Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.
Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.


19920714

Lidové názvy:
Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).



Výskyt:
Je rozšířený v Evropě a v Asii; u nás hojně na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Někdy se také pěstuje.


Popis:
Jitrocel je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Z růžice přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna čtyřcípá barvy bledě fialové, 4 tyčinky s dlouhými, bílými nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým plodem je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté, celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík. Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je dlouhý až 6 cm.


Sbíraná část:
List (Folium plantaginis)



Sbíráme:
od června do srpna.


Sběr:
Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.


Účinné látky:
Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).


Použití:


Čaj (nálev):
usnadňuje odkašlávání

a uvolňuje hlen (expektorancia),

upravuje stolici,

užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním,

při chronickém kataru průdušek,

kašli,

černém kašli,

plicním astmatu,

tuberkulóze plic,

při poruchách trávení provázeném zácpou,

zahlenění plic,

zahlenění žaludku,

zahlenění střev ,

čistí krev,

čistí plíce,

čistí žaludek,

při zánětu ledvin

močového měchýře,

při hemoroidech,

chrlení krve,

krvavém močení .

Je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev,

málo krve,

slabé plíce

ledviny,

bledý vzhled,

kteří dostávají vyrážky

a lišeje,

pokašlávají,

chraptí

a jsou celí pohublí.



Zevně:
na špatně se hojící rány,

vředy,

pohmožděniny,

spáleniny,

omrzliny,

bodnutí od vos nebo včel,

na potírání při zánětech očí,

mírní bolesti hlavy

používá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.



Čaj z mateřídoušky a jitrocele:



(Směs na bronchiální astma)
1 díl mateřídoušky,

1 díl jitrocele.

Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.

S citrónem pomáhá při

při onemocnění jater

a močového měchýře,

zánětu průdušek,

astmatu

i při černém kašli.

Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.



Kořen
se žvýká při bolesti zubů.



Obklady:
z rozmačkaných listů se používají na

mokvavé lišeje,

špatně se hojící rány,

tj. při bodných i tržných ranách,

při bodnutí hmyzem, dně,

krvácení z hemoroidů,

z nosu (s octem),

z dělohy (s octem),

při pokousání psem nebo hadem,

při zhoubných onemocněních žláz (je dobré nejdříve místo potřít majoránkovým olejem a potom přiložíme jitrocelové listy a zavážeme ručníkem),

při bércových vředech (jakkoli dlouho starých),

ztvrdlých uzlinách

a při trombóze.

Listy se solí léčí strumu (vole) na krku.

List vložený do obuvi odstraňuje puchýře

a opuchliny nohou.



Sirup:
čistí krev od všech nečistot a chorobných látek,

proti kašli a nachlazení.

Užíváme jednu polévkovou lžíci před jídlem, (děti pouze čajovou).


Tinktura:
používá se jitrocel větší (širokolistý); užívá se 3x denně 8 kapek při

bolestech zubů i prudkých,

neuralgii obličeje,

nočním pomočování,

nervových bolestech v oblasti obličeje,

při zánětu trojklaného nervu,

úniku moče,

nucení k častému močení,

slabosti svěračů močového měchýře,

bolestech uší

a zánětu středního ucha (tinktura se míchá s glycerinem pro přímé použití - nalije se do zvukovodu).



Obklady z listů jitrocele:
Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.


Jitrocelový sirup I:
Asi 400 g jitrocelových listů,

hrst nových smrkových výhonků

a jednu třezalku

vložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a uložíme do chladničky.


Jitrocelový sirup II:
Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a uložíme do chladničky.



Jitrocelový sirup III:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.


Jitrocelový sirup IV:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. i takto získaný sirup dobře převaříme.


Jitrocelový sirup V:
2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do čaje.


Smažený jitrocel:
2 vejce,

2 lžíce mléka,

3 lžíce výběrové mouky,

trochu soli,

špetka kypřícího prášku,

moučkový cukr,

skořice.

Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme, osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

Martinů se nám zbláznil..........

http://domaci.ihned.cz/c4-10112060-29777240-002000_d-prijedeme-d o-patnacti-minut-slibuje-policie

Martinů bude zaq chvíli jezdit na domací násilí sám až všichni utečou od tohoto spolku!

Pane ministře, doporučuji přečíst si dnešní článek v MFD - autor p.Kubík, velmi výstižné...
ps.jsem standartním voličem ODS

Než aby to někdo složitě hledal, kopíruji předmětný článek sem. Je velmi zajímavý a k zamyšlení, hlavně pro NEministra. Děkuji Rudlovi za upozornění na tento článek.

NADPIS: A co vám tedy máme věřit, pane ministře Langře?

Očima Jiřího Kubíka zástupce šéfredaktora

Ne, Ivan Langer vážně nemá být ministrem vnitra a místopředsedou ODS. Když prasklo, že byl před osmi lety místopředsedou Sněmovny a zároveň pomáhal svým známým z pozice koncipienta právní kanceláře vylobbovat dobrou cenu při koupi stavební firmy IPS, měl se okamžitě sbalit a odejít. Nestalo se.
Dočkal se podpory od svého šéfa Topolánka, kterému zase na oplátku dopřál podporu on včera, když si mu při jeho demonstrativním ohlášení kandidatury na šéfa ODS stoupl za záda, uznale pokyvoval hlavou a tleskal.
Je to stejný Ivan Langer, který 20. září 2001 v televizním pořadu Kotel oceňoval rychlou rezignaci svého tehdejšího kolegy Miroslava Macka.
Ten složil funkci a odešel do ústraní ve stejný den, kdy MF DNES napsala, do jak velkého střetu zájmů se dostal - byl místopředsedou ODS a zároveň za 10 milionů radil rakouské bance Erste, jak získat státní podíl v České spořitelně.
A teď dovolte poněkud delší Langerův citát ze zmiňovaného pořadu. Stojí to za to: „Pan Macek se účastnil transakce, v níž vystupoval stát, respektive státem vlastněná firma. A i když on byl soukromá osoba a nebyl placen z vašich daní, tak přesto byl aktivní politik a jako takový by do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Je dobře, že Miroslav Macek byl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému složil funkci a odešel z politiky. A tak to má být. Já bych si velmi přál, aby takovéto jasné reakce byli schopni i ti politici i ti ministři, kteří jsou placeni z vašich daní a o jejichž konfliktech se spekuluje veřejně podstatně více.“
Tou dobou málokdo věděl, že i Ivan Langer - na rozdíl od Macka byl ústavním činitelem, neboť seděl ve vedení Sněmovny - má na kontě obří střet zájmů. Oba případy jsou z roku 2000 a ukazují, že být v době opoziční smlouvy místopředsedou ODS bylo nejspíš i podnikatelské terno.
Ostatně sám Macek tehdy pravil: „Největší výhodou vysoké politické funkce jsou kontakty. Získáte určitý vliv, známosti, které jsou pro řadu firem zajímavé.“ Macek sloužil Erste, Langer zase realitnímu magnátovi Sekyrovi a jeho spolupracovníkovi Kyselému. Nabízí se tak jedna parafráze: Pan Langer se účastnil transakce, v níž vystupoval stát. K tomu navíc nebyl soukromou osobou, byl placen z našich daní. Jako aktivní politik do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Bohužel Ivan Langer nebyl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému nesložil funkci a neodešel z politiky. Místo toho opakuje, že nic nezákonného neudělal a že se chce na prosincovém kongresu ODS stát znovu místopředsedou. Můžu dodat, že bych si moc přál, kdyby politici přestali kázat vodu a pít víno.
Kdyby svá slova mysleli vážně a nepronášeli je jen tehdy, když se jim to hodí. A kdyby, když nadejde čas, uměli odejít.
Tak to totiž má být.

Pane Langře,nebylo by na čase,abyste sbalil kufry a odešel z politiky? Na nic si nepamatujete,co jste kdy komu pomohl,ale o ostatních(Macek) jste věděl hned co by měl udělat.

Schválně - čím to je a kdo nese zodpovědnost za stav policie (dětí - nováčků) ? A jak to blbě dopadá a jak vypadá policie vůči veřejnosti !!! Sledujte a prosím čtěte až dokonce i obrázky prohlédněte: http://pohranicnik.bloguje.cz/734607-co-se-deje-v-litvinove.php

Je konečně na čase, aby jsme se u dalších voleb zamysleli a nedali šanci těmhle gaunerům na další vládnutí. Tenhle člověk s rybí tlamičkou Policii úplně zničil.

Zmatek v hodnostním označení bezpečnostních sborů pokračuje

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády. Policejní brigádní generál , jmenovaný v úterý prezidentem, je tedy jakýmsi generálem bez vojska. Připočteme-li podstav policie o několik tisíc míst, jde o dvojnásob černý humor. Nebo že by se výklad generálské hodnosti opíral o stav de lege ferenda (podle práva budoucího) a za brigády už jsou považovány budoucí krajské policejní celky ? To by byl skutečně výklad hodný kouzelíka. Prvotní chyba ovšem nastala již v zákonu č.361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který Ivan Langer ještě jako stínový ministr vnitra pomohl prosadit tehdejšímu ministru Stanislavu Grossovi. Zákon v podstatě obnovil v § 7 prvorepublikový systém policejních služební ch hodností (funkcí) od asistenta po vrchního radu. Vojenské hodnosti v bezpečnostních sborech proto správně v § 218 zrušil, ovšem s nepochopitelnou výjimkou hodností generálských. Ty by měly logicky náležet pouze armádě, kde mají navazovat na základní systém hodností vojenských (nikoliv jen nějakého hodnostního označení, viz nadpis § 8 ZSP). Měly tedy v přechodných ustanoveních nového zákona zůstat zachovány pro bezpečnostní sbory pouze generálům, kteří již byli prezidentem jmenováni a společně s jejich ukončením kariéry měly z těchto sborů vymizet. K novému systému služebních hodností zákon navíc naprosto nesmyslně přiřadil v § 8 opět kompletní vojenské hodnostní označení od rotného po plukovníka a aby zmatků nebylo dost, celý tento doprovodný nesystém posunul výrazně dolů. Tím 90 % příslušníků bezpečnostních sborů úbytkem hvězdiček na rameni hrubě degradoval. Největší nehorázností, kterou od r. 1989 mohlo vedení resortu vyslovit, bylo tvrzení, že vojenské označení nových služebních hodností bylo zachováno na základě požadavku většiny příslušníků bezpečnostních sborů. Proti tomu se tenkrát OSH ostře ohradil s odůvodněním, že hasiči nebyli nikdy masochistickými hlupáky a že šlo zjevně o dílo plukovnické lobby,která jediná s vidinou maršálské (pardon, generálské) hole mohla mít na zachování když ne vojenských hodností, tedy aspoň vojenského označení zájem. Veřejnost samozřejmě mezi služební hodností a jejím vojenským označením nerozlišuje a nikdo proto mladým managerům neříká pane rado, nýbrž pane plukovníku. Nebo jste snad už někdy slyšeli, že by se někdo proti takovému oslovení ohradil a řekl „já nejsem plukovník, to není hodnost, to je jen označení mé funkce, říkejte mi pane rado“? Rozhořčení z degradace mezi mužstvem, a to nejen u těch, kteří byli původně povýšeni za hrdinské činy, zůstává možná i silnější, než rozčarování z propadu reálného platu. Příslušníci to hodnotí jako podraz, který byl jedním z hlavních důvodů loňské i letošní demonstrace několika tisíc policistů a hasičů. A nelze vyloučit, že budou demonstrovat do třetice. Novela, rušící nesystémové, hloupé a nadbytečné vojenské označení služebních funkcí, je totiž v nedohlednu. A pro ministra vnitra i pro prezidenta republiky, jak vidno, je pokušení využívat úmyslně vložené nesystémové chyby v zákonu větším lákadlem, než pocit odpovědnosti za spoluautorství právního paskvilu z r. 2003. Ostatně soudím, že hasiči patří do nejvyšší skupiny rizikového (v HZS ČR vskutku zvláštního) příplatku…
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Krajské organizace OSH ústeckého kraje.


31.10.2008

Dobrý den,
Jsem policista, který byl převelen dle § 36 odst. 1 písm. b) z. č. 361/2003 Sb. na dobu 60 dnů do Prahy z důvodu posílení výkonu služby. Jelikož jsem zařazen u Krajského ředitelství policie Svč. kraje byl mi určen zvláštní příplatek ve výši 4.900,- Kč. Tento příplatek byl určen i ostatním policistům, kteří byli převelení ze Svč. kraje. Policisté z ostatních krajů přitom mají určený příplatek 6.000,- Kč. Proto bych se chtěl informovat, jak to se zvláštní příplatkem je a popřípadě kam se obrátit s žádostí o navýšení zvláštního příplatku. Děkuji Štrebl

Ahoj all,
zaslechl jsem že vyjedou nové škodovky z kasáren kde jsou uloženy a budou se slavnostně předávat v Brně?? A to tam pojedou všechny? a pak zase zpět do Prahy??Na to jsou peníze??HMM Ivánku to jsi pašák!!!

Takže Jaroušku, s tou valorizací je to složitější. Ano ten kdo odešel dle platnosti současného zákona je vše ok. Ale kdo podle 186 je v tom spousta nejasností. Je tam také pevná částka a první žaloby jsou u NSS. Jesli chce někdo prohrát, tak alespoň já se ctí a těm hajzlů to osladím. Odešlo nás spousty dle platného zákona a bez škraloupu a za jasně stanovených pravidel hry. Bohužel dnešní zmrdi ve vládě si s námi hrajou a to nejhorší ještě přijde. Právní stát dávno není a jediné co pomůže pověsit je za přirození do průvanu.(upřednostňuji pánské pohlaví pro lepší uvázání kokotů)

p.s.: je velká škoda, že to spousta rentiérů vzdalo, přesně jak je vychovaná společnost, drž hubu a poslouchej, já tě za pár let oškubu dohola a u piva se vybulím , toto píšu všem srabům a sáhněte si do svědomí!!!!!!!!!!

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády.

ZASTAVME MODRÉ ZLODĚJE A TUNELÁŘE.