Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A (retinol - název odvozen od slova retina=sítnice)

Struktura vitaminu A je odvozena od beta-karotenu. Zdrojem vitaminu A u býložravých živočichů jsou především rostlinné pigmenty zvané karoteny, čili provitaminy A, které jsou syntetizovány téměř všemi rostlinami. V lidské potravě je nejvíce zastoupen beta-karoten. Karoteny jsou účinné jen v případě, pokud se přemění na alkohol vitaminu A neboli retinol, což je vlastní vitamin A. K této přeměně dochází u člověka pravděpodobně jen v játrech. Vitamin A v lidské stravě pochází z retinolu a karotenů. Karoteny se ovšem ze střeva vstřebávají podstatně hůře než retinol. Celkové využití beta-karotenu je rovno jedné šestině využití retinolu. Zdrojem retinolu jsou pouze potraviny živočišného původu.

Důležitou funkcí vitaminu A je zachování neporušené funkce epitelových tkání. Je-li vitamin A nepřítomen, je normální sekreční epitel nahrazován suchým, keratinizovaným epitelem, který je citlivější k napadení infekčními organismy. Např. u oka je pozdním následkem nedostatku vitaminu A xeroftalmie neboli keratinizace oční tkáně, která může vést až ke slepotě.

Vitamin A má specifickou úlohu ve fysiologických mechanismech vidění. Sítnicový pigment rhodopsin se po dopadu světla štěpí na bílkovinnou složku opsin a na nebílkovinný karotenoid retinal, který se redukcí přeměňuje na vlastní vitamin A neboli retinol. Regenerace rhodopsinu probíhá ve tmě. Při nedostatku vitaminu A je tato regenerace zpomalena.

Dalším projevem nedostatku vitaminu A je šeroslepost (nyktalopie, hemeralopie).

Vitamin A není ovšem důležitý jen pro činnost zrakového analyzátoru, ale účastní se v těle látkové přeměny (metabolismu) mnohem obecnějším způsobem. Experimentální zvířata, která byla krmena stravou bez vitaminu A, netrpěla pouze poruchami vidění a poškozením oka, nýbrž jejich růst nepokračoval normálně. Nejdříve byla postižena kostra a potom měkké tkáně a nakonec došlo k úhynu.

Vitamin A je důležitý pro kolagenové tkáně, mukopolysacharidy, syntézu proteinů, stabilitu buněčných membrán i subcelulárních částic.

Nové poznatky o karotenech prokazují, že nejsou jen provitaminem A, nýbrž plní i další důležitou funkci: vychytávají volné radikály. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu.

Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie. Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž patří beta-karoten, vitamin C a E.

Zdroje provitaminu A (karotenu): veškerá barevná (zejména žlutá, oranžová a červená) zelenina a plody (např. sladké brambory neboli batáty, mrkev, tykev, papaje, rajčata, meruňky, broskve) a listová zelenina,z obilovin kukuřice.

Zdroje retinolu: pouze potraviny živočišného původu: játra, mléko, máslo, vejce, v menší míře též maso a některé ryby (např. úhoř, méně makrela).

Denní potřeba vitaminu A pro člověka - velmi těžká otázka, která patří do rukou velmi zkušeného lékaře. Na tomto místě důrazně varuji před samoléčitelstvím vitaminem A, protože každý organismus (každý člověk je jiný) potřebuje vitaminu A právě tolik, kolik ho potřebuje. Předávkování nebo poddávkování způsobuje problémy. Beta-karoten se nepovažuje za toxický. Při nadměrném příjmu beta-karotenu dochází jen k ukládání žlutého pigmentu do kůže, který po snížení přívodu beta-karotenu opět mizí. Pokud dojde k tzv. předávkování požitím nadměrného množství vitaminu A (retinolu) ve formě koncentrátu, než daný člověk potřebuje, vzniká hypervitaminóza A, která se projevuje nevolností, zvracením, poruchami vidění, bolestivostí kloubů, vypadáváním vlasů, ospalostí, změnami kostí.

V současné době se uvádí jako hodnota vitaminu A v potravinách váhový ekvivalent retinolu. Jeden retinolový ekvivalent se rovná 1 mikrogramu retinolu nebo 6 mikogramům beta-karotenu nebo 12 mikorogramům ostatních karotenoidových provitaminů. Minimální denní množství vitaminu A potřebné k tomu, aby dospělí jedinci měli trvale přiměřenou koncentraci vitaminu A v krvi a aby se zabránilo všem příznakům karence, je v ČR 800 mikrogramů retinolu. Údaje z USA ze 70. let hovoří o čísle 500 - 600 mikrogramů retinolu. Na těchto rozdílech je zcela patrné, jak se poznatky o vitaminu A neustále vyvíjejí a jak vědci mají různé názory. Další problém spočívá v obsahu vitaminu A v potravinách, který může vykazovat značné rozdíly. Např. vepřová játra - záleží na tom, čím bylo prase krmeno. Knižní údaje uvádějí ve 100 gramech jater obsah 39 000 mikrogramů retinolu. A další problém spočívá ve vstřebávání střevní sliznicí a v přeměně provitaminu A na retinol při onemocnění jater. A dále je třeba k udržení hladiny vitaminu A v krvi zinek, který mobilizuje vitamin A z jater. Takže při nedostatku zinku může dojít k nedostatku vitaminu A. Beta-karoten i další karotenoidy jsou nedostatečně vstřebávány u osob s dietou chudou na tuky. Nejen vitamin A, ale i ostatní vitaminy rozpustné v tucích se špatně resorbují v nepřítomnosti žluči. Z tohoto důvodu může jakákoliv porucha v resorpci tuků způsobit nedostatek vitaminů rozpustných v tucích. Vstřebávání vitaminu A rovněž blokují střevní onemocnění, jako např. úplavice nebo celiakie (alergie na lepek v mouce). V léčbě se vitamin A či spíše jeho deriváty (retinoidy) používají např. na akné, psoriasis, úspěšné byly i u rakoviny prsu apod. (vitamin A je totiž nezbytný pro správnou diferenciaci buněk). Léčba patří do rukou lékaře.

Vitamin D

Ve skutečnosti se jedná o skupiny látek a jsou to všechno steroly. Nejdůležitější jsou dva vitaminy D: D2 neboli ergosterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na ergokalciferol a D3 neboli 7-dehydrocholesterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na cholekalciferol. Struktura vitaminu D3 je stejná jako vitaminu D2, až na postranní cholesterolový řetězec. Vitamin D3 se může tvořit v těle, takže technicky vzato není vitaminem, protože nemusí být dodáván potravou. Po ozáření ultrafialovým zářením je vitamin D transportován do různých tělesných orgánů, kde se budˇvyužije, anebo je skladován v játrech. Jediným výtečným zdrojem vitaminu D je rybí olej. Normálně nemusí být vitamin D dodáván potravou, ovšem zvýšená potřeba vitaminu D v těhotenství a při růstu dětí vyžaduje dodávání potravou.

Hlavním účinkem vitaminu D je zvyšování resorpce vápníku a fosforu ze střeva a má také přímý vliv na kalcifikační proces, kterým se zpevňují kosti a zuby.

Cholekalciferol ovšem není aktivní formou vitaminu D - metabolicky aktivní formou vitaminu D, která indukuje přenos kalcia přes střevní membránu, je 1,25-dihydroxycholekalciferol. Tento derivát je také zodpovědný za schopnost vitaminu D mobilizovat vápník z kostí. Tato látka se tvoří v ledvině. Dalším aktivním metabolitem vitaminu D je 21,25-dihydroxycholekalciferol, který je rovněž tvořený v ledvině a působí na renální tubulární mechanismy vylučování vápníku a fosforečnanů. Vitamin D je steroidní derivát a vyvolává syntézu proteinů transportujících vápník. Zdá se tedy, že vitamin D má spíše funkci hormonu než vitaminu.

Předpokládá se, že působení vitaminu D na metabolismus vápníku není omezeno jen na některé orgány, ale je spíše obecného charakteru, a dále, že vitamin D řídí přesuny dvojmocných kationtů v řadě tkání a zvláště zasahuje do obratu (distribuce a transportu) těchto kationtů. Vyskytuje se v játrech, v buňkách sliznicie tenkého střeva, v membránách srdečního a kosterního svalu, v proliferujících chondrocytech a v epifysárních ploténkách dlouhých kostí. V homogenátech jater, ledvin a tenkého střeva byl zjištěn v mikrosomální frakci.

Ve své aktivní formě není v přírodě vitamin D vhodně distribuován a jediným bohatým zdrojem jsou játra a vnitřnosti ryb a játra živočichů živících se rybami. Voítamin D je rovněž obsažen ve vejcích a másle. Mléko je slabým zdrojem vitaminu D, není-li fortifikováno přídavkem vitaminu D nebo ozářeno ultrafialovým světlem.

Hlavním projevem nedostatku vitaminu D je u dětí rachitis (křivice), projevující se odvápněním kostí, které vede k trvalému poškození, a u dospělých osteomalácie, projevující se měknutím kostí. Dále se může objevit slabost svalů, zvýšená náchylnost k infekcím. Příčina nedostatku vitaminu D spočívá např. v nedostatku slunečního záření, v onemocnění žaludku a střev (nedostatečná resoprce vitaminu D), ve špatné snášenlivosti tuků kvůli onemocnění žlučníku, resp. slinivky břišní. U starších lidí je tvorba vitaminu D snížena, takže potřebují větší exposici slunečního záření, což ale zase způsobuje tvorbu vrásek (ultrafialové záření totiž způsobuje apoptózu fibroblastů) a rakoviny kůže (ultrafialové záření způsobije snížení počtu Langerhansových buněk v kůži). Starší lidé ale na druhé straně mívají větší hladinu cholesterolu, ze kterého se vitamin D tvoří, takže tato otázka je velmi složitá.

Užívání vitaminu D v množství převyšujícím potřebu daného organismu (každý člověk je jiný, takže se dá jen velmi těžko stanovit obecně doporučené množství vitaminu D) nemá význam a dokonce může vést k vážným a někdy fatálním následkům. Množství vitaminu D, které by vyvolalo toxický stav hypervitaminosy, nelze získat z přirozených zdrojů. Riziko předávkování je jenom při nesprávném užívání farmaceutických vitaminových přípravků.

Léčba vitaminem D patří do rukou lékaře. Vitamin D například zabraňuje osteoporóze, která má např. u žen po klimaktériu vliv na častější zlomeniny kostí (především krčku stehenní kosti).

Vitamin E

Jedná se o tokoferoly a tokotrienoly. Největší účinek má alfa-tokoferol, ostatní látky mají minimálně 2x až 10x menší účinnost než alfa-tokoferol.

Nejnápadnější chemickou vlastností vitaminu E jsou jeho antioxidační vlastnosti neboli vychytávání volných radikálů. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu. Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie.

Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž dále patří beta-karoten a vitamin C.

Hlavními zdroji vitaminu E jsou vejce, libová masa, játra, ryby, ovesná mouka, kukuřičný, sójový a bavlníkový olej a výrobky z těchto olejů, jako ztužené tuky a majonéza, dále syrová paprika, lněná semena a celerová hlíza. Smažením a zmrazováním potravin dochází k výrazným ztrátám vitaminu E. Koncentráty vitaminu E se připravují např. destilací oleje z obilných klíčků, které jsou zvlášť bohaté na vitamin E.

Potřeba vitaminu E je závislá mimo jiné (viz např. antioxidační účinky) na příjmu nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolenová), neboť se od toho odvíjí složení tukové tkáně člověka, a tím i nároky na potřebu vitaminu E. Uvádí se, že na jeden gram nenasycených mastných kyselin je třeba přijmout 0,4 až 0,6 mg alfa-tokoferolu.

Vitamin E se dále podílí na stabilizaci buněčných membrán a zvyšuje odolnost arterií před usazováním kalciových solí, a tím brání vzniku arteriosklerózy. Dále napomáhá procesu hojení.

Projevy avitaminózy se u zdravých lidí neprojevují, protože vitamin E je obsažen v dostatečném množství ve všech základních potravinách a navíc je deponován v tukové tkáni. Ve vzácných případech (jako např. u porušeného vstřebávání tuků, žloutence, onemocnění slinivky břišní či žlučníku) se tedy nedostatek vitaminu E může projevit snížením libida, nedostatečnou pohyblivostí spermií, spontánními potraty či neplodností, dále např. hemolýzou erythrocytů a anemií.

Léčebně se vitamin E využívá např. při léčbě ran, vředů, přidává se do kosmetických přípravků. Vitamin E dále zabraňuje znehodnocení rostlinných olejů, které je třeba uchovávat v nepřítomnosti světla, protože světlo vitamin E rozkládá.

Vitamin K

Jedná se o řadu látek odvozených od methyl-naftochinonu. Nejlépe známou funkcí vitaminu K je katalýza syntéza prothrombinu v játrech i ostatních faktorů srážení krve, závislých na vitaminu K (faktory VII, IX a X). Nedostatek vitamin K se tedy projevu poruchou srážení krve. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že účinek vitaminu K na tuto tvorbu je závislý na schopnosti jaterního parenchymu. Pokročilé poškození jater, jako např. u karcinomu nebo cirhóze, může bát provázeno sníženou srážlivostí krve, kterou nemůže vitamin K zmírnit.

Nedostatek vitaminu K se v potravě nevyskytuje, protože je v potravinách hojně obsažen, a navíc ho produkují střevní bakterie. Nedostatek vitaminu K se může projevit jako následek dlouhodobého podávání perorálních antibiotik, zvláště širokospektrých, která mohou výrazně potlačit střevní bakterie produkující vitamin K. Dále pak, stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, resorpce vitaminu K ze střeva závisí na přítomnosti žluče. Pro tyto situace byly vyrobeny formy vitaminu K rozpustné ve vodě, které se mohou rezorbovat i bez žluče.

Zdroje vitaminu K v potravě: špenát, kapusta, květák, hrách, obiloviny, kiwi, avokádo, méně kravské mléko. Důležitým terapeutickým uplatněním vitaminu K je jeho použití jako antidota antikoagulancií, jako je např. dikumarol. Megadávky vitaminu A a E působí antagonisticky k účinkům vitaminu K.

Martinů se nám zbláznil..........

http://domaci.ihned.cz/c4-10112060-29777240-002000_d-prijedeme-d o-patnacti-minut-slibuje-policie

Martinů bude zaq chvíli jezdit na domací násilí sám až všichni utečou od tohoto spolku!

Pane ministře, doporučuji přečíst si dnešní článek v MFD - autor p.Kubík, velmi výstižné...
ps.jsem standartním voličem ODS

Než aby to někdo složitě hledal, kopíruji předmětný článek sem. Je velmi zajímavý a k zamyšlení, hlavně pro NEministra. Děkuji Rudlovi za upozornění na tento článek.

NADPIS: A co vám tedy máme věřit, pane ministře Langře?

Očima Jiřího Kubíka zástupce šéfredaktora

Ne, Ivan Langer vážně nemá být ministrem vnitra a místopředsedou ODS. Když prasklo, že byl před osmi lety místopředsedou Sněmovny a zároveň pomáhal svým známým z pozice koncipienta právní kanceláře vylobbovat dobrou cenu při koupi stavební firmy IPS, měl se okamžitě sbalit a odejít. Nestalo se.
Dočkal se podpory od svého šéfa Topolánka, kterému zase na oplátku dopřál podporu on včera, když si mu při jeho demonstrativním ohlášení kandidatury na šéfa ODS stoupl za záda, uznale pokyvoval hlavou a tleskal.
Je to stejný Ivan Langer, který 20. září 2001 v televizním pořadu Kotel oceňoval rychlou rezignaci svého tehdejšího kolegy Miroslava Macka.
Ten složil funkci a odešel do ústraní ve stejný den, kdy MF DNES napsala, do jak velkého střetu zájmů se dostal - byl místopředsedou ODS a zároveň za 10 milionů radil rakouské bance Erste, jak získat státní podíl v České spořitelně.
A teď dovolte poněkud delší Langerův citát ze zmiňovaného pořadu. Stojí to za to: „Pan Macek se účastnil transakce, v níž vystupoval stát, respektive státem vlastněná firma. A i když on byl soukromá osoba a nebyl placen z vašich daní, tak přesto byl aktivní politik a jako takový by do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Je dobře, že Miroslav Macek byl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému složil funkci a odešel z politiky. A tak to má být. Já bych si velmi přál, aby takovéto jasné reakce byli schopni i ti politici i ti ministři, kteří jsou placeni z vašich daní a o jejichž konfliktech se spekuluje veřejně podstatně více.“
Tou dobou málokdo věděl, že i Ivan Langer - na rozdíl od Macka byl ústavním činitelem, neboť seděl ve vedení Sněmovny - má na kontě obří střet zájmů. Oba případy jsou z roku 2000 a ukazují, že být v době opoziční smlouvy místopředsedou ODS bylo nejspíš i podnikatelské terno.
Ostatně sám Macek tehdy pravil: „Největší výhodou vysoké politické funkce jsou kontakty. Získáte určitý vliv, známosti, které jsou pro řadu firem zajímavé.“ Macek sloužil Erste, Langer zase realitnímu magnátovi Sekyrovi a jeho spolupracovníkovi Kyselému. Nabízí se tak jedna parafráze: Pan Langer se účastnil transakce, v níž vystupoval stát. K tomu navíc nebyl soukromou osobou, byl placen z našich daní. Jako aktivní politik do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Bohužel Ivan Langer nebyl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému nesložil funkci a neodešel z politiky. Místo toho opakuje, že nic nezákonného neudělal a že se chce na prosincovém kongresu ODS stát znovu místopředsedou. Můžu dodat, že bych si moc přál, kdyby politici přestali kázat vodu a pít víno.
Kdyby svá slova mysleli vážně a nepronášeli je jen tehdy, když se jim to hodí. A kdyby, když nadejde čas, uměli odejít.
Tak to totiž má být.

Pane Langře,nebylo by na čase,abyste sbalil kufry a odešel z politiky? Na nic si nepamatujete,co jste kdy komu pomohl,ale o ostatních(Macek) jste věděl hned co by měl udělat.

Schválně - čím to je a kdo nese zodpovědnost za stav policie (dětí - nováčků) ? A jak to blbě dopadá a jak vypadá policie vůči veřejnosti !!! Sledujte a prosím čtěte až dokonce i obrázky prohlédněte: http://pohranicnik.bloguje.cz/734607-co-se-deje-v-litvinove.php

Je konečně na čase, aby jsme se u dalších voleb zamysleli a nedali šanci těmhle gaunerům na další vládnutí. Tenhle člověk s rybí tlamičkou Policii úplně zničil.

Zmatek v hodnostním označení bezpečnostních sborů pokračuje

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády. Policejní brigádní generál , jmenovaný v úterý prezidentem, je tedy jakýmsi generálem bez vojska. Připočteme-li podstav policie o několik tisíc míst, jde o dvojnásob černý humor. Nebo že by se výklad generálské hodnosti opíral o stav de lege ferenda (podle práva budoucího) a za brigády už jsou považovány budoucí krajské policejní celky ? To by byl skutečně výklad hodný kouzelíka. Prvotní chyba ovšem nastala již v zákonu č.361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který Ivan Langer ještě jako stínový ministr vnitra pomohl prosadit tehdejšímu ministru Stanislavu Grossovi. Zákon v podstatě obnovil v § 7 prvorepublikový systém policejních služební ch hodností (funkcí) od asistenta po vrchního radu. Vojenské hodnosti v bezpečnostních sborech proto správně v § 218 zrušil, ovšem s nepochopitelnou výjimkou hodností generálských. Ty by měly logicky náležet pouze armádě, kde mají navazovat na základní systém hodností vojenských (nikoliv jen nějakého hodnostního označení, viz nadpis § 8 ZSP). Měly tedy v přechodných ustanoveních nového zákona zůstat zachovány pro bezpečnostní sbory pouze generálům, kteří již byli prezidentem jmenováni a společně s jejich ukončením kariéry měly z těchto sborů vymizet. K novému systému služebních hodností zákon navíc naprosto nesmyslně přiřadil v § 8 opět kompletní vojenské hodnostní označení od rotného po plukovníka a aby zmatků nebylo dost, celý tento doprovodný nesystém posunul výrazně dolů. Tím 90 % příslušníků bezpečnostních sborů úbytkem hvězdiček na rameni hrubě degradoval. Největší nehorázností, kterou od r. 1989 mohlo vedení resortu vyslovit, bylo tvrzení, že vojenské označení nových služebních hodností bylo zachováno na základě požadavku většiny příslušníků bezpečnostních sborů. Proti tomu se tenkrát OSH ostře ohradil s odůvodněním, že hasiči nebyli nikdy masochistickými hlupáky a že šlo zjevně o dílo plukovnické lobby,která jediná s vidinou maršálské (pardon, generálské) hole mohla mít na zachování když ne vojenských hodností, tedy aspoň vojenského označení zájem. Veřejnost samozřejmě mezi služební hodností a jejím vojenským označením nerozlišuje a nikdo proto mladým managerům neříká pane rado, nýbrž pane plukovníku. Nebo jste snad už někdy slyšeli, že by se někdo proti takovému oslovení ohradil a řekl „já nejsem plukovník, to není hodnost, to je jen označení mé funkce, říkejte mi pane rado“? Rozhořčení z degradace mezi mužstvem, a to nejen u těch, kteří byli původně povýšeni za hrdinské činy, zůstává možná i silnější, než rozčarování z propadu reálného platu. Příslušníci to hodnotí jako podraz, který byl jedním z hlavních důvodů loňské i letošní demonstrace několika tisíc policistů a hasičů. A nelze vyloučit, že budou demonstrovat do třetice. Novela, rušící nesystémové, hloupé a nadbytečné vojenské označení služebních funkcí, je totiž v nedohlednu. A pro ministra vnitra i pro prezidenta republiky, jak vidno, je pokušení využívat úmyslně vložené nesystémové chyby v zákonu větším lákadlem, než pocit odpovědnosti za spoluautorství právního paskvilu z r. 2003. Ostatně soudím, že hasiči patří do nejvyšší skupiny rizikového (v HZS ČR vskutku zvláštního) příplatku…
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Krajské organizace OSH ústeckého kraje.


31.10.2008

Dobrý den,
Jsem policista, který byl převelen dle § 36 odst. 1 písm. b) z. č. 361/2003 Sb. na dobu 60 dnů do Prahy z důvodu posílení výkonu služby. Jelikož jsem zařazen u Krajského ředitelství policie Svč. kraje byl mi určen zvláštní příplatek ve výši 4.900,- Kč. Tento příplatek byl určen i ostatním policistům, kteří byli převelení ze Svč. kraje. Policisté z ostatních krajů přitom mají určený příplatek 6.000,- Kč. Proto bych se chtěl informovat, jak to se zvláštní příplatkem je a popřípadě kam se obrátit s žádostí o navýšení zvláštního příplatku. Děkuji Štrebl

Ahoj all,
zaslechl jsem že vyjedou nové škodovky z kasáren kde jsou uloženy a budou se slavnostně předávat v Brně?? A to tam pojedou všechny? a pak zase zpět do Prahy??Na to jsou peníze??HMM Ivánku to jsi pašák!!!

Takže Jaroušku, s tou valorizací je to složitější. Ano ten kdo odešel dle platnosti současného zákona je vše ok. Ale kdo podle 186 je v tom spousta nejasností. Je tam také pevná částka a první žaloby jsou u NSS. Jesli chce někdo prohrát, tak alespoň já se ctí a těm hajzlů to osladím. Odešlo nás spousty dle platného zákona a bez škraloupu a za jasně stanovených pravidel hry. Bohužel dnešní zmrdi ve vládě si s námi hrajou a to nejhorší ještě přijde. Právní stát dávno není a jediné co pomůže pověsit je za přirození do průvanu.(upřednostňuji pánské pohlaví pro lepší uvázání kokotů)

p.s.: je velká škoda, že to spousta rentiérů vzdalo, přesně jak je vychovaná společnost, drž hubu a poslouchej, já tě za pár let oškubu dohola a u piva se vybulím , toto píšu všem srabům a sáhněte si do svědomí!!!!!!!!!!

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády.

ZASTAVME MODRÉ ZLODĚJE A TUNELÁŘE.