Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Na transparentech měli přítomní nápisy, které odkazovaly na roli policie při krizových událostech, například: "Jdeme tam, odkud všichni utíkají."
"Požadujeme stabilizaci policie, sociální jistoty policitům," řekl místopředseda policejních odborů Alexander Burda. V závěru účastníci společně vyzvali vládu, aby ještě přehodnotila rozpočet. Růst o slíbených 1,5 procenta v příštím roce by podle nich znamenal pokles reálných příjmů.

Znám lidi, kteří mají středoškolské vzdělání a dělají za 7.000,- Kč čistého. I takové je realita. Takže teď se vyjádři k této reálné mzdě!!!

je to smutné, tak ať jdou jinam... jako odcházejí policajti

Migrovat, hledat.......

4 je

Mohou jít k policii. Budou brát jednou tolik a prý pořád berou ............... :-D

Tady někdo říká, že máme až dost. No milánkové, proč nejdete k nám, když máme tak hodně? Jestli je 28 tis. hrubého hodně, na tu práci co děláme, tak teda jo. Jestli nás srovnáváte s nějakou pokladní, která není ohrožena na životě, tak pak se nemáme o čem bavit... jen závidíte, že nám konečně malou almužničku přidají...

tak si udělej školu a postup na vyšší místo. Jinak si musíš taky něco odsloužit. Pokud máš -pouze- 28 000,-Kč. tak dlouho nesloužíš.
Ostatně průměr 30 000 je docela pěkný.

To ses trefil zrovna do černého. Jestli podle tebe pokladní není ohrožena, tak asi nevíš, že právě v té pokladně jsou peníze. To jen tak na dokreslení situace pro méně chápavé. Darebák si určitě nejde pro banány apod.

32 000 tísícovek tož to je pěknej penízek.Tož takový průměr to jo. Měl by Vám MUDr.Mgr.Langer vyplácet výsluhy od 20 let služby nebo od věku 50 let..Do té doby pouze 5 x tenta a dva x odchodné. Konečně Vám to budou zdaňovat. A pokud se Vám to nelíbí tak ti co nedělají trestní řízení penízky jako MP. Co vy na to? Můžete se stydět a berte si VZOR z Väšeho šéfa odborů kpt.JUDr.Štěpánka. TEN NEŠEL MANIFESTOVAT ! Komedie se hrají jinde a ne před MV!

chytrej z Prahy: Nezáviď, nech se znáborovat a můžeš se mít taky tak královsky! Místa bude dost... proč asi??? Ale na tuto otázku Tvá inteligence nestačí, z tohoto důvodu bys zřejmě neprošel ani psychotesty...

Tak za prvé, jestli věříte těm ..... z ministerstva, že máme 32 tis. hrubého, tak jim věřte. Je vidět, že Vás opijí rohlíkem. Sloužím 16 let na nehodovce a mám 28 tis. hrubého - čistého mám 19 tis. Neříkám, že to není málo, ale na tu práci je to špatný. Jenže to by jste si museli zkusit sami a pak můžete plácat... Co se týče té pokladní - ještě jsem neviděl, že by v Kauflandu přepadli prodavačku....

Přidají Vám " kulový ". Topolánek to řekl dneska jasně.

A ještě jsem zapoměl: když si tak stěžuješ, málo peněz, tak jdi od toho. Dobrá rada ne. Vždyť je to tak prosté...

4 je

To se mýlíš, protože Topolánek mluvil o policajtech a my jsme policisté. Snad jedině, že by se vyjadřoval jako hulvát a kretén .................. a to se mně tedy nezdá :-D Vždyť je to takový chytrý, inteligentní a bystrý zkrachovalý lampasáček. Krásný den

pro Radka
Lžeš, lžeš a lžeš. 28000,- Kč hrubého je 20 900,- Kč čistého. K tomu si připočti odměny a další výhody. Najdi v civilu práci za 28 t a budeš se divit, co po tobě bude zaměstnavatel chtít.

4 civil

A není to jedno kolik čistého to dělá. Podstatná je ta částka v tzv. hrubém. Vždyť u každého to může dělat úplně jinou částku v tzv. čistém (počet dětí apod.). Také by mě zajímalo o jakých výhodách mluvíš? Myslíš tím povinnost odpracovat 150 hodin ročně zadarmo, noční a víkendové služby, které tvoří cca 50% pracovní doby policisty a další bezva omezení, o kterých nemáte v civilu ani ponětí? Těch 28.000 zase není v civilu tak nereálná částka, když si uvědomíš, co za to musíš odvádět za výkon. Samozřejmě kolega neslouží krátce, ale dle mého odhadu alespoň 10 let. Po 10 letech ve stejné firmě a jak jsem uvedl, s takovou náplní práce, je to částka celkem malá. Krásný den

hele Jardo,
ty vůbec nevíš nic o civilu, tak nedělej chytrýho. Nebo jsi snad v civilu za 28 t dělal? To asi těžko. Jestli si myslíš, že s maturitou dostaneš někde 28k za 8,5 hodin v práci, tak jsi spadnul z jahody na znak. A zkus šéfovi říct, že už máš po pracovní době, když je potřeba něco dodělat. Budeš mít volna kolik budeš chtít, hned za dva měsíce. Já o PČR, na rozdíl od tebe o civilu, něco vím. Myslím, že jsem sloužil déle než ty a odešel jsem právě abych nemusel pracovat s takovými hňupy, co tu brečí.

Odměny jsou již v tomto obsaženy, bo i ty odměny nám jsou zdaněny! Jinak sloužím 16 let... Ptám se na místo, třeba řidič u Family Frost má kolem 16-25 tis. čistého, podle toho jak maká. Já můžu makat jak chci a stále mám stejně. Bohužel mne práce na nehodovce baví, tak pryč nepůjdu, ale hlavně stávka nebyla jen kvůli zvyšování peněz, ale další a další věci... Např. Langer lže, jak nám zařídil kanceláře. U nás v Chebu je nás 14 a máme jednu pracovní kancelář se 3-mi PC, starými jak .... to je jen kapička v moři... Každý si hájí své, však nejsme jediný, kdo stávkuje..!

Ježiš marja, zase jsem se nasral. Koukám na ČT24 a mluví tam Tupolan. Jak prý Langer co slíbí, tak splní. Nové služebny pro policisty, zvyšování platu atd. No je mi na blití jak lžou!! Nás je v jednom kanclu 14 lidí a máme 3 PC, staré šunky. Když tři makají, ostatní se dloubou v nose. Platy nebudu komentovat, já přišel minulý rok o 20 tis. hrubého!!! Kurvy, už aby byly volby!

Tady máte silné slova a až budou volby tak budete volit stejně. Takové velké peníze nemáme ani u nás ve škole.

Řekl jsi to moc hezky. Tři makají a ostatní se dlubou v nose. Tak co pořád chceš?

Co kecáš a lžeš , že jsi přišel o 20 tisícovek.

Za co bys chtěl přidat dlubači v nose?
Snad by Vám měli přidat ,ale práce. Když vidím ty vaše mluvší a ty hodnosti?!!!!!!

Milá Jano, ve škole nejsi ohrožena na životě... Mimo jiné, mám kamarádku, která dělá učitelku a má 17 tis. čistého. Já mám 19 čistého a lítám po nehodách jako vůl, celých 12 hodin v kuse. Ona jde po pěti hod. domů... srovnáváš hrušky s jablkama.

O 20 tis. ročně! To jefakt. Pryč nepůjdu, já věci řeším jinak a né abych utíkal... mám tu práci rád, ale to je nás málo...

Pořád nebrečte, nevyhovují vám podmínky, máte málo peněz, hodně práce. Tak od toho jděte, práce je všude dost.

Konečně si to přiznal, že děláte hovno a dloubete se na oddělení v nose. Jen tak dál pokračujte, už vás lidé s tou vaší kritikou maj dost. Ted každý ví, jaké máte výhody a kolik berete, 7 let bych vám nevalorizoval ani korunu, spíše sebral - zmrdí !

Pořád byste chtěli přidávat a přitom neumíte vyšetřit ani ukradený česnek ze zahrádky

Ale umíme.Nikdo ho neukradl,všechen si ho sežral,hamoune jeden a ještě teď ti táhne z držky takovým způsobem,že je to cítit i z tvého příspěvku.

Jejdo, Ty Mičurine, Tobě někdo sebral z lánu celých 5 palic? Měl vzít i tu Tvoju, aspoň by tu bylo o blba míň!......

No jestli jsi hlásil ukradený česnek ze zahrádky, tak nebudu tě urážet, ale......... Jestli to bylo řečeno globálně, tak máš možnost si krádež vyšetřit sám, zkus to jednou a uvidíme, jak uspěješ... ono když lidé nespolupracují, nejsou svědci, tak se těžko něco vyšetří, když nejsou indicie... ale to ty asi nepochopíš..

To máte těžké. Pokud jste vy, ani vaši sousedé při dotazu policistů jako obvykle nic neviděli a neslyšeli, tak ti - pokud jim Ivánek nedá do výstroje věšteckou kouli - skutečně nic nevyšetří.

for je:

ježiš marja, ty musíš být takový inteligent, a jak je vidno problematice policie rozumíš - nepropásl jsi náhodou výběrové řízení na šéfa pražské Správy? Tvoje prudká inteligence a tvé názory jsou natolik ohromující, že bys byl pro policii stejně užitečný jako Ivan! Jo, jsi prostě dobrej!! (raději ale sklapni a jdi na jinou debatu - nejlépe někam kde probírají téma "Jsem blbec, neobtěžuji své okolí?!"

30.09.2008 16:29 bull

CH z N napsal:
CH z N for bull a ccc

Pokud odcházíte nebo jste již odešli podle zákona č. 186/1992 Sb., tak máte nárok na to, aby vám byl i příspěvek za službu vyměřen podle tohoto zákona - § 117 odst. 1,2. Dejte si dobrý pozor na to, co zlodějům při odchodu podepisujete a nic jim nevěřte. Mně a mým kolegům předložili zaměstnanci finančně plánovacího odboru k podpisu již vypsanou žádost o příspěvek za službu, kde byly položky s příjmy již dopředu vypsané, a to podle zlodějské vyhlášky 287/2002 Sb., s tím, že pokud takto vypsanou žádost nepodepíšu, tak mi nebude příspěvek za službu přiznán. Pravděpodobně jsem byl sám, kdo jim takto vypsanou žádost nepodepsal.


A jak jsi nakonec dopadl???
reagovat
30.09.2008 16:55 madox

Samý loupežník v dnešní době............
01.10.2008 07:35 CH z N

Soudím se. Tomu než jsem se začal soudit však ještě předcházelo následující: Žádost o příspěvek za službu jsem si nakonec vypsal podle zákona sám a podal na podatelně. (ve dvojím vyhotovení, kdy jedno jsem si ponechal) Dva týdny poté mi volal zaměstnanec finančně plánovacího odboru a dotazoval se mne, zda si na své žádosti trvám. Já jsem mu na to odpověděl, že samozřejmě, načež tento mnou vypsanou žádost vyhodil, vypsal novou a po svém, dle zmiňované nezákonné vyhlášky. Do kolonky, kde jsem se měl podepsat a prohlásit, že jsem údaje vypsal podle pravdy, tak napsal: odmítl podepsat. (netušil zřejmě, že jsem si nechal na podatelně pro sebe potvrdit jedno vyhotovení žádosti) Na základě této žádosti, kterou jsem nikdy nepodepsal, tak ředitel odboru sociálního zabezpedčení MV JUDr. Blažek vydal rozhodnutí o přiznání příspěvku za službu, který mi byl vyměřen podle žádosti, kterou podle svého vypsal zaměstnanec finančně plánovacího odoboru Správy Sm. kraje Ostrava p. Petr Czaický. Odovlal jsem se, ale pan ministr Langer, jako odvolací orgán, se vůbec mými námitkami nezabýval a odvolání zamítl. Podobně tomu bylo i s odchodným. Když odcházíte, tak jste pro bezpečenostní sbor a MV ten, koho je třeba co nejvíce protizáíkonně okrást.

Tvoje chyba. Měl jsi si rentu sám spočítat. A pokud jsi byl už takový vůl a podepsal jsi to, tak jsi měl využít svého práva a odvolat se proti rozhodnutí sl. funkcionáře při přiznání odchodného . Dále se odvolat proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru,proti kterému jsi měl právo se do 15-ti dnů odvolat. Už jsi se objednal na pohovor s p.Skříčilem?Tak nedělej tady polici ostudu a nezesměšňuj se ještě více.Víš přece , že neznalost zákona neomlouvá?!

Asi rentisto neumíš číst a svými vulgyrismy spíš děláš ostudu policii Ty. Nic jsem jim nepodepsal, platy jsem si vypočítal a vypsal podle zákona, odvolal jsem se proti rozhodnutí služebních funkcionářů, a to v obou případech a podal jsem v zákonem stanovené lhůtě žaloby k soudu.

chtel bych se zeptat, zda nekdo vi neco blizsiho o ZONA Olomouc
dekuji za odpoved

http://www.policie.cz/fotogalerie/uzemni-utvary-sprava-severomor avskeho-kraje-okresni-reditelstvi-olomouc-fotogalerie-zakrokova- skupina.aspx

Štěpánku, že se nestydíš. Nedokázali jste nic, protože nemáme právo na stávku, což je základní věc za kterou nikdo nebojuje. Proč neorganizujete akci, aby co nejvíce policistů podalo výpověď k jednomu datu. Je to jediná cesta, jak něco dokázat. Jedná se o legální stávku, ke které ale nikdy nedojde, protože sněmovna v legislativní nouzi schválí do těch dvou měsíců co chceme.

Pane kolego, ty jsi se zbláznil s tou hromadnou výpovědí.V dnešní době přeci nepodá velké množství policistů výpověď.Sloužíš s kolegou:
a) mladým-neví o co jde a nemá ucelený názor
b) líným-tento stav mu vyhovuje, bere slušný peníz za nic,jenom ať proboha nikdo po něm nic nechce
c) poskok-udělá co mu kdo řekne a za to si vezme přídavek v podobě trapné odměny za čtvrt roku (2.000-3.000)
d) funkcionáři,řiťolezci apod.-ty si musí hlídat křesla
e) staří-ti tu výpověď podají až dle procent
Tak se prober a dej si dohromady dvě a dvě.
S pozdravem a se slovy rozum do hrsti Jan Kokojan

a co takhle aby jsi se styděl třeba Ty osobně (anonyme) za urážky člověka, který již toho dokázal pro policii, potažmo policisty, dost. A co Ty jsi dokázal pro druhé, jestli jsi vůbec kdy něco pořádného dokázal i sám pro sebe,....

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!

Mám šest tříd základky a byl jsem 4xzavřený, nastoupil jsem do TPCA v Kolíně a po dvou měsících mám 29.000,-Kč. Můj bratr je 10 let u PČR, má průmyslovku, čistý rejstřík a je pořád v práci. Má 25.000,-Kč. Oba platy jsou hrubé. Dělám si z něj srandu, že se měl líp učit. Život je boj.

for sten

1. Především váš písemný projev neodpovídá vašemu formálnímu vzdělání.

2. Ve zkušební době v TPCA nikdo nedosahuje vámi deklarovaný příjem (předpokládám, že jste na pozici kvalifikovaného montážníka).

3. Váš bratr je schopen u PČR vydržet dalších 10 let, avšak vy budete rád pokud v TPCA vydržíte všeho všudy 5 let.

4. Stejně jako policisté náborují do svých řad, tak je možno i náborovat do TPCA - stále berou. Teprve na lince v TPCA by policisté poznali, jak se měli dobře u PČR.

5. Nezapomínejte, že bratr má již nárok na výsluhu a s tímto jeho v budoucnu realizovatelným nárokem je také nutno v deklarovaném příjmu počítat.

6. Jinak je to celkem hezký příspěvek od policisty sloužícího v Kolíně.

Pro Stena, nemel tady kraviny a nevymyšlej si !

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!

Fakt jsi se projevil jako myslitel. Okopírovat pár bludných příspěvků, to je asi tak vše co umíš. Kdybys o problému něco věděl, tak by jsi se musel fackovat hodně dlouho za to co jsi udělal. Ty peníze jsou samozřejmě v hrubé mzdě. Nikdy se neudává čistá mzda, ale vždy hrubá. jedině podle této se dá orientovat v tom zda došlo k navýšení či k propadu.

Takže jsi nepochopil a ani se nedivím!!!!

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!