4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Dnes jednal Výbor NOS PČR o účasti na demonstraci 1. 10. 2008

Dnes jsme se společně s 1. místopředsedou OS hasičů a místopředsedou UBS zúčastnili jednání Výboru NOS PČR o účasti policistů na demonstraci konané 1. října 2008 od 14.00 hod. před budovou MV. Jednání, kterého jsme se zúčastnili od 10.30 hod. ještě v 17.00 hod. nebylo zakončeno oficiálním stanoviskem NOS PČR k uspořádání protestu. Oficiální stanovisko zveřejníme ihned po jeho doručení na OSH. Pro hasiče platí, že naše stanovisko se nemění, sejdeme se podle původního plánu v 13.45 hod. před budovou ministerstva vnitra.

Zdeněk J. Oberreiter, předseda OS hasičů


29.9.2008

ještě jej pořád dost slušných a poctivých policistů, kteří se uplatit nenechají a přijdou prostestovat proti nespravedlnostem, mizerným podmínkám a propadům platů. Uvedené navýšení v médiích o 4% je sice "hezké", ale nevěřte, že to policisté z přímého výkonu kdy uvidí.

BUDEME TAM S VÁMI!!!!!!!!!!!!!!

Teď hlásili na Nove, že policisté nebudou stávkovat. Platy porostou o 4 %,

a o kterých policistech mluvili, za nás určitě NE!!!!!!!!!!!!!

Ústecký kraj na DEMONSTRACI , aneb z nás žluťácké odbory nikdy nebudou.

Ústecký kraj na DEMONSTRACI , aneb z nás žluťácké odbory nikdy nebudou.
Oznamuji všem kolegyním a kolegům z Ústeckého kraje i touto cestou možnosti dopravy na demonstraci 1.10.2008 (místo odjezdu vždy před požární stanicí) : trasa Šluknov 08:40, Varnsdorf 09:10, Česká Kamenice 09:45, Děčín 10:05, Ústí n.L. Všebořice 10:35, Litoměřice 11:05, Roudnice n.L. 11:30, Praha. Trasa Most 09:30, Chomutov 10:00 hod., Praha. Event. zájemci z řad policistů mohou na nástupiště samozřejmě přijít také. Navíc z Děčína ještě pojede trasu podobnou hasičské i jeden autobus společný UBS-OSH. Jeho jízdní řád i další možnosti dopravy najdete na webu UBS, u tohoto spoje recipročně platí, že jej mohou využít i hasiči.
Nezapomeňte s sebou vzít jakékoliv nástroje pro ozvučení (siréna, píšťalka, klakson a pod.). Na co naopak naprosto zapomeňte, je alkohol,
na to mnozí vč. některých novinářů čekají. A nevěřte řečem, šířeným z policejních zdrojů, že předseda NOSP Štěpánek demonstraci odvolal, takové zrady by se jistě nedopustil, vždyť jako první s iniciativou k demonstraci kvůli propadu reálné mzdy a nepěknému zacházení s policisty přišel právě on a my jsme mu přislíbili pomoc. Nemohl by to udělat ani proto, že jemu sice pod tlakem hrozby demonstrace ministr vnitra a policejní prezident slíbil nárůst pro policii o 4%, s předsedou OSH však ministr vůbec nejednal, i když média informovala o jeho schůzce s předsedy odborových svazů. Pro nás tedy stále platí jen 1,5% jako trest za to, že náš Sbor si přes všechny problémy udržuje plné početní stavy. Toto vše jistě pan kolega Štěpánek ví a proto by nás jistě nepodrazil. Pokud by to ovšem v nějakém podezřele žlutém hnutí mysli udělal, stejně bychom do toho šli a policisté z našeho kraje jistě taky. V odborech a u hasičů vůbec vždy platila solidarita a ne podrazy, ty jsme vždy přenechávali politikům. Nashledanou ve středu ve 14:00 před budovou ministerstva vnitra!!!
Ostatně soudím, že hasiči patří do nejvyšší skupiny rizikového (zvláštního, obzvlášť v našem Sboru) příplatku.
Vladimír Mühlfeit, předseda krajské organizace OSH ústeckého kraje


29.9.2008

Zdravím Vás všechny drazí ještě sloužící kolegové je jedno jestli jste policisti jako já či, hasiči atd. Měli by jsme se všichni zamyslet a uvědomit si, že je rok 2008 a ne rok 2001 kdy nynější tabulkové platy by pro nás všechny byly možná aktuální a dobrou odměnou a motivací za naši práci… Teď tu všichni brečíme a stěžujeme si na naše platy a podmínky v práci vůbec a tak by jsme se jako celek měli spojit a říct těm nahoře jednou provždy DOST!!!! Nechali jsme si mlčky vzít veškeré výhody které naše práce nabízela a já se ptám? Je normální v 21.století pracovat za takovýchto podmínek a pod takovým tlakem a vypětí… A kam až můžeme klesnout? A jen bůh a pan Langer ví, jestli v roce 2009 ještě vůbec někdo z nás dostane nějakou rentu? Dokud budeme mlčet a spoléhat na to že nám někdo hodí pár drobečků ze stolu, tak se dočkáme jen toho, že to v práci i v soukromém životě každého z nás bude je horší a horší, protože si za skromnost, hrdost a čest nikdo z nás chleba nekoupí…

nazdár stávkokazům pitomíííím

Běžte raději na pívo Výý klucííí jednííí pitomíííí :-) :-)
Beztak se jenom ztrapníte....

Protože 85% policistů má strach, mají rodiny, ale nespokojení a otrávení jsou na 100%.

Pohledej rozhodnutí a pokud to máš špatně vyměřeno, tak musíš požádat o obnovu řízení a jako důkaz předložit shora uvedené rozhodnutí NSS ČR. V případě, že by Ti obnovu řízení rozhodnutím zamítli, tak se musíš ve lhůtě odvolat. Odvolání Ti pravděpodobně zamítnou taky. Poté musíš do dvou měsíců od doručení rozhodnutí podat žalobu k Městskému soudu v Praze podle soudního řádu správního. (taky jsem tomu ze začátku moc nerozuměl:-) )

pro CH z N zatím díkec, pohledám to, kuknu na to, kdyžtak sem písnu

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli to co zde nyní chci napsat má vůbec smysl. Nedalo mi to, a tak si to snad někdo přečte.

Jak jsem již dříve uvedl, nepatřím zrovna k nejmladším, ale přesto pro mne nebyl problém se loni zúčastnit dema na fontáně, poslat finanční příspěvek a různě se angažovat ve prospěch naší věci. Nikdy jsem to nedělal proto, abych se zviditelnil, ale proto, že jsem to tak cítil. Ale proč to vše píšu ?

Opět ve svém okolí slyším trapné výmluvy, o tom jak ve středu nemohu, protože musím k lékaři, případně mám službu a pak bych si jí musel nadělávat, nebo dokonce, že vše stejně nemá smysl. Já se ptám. Co pro vás, jechž se uvedené týká, má v životě vůbec ještě smysl ? Koukám, že pro spoustu " také kolegů " je jediným smyslem života, aby pokud možno nemuseli nic řešit, hezky se vezli a hlavně případné problémy nechali na někom jiném, který je za ně vyřeší a oni pak pouze slíznou smetanu. Od mnoha svých rádoby kolegů na anonymních diskuzích i v práci slyším neustálé vznosné kecy, jací jsme srdcaři, a ejhle při prvním vánku jsou najednou velká srdce v kalhotách. Všichni jsou hluší a slepí. Já už opravdu pochybuji, jestli v téhle zemi mám být vůbec na něco hrdej. Celý rok poslouchám na šatně, případně nad tou pověstnou sklenicí piva, nářky nad tím, jak je všechno špatné a co by se mělo dělat. To je ale bohužel tak asi všechno. Když pak příjde možnost alespoň trochu dát svůj názor najevo drtivá většina stáhne ocas mezi nohy, nechce o ničem slyšet, natož se nějak přičinit, typicky českým způsobem se zatáhne do ulity a čeká na to, jak vše dopadne.

Do pr..le, co ještě víc chcete ? Na středeční demonstraci máte garantovanou podporu svých nadřízených, vnitro vám přistaví autobusy až před čumák, ty vás odvezou tam i zpět. To se vám zdá pořád málo ? Já už opravdu nevím, co by se muselo stát, aby jste se konečně zvedli a vzali věci, jež se vás bytostně týkají, do svých rukou ? Někteří by snad drželi klapačku a otočili se zády i kdyby jim mordovali parťáka. To je také jeden z důvodů, proč mám po těch letech kolikrát obavy s některými chytrolíny vůbec sloužit. A největší hrůza na tom je, že se kolikrát jedná o kolegy, kteří nemají ani rodiny, takže nemají co ztratit. Když vidím tu apatyi, nezájem a bezohlednost, chce se mi opravdu někdy se vším praštit, vykašlat se na ně a nechat je ať si nechají kálet na hlavu.

Ještě jednou pro ty, jichž se výše uvedné týká. Zkuste se nad sebou zamyslet, alespoň jednou v životě přestaňte být těmi vyčůranými připosránky zalezlými někde v koutku a zkuste překročit svůj stín. A věřte mi, že stoupnete v ceně u ostatních, především však si začnete vážit více sami sebe a s čistým svědomím se můžete pak kdykoli podívat do zrcadla, aniž by se vám zvedal žaludek. Jo a ještě něco. Při nejmenším dlužíte něco klukům z UBS a některým představitelům NOSP, za jejich dlouhodobou práci a snahu o zlepšení naší situace. A pokud se nemýlím, slušní lidé dluhy splácejí. Vy svůj dluh můžete splatit svojí účastí na Letné. Nezklamejte lidi, kteří pro vás něco udělali.

I ty brebto!:-) Taky rád píšeš, že jo?

CO JE TO UBS ?

je jen začátek, ženatý polda dokáže zajistit aby 6 rodinných příslušníků nevolilo současné moci pány na regionální úrovni. A pokud je 40 tisíc poldů a každý druhý je ženatý tak si sečtěte sami. takže demo jen začátek. Z průzkumu k protektorátu vyplynulo, že 50% bylo pro udržení pohraničí silou. Tak kdy chcete tu lavinu spustit když né teď ?

Pro tebe a tobě podobné ubožáky můj článek nebyl napsán. Reakce provokatérů jsou mi šuma fuk. Článek je adresován pro jinou skupinu lidí než jseš ty a tobě podobní.

A JDEME PO MODRÉ A O ŽEBROTĚ..................

Nasrat, rentičky je třeba zvedat

http://www.osh.cz/clanky.asp?skupina=1&clanek=506

Ing.Burda-NOS PČR: pro všechny
Vážené kolegyně dočetl jsem se zde, že údajně měl předseda NOS PČR někde v rozhlase prohlásit, že demonstrace se ruší. Nevěřím, že by takový krok udělal, protože je stále platný úkol Sjezdu NOS PČR a je platné rozhodnutí Výboru NOS PČR z 22.9.2008, které bylo schváleno témař naprostou většinou hlasů o tom, že NOS PČR se plně účastní demonstrace a plně se podílí na její organizaci.

Proto pokud se nejedná o pouhý něčí výmysl potřebuji aby zde pokud možno okamžitě vyvěsil odkaz kde si lze toto prohlášení JUDr. Štěpánka poslechnout. Do té doby to považuji za pouhou fámu.

S pozdravem Ing. Burda, 1. místopředseda NOS PČR

p.s. A na demonstraci se připravuji i nadále, stejně jako na zítřejší zasedání Výboru NOS PČR.
15:50:20 28. 09. 2008
Klasika hry mladého rozvědčíka

Velice mě to mrzí, ale slyšel jsem to i na radiu Impuls kde mluvil přímo Štěpánek, že nic lepšího se mu vyjednat už nepodaří. Nemohl jsem tomu uvěřit. Nikdy jsem Štěpánkovi nevěřil a jsem sám na sebe naštvaný, že jsem mu teď uvěřil. Bohužel ne na dlouho. Doufal jsem, že teď si za asistence odborů půjdeme konečně nekompromisně za našim cílem. Našel jsem jen tento odkaz:http://zpravy.idnes.cz/policiste-zrejme-demonstrovat-budou -dsw-/domaci.asp?c=A080928_173934_domaci_ban