Konopí očima policisty
Zařazeno v rubrikách: Nezařazené
Již deset let se věnuji preventivním besedám na školách. Snažím
se děti zaujmout a získat jejich důvěru. V nejednom případě se
mi to vyplatilo při odhalení skutečně závažné trestné činnosti,
kterou jsem následně (někdy i se jménem podezřelého) předal
kolegům z SKPV (Služba kriminální policie a vyšetřování –
pozn. redakce). Základem je hrát fér!
Poslední dobou při besedách o sociálně patologických jevech
společnosti zjišťuji, že i někteří žáci speciálních základních
škol, kteří nemají příliš kladný vztah k učení, mají kromě
praktických zkušeností i nemalé teoretické znalosti o konopí.
Mnohdy toho vědí více než jejich pedagogové a rodiče. Osobně
tuto skutečnost připisuji dostupnosti internetu. Vzhledem ke
znalostem angličtiny a webovým překladačům mají děti a mládež
prakticky neomezený přístup k informacím z celého světa.
O to více mě mrzí, že se setkávám se dvěma zcela odlišnými, zato
účelově zkreslenými typy informací o konopí. Na jedné straně
jsou to informace od výrobců a prodejců drog, kteří z toho mají
nemalý profit. Pro vlastní zisky nemají prakticky žádné morální
zábrany a drogu prodají komukoli, hlavně že z toho mají peníze.
Informace o drogách produkované těmito lidmi bývají záměrně
zlehčující; ve stylu „neboj, je to naprosto
bezpečné“, „nemůže se ti nic stát“ či
„toto dneska frčí, to je in“ a podobně.
Z druhé strany barikády, od tzv. prevence a drogové osvěty
státu, pocházejí jiné, ale opět zkreslené informace, které jsou
navíc záměrně dramatizovány. Stát zde vynakládá nemalé
prostředky na účelové, „vědecké“ studie, které svým
lhaním degradují stát na úroveň narkomafie. Jak chceme
vychovávat novou generaci? Lhaním? A tady je jádro pudla! Když
chceme lhát, musíme o konopí vědět více než naše děti! Nedají se
tak snadno opít rohlíkem. Nachytají-li nás při lži, ztrácíme
přirozenou autoritu. „No jo, zase je chytrej, zakazuje,
přikazuje, straší, kecá.“ Kolik zákazů a příkazů mladí
lidé denně slyší a už je ani nevnímají?
Sám jsem rodič a doma máme dva rošťáky. Jako každý rodič se
bojím jejich kravských let či puberty, chcete-li. Je to období,
kdy názory rodičů zapadají daleko za názory party. A právě vliv
party bych nepodceňoval. Můžeme se rozčilovat, zakazovat,
přikazovat, strašit, ale prvnímu experimentování s drogou jen
těžko zabráníme. Můžeme ale ovlivnit zodpovědný přístup našich
dětí, dokud to jde (tedy dokud poslouchají). Vzpomeňme si na
naši pubertu. Dnešní mládež není horší, má jen jiné možnosti.
Ve třetí třídě jsem s kamarádem Bartošem kradl tátovi cigarety,
kouřili jsme je, bylo nám špatně, ale byli jsme
„in“. Na internátě jsme svoji dospělost kromě
kouření dokazovali počtem vypitých piv. Na vojně jsem se poprvé
„zhulil“ trávou. Tvrdé drogy se mi naštěstí vyhnuly.
Dnes jsou však všude!
V žádném případě nechci zneužívání konopí ospravedlňovat. Můj
osobní názor, který ovšem nikomu nevnucuji, je, že konopí na
rozdíl od alkoholu, tabáku a kávy nikoho nezabilo, ani nikomu
nezničilo zdraví. To ale neznamená, že když se někdo zhulí denně
několika jointy, neprojeví se to na jeho psychice. Nic se nemá
přehánět! Pohleďme na zničené životy a zdraví alkoholiků a
silných kuřáků. Sám jsem kouřil 10 cigaret denně 10 let. Dnes
již více jak 6 let nekouřím. Rád zajdu s přáteli na dobré pivo,
ale neopíjím se. Piji 2 až 3 kávy denně. Nehulím! Uvědomujeme
si, jaké procento národa zneužívá drogy? Alkohol, tabák, kávu,
léky… Proč tak puritánsky odsuzujeme i rekreační uživatele
konopí? V čem jsou horší? Máme to tak nějak v podvědomí. S
opilými agresory a uživateli tvrdých drog jsem se ve své práci
setkal mnohokrát. Nikdy jsem však nezažil útok zkouřené osoby
(pozor však na kombinaci s alkoholem)! Na druhou stranu znám
několik velmi vážených i vysokoškolsky vzdělaných osob (lékař,
právník, kriminalista, politik, novinář,…), kteří konopí
užívali nebo ještě užívají, aniž by to mělo jakýkoliv negativní
dopad na společnost. Znám ovšem i případy, kdy byla tráva pouze
přestupní drogou. Nejde to ovšem paušalizovat.
Mohu doufat, že se jakékoli drogy mým dětem vyhnou, ale jsem
realista. Kdybych si však mohl vybrat mezi alkoholem,
cigaretami, jointem, pervitinem, extází a vaporizací konopí, mám
jasno. Budu rád, když si se mnou přijdou mí kluci popovídat o
drogách. Budu rád, když si nesednou s kamarády do auta pod
vlivem alkoholu a drog, budu rád, když přežijí pubertu bez
úhony.
Žijeme v uspěchané době s pokřivenými morálním hodnotami. Lidé
jsou čím dál více vystavováni stresu. Jsou podráždění,
neurotičtí, agresivní… Počet uživatelů antidepresiv,
antipsychotik a jiných chemických léčiv rychle roste. Zeptejte
se feťáka, ale i lékaře na účinky a závislosti např.
benzodiazepamu, bromazepamu a dalších léčiv.
Trvám na tom, že jakékoli drogy nepatří do rukou dětem,
nezodpovědným lidem a řidičům! Trvám na tom, že pěstování konopí
za účelem zisku ze zneužívání drogy musí být co nejpřísněji
trestáno! Trvám na tom, že dá-li někdo drogu mým dětem, budu se
chovat jako otec spíše než jako strážník! Trvám na tom, že
konopí není jenom droga, ale i léčivá bylina, lék na ty nejhorší
nemoci bez vedlejších účinků, a všestranně využitelný a
ekologický zdroj surovin. Trvám na tom, že kriminalizovat vážně
nemocné a zejména staré lidi za to, že si vypěstují na zahrádce
2 nebo 3 kytky konopí pro vlastní léčbu, je nemorální a
trestuhodné.
Nejsem příznivcem pěstování konopí pod lampami, chemického
hnojení a další alchymie spojené s pěstováním za účelem zvýšení
obsahu THC. Jsem zastáncem přírodního konopí, užívám výrobky z
tzv. technického konopí (olej, semínka, mýdla, masti). Je špatné
a smutné tuto úžasnou rostlinu, která nás provází již několik
tisíciletí, degradovat pouze na drogu!
Je důležité mluvit o této nedoceněné a tolik zatracované
rostlině! Mlčením se problému nezbavíme!
Jsem za své názory pro společnost nebezpečný? Jsem feťák? Mám
mandát hovořit s mládeží o drogách?
Děkuji za podporu, ale i za věcnou kritiku.
Jiří Stuna
|