Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Po poslechu pana Salivara jsem opravdu nabyl dojmu (spíše horké potvrzení), že veškeré osazenstvo našeho MV s lodivodem I.L. je ZCELA MIMO MÍSU. Byl jsem tam jako policista a necítím to jako nějakou ZMIŇOVANOU POLITICKOU AKCI PÁR STOVEK NESPOKOJENÝCH. Všichni z MV vedeni neministrem lžou, mlží a překrucují pravdu. Byl jsem docela jeho proslovem kulantně řečeno rožhořčen a naštván. Co si sakra o nás představenstvo myslí? Zmiňované soc. výhody?? Adekvátní zasloužený a dostačující plat 32.000,- Kč?? ..... Sociální výhody jsou výsměchem k porovnání s okolními státy, špatné prostředí, podstavy, administrativa, nefunkční karierní řád vč. výběrových řízení, arogance moci, degradace hodností.....atd. atd. A mzda?? Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!! Já dám klidně panu Salivarovi mé osobě přidělených 32 spisů (SKPaV - obecná krim. - násilné TČ - t.j. znásilnění, loupeže, zanedbání lékařské péče s následkem smrti, ublížení na zdraví, výtržnictví, útoky na VČ) a on předvede, jak bude po 11 letech praxe u sboru spokojen s 22.000,- Kč čistého měsíčního příjmu..... Jejich vystupování (troufám si řící loutek od neministra I.L.) mne jako tzv. srdcaře policistu hluboce uráží....

Pan Salivar to řekl jasně ! Máte se až moc dobře, je to jeden z Vašich šéfů, tak musí vědět jaké jsou tam podmínky apod. Někdo z Vás lže a myslím, že jste to vy policajti!

Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!!

Protože to každý ví, tedy asi kromě vás. Pokaždé, když se hovoří o mzdě nebo platu, tak se hovoří o hrubé mzdě (platu). Ono existuje něco jako daně, a ty nejsou pro každého stejné, resp. daňová sazba je stejná, ale do zdaňení ( a tím i do čistého píjmu) mohou výrazně promluvit slevy na dani. U vás lze říci, že jste cca na platovém průměru PČR, přičemž vaše praxe u PČR není zas tak velká a stejně tak se nezabýváte složitými TČ.

Jseš asi někde jinde. Všude se uvádí hrubá mzda. U policie ČR je to 32 000 Kč,- hrubého, přičemž celorepublikový průměr nestátních zaměstnanců pouze 23 000 Kč,- hrubého. Nevím nač si stěžuješ, je to o 9 000 Kč,- hrubého víc než kde jinde. Když se ti to nelíbí, tak to zabal a běž makat rukama. Ale to se ti asi nechce že?

Nevím co pan Salivar řekl jasně? Dokázal, že ani nezná zákon, který v současné době platí. Citoval totiž ze služebního zákona, který již neplatí. A to je u vrcholného managera docela ostuda, nemyslíte?

Je logické, že policisté a i ostatní kolegové z bezpečnostních sborů berou vetší peníze (ne všichni), než ostatní standardní občané republiky. Je to ale tím, že je to zcela odlišné povolání, které přináší větší riziko a podstaně více omzení než "klasické" povolání. Kdo to do teď nepochopil, tak nebude až tak moc chytrý. Problém je, že klesá reálná mzda díky inflaci.

Chválu na služební poměr mohou pět jenom vepři na vysokých funkcích a postech, tedy od 8 třídy nahoru......

Snaž se, makej, studuj a méně nadávej a i TY můžeš být tím VEPŘEM ....

Jo, ale předtím bude muset být řiťolezcem :-) Když budou všichni "vepři", jak tady uvádíš, tak kdo bude na ulici?

jen bijte Vy z PP a ODS do cajtů, jen jim dejte kapky... je ovšem kupodivu, že Ty slátané bláboly co píšete nemají logiku... VDYŤ DNES MÁTE OPRAVDU, ALE OPRAVDU STEJNOU ŠANCI ....tak pojďte

Máte dobrý plat, k tomu ještě po odsloužení 15 roků rentu doživotně, valorizovanou, 6 týdnů dovolené ! Po dovršení 40 let věku 14 dnů na tzv. rehabilitaci = také další volno, měsíc marodění za celých 100% služebního platu, to je vám proboha málo . A mnoho dalších , což včera v rádiu komentoval i náměstek ministra p. Salivar . Žijte v realitě zeptejte se kolik si vydělá leckde zaměstnanec s vysokou školou a to nemá zdaleka výhody co vy.

Pravda, každý kdo někam jako mladý nastoupí nedostane za co tady pořád brečí. Musí se postupně vypracovat a to jde letama.
Melou hovadiny!

Pracuji ve velkém obchodním domě a mám průměr necelých 8 000,-Kč. Myslíte si , že by ti mladí policajti měli mít 4 x více jako já. A co další vymoženosti? Parádní renty, rehábky, delší dovolená? Styďte se. Většina známých tu vaší stávku odsuzuje. Ani ten Váš předák nepřišel.Jak se tedy chcete rovnat k těm starším,kteří mají dost? Odpracujte si to a pak ukážte co umíte.

tu rentu mají po odsloužení 10 roků do konce příštího roku.Prakticky 8 let služby a možnost 2 roky vojny. Už aby tu Pandořinou skříňku ministr vnitra otevřel a trochu je srovnal do laťky. Co to jsou za policajti,když ani nemusí na vojnu. V životě neměli pořadovku a ani neví co je to buzerplat.Flintu taky v ruce nedrželi. Vždyť ani nemají vojenské hodnosti,ale platy by chtěli od HEJTMANA. Bejt Váma tak držím hubu a krok.Jediný komu bych přidal tak jsou hasiči.

Milý Jardo. Já to vidím tak, že leckde si lecjaký zaměstnanec má taky dupnout. Nikdo nikomu nebrání, aby šel stávkovat. U nás se to moc nenosí, ale žijeme v demokracii a v té je právo na stávku dáno ústavou. Takže komu se nelíbí jak se má a kolik si vydělá ať to jde říct našim politikům do ulic. Jiná cesta není. Sedět doma na zadku a závidět těm co se nebojí přihlásit se o svá práva je sice česká vlastnost, ale nikomu to štěstí nepřinese. A že v naši zemi peníze jsou je naprosto jasné. Stačí se podívat na vrcholné politiky, co si nemusí platit vůbec nic a za svou prabídnou práci pobírají pohádkové platy. Stačí se podívat na managment podniků ať s nebo bez státní účasti. To jsou lidé s pohádkovými příjmy, kteří žijí ze svých zaměstnanců. Právě z těch zaměstnanců co budou všude polohlasně nadávat, ale nikdy se nezmůžou na to, aby zvedli hlavu a řekli "takhle ne pánové, my bez vás přežijem, ale vy bez nás pochcípete hlady. A takhle bych mohl pokračovat dál. Prostě se smiřme s tím, že u nás bude využíváno nezadatelného práva na stávky a demonstrace. Není totiž možné, aby politici námi zvolení kázali vodu a sami chlemtali víno. Já totiž dost dobře nechápu, proč by nejmenovaný politik, který v životě pouze studoval a dělal politiku a přitom nikdy nešáhl na poctivou práci a o náplni a podmínkách práce svých podřízených neví zhola nic, měl s s pohoršenou tváří říkat v tv, že nechápe co vlastně ti policajti chtějí, když se mají tak dobře a vlastně líp než většina obyčejných lidí. To je jen obyčejný politický tah a lež, aby obrátil hněv lidí ze sebe na své podřízené v resortu. Jak vidět, daří se mu to skvěle.
A ještě jedna poznámka. Mohl bys prosím jít k hrobu toho zastřeleného policajta z Chomutova a tvůj příspěvek o tom jak se mají policajti strašně dobře mu přečíst. On se totiž k internetu už nedostane, tak jako mnoho jiných před ním.

Pro Jardu

Jen malá úprava. Nárok na rehabilitaci po 15 letech služby. Věk nerozhoduje.

Předesílám, že nejsem policista. Všem, kteří závidí platy a další požitky policistům lze jen říci to, co se dočtou skoro ve všech pohádkách : Život je záležitostí voleb - dobrých a špatných rozhodnutí. Každý se mohl a může rozhodnout, co bude v životě dělat. Někdo třeba nastoupí dráhu policisty a další jde třeba dělat do supermarketu a ve volných chvílích bude závidět a nadávat na policisty. A ono to je přitom tak jednoduché - rozhodnout se. Buď budu nosit svou kůži na trh, nechám se buzerovat velitelem a nespokojenými lidmi, proti kterým někdy musím zakročit a nebo mohu být v klidu - bez zodpovědnosti - a neustále stupidně a bez přemýšlení posouvat zboží zákazníků přes kasu. Potom ale mohu na vše nadávat. To je tak asi jediné, co v životě mohu udělat - závidět a kritizovat.

Souhlasím, já mám odpracováno 45 let, pracuji v energetice a hrubého mám 17000 Kč. Nemám nárok na renty, rehabilitace, volna a jiné výhody. Platy státních zaměstnanců jsou pobuřující.

Může přijít rádi jej uvidíme.

Jseš blb.

40 dnů máme, ale z toho je deset dnů o sobotách a nedělích a tedy zbývá to, co mají ostatní zaměstnanci s obdobným režimem pracovní doby. nemocenskou nemáme měsíc 100%, to může říct akorát kretén. První tři dny jsou narozdíl od ostatních zaměstnanců zadarmo. 14 dnů rehabilitace je, ale na druhé straně republiky bez rodiny a tu nevyužívá cca 50% policistů. Nechápu co je za výhodu odjet na 14 dní od rodiny, když už vás tak beztak celý rok moc nevidí a nechat to vše na manželce? Vámi uváděný Salivar je prostý člověk, který má hlavu v prdeli Íčka. Policista výhody nemá, ba naopak. Myslíte si, že je výhodné pracovat ročně 150 hodin a více zadarmo, chodit do práce o nocích a víkendech (50% pracovní doby) a ještě, že můžete přijít o život? Demonstrace nebyla jen o platech. Byla o tom, že věršině policistů záleží na bezvadném chodu policie, aby jsme vám mohli pomáhat. Problém je u platů v tom, že nejsou valorizovány s ohledem na inflaci. Nebyl to však jediný důvod demonstrace. To se vám snaží nakukat "objektivní" sdělovací prostředky a Íčko. Jestli tomu věříte, tak nejste moc chytrý ..................

...výhody. Tedy názorně...civilní člověk si vezme 5 dní dovolenou a má sedm dní volna. Polda si musí vzít 7 dní. Civil si vezme jeden den dovolené (v případě že na čtvrtek připadá svátek) a má 4 dni volna. polda si musí vzít 4 dny dovolené. Civil jde v sobotu (neděli, svátek) do práce a má za to příplatek...polda nemá. Civil pracuje v noci a má za to příplatek...polda nemá. Nemocenská je taky blbost, ale to už tady zaznělo. Takže jak říkám...jen výhody :-)

Až se budeš nudit, dej si dlouhej kouř a pusť si rádio. Určitě
se dozvíš - že jaký si to uděláš takový to máš.

Vážení policisté chtějící přidat. Máte 140% průměrného platu. Takže by jste měli mít stopku. Přednost mají učitelé, jak říkal moudrý pán Kalousek. Přidáno dostanou učitelé,kteří si to zaslouží. Nemají zatím průměr 32 000?!

Manžel pracoval jako řídící učitel celý život a tak velké peníze 33 000 korun v průměru nikdy neměl.Tak co si už stěžujete. Pan Langer moc dobře ví, kde má za nitku popotáhnout a to je moc dobře. Starším sn-bákům se rovnat vůbec nemůžete.Styďte se.Ani Váš vedoucí protestu s Vámi nesouhlasil a na protest se nedostavil.

Souhlas, vůbec neví která bije v civilu , protože žijou bestarotný služební život za hezké prachy a jenom stěžujou. Jak to říkal Langer, štvou si policisté proti sobě lidi !

Milý kantore, já nemám naprosto nic proti tomu, aby se přidalo učitelům. A vůbec nemám nic proti tomu, aby učitelé vyšli do ulic a pořádně o sobě dali vědět, protože o jejich práci vím dost a opravdu není placená tak jak by náleželo. Ale jestli jsi opravdu kantor, tak určitě víš co znamená slovo průměrný. To znamená, že jestli já budu mít měsíčně 49999Kč a ty 1Kč tak průměrný plat nás dvou je 25000Kč. A můžu tě ujistit, že většina těch demonstrujících průměrný plat výše uvedený nemá. Tak to jen tak pro vysvětlení pro příště až se zase necháš opít rohlíkem a skočíš na laciný politický trik s průměrným platem. Přeju ti, aby v resortu, ve kterém pracuješ byl vysoký průměrný plat. :-)))))))

Doufám, že všichni co tady křičíte a jste nespokojeni půjdete k volbám ať konečně ta slavná ODS s arogantním Topolánkem a Langrem dostane pořádně na frak. Zatím co tady předvedli je děs a hrůza.

co víme teď, věděl Tlustý už dávno. Další zastávka Volby 2008. Vystupte si.

Čím to asi bude, že kolegové, kteří volí ODS berou nejvíce úplatky?.... hmm.... No jinak určitě k volbám půjdu, už se mooc těším...

Fakt, brečí zde jako báby na trhu. Jsou to třasořiťky, protože ti mlaďoši nebyli ani na vojně. Divné je, že bojujete za platy všech a ne těch co zde brečí. Takže ten průměr u PČR-ky 32 000 je pravdivý. Ještě divnější je že Váš BOSS se demonstrace nezůčastnil ?! Pojďte k nám k armádě a brzy sklapnete. Už jste viděli, že by jsme my vojáci předváděli komedii jako vy ???? ! A máme méně!

Vojáku, nevím, kdo na jaře v TV plakal, jak jste špatně placení na misích... paní Parkanová ten nářek na rozdíl od našeho ministra vyslechla a hned vám přidala! ...a neříkej, že máte méně, zapoměl jsi na příplatek za bydlení!

WWW uvědom si, že příplatek na bydlení není vlastně součást platu. Určitě jsme nedělali ze sebe kašpary na webu u MO! Věřím, že to za Vás zase vyžereme až budeme spolu a MP sloužit. Určitě nemáme průměr 30 000?!!!

Příplatek na bydlení není součást platu ? A co to tedy je ? Kdo jiný krom vojáků bere 10000,- Kč na bydlení ? Zatím nezdaněných ? Kdyby si raději mlčel chytráku. Já Ti je nezávidím, ale tak trochu plácáš.

4 Voják

Méně nemáte. Teď tady lžeš. Nezapomeň napsat, že máte nedaněný příspěvek na bydlení (cca 10.000) a kdo byl na vojně, tak je mu známo, že vy debilní gumy neumíte nic jiného, než se ožrat a buzerovat. Voják je od toho, aby válčil, tak nechápu jak můžeš sedět doma u maminky na prdeli. Policista je totiž ve válce pokaždé, když je ve službě. Voják si tak ve službě vyleští kanady a ty tak možná svojí kopí :-D Měj se krásně. Vidím díky tobě, že se armáda od mého vojákování jako vojáka ZVS blbců nezbavila.

Nepůjdou nikam, jsou to sračky co si pořád jenom stěžujou, nešli ani co se jich týkalo bezprostředně na demonstraci , nejvíc tam bylo hasičů.

ODSTUP GRÁZLE !!!!!!!!!!!!!!!!!

Ty blbečku tak příspěvek na bydlení není součást platu? A ti řekl tvá máma ne? Válíte se v kasarnách vyžírkové, a berete prachy za nic. Občas někdo z vás jede do zaharaničí za krásné prachy aby vás bylo vidět, žoldáci, a ty budeš tady něco prskat. Se prober!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pro blbečka , který se nenaučil u policie ani pravopis: Si to ověř, že to není součást platu. Tento ase ani do průměru nepočítá. Ten příspěvek samozřejmě ne v takové výši je od roku 1959.

Ano součást platu do průměru platu to není, ale ležící na ruce a na " nákupy " jsou dobré .......
Hoši vojákovský u nás je panelák plný služebních vojenských bytů, takže je na první pohled vidět, kdo slouží u Policie ČR a kdo u AČR - stačí dle vozového parku, to jen pro správnost. Na vaší straně bych se vůbec neozýval. O policejní práci víš, jako lidi z televize, tedy houby. Na rozdíl od zkušeností mých z vojny, jako základáka na 24 měsíců se 4 návštěvami domova ze Slovenska. Tohle byla trochu jiná zkušenost, než ten bordel, co jsem potom zažil na cvičení, jako záložák. Takže radši zde opravdu do poldů nestrkej a buď rád, kde jsi. Tady o tom policiejním nic nevíš.

Slíbil jsem, že bude nárůst platů - a může být, pro ty co chtějí pomáhat a chránit. Ten, kdo chce Pomáhat a chránit - nevydírá.“„Držím slovo. Slovo jsem dodržel, ti kdo zorganizovali dnešní demonstraci ho porušili. Budu dělat vždy vše proto, aby skuteční policisté, kteří pomáhají a chrání, měli maximum z toho co jsem slíbil. Dnes demonstrovali skuteční policisté se skutečnými výplatními páskami.

Však to všichni víme, že Langer je podvodník a lhář. A oni ví, že mají s námi co dělat. Proto chce Topol zrušit policejní odbory. No horší než komunisti!!!!!

e se nenechá Vámi vydírat a splní to co slíbil a to že očistí policii od starých struktur, bývalých STBáků a hlavně donutí Vás pracovat pro občana a ne pro prachy. Ano ať je odměněn ten, který se snaží a má svou práci rád. Myslím že se z těch peněz hezky dá žít na velmi slušné úrovni.

Proč se spousta policistů stydí za svoji příslušnost k PČR? Mám na mysli tu skutečnost, že zejména vedoucí pracovníci Policie a jejich tiskoví mluvčí na všech úrovních, vystupují na veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích ne v uniformě, ale v civilním oděvu, stejně tak se pohybují i ve svých úřadech a kancelářích. To se bojí reprezentovat své "životní povolání"? V uniformě pak zpravidla potkáte několik málo "hlídkařů" či "nehodářů". Nemáte, pane ministře pocit, že se již dost investovalo do uniforem, ale málo je jich lidem na očích? Tato situace neblaze působí i na mladé policisty, kteří takto nejsou mnohdy ani schopni rozeznat své nadřízené.

A podle čeho by je měli asi tak poznat, když hodnostní označení neexistuje?
Malý příklad: vedoucí dopravky, obvodu npor., čičmunda někde v kanceláři npor. ne-li dokonce kapitán.
Kdo je z nich víc?( pokud budeš chtít vědět kdo je to ten čičmunda v kanceláři bez povinností, rád ti odpovím kde jsem bral tenhle příklad).

Pokud vím, tak vojenské hodnosti u policie od 1.1.2007 neexistují. Ale pouze označují funkci, kterou u policie plní. Tak je velice směšné, že se oslovujete našimi hodnostmi.

My se mezi sebou neoslovujeme hodnostmi, ale křestními jmény. To je ale tím, že nejsme debilní gumy jako vy v kasárnách ...........

Špatně jsem se podepsal. Nepsal to Voják, ale Jarda pro Vojáka.

ROK 2009 BUDE PRO ČESKOU POLICII HODNĚ KRITICKÝ A ZŘEJMĚ ODEJDOU DALŠÍ STOVKY POLICISTŮ. POSTOJ VLÁDY JE PŘÍMO PRASEČÍ A LIKVIDAČNÍ.