4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Po poslechu pana Salivara jsem opravdu nabyl dojmu (spíše horké potvrzení), že veškeré osazenstvo našeho MV s lodivodem I.L. je ZCELA MIMO MÍSU. Byl jsem tam jako policista a necítím to jako nějakou ZMIŇOVANOU POLITICKOU AKCI PÁR STOVEK NESPOKOJENÝCH. Všichni z MV vedeni neministrem lžou, mlží a překrucují pravdu. Byl jsem docela jeho proslovem kulantně řečeno rožhořčen a naštván. Co si sakra o nás představenstvo myslí? Zmiňované soc. výhody?? Adekvátní zasloužený a dostačující plat 32.000,- Kč?? ..... Sociální výhody jsou výsměchem k porovnání s okolními státy, špatné prostředí, podstavy, administrativa, nefunkční karierní řád vč. výběrových řízení, arogance moci, degradace hodností.....atd. atd. A mzda?? Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!! Já dám klidně panu Salivarovi mé osobě přidělených 32 spisů (SKPaV - obecná krim. - násilné TČ - t.j. znásilnění, loupeže, zanedbání lékařské péče s následkem smrti, ublížení na zdraví, výtržnictví, útoky na VČ) a on předvede, jak bude po 11 letech praxe u sboru spokojen s 22.000,- Kč čistého měsíčního příjmu..... Jejich vystupování (troufám si řící loutek od neministra I.L.) mne jako tzv. srdcaře policistu hluboce uráží....

Pan Salivar to řekl jasně ! Máte se až moc dobře, je to jeden z Vašich šéfů, tak musí vědět jaké jsou tam podmínky apod. Někdo z Vás lže a myslím, že jste to vy policajti!

Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!!

Protože to každý ví, tedy asi kromě vás. Pokaždé, když se hovoří o mzdě nebo platu, tak se hovoří o hrubé mzdě (platu). Ono existuje něco jako daně, a ty nejsou pro každého stejné, resp. daňová sazba je stejná, ale do zdaňení ( a tím i do čistého píjmu) mohou výrazně promluvit slevy na dani. U vás lze říci, že jste cca na platovém průměru PČR, přičemž vaše praxe u PČR není zas tak velká a stejně tak se nezabýváte složitými TČ.

Jseš asi někde jinde. Všude se uvádí hrubá mzda. U policie ČR je to 32 000 Kč,- hrubého, přičemž celorepublikový průměr nestátních zaměstnanců pouze 23 000 Kč,- hrubého. Nevím nač si stěžuješ, je to o 9 000 Kč,- hrubého víc než kde jinde. Když se ti to nelíbí, tak to zabal a běž makat rukama. Ale to se ti asi nechce že?

Nevím co pan Salivar řekl jasně? Dokázal, že ani nezná zákon, který v současné době platí. Citoval totiž ze služebního zákona, který již neplatí. A to je u vrcholného managera docela ostuda, nemyslíte?

Je logické, že policisté a i ostatní kolegové z bezpečnostních sborů berou vetší peníze (ne všichni), než ostatní standardní občané republiky. Je to ale tím, že je to zcela odlišné povolání, které přináší větší riziko a podstaně více omzení než "klasické" povolání. Kdo to do teď nepochopil, tak nebude až tak moc chytrý. Problém je, že klesá reálná mzda díky inflaci.

Chválu na služební poměr mohou pět jenom vepři na vysokých funkcích a postech, tedy od 8 třídy nahoru......

Snaž se, makej, studuj a méně nadávej a i TY můžeš být tím VEPŘEM ....

Jo, ale předtím bude muset být řiťolezcem :-) Když budou všichni "vepři", jak tady uvádíš, tak kdo bude na ulici?

jen bijte Vy z PP a ODS do cajtů, jen jim dejte kapky... je ovšem kupodivu, že Ty slátané bláboly co píšete nemají logiku... VDYŤ DNES MÁTE OPRAVDU, ALE OPRAVDU STEJNOU ŠANCI ....tak pojďte

Máte dobrý plat, k tomu ještě po odsloužení 15 roků rentu doživotně, valorizovanou, 6 týdnů dovolené ! Po dovršení 40 let věku 14 dnů na tzv. rehabilitaci = také další volno, měsíc marodění za celých 100% služebního platu, to je vám proboha málo . A mnoho dalších , což včera v rádiu komentoval i náměstek ministra p. Salivar . Žijte v realitě zeptejte se kolik si vydělá leckde zaměstnanec s vysokou školou a to nemá zdaleka výhody co vy.

Pravda, každý kdo někam jako mladý nastoupí nedostane za co tady pořád brečí. Musí se postupně vypracovat a to jde letama.
Melou hovadiny!

Pracuji ve velkém obchodním domě a mám průměr necelých 8 000,-Kč. Myslíte si , že by ti mladí policajti měli mít 4 x více jako já. A co další vymoženosti? Parádní renty, rehábky, delší dovolená? Styďte se. Většina známých tu vaší stávku odsuzuje. Ani ten Váš předák nepřišel.Jak se tedy chcete rovnat k těm starším,kteří mají dost? Odpracujte si to a pak ukážte co umíte.

tu rentu mají po odsloužení 10 roků do konce příštího roku.Prakticky 8 let služby a možnost 2 roky vojny. Už aby tu Pandořinou skříňku ministr vnitra otevřel a trochu je srovnal do laťky. Co to jsou za policajti,když ani nemusí na vojnu. V životě neměli pořadovku a ani neví co je to buzerplat.Flintu taky v ruce nedrželi. Vždyť ani nemají vojenské hodnosti,ale platy by chtěli od HEJTMANA. Bejt Váma tak držím hubu a krok.Jediný komu bych přidal tak jsou hasiči.

Milý Jardo. Já to vidím tak, že leckde si lecjaký zaměstnanec má taky dupnout. Nikdo nikomu nebrání, aby šel stávkovat. U nás se to moc nenosí, ale žijeme v demokracii a v té je právo na stávku dáno ústavou. Takže komu se nelíbí jak se má a kolik si vydělá ať to jde říct našim politikům do ulic. Jiná cesta není. Sedět doma na zadku a závidět těm co se nebojí přihlásit se o svá práva je sice česká vlastnost, ale nikomu to štěstí nepřinese. A že v naši zemi peníze jsou je naprosto jasné. Stačí se podívat na vrcholné politiky, co si nemusí platit vůbec nic a za svou prabídnou práci pobírají pohádkové platy. Stačí se podívat na managment podniků ať s nebo bez státní účasti. To jsou lidé s pohádkovými příjmy, kteří žijí ze svých zaměstnanců. Právě z těch zaměstnanců co budou všude polohlasně nadávat, ale nikdy se nezmůžou na to, aby zvedli hlavu a řekli "takhle ne pánové, my bez vás přežijem, ale vy bez nás pochcípete hlady. A takhle bych mohl pokračovat dál. Prostě se smiřme s tím, že u nás bude využíváno nezadatelného práva na stávky a demonstrace. Není totiž možné, aby politici námi zvolení kázali vodu a sami chlemtali víno. Já totiž dost dobře nechápu, proč by nejmenovaný politik, který v životě pouze studoval a dělal politiku a přitom nikdy nešáhl na poctivou práci a o náplni a podmínkách práce svých podřízených neví zhola nic, měl s s pohoršenou tváří říkat v tv, že nechápe co vlastně ti policajti chtějí, když se mají tak dobře a vlastně líp než většina obyčejných lidí. To je jen obyčejný politický tah a lež, aby obrátil hněv lidí ze sebe na své podřízené v resortu. Jak vidět, daří se mu to skvěle.
A ještě jedna poznámka. Mohl bys prosím jít k hrobu toho zastřeleného policajta z Chomutova a tvůj příspěvek o tom jak se mají policajti strašně dobře mu přečíst. On se totiž k internetu už nedostane, tak jako mnoho jiných před ním.

Pro Jardu

Jen malá úprava. Nárok na rehabilitaci po 15 letech služby. Věk nerozhoduje.

Předesílám, že nejsem policista. Všem, kteří závidí platy a další požitky policistům lze jen říci to, co se dočtou skoro ve všech pohádkách : Život je záležitostí voleb - dobrých a špatných rozhodnutí. Každý se mohl a může rozhodnout, co bude v životě dělat. Někdo třeba nastoupí dráhu policisty a další jde třeba dělat do supermarketu a ve volných chvílích bude závidět a nadávat na policisty. A ono to je přitom tak jednoduché - rozhodnout se. Buď budu nosit svou kůži na trh, nechám se buzerovat velitelem a nespokojenými lidmi, proti kterým někdy musím zakročit a nebo mohu být v klidu - bez zodpovědnosti - a neustále stupidně a bez přemýšlení posouvat zboží zákazníků přes kasu. Potom ale mohu na vše nadávat. To je tak asi jediné, co v životě mohu udělat - závidět a kritizovat.

Souhlasím, já mám odpracováno 45 let, pracuji v energetice a hrubého mám 17000 Kč. Nemám nárok na renty, rehabilitace, volna a jiné výhody. Platy státních zaměstnanců jsou pobuřující.

Může přijít rádi jej uvidíme.

Jseš blb.

40 dnů máme, ale z toho je deset dnů o sobotách a nedělích a tedy zbývá to, co mají ostatní zaměstnanci s obdobným režimem pracovní doby. nemocenskou nemáme měsíc 100%, to může říct akorát kretén. První tři dny jsou narozdíl od ostatních zaměstnanců zadarmo. 14 dnů rehabilitace je, ale na druhé straně republiky bez rodiny a tu nevyužívá cca 50% policistů. Nechápu co je za výhodu odjet na 14 dní od rodiny, když už vás tak beztak celý rok moc nevidí a nechat to vše na manželce? Vámi uváděný Salivar je prostý člověk, který má hlavu v prdeli Íčka. Policista výhody nemá, ba naopak. Myslíte si, že je výhodné pracovat ročně 150 hodin a více zadarmo, chodit do práce o nocích a víkendech (50% pracovní doby) a ještě, že můžete přijít o život? Demonstrace nebyla jen o platech. Byla o tom, že věršině policistů záleží na bezvadném chodu policie, aby jsme vám mohli pomáhat. Problém je u platů v tom, že nejsou valorizovány s ohledem na inflaci. Nebyl to však jediný důvod demonstrace. To se vám snaží nakukat "objektivní" sdělovací prostředky a Íčko. Jestli tomu věříte, tak nejste moc chytrý ..................

...výhody. Tedy názorně...civilní člověk si vezme 5 dní dovolenou a má sedm dní volna. Polda si musí vzít 7 dní. Civil si vezme jeden den dovolené (v případě že na čtvrtek připadá svátek) a má 4 dni volna. polda si musí vzít 4 dny dovolené. Civil jde v sobotu (neděli, svátek) do práce a má za to příplatek...polda nemá. Civil pracuje v noci a má za to příplatek...polda nemá. Nemocenská je taky blbost, ale to už tady zaznělo. Takže jak říkám...jen výhody :-)

Až se budeš nudit, dej si dlouhej kouř a pusť si rádio. Určitě
se dozvíš - že jaký si to uděláš takový to máš.

Vážení policisté chtějící přidat. Máte 140% průměrného platu. Takže by jste měli mít stopku. Přednost mají učitelé, jak říkal moudrý pán Kalousek. Přidáno dostanou učitelé,kteří si to zaslouží. Nemají zatím průměr 32 000?!

Manžel pracoval jako řídící učitel celý život a tak velké peníze 33 000 korun v průměru nikdy neměl.Tak co si už stěžujete. Pan Langer moc dobře ví, kde má za nitku popotáhnout a to je moc dobře. Starším sn-bákům se rovnat vůbec nemůžete.Styďte se.Ani Váš vedoucí protestu s Vámi nesouhlasil a na protest se nedostavil.

Souhlas, vůbec neví která bije v civilu , protože žijou bestarotný služební život za hezké prachy a jenom stěžujou. Jak to říkal Langer, štvou si policisté proti sobě lidi !

Milý kantore, já nemám naprosto nic proti tomu, aby se přidalo učitelům. A vůbec nemám nic proti tomu, aby učitelé vyšli do ulic a pořádně o sobě dali vědět, protože o jejich práci vím dost a opravdu není placená tak jak by náleželo. Ale jestli jsi opravdu kantor, tak určitě víš co znamená slovo průměrný. To znamená, že jestli já budu mít měsíčně 49999Kč a ty 1Kč tak průměrný plat nás dvou je 25000Kč. A můžu tě ujistit, že většina těch demonstrujících průměrný plat výše uvedený nemá. Tak to jen tak pro vysvětlení pro příště až se zase necháš opít rohlíkem a skočíš na laciný politický trik s průměrným platem. Přeju ti, aby v resortu, ve kterém pracuješ byl vysoký průměrný plat. :-)))))))

Doufám, že všichni co tady křičíte a jste nespokojeni půjdete k volbám ať konečně ta slavná ODS s arogantním Topolánkem a Langrem dostane pořádně na frak. Zatím co tady předvedli je děs a hrůza.

co víme teď, věděl Tlustý už dávno. Další zastávka Volby 2008. Vystupte si.

Čím to asi bude, že kolegové, kteří volí ODS berou nejvíce úplatky?.... hmm.... No jinak určitě k volbám půjdu, už se mooc těším...

Fakt, brečí zde jako báby na trhu. Jsou to třasořiťky, protože ti mlaďoši nebyli ani na vojně. Divné je, že bojujete za platy všech a ne těch co zde brečí. Takže ten průměr u PČR-ky 32 000 je pravdivý. Ještě divnější je že Váš BOSS se demonstrace nezůčastnil ?! Pojďte k nám k armádě a brzy sklapnete. Už jste viděli, že by jsme my vojáci předváděli komedii jako vy ???? ! A máme méně!

Vojáku, nevím, kdo na jaře v TV plakal, jak jste špatně placení na misích... paní Parkanová ten nářek na rozdíl od našeho ministra vyslechla a hned vám přidala! ...a neříkej, že máte méně, zapoměl jsi na příplatek za bydlení!

WWW uvědom si, že příplatek na bydlení není vlastně součást platu. Určitě jsme nedělali ze sebe kašpary na webu u MO! Věřím, že to za Vás zase vyžereme až budeme spolu a MP sloužit. Určitě nemáme průměr 30 000?!!!

Příplatek na bydlení není součást platu ? A co to tedy je ? Kdo jiný krom vojáků bere 10000,- Kč na bydlení ? Zatím nezdaněných ? Kdyby si raději mlčel chytráku. Já Ti je nezávidím, ale tak trochu plácáš.

4 Voják

Méně nemáte. Teď tady lžeš. Nezapomeň napsat, že máte nedaněný příspěvek na bydlení (cca 10.000) a kdo byl na vojně, tak je mu známo, že vy debilní gumy neumíte nic jiného, než se ožrat a buzerovat. Voják je od toho, aby válčil, tak nechápu jak můžeš sedět doma u maminky na prdeli. Policista je totiž ve válce pokaždé, když je ve službě. Voják si tak ve službě vyleští kanady a ty tak možná svojí kopí :-D Měj se krásně. Vidím díky tobě, že se armáda od mého vojákování jako vojáka ZVS blbců nezbavila.

Nepůjdou nikam, jsou to sračky co si pořád jenom stěžujou, nešli ani co se jich týkalo bezprostředně na demonstraci , nejvíc tam bylo hasičů.

ODSTUP GRÁZLE !!!!!!!!!!!!!!!!!

Ty blbečku tak příspěvek na bydlení není součást platu? A ti řekl tvá máma ne? Válíte se v kasarnách vyžírkové, a berete prachy za nic. Občas někdo z vás jede do zaharaničí za krásné prachy aby vás bylo vidět, žoldáci, a ty budeš tady něco prskat. Se prober!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pro blbečka , který se nenaučil u policie ani pravopis: Si to ověř, že to není součást platu. Tento ase ani do průměru nepočítá. Ten příspěvek samozřejmě ne v takové výši je od roku 1959.

Ano součást platu do průměru platu to není, ale ležící na ruce a na " nákupy " jsou dobré .......
Hoši vojákovský u nás je panelák plný služebních vojenských bytů, takže je na první pohled vidět, kdo slouží u Policie ČR a kdo u AČR - stačí dle vozového parku, to jen pro správnost. Na vaší straně bych se vůbec neozýval. O policejní práci víš, jako lidi z televize, tedy houby. Na rozdíl od zkušeností mých z vojny, jako základáka na 24 měsíců se 4 návštěvami domova ze Slovenska. Tohle byla trochu jiná zkušenost, než ten bordel, co jsem potom zažil na cvičení, jako záložák. Takže radši zde opravdu do poldů nestrkej a buď rád, kde jsi. Tady o tom policiejním nic nevíš.

Slíbil jsem, že bude nárůst platů - a může být, pro ty co chtějí pomáhat a chránit. Ten, kdo chce Pomáhat a chránit - nevydírá.“„Držím slovo. Slovo jsem dodržel, ti kdo zorganizovali dnešní demonstraci ho porušili. Budu dělat vždy vše proto, aby skuteční policisté, kteří pomáhají a chrání, měli maximum z toho co jsem slíbil. Dnes demonstrovali skuteční policisté se skutečnými výplatními páskami.

Však to všichni víme, že Langer je podvodník a lhář. A oni ví, že mají s námi co dělat. Proto chce Topol zrušit policejní odbory. No horší než komunisti!!!!!

e se nenechá Vámi vydírat a splní to co slíbil a to že očistí policii od starých struktur, bývalých STBáků a hlavně donutí Vás pracovat pro občana a ne pro prachy. Ano ať je odměněn ten, který se snaží a má svou práci rád. Myslím že se z těch peněz hezky dá žít na velmi slušné úrovni.

Proč se spousta policistů stydí za svoji příslušnost k PČR? Mám na mysli tu skutečnost, že zejména vedoucí pracovníci Policie a jejich tiskoví mluvčí na všech úrovních, vystupují na veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích ne v uniformě, ale v civilním oděvu, stejně tak se pohybují i ve svých úřadech a kancelářích. To se bojí reprezentovat své "životní povolání"? V uniformě pak zpravidla potkáte několik málo "hlídkařů" či "nehodářů". Nemáte, pane ministře pocit, že se již dost investovalo do uniforem, ale málo je jich lidem na očích? Tato situace neblaze působí i na mladé policisty, kteří takto nejsou mnohdy ani schopni rozeznat své nadřízené.

A podle čeho by je měli asi tak poznat, když hodnostní označení neexistuje?
Malý příklad: vedoucí dopravky, obvodu npor., čičmunda někde v kanceláři npor. ne-li dokonce kapitán.
Kdo je z nich víc?( pokud budeš chtít vědět kdo je to ten čičmunda v kanceláři bez povinností, rád ti odpovím kde jsem bral tenhle příklad).

Pokud vím, tak vojenské hodnosti u policie od 1.1.2007 neexistují. Ale pouze označují funkci, kterou u policie plní. Tak je velice směšné, že se oslovujete našimi hodnostmi.

My se mezi sebou neoslovujeme hodnostmi, ale křestními jmény. To je ale tím, že nejsme debilní gumy jako vy v kasárnách ...........

Špatně jsem se podepsal. Nepsal to Voják, ale Jarda pro Vojáka.

ROK 2009 BUDE PRO ČESKOU POLICII HODNĚ KRITICKÝ A ZŘEJMĚ ODEJDOU DALŠÍ STOVKY POLICISTŮ. POSTOJ VLÁDY JE PŘÍMO PRASEČÍ A LIKVIDAČNÍ.