4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Madam, máte ve všem pravdu, má to ale malinký háček. Pláčete totiž krásně, ale na špatném hrobě. Policie je součástí výkonné moci země, a jako takové jsou její příslušníci povinni jako první se řídit zákony, které upeče zákonodárná složka státu.
Proto se musíte se svými požadavky s důvěrou obrátit na naše zákonodárce, mezi kterými je spousta jedinců s plnou hubou pseudodemokratických a populistických keců. Tito lidé jsou vědomě naprosto odtrženi od reality všedního dne a vůbec nechtějí slyšet názory o tom, že i demokracie, tak jako koneckonců každé zřízení na světě, má svoje mantinely, které pokud jsou porušeny, musí zákonitě následovat trest.

jo, jasně i Vy máte pravdu,souhlas 100%, ale když policajt dělá,že nevidí a neslyší, dokonce ani nadávky cikánů vůči své osobě (jen aby nemusel nic sepisovat atd..pro příklad nemusím chodit daleko: když mi vykradli "drázlové" garáž a zdemolovali auto, aby se dostali k autorádiu, tak mne policajti ČR přesvědčovali, ať nic nehlásím, že to musí sepisovat, ztratím plno času a zloděje stejně nechytnou..), tak z toho je mi smutno. Protože ač vaše kolegyně, tak např.až pojedu autem a udělám sebemenší přestupek anebo na přechodu půjdu na červenou, tak si mne řádně "vychutná". Je to dtto jako s revizáky v MHD. Cikánů si nevšímáte, po nás bílých se "vezete". Sorry, vím že sem chodíte především vy, příslušníci Policie ČR, ale žel, tento můj názor sdílí většina občanů..alespoň na severu Čech ano. Jinak přeji pěkný den a snazší službu-kolegyně ze st.správy :))

..jako další příklad nečinosti policie mohu uvést osobní zkušenost. Před cca rokem mne na ulici u domu pokousal pes.Na infekčním odd. nemocnice mi řekli, jestli majitele nenajdu do 2.dne a nezjistí se, že pes nemá vzteklinu, budou mne muset hospitalizovat a proti vzteklině očkovat, což znamenalo týdenní pracovní neschopnost.
Zajela jsem si na obv.odd.policie ČR, abych jim vše nahlásila a poprosila je o pomoc při hledání majitele psa. Chyba lávky... po cca 4hodinovém čekání na sepsání jakéhosi protokolu (už jsem nevydržela čekat déle a ozvala se) tak mi pouze bylo řečeno: "jéje my jsme na Vás zapomněli" a na závěr mne ujistili, že nic pro mne udělat nemohou, že si musím majitele psa sehnat sama. O.k. tak jsem se obrátila na známého od městské policie, a do 2 hodin byl majitel psa znám. Tak mne přesvědčujte o heslu: "pomáhat a chránit". Příkladů by bylo více: synovi ukradli auto, tak jsem šla volat policii ČR a říkám do telefonu, kudy od domu zloději odjížděli (bylo to odpoledne kolem 17.00hod. a já se bláhově domnívala, že policajti se za nimi vydají).OMYL - do 10 min. přijela před náš dům 2 auta policie ČR a že prý odvezou syna na stanici k sepsání protokolu...nemá to logiku, jak si jeden člověk sedne do 2 aut, ale budiž...namísto toho, aby se vydali za těmi grázly,co ukradli auto. A vy všichni tu řešíte své platy a postupy a odchody do důchodu s patřičným odstupným anebo stávkujete za víc peněz...dělám také ve státní sféře-finanční, ale tohle není řešení!! Tímto si u lidí, obzvláště galérky respekt nezjednáte, to fakt ne. No, vím, že je to na nic, jen doufám, že se tady na mne všichni teď nevrhnete a nebudete mi spílat. A i kdyby, přesto přeji pěkný den.

A za to vše buďte vděčná ministrů vnitra jak mu to dobře jde je to prostě nejlepší manager

"Myslím si, že ministerstvo vnitra je mou poslední politickou štací," řekl Langer v pondělí večer při rozhovoru pro MF DNES s tím, že se o žádný další úřad již ucházet nehodlá.

"Zjednodušeně řečeno, pokud ODS v příštích parlamentních volbách neuspěje, s aktivní politikou končím," prohlásil Langer.

Nerad by prý však ministerstvo opouštěl před dokončením reformy policie a reformy elektronického systému veřejné správy, tzv. e-governmentu.

Langer, který se ve vrcholné politice pohybuje více než deset let, prý nikdy nechtěl být politikem na doživotí: "Vždycky jsem říkal, že nechci nosit politické papuče." To je prý také důvod, proč nyní ohlašuje odchod z politiky v případě volební prohry.

S Bémem spíše ne
Ještě předtím se však hodlá na prosincovém kongresu ODS ucházet znovu o funkci místopředsedy strany. "Rád skládám účty a myslím, že v oblastech, které jsem měl ve straně na starosti, jako byla starost o členskou základnu a vzdělávání, fungovala ODS dobře," hodnotí Langer své stranické působení.

Ve vnitrostranickém souboji premiéra Mirka Topolánka s místopředsedou Pavlem Bémem se jednoznačně staví na Topolánkovu stranu. Na otázku, zda by chtěl i po kongresu dělat místopředsedu Topolánkovi, říká, že ano, podmínkou je prý jen to, že Topolánek vyvodí ponaučení ze svého dosavadního fungování a z prohraných voleb.

Ke spolupráci s Bémem je podstatně vlažnější. "Musel bych si to velmi rozmyslet. Myslím, že ve straně má panovat loajalita jak směrem ke kapitánovi, tak i směrem dolů. A tu jsem u Pavla Béma necítil. Musel bych si tedy důkladně položit otázku, zda může být má loajalita k takovému předsedovi opravdová, a ne jen hraná," řekl Langer.

Místopředseda strany a pražský primátor Pavel Bém Langerovy výtky o nedostatku loajality odmítá s tím, že právě diskuse a různé názory uvnitř strany jsou tím nejcennějším, co ODS vůbec má.

"Tyto tradiční výpady Mirka Topolánka nebo teď Ivana Langera považuji za deficit respektu k diskusi," reagoval Bém.

V jednom se však s Langerem shodnou. Ani Bém příliš nepočítá s tím, že by chtěl s ministrem vnitra spolupracovat ve vedení ODS. Na přímou otázku to sice říci nechtěl, ale z jeho slov to jasně vyplynulo:

"Myslím, že je nezbytné, aby se něco změnilo. Do vedení strany by měli přijít zkušení a úspěšní hejtmani. Musí přijít celý tým s jasnou představou." O Langerovi jako případné součásti svého týmu nemluvil.

Zejména "reforma" nemá chybu. Zrušíme jednoho ředitele okresu a na kraji vznikne 17 (ano, opravdu slovy sedmnáct) "koordinátorů" v 9. a 8. platovýchh třídách. Kdo nevěří, ať se běží podívat do města na soutoku Labe a Orlice. Proto se ruší další tabulky na okresech, aby na koordinátory zbyly peníze. Velebnosti, chce se mi ......

:-)

Může mi zde někdo říct, proč VS nebyla na přehlídce???

Přeci proto, že mají obrovský podstavy ne?

STOP MODRÝM ZLODĚJŮM A TUNELÁŘŮM.

Pro xyz. Váš názor Vám neberu. Za poctivou práci ccc 25 let jako policista Policie České republiky a 3 roky v civilním sektoru se nestidím. Dále je vidět, že jste nepochopil, proč chtějí policisté a další sociální jistoty v jejich práci. Uznávám pravicového voliče, ale nesmí se šahat na sociální jistoty, viz důchodci a další, jak jsem podrobně popsal. Když mně a dalším kolegům bude chtít někdo šahat sprostě na peníze, tak nebudete tleskat pravici/ p. Kalousek /. Je zde i odpověď bývalého kolegy, který pochopil o co jde. Mám pokoru před poctivými občany, ne před zloději, gaunery, beru to celkově. S pozdravem p. Ladislav Marek. Ještě chci dodat, volby dopadly tak, jak byla vůle většiny národa. Dle Vás by většina národa měla mít škodolibou radost. Co se týče narážky na tzv, rentu, to je odměna společnosti za odvedenou práci.

V podstatě s tebou souhlasím.Ale renta není odměnou,ale sociální dávkou.

Plně s tebou kolego souhlasím,háček je v tom, že o všem rozhodnou poslanci a jak to ve sněmovně vypadá asi víš?!.......

Ivane běž domů.......

Nazdar Ivane. Tak už se ti to blíží, připrav se, půjdeš do pr..le i s tou celou ODS!!! Už aby to bylo - podě..l jsi vše co jsi mohl!!!

Tak jestli výraz "táhni do prdele" vyjadřuje tvou inteligenci, výběr u PČR je opravdu na úrovni a napiš délku tvého sl. poměru hrdino!!!

4 Sparta.
Nikde jsem ti nenapsal " jdi do prdele", vyprosil bych si abys mi podsouval svoje výrazy. A tvoje názory jsou opravdu
"velmi zvláštní". Co se týká mojí délky služebního poměru tak já osobně sloužím již 30-tý rok a to tzv. na chodníku. Teď mě můžeš nazvat starou strukturou, nebo i generačním špuntem. Podle mě jsi obyčejný provokatér a víc se já už k tvým příspěvkům nebudu vyjadřovat. Přeji ti pěkný večer.

Takže ještě jednou a naposled vysvětlím. Bylo to k příspěvku tečky, který psal toto:
. 24.10.2008 08:54 .

táhni do prdele

a já jsem reagoval takto:
Sparta
Bez nicku a sprostý - to je opravdu hrdinství. Poslal bych tě k lopatě a potom by jsi přišel na to vážit si svého zaměstnání. Jste burani!
a tvou reakci si přečti sám. Takže nebudeme překrucovat a přečteme si, na co jsme reagovali.

4 Sparta - poslední reakce.
Máš pravdu. To ale neznamená, že změním názor. Pořád si myslím, že jsi velmi dobrý provokatér a tvoje názory jsou opravdu někdy velmi zvláštní. Hovg domluvil jsem.

Prostě se mě nelíbí, jak se to točí jenom přes prachy a jak je v civilu krásně. Peníze přerozdělit dle nápadu TČ a přestupků a ne plošně. Opravdu bych zaplatil policajti, co makaj, ale vyžírkové bych poslal kopat krumpáčem.

4 Sparta
Už jsem opravdu nechtěl reagovat, ale v tomto s tebou zcela vyjímečně i když ne úplně se vším souhlasím.

Dobrý den pane ministře,
vždy jsem si práce policie vážila a cítila k těm hochům našim "ochráncům" sympatie. Avšak po zásahu Policie ČR dne 4.10.2008 a 18.10.2008 v Janově a Litvínově mohu říci jen jedno: jsem ráda, že moji synové nejsou u policie, musela bych se za ně stydět! Po shlédnutí několika videozáznamů, jsem byla velice nemile překvapena, jak si příslušníci PČR nechali nadávat od cikánů, klidně přihlíželi nadávkám a urážkám od cik.bose vůči bílé dívce, aniž by cokoliv podnikli na její ochranu, jen koukali a koukali...toho 4.10 2008,následně 18.10.2008, co to v Janově a Litvínově mělo znamenat? Aha, asi jsem špatně pochopila heslo: "pomáhat a chránit"..už vím, pomáhat cikánům a chránit cikány před námi bílými..podotýkám, že nejsem rasista a nikdy jsem nebyla, ale lidé typu pana Uhla a jemu podobným, konec konců i všem politikům, čili i Vám, mohu jen vřele doporučit: vylétněte ze svých hnízd a na 1/2 roku se nastěhujte do Chanova nebo Janova a žijte mezi těmi "chudáky cikány". Změníte okamžitě názor!!! Absolutně nemáte zdání, co se v tomhle regionu děje...je to časovaná bomba, o které i média neinformují objektivně a pravdivě. Mohu jen doporučit odkazy, co jsou na netu:
http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/cv_janov_radikalove_romov e_20081005.html
Bohužel na netu je informací a videozáznamů o Janovské a Litvínovské akci spousty..po jejich shlédnutí si každý slušný občan řekne: k čemu je policie a koho vlastně chrání??!! v tomhle kraji to jednou nedopadne dobře..

milá paní, v tomto případě se jednalo o zásahy pod jednotným velením a odpovídá za ně velitel opatření. Ti ovšem do ničeho jít nechtějí. Policista si nechá nadávat z tohoto důvodu. Je v postavení běžného občana a jedná se o návrhový přestupek. Musí tedy věc sepsat a poslat na MěÚ. Poté ze svého volna půjde svědčit ke komisi. Pachatel dostane pokutu, kterou nezaplatí, protože nemá žádný příjem, jen bere soc. dávky. NEDOSTANE TEDY ŽÁDNÝ TREST. Pokud by policista ve všech případech takto postupoval, bude mezi službami jen chodit po úřadech(stačí chodit svědčit ve volnu na soud). Proto policisté odchází.

for xxx: Nemáš pravdu, v Janově bylo spácháno několik tr.činů ze strany cigánů a policisté na to skutečně nereagovali. Policista by měl zakročit v případě, že je svědkem páchání tr.činu. Paní výše má pravdu, cítím to úplně stejně. Bohužel, díky Langerovi a velitelům+IMV se policisté nacházejí ve stavu, kdy před vším zavírají oči, aby se nedostali do problémů.(viz.třeba zákrok na Jaquelínu)

Když už informuješ tak pravdivě. Zapoměl jsi na správní poplatek a nemluv, že u Vás by jsi šel na KPPP v osobním volně?!Co to máte za vedoucího?
Bohužel s tebou musím plně souhlasit již z vlastní zkušenosti s Tvou druhou větou.Což je na tom to nejhorší. A to je jeden z největších problémů.Franta.Š.

Bohužel, naše společnost je z této minority podělaná. Oni si umí vše vyřvat, jinak jsme rasisti, když nedostanou, to co chtějí. Podívejte se, kolik je případů, že Policie raději dělá, že nic nevidí. Na druhou stranu pokud se k něčemu odhodlají, jsou pod palbou politiků, umělců a dalších darebáků. Nejdříve se vyšetřuje, zda zákrok proběhl dle zákona, zda náhodou nebylo porušeno darebákovo právo. Zda bylo vše použito dle zákona. Tak to u nás v této zemi chodí. Na neonacisty, skiny a jim podobným je naše Policie tvrdá a zasáhne hned, ale proti této chamradi mají obavu důrazněji zasáhout!! Špatný je celý systém. Bohužel, ti velitelé, kteří o takových to zákrocích rozhodijí, jsou ze všeho posraní. Na to si budete milá paní muset zvyknout, nebo odejít raději do jiné země! Bordel tu bude pořád.

Reakce na GRO

No nevím, jestli by paní pomohlo odejít do zahraničí. Totiž, co jsem se zatím dozvěděl od našich např. emigrantů, kteří žijí v zahraničí nebo i dlouhodobě pracujících v zahraničí USA, Kanada, tak mě, jako osobě policisty, která s těmito lidmi tyto věci probírala , bylo sděleno, že v zahraničí je to pro policistu také o to větší průser, pokud vážně zraní nebo zastřelí při zákroku černocha, indiána atd. Například mě bylo sděleno, že z důvodu začlenění indiánů v Kanadě do " pracovního procesu " mají automaticky " na pracovním úřadě přednost při získání zaměstnání před " bělochem " tzv. pozitivní diskriminace. Situace indiánů a jejich život v dnešní společnosti mě dle různých veřejných zpráv velmi připomíná život cigánů ve společnosti v ČR. Sice vetšinou na okraji společnosti, ale jim to vyhovuje neb pro jejich smýšlení jim stačí sice míň, ale bez práce a není to pohled ani náhodou rasistický, ale takový jaký si ve společnosti " vybudovali" , jak se chovají a jak se dokázali sžít s obecnými pravidly společnosti. To že nic moc, to každý ví většinou i ze své zkušenosti. Je skutečně pravdou, že oficiální představitelé nechtějí mít s touto komunitou problémy a tak za cenu jistých negativ raději do toho nešťourají, aby nevybuchla " sociální nespokojenost " Ščuků ...... . Holt ti občané musejí něco snést pokud chceme býti multikulturní národ. Kam až se to dostane s příchodem i například jiných viz. http://www.policista.cz/clanky/reportaz/prehlizeni-bezpecnostnic h-rizik-mozna-draze-zaplatime-386/, to nikdo neví.

Pro F1, souhlasím. K nám do věznice chodí aktivista a zastánce "utlačovaných Romů" Ind Kušma..., mediální hvězda typu Džamila, jsou tu z něho celí posraní. Stará se jen o cikánky. Jedna se rozčilovala, že chodí do práce na pole a nedostala odměnu, jako jiné!! Proto za ní přišel. Jo, tak to tu chodí. Takže slušní a pracovití jsou prostě těm ostatním pro smích. Příjemný svátek.

Dobrý den.
Musím s Vámi pouze souhlasit. Z vlastní praxe vím, že téměř vše záleží na veliteli bezpečnostního opatření. Pokud bude chtít tak příslušní policisté budou zakročovat při podezření z jakéhokoliv přestupku. Ale pokud bude trvat pouze na tr. činnosti a to ještě takové, která je moc na očích veřejnosti. Tak je to tedy. Osobně si myslím, že někteří VBO i příslušní policisté si nejsou úplně pevní v kranflecích (prakticky neznalost ETŘ apod.) a pak to taky tak vypadá. Doporučuji místo různých protestních akcí ,aby jim zvedli peníze, více se věnovat své práci, za kterou jsou ne zle placení.Aby policii nedělali více ostudy, než která už i tak je. PS: Pokud budete mít Vaše názory podložené svědecky nebo jinou formou např. zadokumentováním opticky i zvukově, máte právo podat trestní oznámení na SZ nebo na IMV.

Madam, máte ve všem pravdu, má to ale malinký háček. Pláčete totiž krásně, ale na špatném hrobě. Policie je součástí výkonné moci země, a jako takové jsou její příslušníci povinni jako první se řídit zákony, které upeče zákonodárná složka státu.
Proto se musíte se svými požadavky s důvěrou obrátit na naše zákonodárce, mezi kterými je spousta jedinců s plnou hubou pseudodemokratických a populistických keců. Tito lidé jsou vědomě naprosto odtrženi od reality všedního dne a vůbec nechtějí slyšet názory o tom, že i demokracie, tak jako koneckonců každé zřízení na světě, má svoje mantinely, které pokud jsou porušeny, musí zákonitě následovat trest.