater. A dále je třeba k udržení hladiny vitaminu A v krvi zinek, který mobilizuje vitamin A z jater. Takže při nedostatku zinku může dojít k nedostatku vitaminu A. Beta-karoten i další karotenoidy jsou nedostatečně vstřebávány u osob s dietou chudou na tuky. Nejen vitamin A, ale i ostatní vitaminy rozpustné v tucích se špatně resorbují v nepřítomnosti žluči. Z tohoto důvodu může jakákoliv porucha v resorpci tuků způsobit nedostatek vitaminů rozpustných v tucích. Vstřebávání vitaminu A rovněž blokují střevní onemocnění, jako např. úplavice nebo celiakie (alergie na lepek v mouce). V léčbě se vitamin A či spíše jeho deriváty (retinoidy) používají např. na akné, psoriasis, úspěšné byly i u rakoviny prsu apod. (vitamin A je totiž nezbytný pro správnou diferenciaci buněk). Léčba patří do rukou lékaře.

Vitamin D

Ve skutečnosti se jedná o skupiny látek a jsou to všechno steroly. Nejdůležitější jsou dva vitaminy D: D2 neboli ergosterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na ergokalciferol a D3 neboli 7-dehydrocholesterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na cholekalciferol. Struktura vitaminu D3 je stejná jako vitaminu D2, až na postranní cholesterolový řetězec. Vitamin D3 se může tvořit v těle, takže technicky vzato není vitaminem, protože nemusí být dodáván potravou. Po ozáření ultrafialovým zářením je vitamin D transportován do různých tělesných orgánů, kde se budˇvyužije, anebo je skladován v játrech. Jediným výtečným zdrojem vitaminu D je rybí olej. Normálně nemusí být vitamin D dodáván potravou, ovšem zvýšená potřeba vitaminu D v těhotenství a při růstu dětí vyžaduje dodávání potravou.

Hlavním účinkem vitaminu D je zvyšování resorpce vápníku a fosforu ze střeva a má také přímý vliv na kalcifikační proces, kterým se zpevňují kosti a zuby.

Cholekalciferol ovšem není aktivní formou vitaminu D - metabolicky aktivní formou vitaminu D, která indukuje přenos kalcia přes střevní membránu, je 1,25-dihydroxycholekalciferol. Tento derivát je také zodpovědný za schopnost vitaminu D mobilizovat vápník z kostí. Tato látka se tvoří v ledvině. Dalším aktivním metabolitem vitaminu D je 21,25-dihydroxycholekalciferol, který je rovněž tvořený v ledvině a působí na renální tubulární mechanismy vylučování vápníku a fosforečnanů. Vitamin D je steroidní derivát a vyvolává syntézu proteinů transportujících vápník. Zdá se tedy, že vitamin D má spíše funkci hormonu než vitaminu.

Předpokládá se, že působení vitaminu D na metabolismus vápníku není omezeno jen na některé orgány, ale je spíše obecného charakteru, a dále, že vitamin D řídí přesuny dvojmocných kationtů v řadě tkání a zvláště zasahuje do obratu (distribuce a transportu) těchto kationtů. Vyskytuje se v játrech, v buňkách sliznicie tenkého střeva, v membránách srdečního a kosterního svalu, v proliferujících chondrocytech a v epifysárních ploténkách dlouhých kostí. V homogenátech jater, ledvin a tenkého střeva byl zjištěn v mikrosomální frakci.

Ve své aktivní formě není v přírodě vitamin D vhodně distribuován a jediným bohatým zdrojem jsou játra a vnitřnosti ryb a játra živočichů živících se rybami. Voítamin D je rovněž obsažen ve vejcích a másle. Mléko je slabým zdrojem vitaminu D, není-li fortifikováno přídavkem vitaminu D nebo ozářeno ultrafialovým světlem.

Hlavním projevem nedostatku vitaminu D je u dětí rachitis (křivice), projevující se odvápněním kostí, které vede k trvalému poškození, a u dospělých osteomalácie, projevující se měknutím kostí. Dále se může objevit slabost svalů, zvýšená náchylnost k infekcím. Příčina nedostatku vitaminu D spočívá např. v nedostatku slunečního záření, v onemocnění žaludku a střev (nedostatečná resoprce vitaminu D), ve špatné snášenlivosti tuků kvůli onemocnění žlučníku, resp. slinivky břišní. U starších lidí je tvorba vitaminu D snížena, takže potřebují větší exposici slunečního záření, což ale zase způsobuje tvorbu vrásek (ultrafialové záření totiž způsobuje apoptózu fibroblastů) a rakoviny kůže (ultrafialové záření způsobije snížení počtu Langerhansových buněk v kůži). Starší lidé ale na druhé straně mívají větší hladinu cholesterolu, ze kterého se vitamin D tvoří, takže tato otázka je velmi složitá.

Užívání vitaminu D v množství převyšujícím potřebu daného organismu (každý člověk je jiný, takže se dá jen velmi těžko stanovit obecně doporučené množství vitaminu D) nemá význam a dokonce může vést k vážným a někdy fatálním následkům. Množství vitaminu D, které by vyvolalo toxický stav hypervitaminosy, nelze získat z přirozených zdrojů. Riziko předávkování je jenom při nesprávném užívání farmaceutických vitaminových přípravků.

Léčba vitaminem D patří do rukou lékaře. Vitamin D například zabraňuje osteoporóze, která má např. u žen po klimaktériu vliv na častější zlomeniny kostí (především krčku stehenní kosti).

Vitamin E

Jedná se o tokoferoly a tokotrienoly. Největší účinek má alfa-tokoferol, ostatní látky mají minimálně 2x až 10x menší účinnost než alfa-tokoferol.

Nejnápadnější chemickou vlastností vitaminu E jsou jeho antioxidační vlastnosti neboli vychytávání volných radikálů. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu. Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie.

Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž dále patří beta-karoten a vitamin C.

Hlavními zdroji vitaminu E jsou vejce, libová masa, játra, ryby, ovesná mouka, kukuřičný, sójový a bavlníkový olej a výrobky z těchto olejů, jako ztužené tuky a majonéza, dále syrová paprika, lněná semena a celerová hlíza. Smažením a zmrazováním potravin dochází k výrazným ztrátám vitaminu E. Koncentráty vitaminu E se připravují např. destilací oleje z obilných klíčků, které jsou zvlášť bohaté na vitamin E.

Potřeba vitaminu E je závislá mimo jiné (viz např. antioxidační účinky) na příjmu nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolenová), neboť se od toho odvíjí složení tukové tkáně člověka, a tím i nároky na potřebu vitaminu E. Uvádí se, že na jeden gram nenasycených mastných kyselin je třeba přijmout 0,4 až 0,6 mg alfa-tokoferolu.

Vitamin E se dále podílí na stabilizaci buněčných membrán a zvyšuje odolnost arterií před usazováním kalciových solí, a tím brání vzniku arteriosklerózy. Dále napomáhá procesu hojení.

Projevy avitaminózy se u zdravých lidí neprojevují, protože vitamin E je obsažen v dostatečném množství ve všech základních potravinách a navíc je deponován v tukové tkáni. Ve vzácných případech (jako např. u porušeného vstřebávání tuků, žloutence, onemocnění slinivky břišní či žlučníku) se tedy nedostatek vitaminu E může projevit snížením libida, nedostatečnou pohyblivostí spermií, spontánními potraty či neplodností, dále např. hemolýzou erythrocytů a anemií.

Léčebně se vitamin E využívá např. při léčbě ran, vředů, přidává se do kosmetických přípravků. Vitamin E dále zabraňuje znehodnocení rostlinných olejů, které je třeba uchovávat v nepřítomnosti světla, protože světlo vitamin E rozkládá.

Vitamin K

Jedná se o řadu látek odvozených od methyl-naftochinonu. Nejlépe známou funkcí vitaminu K je katalýza syntéza prothrombinu v játrech i ostatních faktorů srážení krve, závislých na vitaminu K (faktory VII, IX a X). Nedostatek vitamin K se tedy projevu poruchou srážení krve. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že účinek vitaminu K na tuto tvorbu je závislý na schopnosti jaterního parenchymu. Pokročilé poškození jater, jako např. u karcinomu nebo cirhóze, může bát provázeno sníženou srážlivostí krve, kterou nemůže vitamin K zmírnit.

Nedostatek vitaminu K se v potravě nevyskytuje, protože je v potravinách hojně obsažen, a navíc ho produkují střevní bakterie. Nedostatek vitaminu K se může projevit jako následek dlouhodobého podávání perorálních antibiotik, zvláště širokospektrých, která mohou výrazně potlačit střevní bakterie produkující vitamin K. Dále pak, stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, resorpce vitaminu K ze střeva závisí na přítomnosti žluče. Pro tyto situace byly vyrobeny formy vitaminu K rozpustné ve vodě, které se mohou rezorbovat i bez žluče.

Zdroje vitaminu K v potravě: špenát, kapusta, květák, hrách, obiloviny, kiwi, avokádo, méně kravské mléko. Důležitým terapeutickým uplatněním vitaminu K je jeho použití jako antidota antikoagulancií, jako je např. dikumarol. Megadávky vitaminu A a E působí antagonisticky k účinkům vitaminu K.

Práce v nepodnikatelské sféře, tedy například ve státní správě nebo neziskových organizacích, se vyplatí daleko více než v komerčních firmách. Rozdíly mezi mzdami v nepodnikatelské a podnikatelské sféře totiž na konci loňského roku dosahovaly i několika tisíc korun. Výjimkou byla Praha, kde se stále mají lépe lidé v soukromých firmách.

Platy v komerční sféře loni rostly na rozdíl od nekomerční pouze ve třech krajích ze 14. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Například v Moravskoslezském kraji tak střední mzda, která lépe odpovídá reálným příjmům většiny obyvatel, klesla v podnikatelském sektoru o 747 korun na 20 680. V nepodnikatelské sféře naopak vzrostly o 983 korun na 23.157 Kč. Rozdíl mezi nimi tedy byl 2477 korun. V Královéhradeckém kraji byl rozdíl 4108 a v Karlovarském dokonce 5289 ve prospěch veřejného sektoru.

vezmou u huby rozkradače peněz ze státních zakázek - viz. Město Prachatice

Jsem stejného názoru, jak se tady přidělují zakázky je do nebe volající, pořád jedna a ta samá firma vyhrává ( Tatran, Hotel Národní dům,Divadlo, Nemocnice a další). Myslím si, že by bylo načase aby policie začla konat.Panáček co o tom rozhoduje si žije nad poměry.

Nebrečtě a jestli máte něco konkretního, tak podejte trestní oznámení a pak se uvidí.

Ty jsi nějakej chytrej, co žereš.

Je už konečně nutné škrtat st. výdaje ve st, správě a samospr., jsou jediní, na kom se nepodepsala krize, ikdyž je pokladna prázdná - je to na posrání v tomto světě!!! Drzost!!!

se musí začít šetřit ve st. správě doprdele!!!!

UŽ SNAD TOHO BYLO LANGŘE DOST. VYPADNI AŤ TĚ NEVIDÍME A NESLYŠÍME - CHOVÁŠ SE JAK ULIČNÍK !

Proč Langr ztrácí vlasy ? Od doby co ho někdo nazval ÍČKEM se stále z nervozity drbe ma hlůavě a rve si vlasy.

Místopředseda ODS Ivan Langer

FOTO: Jan Handrejch, Právo
Dnes 13:01 - Praha

Langer v žalobě uvádí, že o něm deník i server psaly lži. Nelíbí se mu například tvrzení, že "Ivan Langer je ve spisu Krakatice podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem zavražděného bosse Mrázka .Ty jsi dopadl jak naše prase !

HELE LIDI A BACHA NA KOMUNISTY!!!NAŚE DEMOKRACIE JE PERMANENTNĚ V OHROŽENÍ...

a o jaké demokracii to vlastně mluvíš??

Co dodat???
http://zpravy.idnes.cz/mafra-se-nemusi-langrovi-omluvit-za-clank y-spojujici-ho-s-mrazkem-p9q-/domaci.asp?c=A100315_133627_domaci _js

jo jo Krakatice,mafian íčko je v tom až po uši a ví to celej národ,jenom ten debil si myslí,že poroste pořád do nebe.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id= 663307