KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

"Beztrestné" období platilo také v roce 2000, kdy Langer podivně lobboval. O několik let později zákonodárci předpis zpřísnili, ten nyní obsahuje například finanční postih až půl milionu korun.

Na Langerův možný konflikt zájmů upozornila MF DNES v sobotu. Politik, který měl v té době funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, se přimlouval za to, aby obří stavební firmu IPS koupil český podnikatel Luděk Sekyra se společníkem Ivanem Kyselým.

Ve stejném okamžiku přitom pracoval Langer pro Kyselého jako advokátní koncipient. Podle některých právníků byl Langer ve střetu zájmů. Jako politik nesměl nikoho zvýhodnit, jako právník musel hájit zájmy klienta.

V zákoně platném v roce 2000 bylo doslova napsáno: Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací k získání výhod pro sebe nebo jinou osobu. Zejména se nesmí odvolávat na funkci v záležitostech, které souvisí s výkonem jeho soukromé činnosti.

Domnívám se, že hodnoty vyznávané v současnosti naší společností jako celkem, neumožňují dlouhodobou aktivní účast na politice lidem, o kterých bychom mohli říci, že jsou vzorem pro ostatní. V souvislosti s článkem pana Kubíka mě napadá, že politiku v tomto státě nemůže morálně dělat nikdo, kdo je toho schopen. Já osobně si ze špiček naší politické reprezentace nedovedu vybrat nikoho. Pokud je ovšem nedokážeme nahradit někým lepším, kdo to bude dělat?

http://www.youtube.com/watch?v=54OEXsHWUow

Tak tímhle rozhovorem u mě Kraus velice stoupl na ceně. Takhle trefně popsat situaci u policie a samotného Langera by nedokázal ani policajt. Pane Krausi, smekám před váma

Milá občanko, děkuji Vám, že máte uznání alespoň pro policisty, kteří slouží "na ulici". Doporučujete jim i přidat. Naprosto s Vámi souhlasím, protože v nedávné době v lokalitě kde sloužím bylo v terénu denně PĚŠKY, nikoli v autě, ve službě průměrně 8-10 policistů. Jenže v současné době, kdy jsou katastrofální podstavy, slouží fyzicky pěší hlídku ve stejném teritoriu pouze DVA policisté (někdy dokonce NIKDO), neboť další nejsou jaksi k mání. Nejsou prostě lidi. Vozidel jezdilo kdysi také více, dnes jezdí stěží jen jedno jedinné, a ještě k tomu jen na nahlášené případy, neboť dle nadřízených není benzín a je stanovený počet kilometrů, které může vozidlo během služby najet. Vy to vidíte jen ze svého pohledu, ale osoba zasvěcená ví, o čem zde píšu. Dokud nebude stabilní personální stav, nebudou ani policisté "na ulici". Ti z kanceláří ven rozhodně asi nepůjdou, to snad pochopí každý!

" Ti z kanceláří ven rozhodně asi nepůjdou, to snad pochopí každý " .....

Pohled z druhé strany talíře :

Každou směnu se snažím utéci od papírů a býti na ulici, ale málokdy se mě to poštěstí. Holt oznámení střídá další oznámení a jen to člověk dodělá a nebo ještě ani nedodělá a již další a další a zas to s tím venku na ulici nevyšlo a tak nějak furt dokolečka, dokola ......., papíry, papíry a potom zas ty papíry - příchozí kritici procitají.

Zajisté jsi snad kolego pochopil, že těmi kancelářskými jsem nemyslel běžné řadové policisty zpracovávající nápad TČ, DN, a všeho možného jiného, co je u našeho spolku nutno papírově zpracovat, ale že jsem měl na mysli ty, kteří v kancelářích sedí díky všemožným i duplikovaným funkcím. Personální propad je u řadových "dělníků ulice", nikoli na manažerských postech, tam je naopak přemanagerováno!

Ivane už nemáte mladému nastupujícímu policistovi co nabídnout, všechno jste osekali a rozkradli!

Rozhořčení z degradace mezi mužstvem, a to nejen u těch, kteří byli původně povýšeni za hrdinské činy, zůstává možná i silnější, než rozčarování z propadu reálného platu. Příslušníci to hodnotí jako podraz, který byl jedním z hlavních důvodů loňské i letošní demonstrace několika tisíc policistů a hasičů. A nelze vyloučit, že budou demonstrovat do třetice. Novela, rušící nesystémové, hloupé a nadbytečné vojenské označení služebních funkcí, je totiž v nedohlednu. A pro ministra vnitra i pro prezidenta republiky, jak vidno, je pokušení využívat úmyslně vložené nesystémové chyby v zákonu větším lákadlem, než pocit odpovědnosti za spoluautorství právního paskvilu z r. 2003.

Schválně - čím to je a kdo nese zodpovědnost za stav policie (dětí - nováčků) ? A jak to blbě dopadá a jak vypadá policie vůči veřejnosti !!! Sledujte a prosím čtěte až dokonce i obrázky prohlédněte: http://pohranicnik.bloguje.cz/734607-co-se-deje-v-litvinove.php

Modrý tunelář Langer to zahrabal neskutečným způsobem.

Langer nabere dívky, což se již děje, které musí nejdříve projít hlídkovou službou. Radši odcházím.

Teda že se nestydíte, všichni tady kňouráte, jak máte malé platy, ale v ulicích Vás člověk nevidí!!! To si jen vozíte zadky v autech a kdyby byl někdo na ulici přepadený a okradený, houby uvidíte, a tudíž nepomůžete a neochráníte. Přidat na platech? ANO, ale těm, co opravdu jsou na ulici a "po svých".......styďte se, brečíte tu jak svíčkový báby

No ty jsi tady chyběla.............

Běž raději sama hlídat svoje kolegyně do slepičárny.

Když furt píšijó ty rózné nesmysle, kerý stejnák nikdo po té nečte a to jen aby sa nažrala byrokratická kobyla, tak sa občánko nedivte, že už pak nestačijó pomálu pár króčků po ulici udělát.

Milá občanko, děkuji Vám, že máte uznání alespoň pro policisty, kteří slouží "na ulici". Doporučujete jim i přidat. Naprosto s Vámi souhlasím, protože v nedávné době v lokalitě kde sloužím bylo v terénu denně PĚŠKY, nikoli v autě, ve službě průměrně 8-10 policistů. Jenže v současné době, kdy jsou katastrofální podstavy, slouží fyzicky pěší hlídku ve stejném teritoriu pouze DVA policisté (někdy dokonce NIKDO), neboť další nejsou jaksi k mání. Nejsou prostě lidi. Vozidel jezdilo kdysi také více, dnes jezdí stěží jen jedno jedinné, a ještě k tomu jen na nahlášené případy, neboť dle nadřízených není benzín a je stanovený počet kilometrů, které může vozidlo během služby najet. Vy to vidíte jen ze svého pohledu, ale osoba zasvěcená ví, o čem zde píšu. Dokud nebude stabilní personální stav, nebudou ani policisté "na ulici". Ti z kanceláří ven rozhodně asi nepůjdou, to snad pochopí každý!

FOR:občanka

Vážená občanko, jestli jste si nevšimla, tak u Policie chybí v současné době cca 5000 policistů. To je jediný důvod proč je nevidíte na ulici. Musíte si uvědomit, že jeden Policista mnohdy musí pracovat za tři chybějící. Policisté v současné době nemají čas se procházet po ulicích a dohlížet na veřejný pořádek. Jsou rádi, že stíhají(mnohdy ani nestíhají)zpracovávat trestnou činnost. Myslím si, že není zrovna na místě kritika řadových Policistů, své rozhořčení by jste měla směřovat na vedení celého resortu - to je odpovědné za současný stav.

Vážená občanko.
Váš názor to je tedy něco. Jestli máte známého u policie, tak se ho zeptejte proč není na ulici, ale je v kanceláři a píše a píše a píše atd. pořád dokola. Zkuste si jednou u vás v zaměstnání dělat práci za další tři navíc, za stejný plat a bez uznání vedoucích a ještě i při remcání veřejnosti. Jak se říká, pláčete na špatném hrobě. Měla by jste svoji kritiku namířit do vyšších sfér, tedy do vedení policie, počínaje ministrem vnitra, na prvním místě, to je největší likvidátor policie, přes policejního presidenta což je jeho nohsled až po současná krajská ředitelství, která papouškují co nahoře řekli. Tam je zakopaný pes. Jestli to nevíte, tak v rámci policie chybí cca 5000 policistů a to musí být již někde poznat. Jejich práci musí někdo udělat. To je celý problém.

Souhlas.

občanko běž za ty velké platy pomáhat a chránit a my na oplátku odejdeme dělat něco jiného

Kromě nadbytečné administrativy zmiňují policisté jako zdroje psychické zátěže také nedostatek lidí na velký objem práce, nízké společenské ocenění jejich profese, nedostatečné pracovní vybavení a nízké platy. Policisté si také často stěžují na své nejbližší nadřízené.

Hlavně na své nejbližší nadřízené, no když se chce někdy po podřízených práce a plnit řádně úkoly . Tak budeme kontrolovat více nejnižší management, aby ten neměl na své podřízené čas a hlavně náladu něco po podřízených chtít.....

Často nasazují vlastní život, setkávají se s lidskými tragédiemi nebo bojují proti těm nejtěžším zločincům, ale největší stres pro policisty představuje hlavně nadbytečné papírování. Vyplývá to z aktuálního výzkumu mapujícího zdroje psychické zátěže u policie, jehož závěry má Právo k dispozici.

100% pravda.