1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Aha, tak to tedy je. UK bude asi patrně idiot, když se směje tomu, čemu vůbec nerozumí ...............

Ale on zřejmě ví o čem je řeč ( zřejmě je to " kolega ", ale o patro výše) a z pozice " bohů " je vše dole malé a nicotné - asi to tak má být.

Aha, tak tedy arogantní moderní manager s modrým ptákem. Škoda, že ho nemá modrého od toho, že ho do něj někdo nakopal .............. ačkoliv. Ano, tak se skutečně vyjadřuje rychlokvaška, která začínala na krajské správě, nic nikdy nedělala a teď je možná i výš.

Třeba tomuto: Paní byla ukradena kabelka s MT a PK. Trestní věc byla ze strany policisty prověřena tím způsobem (jediný úkon), že zavolal na ukradený mobil - kupodivu byl nedostupný.

Mám pokračovat?

UK ................ já už se musím opravdu smát. Vždyť ty ani nevíš jaký je rozdíl mezi prověřováním a vyšetřováním. Zkus se někoho zeptat, já na to nemám.

Hranicí je 160/1

V běžném hovoru se někdy oba termíny používají promiscue. Nejsem si vědom, že bych jeden z těchto termínů v naší diskusi použil chybně, ať již u výživy nebo zde. V každém případě platí, vzhledem k důležitosti usnesení dle § 160/1 tr. řádu, že u TČ typu výživ se "vyšetřování odehrává v rámci prověřování", tzn. ve většině případů se u výživy už nic ve vyšetřování nedělá. Vše už je shromážděno v rámci prověřování a v tomto případě je nutno říci, že za obvod slízne smetanu SKPV.

Musím tě uklidnit, protože takové hrůzy, co chodí z obvodu na SKPV jsi ještě neviděl. Celý spis se musí většinou předělávat. Tuhle smetanu nechám klidně tobě.

for Jarda

Výživa se ale stíhá, ať se děje co se děje. :-)

Stíhá se pouze tehdy, když je trestným činem.

4 Jarda a UK.
Pánové nerad vstupuji do vaší odborné diskuze, ale nechcete si někde sednout k pivu a vyříkat si to tam. Mám za to, že zde jsou důležitější věci k probírání. Přeji hodně štěstí.
PS.
Na SKPV by všichni chtěli, aby na obvodech v rámci prověřování udělali všechno a spis jim naservírovali na zlatém podnose pouze ke sdělení obvinění dle § 160/1 tr.ř. a pak rychle pryč s tím na OSZ, neníliž pravda, žejo.

Jenže na obvodním oddělení by to tak mělo skutečně být. Od toho se to také jmenuje to prověřování. Tedy zjistit co se stalo, kdo to udělal a zajistit důkazy. Bez toho zahájit trestní stíhání skutečně nejde ..................

A co zkusit model z Brna a polovinu vyšetřovatelů z SKPV poslat na obvody a tam můžou dělat známé spisy, zkrácenky a alíky. Pak by odpadlo to předělávání spisů na SKPV nebo se pletu ?

Ano, to by bylo řešení, ale vedoucí oddělení by musel být v 6TT a zbytek nejvýše v 5TT. "Obyčejný" policista by na 6TT nemohl dosáhnout a proč by i měl, vždyť by nedělal trestní řízení a pokud ano, tak neznámého pachatele a to by se kolegům na obvodech moc nelíbilo. V Brně, co vím já, to moc velký úspěch nemělo. Možná by stačilo dělat vše poctivě a když někdo něco neví, tak se nebát zeptat staršího, dokud ještě u policie nějací jsou.

For třítečka / ... /


Již zde nejméně 100 krát řečeno jinými - běž také sloužit za těch 140 %, přihlaš se a budeš se mít jak v ráji, stačí se jen přihlásit, nekecej zde a běž do blahobytu - není přeci nic jednoduššího. Taková šance se přeci nezahazuje, když Policie ČR překotně nabírá - máš nyní skutečnou šanci být mezi " vyvolenými ". Stačí jít na personální a pak se ti již budou točit panenky z toho blahobytu u Policie ČR. Ukaž v sobě správného chlapa a jdi do toho, co tu všem vyčítáš - nenech ty peníze na sebe čekat.

Nevíte někdo,co se děje? Na našem OŘ je skoro epidemie v žádostech do civilu.Prej,že se od nového roku bude danit renta a odchodné?Je to pravda ? Nebo zase nějaká fáma.A kde to najdu? Dík.

proběhl šum , že to prošlo 1.čtením tak zkus www.psp.cz ale spíše je to klasická JPP.

JPP to není,už to prošlo zdárně prvním čtením!!!!!!!!!!!!!!!

JPP. Danit se to má - možná- dle věcného návrhu zákona o dani z příjmu dle Kalouse až bude přijat. Zatím není ani v paragraf. znění. Prý v 2009 a platit by měl teroretick od 2010

Když už to prošlo prvním čtením,tak to má i § znění,to dá rozum.A platit to má od nového roku

jsem to hledal ale nenašel. Třeba je někdo šikovnější.

Osvobození od daně je dáno 586/1992 paragraf 4 odstavec 1o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3)

Ve sněmovně je novela http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=563&CT1=0 , kde se o změně tohoto paragrafu vůbec nepíše. Iciciativě poslanců se sice meze nekladou, ale alespoň nešiřte paniku. Zatím tam nic takového není. Nebo mi sdělte, kde to tam je.

tomu paskvilu se říká návrh věcného záměru zák.o dani z příjmu (rušení danových vyjímek), který Mr. Kalousek opravdu předložil vládě na jejím zasedání dne 19.9.08 pod č.j. MF15/74353/2008-151. Týká se zdanění výsluhových náležitotí a odchodného,přídavku na bydlení (u vojáků), kázeňských odměn (např. záchranu života a následující ocenění vám pěkně zdaní), dále peněžního plnění za výstrojní a proviantní náležitosti, náhrady za ztrátu na služebním příjmu a zvláštního příplatku vypláceného v cizí měně pro příslušníky bezpečnostních sborů.


Doufám, že jste všichni pochopili, co za dobráka na MF to je. Někde se peníze na zaplacení stovek mld.církvi musí sehnat...

Bohužel je to pravda a nejen to...................................

Důchodkyně - Manžel pracoval jako řídící učitel celý život a tak velké peníze 33 000 korun v průměru nikdy neměl.Tak co si už stěžujete. Pan Langer moc dobře ví, kde má za nitku popotáhnout a to je moc dobře. Starším sn-bákům se rovnat vůbec nemůžete.Styďte se.Ani Váš vedoucí protestu s Vámi nesouhlasil a na protest se nedostavil. Co pak asi dělal třeba 15.července či 3.srpna asi měl prázdniny a se svým ministrem z dob KSČ měl v průměru 42 tisíc, bo byl řídící. A co týká tahání nitek všeho moc škodí.P.S. Máte ráda fotbal prý je tam dneska príma nálada tak šup šup.

Paní viz. " dole " Stačí trochu více užívat závity. Bohužel jsem Vám to takhlen " taktně " musel naznačit. O povolání policisty kromě hrubého platu více dále co ?

Může mně někdo napsat proč je policistů pořád méně a k policii nikdo nechce, když je to tak bezvadně placené pohodové zaměstnání? Vždyť to nemá logiku. Nějaká paní Jarka tady psala, že dělá za 8.000,-- Kč. Nechápu tedy proč si nedodělá maturitu a pak nejde za 14.000 až 15.000 hrubého k policii?

Přesně tak, i méně chytrý si vyhodnotí to, že tam kde je " narváno " a místa se neuvolňují, je taková pohoda, že to zkrátka nikdo nehdlá opustit a bude tam do důchodu.
Naopak, tam kde je " nějaký problém " - zátěž lidí...... lidé odcházejí pryč.

Přemýšlel již někdo o tom, jak " snadné " je dostat se na nějakou pozici na Městský úřad, Magistzrát a pod. Bez známosti nemožné.

Je to jasně čitelné a stačí trochu přemýšlet. Na druhou stranu - je možné si to jít vyzkoušet. Za ty peníze to stojí nebo ne ?

4 Jarda
Jen taková malá poznámečka.

Od dobré firmy se neodchází a těžko se tam dostává a ke špatné firmě se nikdo nehrne.

Pro Jardu - blbe jestli děláš u Policie za 14.000,- hrubého, tak tam uklízíš jedině tak záchody , nedělej z lidí blbce.

Je 15.000 žádostí o přijetí k PČR. Více lidí k PČR přichází než odchází.

Česká policie je druhá nejpočetnější v Evropě, tak nevím, kde ti poldíci vlastně jsou...???

Je příliš hodně řídících kádrů. Bohužel stav je stejný i za I.L., akorát se to kosmeticky retušuje tím, že se jedno místo zruší a vytvoří se stejné, které se jen jinak jmenuje. Policistů na ulici je opravdu málo. Plní i mnoho nemsyslných úkolů, které v západní Evropě neřeší. Když přijdeš v Anglii na policii se škodou v přepočtu do 50.000, která ti byla způsobena pachatelem, tak se s tebou nebaví, protože je to málo peněz. Nevyšetřuje se neplacení tzv. alimentů a mohl bych pokračovat dále. Chcete to také takhle ........... ?

for Jarda

Vyšetřování neplacení tzv. alimentů (tzn. výživy). Tak to je nejlepší vtip dneška.

Budeš se divit, ale vtip to není. Je to holá realita. Je to nejčastěji vyšetřovaný trestný čin (§ 213 tr. zákona) a samozřejmě i dost náročný na čas. Pachatelé jsou trestání však pouze formálně.

Ale on to UK bere tak, že to není žádné " vyšetřování ", ale jen shromažďování došlých dožádání a " jen " taková dokumentačka. Tak bych to asi chápal já a v tom je ten vtip. Mýlit se, je ale lidské.

Aha, tak to tedy je. UK bude asi patrně idiot, když se směje tomu, čemu vůbec nerozumí ...............

for Jarda

Nejčastěji je 180d tr. z.. Má reakce byla založena na suchém anglickém humoru, protože napsat ve spojení s výživou vyšetřovat, to se mi moc nezdá. Vždyť co je nabráno, je sděleno a také následně odsouzeno - prostě taková lepší vymahačská agentura. Z výživy se prostě nestřílí. Sranda teprve nastane s novým trestním zákoníkem - mělo by být "éčko" u výživy.

Budeš se divit, ale ne vše je sděleno, protože přijde paní oznámit, že jí neplatí, ale neví od kdy a kdo mu to nařídil ............... pak ještě zjistíš že má další děti po republice a on se nezdržuje, kde je hláše. Tedy souhlas se zadržení, pátrání, noční telefonát ze soboty na neděli, že byl chycen a ty musíš zadarmo do práce .................. nepsal jsem, že to je náročné nějak na bednu, ale časově to je horší než "prostá vražda! a věř, že jsem vyšetřoval už oboje ..............

for Jarda

Pokud vy hoši říkáte hlídání MČ vyšetřoval, tak tu vraždu vám i věřím.

Byl jsem v týmu. Vraždu nevyšetřuje jeden člověk ........

Bohužel nemá kdo zasáhnout :-( Policistů je málo. Nechápu čemu se divíte, vždyť to jste přeci chtěli .............. Dobře vám tak.

Chorvatší fanoušci pochodují Prahou, napadají občany, hajlují, tropí výtržnosti - naše policie vše jenom sleduje. Hamba!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !

Pražští policejní velitelé, nechte provést řádný zákrok! V naší zemi přece nemůžeme dopustit propagaci fašismu!!!???

Policie se rozpadá a za pár měsíců budou zasahovat velitelé a manažéři.

Velkým problémem Vašeho statistického průměrného průměru zprůměrovaného průměrným platem u policie je průměrování průměrných hodnot. Vím, je to nesmyslná věta, ale chtěl jsem tím vyzdvihnout vámi často používané slovo PRůMĚR, které neodpovídá tomu, co byste měl popravdě používat ve svých výrocích na adresu platů policistů. Měl bych pro Vás návrh, podle kterého byste mohl argumentovat s průměrným platem policistů spravedlivěji. Rozdělte platy policistů na dvě části (nevěřím ale, že toto uděláte a zveřejníte).

Jako vedoucí okresní kriminálky Červíček nemohl dosáhnout na místo šéfa dopravky po Zdeňku Bambasovi. Proto byl nejprve 15. srpna 2007 povýšen do funkce policejního rady a z ní už se na místo šéfa dopravky přihlásit mohl. Udělal to a jako jediný uchazeč vyhrál.
Podobný trik, jak obejít služební zákon, použilo vloni policejní prezidium i v případě dvou náměstků policejního prezidenta Oldřicha Martinů