Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Madam, máte ve všem pravdu, má to ale malinký háček. Pláčete totiž krásně, ale na špatném hrobě. Policie je součástí výkonné moci země, a jako takové jsou její příslušníci povinni jako první se řídit zákony, které upeče zákonodárná složka státu.
Proto se musíte se svými požadavky s důvěrou obrátit na naše zákonodárce, mezi kterými je spousta jedinců s plnou hubou pseudodemokratických a populistických keců. Tito lidé jsou vědomě naprosto odtrženi od reality všedního dne a vůbec nechtějí slyšet názory o tom, že i demokracie, tak jako koneckonců každé zřízení na světě, má svoje mantinely, které pokud jsou porušeny, musí zákonitě následovat trest.

jo, jasně i Vy máte pravdu,souhlas 100%, ale když policajt dělá,že nevidí a neslyší, dokonce ani nadávky cikánů vůči své osobě (jen aby nemusel nic sepisovat atd..pro příklad nemusím chodit daleko: když mi vykradli "drázlové" garáž a zdemolovali auto, aby se dostali k autorádiu, tak mne policajti ČR přesvědčovali, ať nic nehlásím, že to musí sepisovat, ztratím plno času a zloděje stejně nechytnou..), tak z toho je mi smutno. Protože ač vaše kolegyně, tak např.až pojedu autem a udělám sebemenší přestupek anebo na přechodu půjdu na červenou, tak si mne řádně "vychutná". Je to dtto jako s revizáky v MHD. Cikánů si nevšímáte, po nás bílých se "vezete". Sorry, vím že sem chodíte především vy, příslušníci Policie ČR, ale žel, tento můj názor sdílí většina občanů..alespoň na severu Čech ano. Jinak přeji pěkný den a snazší službu-kolegyně ze st.správy :))

..jako další příklad nečinosti policie mohu uvést osobní zkušenost. Před cca rokem mne na ulici u domu pokousal pes.Na infekčním odd. nemocnice mi řekli, jestli majitele nenajdu do 2.dne a nezjistí se, že pes nemá vzteklinu, budou mne muset hospitalizovat a proti vzteklině očkovat, což znamenalo týdenní pracovní neschopnost.
Zajela jsem si na obv.odd.policie ČR, abych jim vše nahlásila a poprosila je o pomoc při hledání majitele psa. Chyba lávky... po cca 4hodinovém čekání na sepsání jakéhosi protokolu (už jsem nevydržela čekat déle a ozvala se) tak mi pouze bylo řečeno: "jéje my jsme na Vás zapomněli" a na závěr mne ujistili, že nic pro mne udělat nemohou, že si musím majitele psa sehnat sama. O.k. tak jsem se obrátila na známého od městské policie, a do 2 hodin byl majitel psa znám. Tak mne přesvědčujte o heslu: "pomáhat a chránit". Příkladů by bylo více: synovi ukradli auto, tak jsem šla volat policii ČR a říkám do telefonu, kudy od domu zloději odjížděli (bylo to odpoledne kolem 17.00hod. a já se bláhově domnívala, že policajti se za nimi vydají).OMYL - do 10 min. přijela před náš dům 2 auta policie ČR a že prý odvezou syna na stanici k sepsání protokolu...nemá to logiku, jak si jeden člověk sedne do 2 aut, ale budiž...namísto toho, aby se vydali za těmi grázly,co ukradli auto. A vy všichni tu řešíte své platy a postupy a odchody do důchodu s patřičným odstupným anebo stávkujete za víc peněz...dělám také ve státní sféře-finanční, ale tohle není řešení!! Tímto si u lidí, obzvláště galérky respekt nezjednáte, to fakt ne. No, vím, že je to na nic, jen doufám, že se tady na mne všichni teď nevrhnete a nebudete mi spílat. A i kdyby, přesto přeji pěkný den.

A za to vše buďte vděčná ministrů vnitra jak mu to dobře jde je to prostě nejlepší manager

"Myslím si, že ministerstvo vnitra je mou poslední politickou štací," řekl Langer v pondělí večer při rozhovoru pro MF DNES s tím, že se o žádný další úřad již ucházet nehodlá.

"Zjednodušeně řečeno, pokud ODS v příštích parlamentních volbách neuspěje, s aktivní politikou končím," prohlásil Langer.

Nerad by prý však ministerstvo opouštěl před dokončením reformy policie a reformy elektronického systému veřejné správy, tzv. e-governmentu.

Langer, který se ve vrcholné politice pohybuje více než deset let, prý nikdy nechtěl být politikem na doživotí: "Vždycky jsem říkal, že nechci nosit politické papuče." To je prý také důvod, proč nyní ohlašuje odchod z politiky v případě volební prohry.

S Bémem spíše ne
Ještě předtím se však hodlá na prosincovém kongresu ODS ucházet znovu o funkci místopředsedy strany. "Rád skládám účty a myslím, že v oblastech, které jsem měl ve straně na starosti, jako byla starost o členskou základnu a vzdělávání, fungovala ODS dobře," hodnotí Langer své stranické působení.

Ve vnitrostranickém souboji premiéra Mirka Topolánka s místopředsedou Pavlem Bémem se jednoznačně staví na Topolánkovu stranu. Na otázku, zda by chtěl i po kongresu dělat místopředsedu Topolánkovi, říká, že ano, podmínkou je prý jen to, že Topolánek vyvodí ponaučení ze svého dosavadního fungování a z prohraných voleb.

Ke spolupráci s Bémem je podstatně vlažnější. "Musel bych si to velmi rozmyslet. Myslím, že ve straně má panovat loajalita jak směrem ke kapitánovi, tak i směrem dolů. A tu jsem u Pavla Béma necítil. Musel bych si tedy důkladně položit otázku, zda může být má loajalita k takovému předsedovi opravdová, a ne jen hraná," řekl Langer.

Místopředseda strany a pražský primátor Pavel Bém Langerovy výtky o nedostatku loajality odmítá s tím, že právě diskuse a různé názory uvnitř strany jsou tím nejcennějším, co ODS vůbec má.

"Tyto tradiční výpady Mirka Topolánka nebo teď Ivana Langera považuji za deficit respektu k diskusi," reagoval Bém.

V jednom se však s Langerem shodnou. Ani Bém příliš nepočítá s tím, že by chtěl s ministrem vnitra spolupracovat ve vedení ODS. Na přímou otázku to sice říci nechtěl, ale z jeho slov to jasně vyplynulo:

"Myslím, že je nezbytné, aby se něco změnilo. Do vedení strany by měli přijít zkušení a úspěšní hejtmani. Musí přijít celý tým s jasnou představou." O Langerovi jako případné součásti svého týmu nemluvil.

Zejména "reforma" nemá chybu. Zrušíme jednoho ředitele okresu a na kraji vznikne 17 (ano, opravdu slovy sedmnáct) "koordinátorů" v 9. a 8. platovýchh třídách. Kdo nevěří, ať se běží podívat do města na soutoku Labe a Orlice. Proto se ruší další tabulky na okresech, aby na koordinátory zbyly peníze. Velebnosti, chce se mi ......

:-)

Může mi zde někdo říct, proč VS nebyla na přehlídce???

Přeci proto, že mají obrovský podstavy ne?

STOP MODRÝM ZLODĚJŮM A TUNELÁŘŮM.

Pro xyz. Váš názor Vám neberu. Za poctivou práci ccc 25 let jako policista Policie České republiky a 3 roky v civilním sektoru se nestidím. Dále je vidět, že jste nepochopil, proč chtějí policisté a další sociální jistoty v jejich práci. Uznávám pravicového voliče, ale nesmí se šahat na sociální jistoty, viz důchodci a další, jak jsem podrobně popsal. Když mně a dalším kolegům bude chtít někdo šahat sprostě na peníze, tak nebudete tleskat pravici/ p. Kalousek /. Je zde i odpověď bývalého kolegy, který pochopil o co jde. Mám pokoru před poctivými občany, ne před zloději, gaunery, beru to celkově. S pozdravem p. Ladislav Marek. Ještě chci dodat, volby dopadly tak, jak byla vůle většiny národa. Dle Vás by většina národa měla mít škodolibou radost. Co se týče narážky na tzv, rentu, to je odměna společnosti za odvedenou práci.

V podstatě s tebou souhlasím.Ale renta není odměnou,ale sociální dávkou.

Plně s tebou kolego souhlasím,háček je v tom, že o všem rozhodnou poslanci a jak to ve sněmovně vypadá asi víš?!.......

Ivane běž domů.......

Nazdar Ivane. Tak už se ti to blíží, připrav se, půjdeš do pr..le i s tou celou ODS!!! Už aby to bylo - podě..l jsi vše co jsi mohl!!!

Tak jestli výraz "táhni do prdele" vyjadřuje tvou inteligenci, výběr u PČR je opravdu na úrovni a napiš délku tvého sl. poměru hrdino!!!

4 Sparta.
Nikde jsem ti nenapsal " jdi do prdele", vyprosil bych si abys mi podsouval svoje výrazy. A tvoje názory jsou opravdu
"velmi zvláštní". Co se týká mojí délky služebního poměru tak já osobně sloužím již 30-tý rok a to tzv. na chodníku. Teď mě můžeš nazvat starou strukturou, nebo i generačním špuntem. Podle mě jsi obyčejný provokatér a víc se já už k tvým příspěvkům nebudu vyjadřovat. Přeji ti pěkný večer.

Takže ještě jednou a naposled vysvětlím. Bylo to k příspěvku tečky, který psal toto:
. 24.10.2008 08:54 .

táhni do prdele

a já jsem reagoval takto:
Sparta
Bez nicku a sprostý - to je opravdu hrdinství. Poslal bych tě k lopatě a potom by jsi přišel na to vážit si svého zaměstnání. Jste burani!
a tvou reakci si přečti sám. Takže nebudeme překrucovat a přečteme si, na co jsme reagovali.

4 Sparta - poslední reakce.
Máš pravdu. To ale neznamená, že změním názor. Pořád si myslím, že jsi velmi dobrý provokatér a tvoje názory jsou opravdu někdy velmi zvláštní. Hovg domluvil jsem.

Prostě se mě nelíbí, jak se to točí jenom přes prachy a jak je v civilu krásně. Peníze přerozdělit dle nápadu TČ a přestupků a ne plošně. Opravdu bych zaplatil policajti, co makaj, ale vyžírkové bych poslal kopat krumpáčem.

4 Sparta
Už jsem opravdu nechtěl reagovat, ale v tomto s tebou zcela vyjímečně i když ne úplně se vším souhlasím.

Dobrý den pane ministře,
vždy jsem si práce policie vážila a cítila k těm hochům našim "ochráncům" sympatie. Avšak po zásahu Policie ČR dne 4.10.2008 a 18.10.2008 v Janově a Litvínově mohu říci jen jedno: jsem ráda, že moji synové nejsou u policie, musela bych se za ně stydět! Po shlédnutí několika videozáznamů, jsem byla velice nemile překvapena, jak si příslušníci PČR nechali nadávat od cikánů, klidně přihlíželi nadávkám a urážkám od cik.bose vůči bílé dívce, aniž by cokoliv podnikli na její ochranu, jen koukali a koukali...toho 4.10 2008,následně 18.10.2008, co to v Janově a Litvínově mělo znamenat? Aha, asi jsem špatně pochopila heslo: "pomáhat a chránit"..už vím, pomáhat cikánům a chránit cikány před námi bílými..podotýkám, že nejsem rasista a nikdy jsem nebyla, ale lidé typu pana Uhla a jemu podobným, konec konců i všem politikům, čili i Vám, mohu jen vřele doporučit: vylétněte ze svých hnízd a na 1/2 roku se nastěhujte do Chanova nebo Janova a žijte mezi těmi "chudáky cikány". Změníte okamžitě názor!!! Absolutně nemáte zdání, co se v tomhle regionu děje...je to časovaná bomba, o které i média neinformují objektivně a pravdivě. Mohu jen doporučit odkazy, co jsou na netu:
http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/cv_janov_radikalove_romov e_20081005.html
Bohužel na netu je informací a videozáznamů o Janovské a Litvínovské akci spousty..po jejich shlédnutí si každý slušný občan řekne: k čemu je policie a koho vlastně chrání??!! v tomhle kraji to jednou nedopadne dobře..

milá paní, v tomto případě se jednalo o zásahy pod jednotným velením a odpovídá za ně velitel opatření. Ti ovšem do ničeho jít nechtějí. Policista si nechá nadávat z tohoto důvodu. Je v postavení běžného občana a jedná se o návrhový přestupek. Musí tedy věc sepsat a poslat na MěÚ. Poté ze svého volna půjde svědčit ke komisi. Pachatel dostane pokutu, kterou nezaplatí, protože nemá žádný příjem, jen bere soc. dávky. NEDOSTANE TEDY ŽÁDNÝ TREST. Pokud by policista ve všech případech takto postupoval, bude mezi službami jen chodit po úřadech(stačí chodit svědčit ve volnu na soud). Proto policisté odchází.

for xxx: Nemáš pravdu, v Janově bylo spácháno několik tr.činů ze strany cigánů a policisté na to skutečně nereagovali. Policista by měl zakročit v případě, že je svědkem páchání tr.činu. Paní výše má pravdu, cítím to úplně stejně. Bohužel, díky Langerovi a velitelům+IMV se policisté nacházejí ve stavu, kdy před vším zavírají oči, aby se nedostali do problémů.(viz.třeba zákrok na Jaquelínu)

Když už informuješ tak pravdivě. Zapoměl jsi na správní poplatek a nemluv, že u Vás by jsi šel na KPPP v osobním volně?!Co to máte za vedoucího?
Bohužel s tebou musím plně souhlasit již z vlastní zkušenosti s Tvou druhou větou.Což je na tom to nejhorší. A to je jeden z největších problémů.Franta.Š.

Bohužel, naše společnost je z této minority podělaná. Oni si umí vše vyřvat, jinak jsme rasisti, když nedostanou, to co chtějí. Podívejte se, kolik je případů, že Policie raději dělá, že nic nevidí. Na druhou stranu pokud se k něčemu odhodlají, jsou pod palbou politiků, umělců a dalších darebáků. Nejdříve se vyšetřuje, zda zákrok proběhl dle zákona, zda náhodou nebylo porušeno darebákovo právo. Zda bylo vše použito dle zákona. Tak to u nás v této zemi chodí. Na neonacisty, skiny a jim podobným je naše Policie tvrdá a zasáhne hned, ale proti této chamradi mají obavu důrazněji zasáhout!! Špatný je celý systém. Bohužel, ti velitelé, kteří o takových to zákrocích rozhodijí, jsou ze všeho posraní. Na to si budete milá paní muset zvyknout, nebo odejít raději do jiné země! Bordel tu bude pořád.

Reakce na GRO

No nevím, jestli by paní pomohlo odejít do zahraničí. Totiž, co jsem se zatím dozvěděl od našich např. emigrantů, kteří žijí v zahraničí nebo i dlouhodobě pracujících v zahraničí USA, Kanada, tak mě, jako osobě policisty, která s těmito lidmi tyto věci probírala , bylo sděleno, že v zahraničí je to pro policistu také o to větší průser, pokud vážně zraní nebo zastřelí při zákroku černocha, indiána atd. Například mě bylo sděleno, že z důvodu začlenění indiánů v Kanadě do " pracovního procesu " mají automaticky " na pracovním úřadě přednost při získání zaměstnání před " bělochem " tzv. pozitivní diskriminace. Situace indiánů a jejich život v dnešní společnosti mě dle různých veřejných zpráv velmi připomíná život cigánů ve společnosti v ČR. Sice vetšinou na okraji společnosti, ale jim to vyhovuje neb pro jejich smýšlení jim stačí sice míň, ale bez práce a není to pohled ani náhodou rasistický, ale takový jaký si ve společnosti " vybudovali" , jak se chovají a jak se dokázali sžít s obecnými pravidly společnosti. To že nic moc, to každý ví většinou i ze své zkušenosti. Je skutečně pravdou, že oficiální představitelé nechtějí mít s touto komunitou problémy a tak za cenu jistých negativ raději do toho nešťourají, aby nevybuchla " sociální nespokojenost " Ščuků ...... . Holt ti občané musejí něco snést pokud chceme býti multikulturní národ. Kam až se to dostane s příchodem i například jiných viz. http://www.policista.cz/clanky/reportaz/prehlizeni-bezpecnostnic h-rizik-mozna-draze-zaplatime-386/, to nikdo neví.

Pro F1, souhlasím. K nám do věznice chodí aktivista a zastánce "utlačovaných Romů" Ind Kušma..., mediální hvězda typu Džamila, jsou tu z něho celí posraní. Stará se jen o cikánky. Jedna se rozčilovala, že chodí do práce na pole a nedostala odměnu, jako jiné!! Proto za ní přišel. Jo, tak to tu chodí. Takže slušní a pracovití jsou prostě těm ostatním pro smích. Příjemný svátek.

Dobrý den.
Musím s Vámi pouze souhlasit. Z vlastní praxe vím, že téměř vše záleží na veliteli bezpečnostního opatření. Pokud bude chtít tak příslušní policisté budou zakročovat při podezření z jakéhokoliv přestupku. Ale pokud bude trvat pouze na tr. činnosti a to ještě takové, která je moc na očích veřejnosti. Tak je to tedy. Osobně si myslím, že někteří VBO i příslušní policisté si nejsou úplně pevní v kranflecích (prakticky neznalost ETŘ apod.) a pak to taky tak vypadá. Doporučuji místo různých protestních akcí ,aby jim zvedli peníze, více se věnovat své práci, za kterou jsou ne zle placení.Aby policii nedělali více ostudy, než která už i tak je. PS: Pokud budete mít Vaše názory podložené svědecky nebo jinou formou např. zadokumentováním opticky i zvukově, máte právo podat trestní oznámení na SZ nebo na IMV.

Madam, máte ve všem pravdu, má to ale malinký háček. Pláčete totiž krásně, ale na špatném hrobě. Policie je součástí výkonné moci země, a jako takové jsou její příslušníci povinni jako první se řídit zákony, které upeče zákonodárná složka státu.
Proto se musíte se svými požadavky s důvěrou obrátit na naše zákonodárce, mezi kterými je spousta jedinců s plnou hubou pseudodemokratických a populistických keců. Tito lidé jsou vědomě naprosto odtrženi od reality všedního dne a vůbec nechtějí slyšet názory o tom, že i demokracie, tak jako koneckonců každé zřízení na světě, má svoje mantinely, které pokud jsou porušeny, musí zákonitě následovat trest.