Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

Martinů se nám zbláznil..........

http://domaci.ihned.cz/c4-10112060-29777240-002000_d-prijedeme-d o-patnacti-minut-slibuje-policie

Martinů bude zaq chvíli jezdit na domací násilí sám až všichni utečou od tohoto spolku!

Pane ministře, doporučuji přečíst si dnešní článek v MFD - autor p.Kubík, velmi výstižné...
ps.jsem standartním voličem ODS

Než aby to někdo složitě hledal, kopíruji předmětný článek sem. Je velmi zajímavý a k zamyšlení, hlavně pro NEministra. Děkuji Rudlovi za upozornění na tento článek.

NADPIS: A co vám tedy máme věřit, pane ministře Langře?

Očima Jiřího Kubíka zástupce šéfredaktora

Ne, Ivan Langer vážně nemá být ministrem vnitra a místopředsedou ODS. Když prasklo, že byl před osmi lety místopředsedou Sněmovny a zároveň pomáhal svým známým z pozice koncipienta právní kanceláře vylobbovat dobrou cenu při koupi stavební firmy IPS, měl se okamžitě sbalit a odejít. Nestalo se.
Dočkal se podpory od svého šéfa Topolánka, kterému zase na oplátku dopřál podporu on včera, když si mu při jeho demonstrativním ohlášení kandidatury na šéfa ODS stoupl za záda, uznale pokyvoval hlavou a tleskal.
Je to stejný Ivan Langer, který 20. září 2001 v televizním pořadu Kotel oceňoval rychlou rezignaci svého tehdejšího kolegy Miroslava Macka.
Ten složil funkci a odešel do ústraní ve stejný den, kdy MF DNES napsala, do jak velkého střetu zájmů se dostal - byl místopředsedou ODS a zároveň za 10 milionů radil rakouské bance Erste, jak získat státní podíl v České spořitelně.
A teď dovolte poněkud delší Langerův citát ze zmiňovaného pořadu. Stojí to za to: „Pan Macek se účastnil transakce, v níž vystupoval stát, respektive státem vlastněná firma. A i když on byl soukromá osoba a nebyl placen z vašich daní, tak přesto byl aktivní politik a jako takový by do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Je dobře, že Miroslav Macek byl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému složil funkci a odešel z politiky. A tak to má být. Já bych si velmi přál, aby takovéto jasné reakce byli schopni i ti politici i ti ministři, kteří jsou placeni z vašich daní a o jejichž konfliktech se spekuluje veřejně podstatně více.“
Tou dobou málokdo věděl, že i Ivan Langer - na rozdíl od Macka byl ústavním činitelem, neboť seděl ve vedení Sněmovny - má na kontě obří střet zájmů. Oba případy jsou z roku 2000 a ukazují, že být v době opoziční smlouvy místopředsedou ODS bylo nejspíš i podnikatelské terno.
Ostatně sám Macek tehdy pravil: „Největší výhodou vysoké politické funkce jsou kontakty. Získáte určitý vliv, známosti, které jsou pro řadu firem zajímavé.“ Macek sloužil Erste, Langer zase realitnímu magnátovi Sekyrovi a jeho spolupracovníkovi Kyselému. Nabízí se tak jedna parafráze: Pan Langer se účastnil transakce, v níž vystupoval stát. K tomu navíc nebyl soukromou osobou, byl placen z našich daní. Jako aktivní politik do žádných takových transakcí vstupovat neměl. Považuji to za velkou politickou chybu. Bohužel Ivan Langer nebyl schopen se tomu postavit čelem. Tváří v tvář problému nesložil funkci a neodešel z politiky. Místo toho opakuje, že nic nezákonného neudělal a že se chce na prosincovém kongresu ODS stát znovu místopředsedou. Můžu dodat, že bych si moc přál, kdyby politici přestali kázat vodu a pít víno.
Kdyby svá slova mysleli vážně a nepronášeli je jen tehdy, když se jim to hodí. A kdyby, když nadejde čas, uměli odejít.
Tak to totiž má být.

Pane Langře,nebylo by na čase,abyste sbalil kufry a odešel z politiky? Na nic si nepamatujete,co jste kdy komu pomohl,ale o ostatních(Macek) jste věděl hned co by měl udělat.

Schválně - čím to je a kdo nese zodpovědnost za stav policie (dětí - nováčků) ? A jak to blbě dopadá a jak vypadá policie vůči veřejnosti !!! Sledujte a prosím čtěte až dokonce i obrázky prohlédněte: http://pohranicnik.bloguje.cz/734607-co-se-deje-v-litvinove.php

Je konečně na čase, aby jsme se u dalších voleb zamysleli a nedali šanci těmhle gaunerům na další vládnutí. Tenhle člověk s rybí tlamičkou Policii úplně zničil.

Zmatek v hodnostním označení bezpečnostních sborů pokračuje

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády. Policejní brigádní generál , jmenovaný v úterý prezidentem, je tedy jakýmsi generálem bez vojska. Připočteme-li podstav policie o několik tisíc míst, jde o dvojnásob černý humor. Nebo že by se výklad generálské hodnosti opíral o stav de lege ferenda (podle práva budoucího) a za brigády už jsou považovány budoucí krajské policejní celky ? To by byl skutečně výklad hodný kouzelíka. Prvotní chyba ovšem nastala již v zákonu č.361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který Ivan Langer ještě jako stínový ministr vnitra pomohl prosadit tehdejšímu ministru Stanislavu Grossovi. Zákon v podstatě obnovil v § 7 prvorepublikový systém policejních služební ch hodností (funkcí) od asistenta po vrchního radu. Vojenské hodnosti v bezpečnostních sborech proto správně v § 218 zrušil, ovšem s nepochopitelnou výjimkou hodností generálských. Ty by měly logicky náležet pouze armádě, kde mají navazovat na základní systém hodností vojenských (nikoliv jen nějakého hodnostního označení, viz nadpis § 8 ZSP). Měly tedy v přechodných ustanoveních nového zákona zůstat zachovány pro bezpečnostní sbory pouze generálům, kteří již byli prezidentem jmenováni a společně s jejich ukončením kariéry měly z těchto sborů vymizet. K novému systému služebních hodností zákon navíc naprosto nesmyslně přiřadil v § 8 opět kompletní vojenské hodnostní označení od rotného po plukovníka a aby zmatků nebylo dost, celý tento doprovodný nesystém posunul výrazně dolů. Tím 90 % příslušníků bezpečnostních sborů úbytkem hvězdiček na rameni hrubě degradoval. Největší nehorázností, kterou od r. 1989 mohlo vedení resortu vyslovit, bylo tvrzení, že vojenské označení nových služebních hodností bylo zachováno na základě požadavku většiny příslušníků bezpečnostních sborů. Proti tomu se tenkrát OSH ostře ohradil s odůvodněním, že hasiči nebyli nikdy masochistickými hlupáky a že šlo zjevně o dílo plukovnické lobby,která jediná s vidinou maršálské (pardon, generálské) hole mohla mít na zachování když ne vojenských hodností, tedy aspoň vojenského označení zájem. Veřejnost samozřejmě mezi služební hodností a jejím vojenským označením nerozlišuje a nikdo proto mladým managerům neříká pane rado, nýbrž pane plukovníku. Nebo jste snad už někdy slyšeli, že by se někdo proti takovému oslovení ohradil a řekl „já nejsem plukovník, to není hodnost, to je jen označení mé funkce, říkejte mi pane rado“? Rozhořčení z degradace mezi mužstvem, a to nejen u těch, kteří byli původně povýšeni za hrdinské činy, zůstává možná i silnější, než rozčarování z propadu reálného platu. Příslušníci to hodnotí jako podraz, který byl jedním z hlavních důvodů loňské i letošní demonstrace několika tisíc policistů a hasičů. A nelze vyloučit, že budou demonstrovat do třetice. Novela, rušící nesystémové, hloupé a nadbytečné vojenské označení služebních funkcí, je totiž v nedohlednu. A pro ministra vnitra i pro prezidenta republiky, jak vidno, je pokušení využívat úmyslně vložené nesystémové chyby v zákonu větším lákadlem, než pocit odpovědnosti za spoluautorství právního paskvilu z r. 2003. Ostatně soudím, že hasiči patří do nejvyšší skupiny rizikového (v HZS ČR vskutku zvláštního) příplatku…
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Krajské organizace OSH ústeckého kraje.


31.10.2008

Dobrý den,
Jsem policista, který byl převelen dle § 36 odst. 1 písm. b) z. č. 361/2003 Sb. na dobu 60 dnů do Prahy z důvodu posílení výkonu služby. Jelikož jsem zařazen u Krajského ředitelství policie Svč. kraje byl mi určen zvláštní příplatek ve výši 4.900,- Kč. Tento příplatek byl určen i ostatním policistům, kteří byli převelení ze Svč. kraje. Policisté z ostatních krajů přitom mají určený příplatek 6.000,- Kč. Proto bych se chtěl informovat, jak to se zvláštní příplatkem je a popřípadě kam se obrátit s žádostí o navýšení zvláštního příplatku. Děkuji Štrebl

Ahoj all,
zaslechl jsem že vyjedou nové škodovky z kasáren kde jsou uloženy a budou se slavnostně předávat v Brně?? A to tam pojedou všechny? a pak zase zpět do Prahy??Na to jsou peníze??HMM Ivánku to jsi pašák!!!

Takže Jaroušku, s tou valorizací je to složitější. Ano ten kdo odešel dle platnosti současného zákona je vše ok. Ale kdo podle 186 je v tom spousta nejasností. Je tam také pevná částka a první žaloby jsou u NSS. Jesli chce někdo prohrát, tak alespoň já se ctí a těm hajzlů to osladím. Odešlo nás spousty dle platného zákona a bez škraloupu a za jasně stanovených pravidel hry. Bohužel dnešní zmrdi ve vládě si s námi hrajou a to nejhorší ještě přijde. Právní stát dávno není a jediné co pomůže pověsit je za přirození do průvanu.(upřednostňuji pánské pohlaví pro lepší uvázání kokotů)

p.s.: je velká škoda, že to spousta rentiérů vzdalo, přesně jak je vychovaná společnost, drž hubu a poslouchej, já tě za pár let oškubu dohola a u piva se vybulím , toto píšu všem srabům a sáhněte si do svědomí!!!!!!!!!!

Ministr vnitra navrhl policejního prezidenta původně na generálmajora a podle médií návrh zřejmě prošel vládou. Přesněji řečeno, média informovala, že kvůli opravnému návrhu na brigádního generála se musela mimořádně přímo ve sněmovně na chvíli sejít vláda, jejíž ministři tam byli ten den v práci. Legislativci asi ministrům vysvětlili, že vyrobit nového generála je poněkud složitější, než obejít zákon a zařídit např. raketový vzestup řadového vyšetřovatele na policejní Olymp. Měli panu ministrovi, vládě, i prezidentovi ale také prozradit, že policie nemá žádné brigády.

ZASTAVME MODRÉ ZLODĚJE A TUNELÁŘE.