4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Na transparentech měli přítomní nápisy, které odkazovaly na roli policie při krizových událostech, například: "Jdeme tam, odkud všichni utíkají."
"Požadujeme stabilizaci policie, sociální jistoty policitům," řekl místopředseda policejních odborů Alexander Burda. V závěru účastníci společně vyzvali vládu, aby ještě přehodnotila rozpočet. Růst o slíbených 1,5 procenta v příštím roce by podle nich znamenal pokles reálných příjmů.

Znám lidi, kteří mají středoškolské vzdělání a dělají za 7.000,- Kč čistého. I takové je realita. Takže teď se vyjádři k této reálné mzdě!!!

je to smutné, tak ať jdou jinam... jako odcházejí policajti

Migrovat, hledat.......

4 je

Mohou jít k policii. Budou brát jednou tolik a prý pořád berou ............... :-D

Tady někdo říká, že máme až dost. No milánkové, proč nejdete k nám, když máme tak hodně? Jestli je 28 tis. hrubého hodně, na tu práci co děláme, tak teda jo. Jestli nás srovnáváte s nějakou pokladní, která není ohrožena na životě, tak pak se nemáme o čem bavit... jen závidíte, že nám konečně malou almužničku přidají...

tak si udělej školu a postup na vyšší místo. Jinak si musíš taky něco odsloužit. Pokud máš -pouze- 28 000,-Kč. tak dlouho nesloužíš.
Ostatně průměr 30 000 je docela pěkný.

To ses trefil zrovna do černého. Jestli podle tebe pokladní není ohrožena, tak asi nevíš, že právě v té pokladně jsou peníze. To jen tak na dokreslení situace pro méně chápavé. Darebák si určitě nejde pro banány apod.

32 000 tísícovek tož to je pěknej penízek.Tož takový průměr to jo. Měl by Vám MUDr.Mgr.Langer vyplácet výsluhy od 20 let služby nebo od věku 50 let..Do té doby pouze 5 x tenta a dva x odchodné. Konečně Vám to budou zdaňovat. A pokud se Vám to nelíbí tak ti co nedělají trestní řízení penízky jako MP. Co vy na to? Můžete se stydět a berte si VZOR z Väšeho šéfa odborů kpt.JUDr.Štěpánka. TEN NEŠEL MANIFESTOVAT ! Komedie se hrají jinde a ne před MV!

chytrej z Prahy: Nezáviď, nech se znáborovat a můžeš se mít taky tak královsky! Místa bude dost... proč asi??? Ale na tuto otázku Tvá inteligence nestačí, z tohoto důvodu bys zřejmě neprošel ani psychotesty...

Tak za prvé, jestli věříte těm ..... z ministerstva, že máme 32 tis. hrubého, tak jim věřte. Je vidět, že Vás opijí rohlíkem. Sloužím 16 let na nehodovce a mám 28 tis. hrubého - čistého mám 19 tis. Neříkám, že to není málo, ale na tu práci je to špatný. Jenže to by jste si museli zkusit sami a pak můžete plácat... Co se týče té pokladní - ještě jsem neviděl, že by v Kauflandu přepadli prodavačku....

Přidají Vám " kulový ". Topolánek to řekl dneska jasně.

A ještě jsem zapoměl: když si tak stěžuješ, málo peněz, tak jdi od toho. Dobrá rada ne. Vždyť je to tak prosté...

4 je

To se mýlíš, protože Topolánek mluvil o policajtech a my jsme policisté. Snad jedině, že by se vyjadřoval jako hulvát a kretén .................. a to se mně tedy nezdá :-D Vždyť je to takový chytrý, inteligentní a bystrý zkrachovalý lampasáček. Krásný den

pro Radka
Lžeš, lžeš a lžeš. 28000,- Kč hrubého je 20 900,- Kč čistého. K tomu si připočti odměny a další výhody. Najdi v civilu práci za 28 t a budeš se divit, co po tobě bude zaměstnavatel chtít.

4 civil

A není to jedno kolik čistého to dělá. Podstatná je ta částka v tzv. hrubém. Vždyť u každého to může dělat úplně jinou částku v tzv. čistém (počet dětí apod.). Také by mě zajímalo o jakých výhodách mluvíš? Myslíš tím povinnost odpracovat 150 hodin ročně zadarmo, noční a víkendové služby, které tvoří cca 50% pracovní doby policisty a další bezva omezení, o kterých nemáte v civilu ani ponětí? Těch 28.000 zase není v civilu tak nereálná částka, když si uvědomíš, co za to musíš odvádět za výkon. Samozřejmě kolega neslouží krátce, ale dle mého odhadu alespoň 10 let. Po 10 letech ve stejné firmě a jak jsem uvedl, s takovou náplní práce, je to částka celkem malá. Krásný den

hele Jardo,
ty vůbec nevíš nic o civilu, tak nedělej chytrýho. Nebo jsi snad v civilu za 28 t dělal? To asi těžko. Jestli si myslíš, že s maturitou dostaneš někde 28k za 8,5 hodin v práci, tak jsi spadnul z jahody na znak. A zkus šéfovi říct, že už máš po pracovní době, když je potřeba něco dodělat. Budeš mít volna kolik budeš chtít, hned za dva měsíce. Já o PČR, na rozdíl od tebe o civilu, něco vím. Myslím, že jsem sloužil déle než ty a odešel jsem právě abych nemusel pracovat s takovými hňupy, co tu brečí.

Odměny jsou již v tomto obsaženy, bo i ty odměny nám jsou zdaněny! Jinak sloužím 16 let... Ptám se na místo, třeba řidič u Family Frost má kolem 16-25 tis. čistého, podle toho jak maká. Já můžu makat jak chci a stále mám stejně. Bohužel mne práce na nehodovce baví, tak pryč nepůjdu, ale hlavně stávka nebyla jen kvůli zvyšování peněz, ale další a další věci... Např. Langer lže, jak nám zařídil kanceláře. U nás v Chebu je nás 14 a máme jednu pracovní kancelář se 3-mi PC, starými jak .... to je jen kapička v moři... Každý si hájí své, však nejsme jediný, kdo stávkuje..!

Ježiš marja, zase jsem se nasral. Koukám na ČT24 a mluví tam Tupolan. Jak prý Langer co slíbí, tak splní. Nové služebny pro policisty, zvyšování platu atd. No je mi na blití jak lžou!! Nás je v jednom kanclu 14 lidí a máme 3 PC, staré šunky. Když tři makají, ostatní se dloubou v nose. Platy nebudu komentovat, já přišel minulý rok o 20 tis. hrubého!!! Kurvy, už aby byly volby!

Tady máte silné slova a až budou volby tak budete volit stejně. Takové velké peníze nemáme ani u nás ve škole.

Řekl jsi to moc hezky. Tři makají a ostatní se dlubou v nose. Tak co pořád chceš?

Co kecáš a lžeš , že jsi přišel o 20 tisícovek.

Za co bys chtěl přidat dlubači v nose?
Snad by Vám měli přidat ,ale práce. Když vidím ty vaše mluvší a ty hodnosti?!!!!!!

Milá Jano, ve škole nejsi ohrožena na životě... Mimo jiné, mám kamarádku, která dělá učitelku a má 17 tis. čistého. Já mám 19 čistého a lítám po nehodách jako vůl, celých 12 hodin v kuse. Ona jde po pěti hod. domů... srovnáváš hrušky s jablkama.

O 20 tis. ročně! To jefakt. Pryč nepůjdu, já věci řeším jinak a né abych utíkal... mám tu práci rád, ale to je nás málo...

Pořád nebrečte, nevyhovují vám podmínky, máte málo peněz, hodně práce. Tak od toho jděte, práce je všude dost.

Konečně si to přiznal, že děláte hovno a dloubete se na oddělení v nose. Jen tak dál pokračujte, už vás lidé s tou vaší kritikou maj dost. Ted každý ví, jaké máte výhody a kolik berete, 7 let bych vám nevalorizoval ani korunu, spíše sebral - zmrdí !

Pořád byste chtěli přidávat a přitom neumíte vyšetřit ani ukradený česnek ze zahrádky

Ale umíme.Nikdo ho neukradl,všechen si ho sežral,hamoune jeden a ještě teď ti táhne z držky takovým způsobem,že je to cítit i z tvého příspěvku.

Jejdo, Ty Mičurine, Tobě někdo sebral z lánu celých 5 palic? Měl vzít i tu Tvoju, aspoň by tu bylo o blba míň!......

No jestli jsi hlásil ukradený česnek ze zahrádky, tak nebudu tě urážet, ale......... Jestli to bylo řečeno globálně, tak máš možnost si krádež vyšetřit sám, zkus to jednou a uvidíme, jak uspěješ... ono když lidé nespolupracují, nejsou svědci, tak se těžko něco vyšetří, když nejsou indicie... ale to ty asi nepochopíš..

To máte těžké. Pokud jste vy, ani vaši sousedé při dotazu policistů jako obvykle nic neviděli a neslyšeli, tak ti - pokud jim Ivánek nedá do výstroje věšteckou kouli - skutečně nic nevyšetří.

for je:

ježiš marja, ty musíš být takový inteligent, a jak je vidno problematice policie rozumíš - nepropásl jsi náhodou výběrové řízení na šéfa pražské Správy? Tvoje prudká inteligence a tvé názory jsou natolik ohromující, že bys byl pro policii stejně užitečný jako Ivan! Jo, jsi prostě dobrej!! (raději ale sklapni a jdi na jinou debatu - nejlépe někam kde probírají téma "Jsem blbec, neobtěžuji své okolí?!"

30.09.2008 16:29 bull

CH z N napsal:
CH z N for bull a ccc

Pokud odcházíte nebo jste již odešli podle zákona č. 186/1992 Sb., tak máte nárok na to, aby vám byl i příspěvek za službu vyměřen podle tohoto zákona - § 117 odst. 1,2. Dejte si dobrý pozor na to, co zlodějům při odchodu podepisujete a nic jim nevěřte. Mně a mým kolegům předložili zaměstnanci finančně plánovacího odboru k podpisu již vypsanou žádost o příspěvek za službu, kde byly položky s příjmy již dopředu vypsané, a to podle zlodějské vyhlášky 287/2002 Sb., s tím, že pokud takto vypsanou žádost nepodepíšu, tak mi nebude příspěvek za službu přiznán. Pravděpodobně jsem byl sám, kdo jim takto vypsanou žádost nepodepsal.


A jak jsi nakonec dopadl???
reagovat
30.09.2008 16:55 madox

Samý loupežník v dnešní době............
01.10.2008 07:35 CH z N

Soudím se. Tomu než jsem se začal soudit však ještě předcházelo následující: Žádost o příspěvek za službu jsem si nakonec vypsal podle zákona sám a podal na podatelně. (ve dvojím vyhotovení, kdy jedno jsem si ponechal) Dva týdny poté mi volal zaměstnanec finančně plánovacího odboru a dotazoval se mne, zda si na své žádosti trvám. Já jsem mu na to odpověděl, že samozřejmě, načež tento mnou vypsanou žádost vyhodil, vypsal novou a po svém, dle zmiňované nezákonné vyhlášky. Do kolonky, kde jsem se měl podepsat a prohlásit, že jsem údaje vypsal podle pravdy, tak napsal: odmítl podepsat. (netušil zřejmě, že jsem si nechal na podatelně pro sebe potvrdit jedno vyhotovení žádosti) Na základě této žádosti, kterou jsem nikdy nepodepsal, tak ředitel odboru sociálního zabezpedčení MV JUDr. Blažek vydal rozhodnutí o přiznání příspěvku za službu, který mi byl vyměřen podle žádosti, kterou podle svého vypsal zaměstnanec finančně plánovacího odoboru Správy Sm. kraje Ostrava p. Petr Czaický. Odovlal jsem se, ale pan ministr Langer, jako odvolací orgán, se vůbec mými námitkami nezabýval a odvolání zamítl. Podobně tomu bylo i s odchodným. Když odcházíte, tak jste pro bezpečenostní sbor a MV ten, koho je třeba co nejvíce protizáíkonně okrást.

Tvoje chyba. Měl jsi si rentu sám spočítat. A pokud jsi byl už takový vůl a podepsal jsi to, tak jsi měl využít svého práva a odvolat se proti rozhodnutí sl. funkcionáře při přiznání odchodného . Dále se odvolat proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru,proti kterému jsi měl právo se do 15-ti dnů odvolat. Už jsi se objednal na pohovor s p.Skříčilem?Tak nedělej tady polici ostudu a nezesměšňuj se ještě více.Víš přece , že neznalost zákona neomlouvá?!

Asi rentisto neumíš číst a svými vulgyrismy spíš děláš ostudu policii Ty. Nic jsem jim nepodepsal, platy jsem si vypočítal a vypsal podle zákona, odvolal jsem se proti rozhodnutí služebních funkcionářů, a to v obou případech a podal jsem v zákonem stanovené lhůtě žaloby k soudu.

chtel bych se zeptat, zda nekdo vi neco blizsiho o ZONA Olomouc
dekuji za odpoved

http://www.policie.cz/fotogalerie/uzemni-utvary-sprava-severomor avskeho-kraje-okresni-reditelstvi-olomouc-fotogalerie-zakrokova- skupina.aspx

Štěpánku, že se nestydíš. Nedokázali jste nic, protože nemáme právo na stávku, což je základní věc za kterou nikdo nebojuje. Proč neorganizujete akci, aby co nejvíce policistů podalo výpověď k jednomu datu. Je to jediná cesta, jak něco dokázat. Jedná se o legální stávku, ke které ale nikdy nedojde, protože sněmovna v legislativní nouzi schválí do těch dvou měsíců co chceme.

Pane kolego, ty jsi se zbláznil s tou hromadnou výpovědí.V dnešní době přeci nepodá velké množství policistů výpověď.Sloužíš s kolegou:
a) mladým-neví o co jde a nemá ucelený názor
b) líným-tento stav mu vyhovuje, bere slušný peníz za nic,jenom ať proboha nikdo po něm nic nechce
c) poskok-udělá co mu kdo řekne a za to si vezme přídavek v podobě trapné odměny za čtvrt roku (2.000-3.000)
d) funkcionáři,řiťolezci apod.-ty si musí hlídat křesla
e) staří-ti tu výpověď podají až dle procent
Tak se prober a dej si dohromady dvě a dvě.
S pozdravem a se slovy rozum do hrsti Jan Kokojan

a co takhle aby jsi se styděl třeba Ty osobně (anonyme) za urážky člověka, který již toho dokázal pro policii, potažmo policisty, dost. A co Ty jsi dokázal pro druhé, jestli jsi vůbec kdy něco pořádného dokázal i sám pro sebe,....

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!

Mám šest tříd základky a byl jsem 4xzavřený, nastoupil jsem do TPCA v Kolíně a po dvou měsících mám 29.000,-Kč. Můj bratr je 10 let u PČR, má průmyslovku, čistý rejstřík a je pořád v práci. Má 25.000,-Kč. Oba platy jsou hrubé. Dělám si z něj srandu, že se měl líp učit. Život je boj.

for sten

1. Především váš písemný projev neodpovídá vašemu formálnímu vzdělání.

2. Ve zkušební době v TPCA nikdo nedosahuje vámi deklarovaný příjem (předpokládám, že jste na pozici kvalifikovaného montážníka).

3. Váš bratr je schopen u PČR vydržet dalších 10 let, avšak vy budete rád pokud v TPCA vydržíte všeho všudy 5 let.

4. Stejně jako policisté náborují do svých řad, tak je možno i náborovat do TPCA - stále berou. Teprve na lince v TPCA by policisté poznali, jak se měli dobře u PČR.

5. Nezapomínejte, že bratr má již nárok na výsluhu a s tímto jeho v budoucnu realizovatelným nárokem je také nutno v deklarovaném příjmu počítat.

6. Jinak je to celkem hezký příspěvek od policisty sloužícího v Kolíně.

Pro Stena, nemel tady kraviny a nevymyšlej si !

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!

Fakt jsi se projevil jako myslitel. Okopírovat pár bludných příspěvků, to je asi tak vše co umíš. Kdybys o problému něco věděl, tak by jsi se musel fackovat hodně dlouho za to co jsi udělal. Ty peníze jsou samozřejmě v hrubé mzdě. Nikdy se neudává čistá mzda, ale vždy hrubá. jedině podle této se dá orientovat v tom zda došlo k navýšení či k propadu.

Takže jsi nepochopil a ani se nedivím!!!!

30.09.2008 20:33 Marian

petr

můj plat + přesč. 2005 29000kč 2006 29500 2007 27000 letos 26500 no nevím kde to vzali ,že se navišuje!!!!!!!

Sparta

No proboha a to by jsi chtěl čistého!!!! Za co, zkus toto vydělat v civilu ty chudáku, co neumí pravopis. On to Langer moc dobře ví, že máte až moc. To se musíš v civilu pořádně ohánět. Běžte už doprdele!!!

Ano Sparta má pravdu, za co chcete demonstrovat, jste pěkný vyžírkové hanba Vám. Ani korunu navíc!!!!