4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Aha, tak to tedy je. UK bude asi patrně idiot, když se směje tomu, čemu vůbec nerozumí ...............

Ale on zřejmě ví o čem je řeč ( zřejmě je to " kolega ", ale o patro výše) a z pozice " bohů " je vše dole malé a nicotné - asi to tak má být.

Aha, tak tedy arogantní moderní manager s modrým ptákem. Škoda, že ho nemá modrého od toho, že ho do něj někdo nakopal .............. ačkoliv. Ano, tak se skutečně vyjadřuje rychlokvaška, která začínala na krajské správě, nic nikdy nedělala a teď je možná i výš.

Třeba tomuto: Paní byla ukradena kabelka s MT a PK. Trestní věc byla ze strany policisty prověřena tím způsobem (jediný úkon), že zavolal na ukradený mobil - kupodivu byl nedostupný.

Mám pokračovat?

UK ................ já už se musím opravdu smát. Vždyť ty ani nevíš jaký je rozdíl mezi prověřováním a vyšetřováním. Zkus se někoho zeptat, já na to nemám.

Hranicí je 160/1

V běžném hovoru se někdy oba termíny používají promiscue. Nejsem si vědom, že bych jeden z těchto termínů v naší diskusi použil chybně, ať již u výživy nebo zde. V každém případě platí, vzhledem k důležitosti usnesení dle § 160/1 tr. řádu, že u TČ typu výživ se "vyšetřování odehrává v rámci prověřování", tzn. ve většině případů se u výživy už nic ve vyšetřování nedělá. Vše už je shromážděno v rámci prověřování a v tomto případě je nutno říci, že za obvod slízne smetanu SKPV.

Musím tě uklidnit, protože takové hrůzy, co chodí z obvodu na SKPV jsi ještě neviděl. Celý spis se musí většinou předělávat. Tuhle smetanu nechám klidně tobě.

for Jarda

Výživa se ale stíhá, ať se děje co se děje. :-)

Stíhá se pouze tehdy, když je trestným činem.

4 Jarda a UK.
Pánové nerad vstupuji do vaší odborné diskuze, ale nechcete si někde sednout k pivu a vyříkat si to tam. Mám za to, že zde jsou důležitější věci k probírání. Přeji hodně štěstí.
PS.
Na SKPV by všichni chtěli, aby na obvodech v rámci prověřování udělali všechno a spis jim naservírovali na zlatém podnose pouze ke sdělení obvinění dle § 160/1 tr.ř. a pak rychle pryč s tím na OSZ, neníliž pravda, žejo.

Jenže na obvodním oddělení by to tak mělo skutečně být. Od toho se to také jmenuje to prověřování. Tedy zjistit co se stalo, kdo to udělal a zajistit důkazy. Bez toho zahájit trestní stíhání skutečně nejde ..................

A co zkusit model z Brna a polovinu vyšetřovatelů z SKPV poslat na obvody a tam můžou dělat známé spisy, zkrácenky a alíky. Pak by odpadlo to předělávání spisů na SKPV nebo se pletu ?

Ano, to by bylo řešení, ale vedoucí oddělení by musel být v 6TT a zbytek nejvýše v 5TT. "Obyčejný" policista by na 6TT nemohl dosáhnout a proč by i měl, vždyť by nedělal trestní řízení a pokud ano, tak neznámého pachatele a to by se kolegům na obvodech moc nelíbilo. V Brně, co vím já, to moc velký úspěch nemělo. Možná by stačilo dělat vše poctivě a když někdo něco neví, tak se nebát zeptat staršího, dokud ještě u policie nějací jsou.

For třítečka / ... /


Již zde nejméně 100 krát řečeno jinými - běž také sloužit za těch 140 %, přihlaš se a budeš se mít jak v ráji, stačí se jen přihlásit, nekecej zde a běž do blahobytu - není přeci nic jednoduššího. Taková šance se přeci nezahazuje, když Policie ČR překotně nabírá - máš nyní skutečnou šanci být mezi " vyvolenými ". Stačí jít na personální a pak se ti již budou točit panenky z toho blahobytu u Policie ČR. Ukaž v sobě správného chlapa a jdi do toho, co tu všem vyčítáš - nenech ty peníze na sebe čekat.

Nevíte někdo,co se děje? Na našem OŘ je skoro epidemie v žádostech do civilu.Prej,že se od nového roku bude danit renta a odchodné?Je to pravda ? Nebo zase nějaká fáma.A kde to najdu? Dík.

proběhl šum , že to prošlo 1.čtením tak zkus www.psp.cz ale spíše je to klasická JPP.

JPP to není,už to prošlo zdárně prvním čtením!!!!!!!!!!!!!!!

JPP. Danit se to má - možná- dle věcného návrhu zákona o dani z příjmu dle Kalouse až bude přijat. Zatím není ani v paragraf. znění. Prý v 2009 a platit by měl teroretick od 2010

Když už to prošlo prvním čtením,tak to má i § znění,to dá rozum.A platit to má od nového roku

jsem to hledal ale nenašel. Třeba je někdo šikovnější.

Osvobození od daně je dáno 586/1992 paragraf 4 odstavec 1o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3)

Ve sněmovně je novela http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=563&CT1=0 , kde se o změně tohoto paragrafu vůbec nepíše. Iciciativě poslanců se sice meze nekladou, ale alespoň nešiřte paniku. Zatím tam nic takového není. Nebo mi sdělte, kde to tam je.

tomu paskvilu se říká návrh věcného záměru zák.o dani z příjmu (rušení danových vyjímek), který Mr. Kalousek opravdu předložil vládě na jejím zasedání dne 19.9.08 pod č.j. MF15/74353/2008-151. Týká se zdanění výsluhových náležitotí a odchodného,přídavku na bydlení (u vojáků), kázeňských odměn (např. záchranu života a následující ocenění vám pěkně zdaní), dále peněžního plnění za výstrojní a proviantní náležitosti, náhrady za ztrátu na služebním příjmu a zvláštního příplatku vypláceného v cizí měně pro příslušníky bezpečnostních sborů.


Doufám, že jste všichni pochopili, co za dobráka na MF to je. Někde se peníze na zaplacení stovek mld.církvi musí sehnat...

Bohužel je to pravda a nejen to...................................

Důchodkyně - Manžel pracoval jako řídící učitel celý život a tak velké peníze 33 000 korun v průměru nikdy neměl.Tak co si už stěžujete. Pan Langer moc dobře ví, kde má za nitku popotáhnout a to je moc dobře. Starším sn-bákům se rovnat vůbec nemůžete.Styďte se.Ani Váš vedoucí protestu s Vámi nesouhlasil a na protest se nedostavil. Co pak asi dělal třeba 15.července či 3.srpna asi měl prázdniny a se svým ministrem z dob KSČ měl v průměru 42 tisíc, bo byl řídící. A co týká tahání nitek všeho moc škodí.P.S. Máte ráda fotbal prý je tam dneska príma nálada tak šup šup.

Paní viz. " dole " Stačí trochu více užívat závity. Bohužel jsem Vám to takhlen " taktně " musel naznačit. O povolání policisty kromě hrubého platu více dále co ?

Může mně někdo napsat proč je policistů pořád méně a k policii nikdo nechce, když je to tak bezvadně placené pohodové zaměstnání? Vždyť to nemá logiku. Nějaká paní Jarka tady psala, že dělá za 8.000,-- Kč. Nechápu tedy proč si nedodělá maturitu a pak nejde za 14.000 až 15.000 hrubého k policii?

Přesně tak, i méně chytrý si vyhodnotí to, že tam kde je " narváno " a místa se neuvolňují, je taková pohoda, že to zkrátka nikdo nehdlá opustit a bude tam do důchodu.
Naopak, tam kde je " nějaký problém " - zátěž lidí...... lidé odcházejí pryč.

Přemýšlel již někdo o tom, jak " snadné " je dostat se na nějakou pozici na Městský úřad, Magistzrát a pod. Bez známosti nemožné.

Je to jasně čitelné a stačí trochu přemýšlet. Na druhou stranu - je možné si to jít vyzkoušet. Za ty peníze to stojí nebo ne ?

4 Jarda
Jen taková malá poznámečka.

Od dobré firmy se neodchází a těžko se tam dostává a ke špatné firmě se nikdo nehrne.

Pro Jardu - blbe jestli děláš u Policie za 14.000,- hrubého, tak tam uklízíš jedině tak záchody , nedělej z lidí blbce.

Je 15.000 žádostí o přijetí k PČR. Více lidí k PČR přichází než odchází.

Česká policie je druhá nejpočetnější v Evropě, tak nevím, kde ti poldíci vlastně jsou...???

Je příliš hodně řídících kádrů. Bohužel stav je stejný i za I.L., akorát se to kosmeticky retušuje tím, že se jedno místo zruší a vytvoří se stejné, které se jen jinak jmenuje. Policistů na ulici je opravdu málo. Plní i mnoho nemsyslných úkolů, které v západní Evropě neřeší. Když přijdeš v Anglii na policii se škodou v přepočtu do 50.000, která ti byla způsobena pachatelem, tak se s tebou nebaví, protože je to málo peněz. Nevyšetřuje se neplacení tzv. alimentů a mohl bych pokračovat dále. Chcete to také takhle ........... ?

for Jarda

Vyšetřování neplacení tzv. alimentů (tzn. výživy). Tak to je nejlepší vtip dneška.

Budeš se divit, ale vtip to není. Je to holá realita. Je to nejčastěji vyšetřovaný trestný čin (§ 213 tr. zákona) a samozřejmě i dost náročný na čas. Pachatelé jsou trestání však pouze formálně.

Ale on to UK bere tak, že to není žádné " vyšetřování ", ale jen shromažďování došlých dožádání a " jen " taková dokumentačka. Tak bych to asi chápal já a v tom je ten vtip. Mýlit se, je ale lidské.

Aha, tak to tedy je. UK bude asi patrně idiot, když se směje tomu, čemu vůbec nerozumí ...............

for Jarda

Nejčastěji je 180d tr. z.. Má reakce byla založena na suchém anglickém humoru, protože napsat ve spojení s výživou vyšetřovat, to se mi moc nezdá. Vždyť co je nabráno, je sděleno a také následně odsouzeno - prostě taková lepší vymahačská agentura. Z výživy se prostě nestřílí. Sranda teprve nastane s novým trestním zákoníkem - mělo by být "éčko" u výživy.

Budeš se divit, ale ne vše je sděleno, protože přijde paní oznámit, že jí neplatí, ale neví od kdy a kdo mu to nařídil ............... pak ještě zjistíš že má další děti po republice a on se nezdržuje, kde je hláše. Tedy souhlas se zadržení, pátrání, noční telefonát ze soboty na neděli, že byl chycen a ty musíš zadarmo do práce .................. nepsal jsem, že to je náročné nějak na bednu, ale časově to je horší než "prostá vražda! a věř, že jsem vyšetřoval už oboje ..............

for Jarda

Pokud vy hoši říkáte hlídání MČ vyšetřoval, tak tu vraždu vám i věřím.

Byl jsem v týmu. Vraždu nevyšetřuje jeden člověk ........

Bohužel nemá kdo zasáhnout :-( Policistů je málo. Nechápu čemu se divíte, vždyť to jste přeci chtěli .............. Dobře vám tak.

Chorvatší fanoušci pochodují Prahou, napadají občany, hajlují, tropí výtržnosti - naše policie vše jenom sleduje. Hamba!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !

Pražští policejní velitelé, nechte provést řádný zákrok! V naší zemi přece nemůžeme dopustit propagaci fašismu!!!???

Policie se rozpadá a za pár měsíců budou zasahovat velitelé a manažéři.

Velkým problémem Vašeho statistického průměrného průměru zprůměrovaného průměrným platem u policie je průměrování průměrných hodnot. Vím, je to nesmyslná věta, ale chtěl jsem tím vyzdvihnout vámi často používané slovo PRůMĚR, které neodpovídá tomu, co byste měl popravdě používat ve svých výrocích na adresu platů policistů. Měl bych pro Vás návrh, podle kterého byste mohl argumentovat s průměrným platem policistů spravedlivěji. Rozdělte platy policistů na dvě části (nevěřím ale, že toto uděláte a zveřejníte).

Jako vedoucí okresní kriminálky Červíček nemohl dosáhnout na místo šéfa dopravky po Zdeňku Bambasovi. Proto byl nejprve 15. srpna 2007 povýšen do funkce policejního rady a z ní už se na místo šéfa dopravky přihlásit mohl. Udělal to a jako jediný uchazeč vyhrál.
Podobný trik, jak obejít služební zákon, použilo vloni policejní prezidium i v případě dvou náměstků policejního prezidenta Oldřicha Martinů