4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=10514382 stránky s tímto dopisem,stojí to za zamyšlení

Pane ministře,
mám dva syny, je mi 45 let. Bydlím ve vesnici u Teplic. Nemám ve svém okolí žádnou romskou rodinu. Jsem šťastná, že nemusím žít v beznaději jako obyvatelé Janova. V roce 1989 jsem byla na všech demonstracích v Teplicích a v Praze a moc jsem si přála demokracii a svobodu. To, co se teď tady na severu děje je horší než tenkrát.

Svoboda nekončí tam, kde začíná nesvoboda druhého, Policie chrání (s prominutím) grázly před slušnými lidmi.
Copak je to nesplnitelný sen - chci, aby ten, kdo nechce pracovat, klidně umřel hlady.
Ten, kdo si zničí byt, uřízne topení, ať zmrzne. Co se stane mě a mým dětem jestliže:

Nebudeme pracovat.
Nebudeme platit nájem.
Budeme na romy vykřikovat rasistická hesla.
Budeme kolem sebe dělat bordel a ničit své okolí.
Budeme obtěžovat romské rodiny hlukem, smradem.
Budeme krást.
Uřízneme si topení a rozbijeme okna.

My - budeme bezdomovci, chcípající hlady. Vyčíslí nám dluhy za zničený byt a na krku budeme mít trestní oznámení za hanobení té jejich slavné rasy.
A budeme se za vše stydět.

Oni - tmaví a ukřičení - dostanou nový byt, sociální dávky, nové zařízení bytu a ochranu policie. A budou vykřikovat jak pro ně stát nic nedělá.

Náš slavný státní rozpočet nemá peníze na centra pro slepé, vozíčky pro postižené, lůžka pro staré a nemocné. Kolik peněz z naší práce stojí taková normální romská "rodina"? Nestydíte se, páni a dámy tam "nahoře" kdo o nich rozhodujete. Kdo Vám dal právo určit, že z mých daní budu živit dvě cigáňata a soused od vedle si bude shánět sponzory na výcvik psa pro svého postiženého syna?

Asi tedy jsem rasista. Tohle už přeci není možné !!!! Cítím obrovský vztek a beznaděj. Proč jsem vlastně tenkrát chtěla tu demokracii a svobodu? Aby se Ti, kteří poctivě pracují a žijí měli dobře. Čeho jsem já a mě podobní dosáhla? Ti kdo poctivě pracují a žijí, živí líné, sprosté a primitivní prasata a ještě se bojí, aby jim nebylo vyčteno , že je živí špatně.

Příští volby jsou pro mě jasné - DS, Národní odpor, kdokoliv, kdo s tímhle "bordelem" tady zatočí, ano budu volit i neonacisty. A píšu to s plným vědomím odpovědnosti za tuto mou volbu. Před rokem 1989 byli utlačovaní lidé za své názory, ale dnes jsou utlačovaní za to, že chtějí pracovat a žít slušně. Před rokem 1989 policie chránila politiku jedné strany. Dnes chrání ty, co by měla sama trestat a zavírat.
Je mi z té naší slavné demokratické společnosti a z našich "nerasistických" politiků na zvracení.

Na další shromáždění v Litvínově pojedeme. Já, manžel, synové, jejich kamarádi, naší známí....LIDÉ, kteří žijí jako LIDĚ tuto naši podporu potřebují vidět.
A vůbec nečekám, že se cokoliv změní. Naši politici mají teplá místečka a za zády EU.
Ale na každého se vaří voda .............Jednou, pane Langer, Topolánku, Paroubku a ostatní mocní, budete i Vy a Vaše děti žít v takovém ghettu. JEJICH životní prostor se totiž bude neustále rozšiřovat a práv přibývat.
Kdybych vylovila zlatou rybku, přála bych si, aby jste se toho dočkali brzy. A Vaše ženy se z nákupu vraceli uličkou černé v ě t š i n y po pokálených schodech a zavřely za sebou počmárané a poničené dveře. Pak, aby jste stáli oba za rozbitým oknem, poslouchali hluk, nadávky a řvaní - toto lidové umění naší utiskované menšiny a pozorně hlídali, kdy se za rohem objeví Vaše ratolest, plížící se se strachem ze školy.
Opravdu si to neumíte představit, nebo máte pocit, že Praha je daleko?
Co takhle detektor lži a otázka pro Vaše muže, kteří v Janově zasahovali? Kolik z nich, myslíte, bylo přesvědčeno o správnosti svého jednání? Kolik z nich by šlo bydlet do služebního bytu, který by byl v Janově? Děkuji za JASNOU odpověď jaký rozdíl je mezi právy a povinnostmi "bílých" a "černých" ?

Děkuji!

ahoj Martino,
svatá pravda co jsi napsala ale oni nejen, že chrání cikány ale chrání i zlodějské firmy, které nechali rychle zbohatnout. Já do roku 2006 jsem byl jako malý podnikatel v oblasti stavební velmi snaživí a hlavně ohleduplný ale jak jsem se potkal s firmou Tchas tak má ohleduplnost skončila. Firma Tchas spol s r.o. do, které tyto lidé strkají peníze daňových poplatníků a ze státní a městské kasy je obyčejná komunistická firma, která nezaplatí materiály a provedenou práci a dokáže kohokoliv zničit. Stačí se podívat na několik kauz které tady přeposílám. Jsou jedna ruka s Topolánkem, Palasem, Klausem. Jedna perlička za vše V jednom roce si jede Klaus s ředitelem Tchasu na dovolenou do Polska a druhý rok je zavřený ředitel Tchasu za úplatek v Polsku. doporučuji ti stránky pana Šinágla www.sinagl.cz tam je na ně dostatek věcí Vladislav Kladivo

No, vidíte, kam vedlo to vaše přitroublé zvonění klíči! To bylo furt "nejsme jako oni, nejsme jako oni", ale současná realita je daleko horší, než jakou jste tehdy odpískali. A to nejen v oblasti, o níž se zmiňujete. Takže klíče a šup šup na náměstí!

Ááá, pan jarda je komunista...

Martino, klobouk dolů, líp bych to nevyjádřil. Vás bych si dovedl představit jako čelní představitelku za právo pro většinu české pupulace.

Milá Martino. To co jste tady napsala přesně vyjadřuje moje myšlenky. Tedy vyjadřuje..... Je to můj příspěvek, který jste opsala buď ze stánek "Janov ghetto " nebo možná jiných. Tento jsem posílala na více adres někdy kolem 20. 11. 2008. Zkoušela jsem jej tam teď najít, ale bohužel jsou tam už jen příspěvky novější. Ne, že bych se nějak chtěla přít o "autorství", ale pokud jste stejného názoru, mohla byste tento můj "životní příběh" klidně šířit - to mi opravdu nevadí, ale ráda bych tam viděla poznámku: "četla jsem" nebo "převzato".
Děkuji. Zdenka.
Mám také nějaké názory na těchto stránkách, kde žádám o vyjádření pana ministra. Pokud se se mnou chcete ztotožnit, klidně se přidejte. Ale PŘIDEJTE. Umíte snad své názory vyjádřit svýmí slovy a svými zkušenostmi.

Pro Zdenka Nad příspěvkem je stránka z odkazem http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=10514382

Ohledně stravenek, jsem si vzpomněl, jak jsem přijel s kamarádkou do restaurace, dal jsem si menu a při placení jsem číšnici na stůl vyrovnal 30-ti korunové stravenky (na které doplácím 12,- Kč), tato číšnice se na mě usmála a povídá: Vy určitě pracujete u Policie ČR. Zeptal jsem se jak to poznala a ona mi odpověděla, že pouze policajti mají žebračenky (tak říkají 30-ti korunovým stravenkám). To mi nedalo a říkal jsem jí, že určitě musí i někdo jiný platit 30-ti korunovými stravenkami a ona mi odpověděla, že ne, pouze Policie ČR, všichni ostatní mají 50-ti, 60-ti nebo 70-ti korunové stravenky. Tak že mě firma přispěje na 12-ti hod. směnu 18 Kč na stravu, tak si mě vykrmují a potom chtějí, aby byli policisté pořádní chlapy.

jo,jo taky si to pamatuji.těď jsem už 1/2 roku v civilu a stravenky mám 80 korunové a doplácím 7 kč

Až budeš v civilu dva roky , napiš sem, tohle je chráněná doba v civilu a věř mě, vše se vybarví. Stravenky jsou to poslední!

a ještě jsi měl napsát dělník policie 15-16 šichet 12 hodin, za každou šichtu 1x30 kč stravenka, VO, ZVO atd. 20-21 šichet 8 h, za každou jejich šichtu taky 1x30 kč stravenka- dobrý nepoměr

ZASTAVME MODRÉ ZLODĚJE A PODVODNÍKY.

Včera bylo ve zprávách TV Nova, jak není kam uložit v Praze rodičky. Plešatej zmetek s jeho skřetem to popírali ačkoli Schwarz senátor ODS to potvrdil. Takto je na tom celé zdravotnictví!

COPAK DĚLÁ LANGEROVA MILENKA B.NESVADBOVÁ ?

Bára je pro křivé huby.......

Nevěřím, že by se Nesvadbová zahodila s takovým póvlem. To by její taťka musel v hrobě rotovat.

Modrého svazáka Langera nikdo nezastaví, dokud nezničí celou policii. Ozdravovny MV mu ale náramně přichází vhod-ale bude kázat o morálce a poctivosti.

Je to pro přemýšlivé ( zdůrazňuji pro přemýšlivé )naprosto vypovídající - totiž na stránkách PP PČR je v současné době kolem 8100 míst ve statutu uvolněných a očekávaných uvolněných s podanými žádostmi na ukončení služebního poměru ( je to dosud největší číslo, co to asi rok a půl sleduji ) - jen zopakuji z perfektních fleků se neodchází a u jiných státních institucí ( tedy placených státem ) tento hromadný úprk nenastává a drží se tam zuby, nechty a zřejmě až do důchodu držet budou - viz. úředníci na Magistrátech atd. Co je tedy na tom nejasného, že asi u té policie nebude až tak " růžovo " ?
Nijak tímto nesnižuji, že v civilu je na řadě míst " nerůžovo ", to bych se musel vyautovat ze všeobecného přehledu, který při práci s lidmi naopak policista získá, takové naivky nejsme, ačkoliv si to někdo muže " lacině myslet " / jeho věc /.

si jsi toho ještě moc neodsloužil, aby si mohl rozdávat své úvahy, které jsou k ničemu. Každý mladý policista si hned představuje, že bude měsíčně pobírat řádově kolem 25.000,- Kč. Já tě upozorňuji, že jsem odsloužil 29 let a můj čistý plat se pohyboval kolem 26.000,- Kč ( a to jsem sloužil 21 let m.j. na SKPV). Oproti dnešním civilním zaměstnancům ( jak kterým a jak kde) je to procházka růžovou zahradou ( co se týče výše platu). Já vím, že každý cítí jistou " nepravedlnost" nad výši svého platu, ale realita v kapitalismu je bohužel taková. A lepší to určitě nebude.Kapitalismus je o podstatě zisku ale ne pro druhé, ale pro sebe ( pana, soudruha majitele atd). Nechci dělat přednášku. Takže jestli si někdo stále myslí, že v civilu bude " ve vatě a v pohodě", tak to se velmi mýlí. Ano, je pár vyvolených, kteří takto žijí, ale těch je skutečně pár a místo, aby si svých peněz užívali, tak kolem sebe budují ochranky apod. To donekonečna nepůjde. A mimo jiné - ve slově " nechty" ( jak si napsal) se píše odjakživa "h".

reakcička - nejsem mladým policistou, jak službou, tak věkem - o penězích jsem vůbec nemluvil a to že je úprk od PČR, je jen faktický stav, který má nějakou příčinu. Je tedy otázka proč ti, co mají odslouženo 8 let plus 2 roky vojny a za sebou toho tolik nemají, utíkají " z perspektivy ". Je to od nich tedy " nerozum " a dříve byl tento jev téměř neznámý. Uvaha je tedy jen úvaha a každý ať přebere po svém, tedy příčiny vyhodnocení k odchodu od PČR.

Je to pouze vidina výsluhy a ráji v civilu, dost lidí procitne.

vidina výsluh byla vždycky a práce v civilu taky, a nikdo houfně neutíkal, takže asi tak, každej ať si to přebere

Jiná doba, ono před deseti lety byla v c také větší pohůdka, stejně jako u Vás. Zkušenost bejvalech v c znám.

Takže jestli máš problémy s psychikou dej se vyšetřit. Okamžitě bych tě postavil mimo službu, neumíš ovládat své emoce a takhle to je se všemi u PČR. Hlavně prachy co??? a za hovno !!!! Tak trochu vím, jak to u PČR chodí, tam mám zase příbuzný já a do c by nešel nikdo, ikdyž remcají. Probuď se ze snu a když máš takovou rodinu, tak běž za nima do civilu, ale nechce se ti makat netáhlo! Naděl si pod stromeček novej mozek, tenhle ti dosloužil.

Chlapče, chlapče! Ty už máš taky dost. A to jsi podle toho, co píšeš, civil...

Super, přesně jak jsem očekával,povedlo se mi Tě dokonale vyprovokovat, a teď se tady čertíš, vztekáš a prskáš! :-)) Kdyby mě Tvůj příspěvek vytočil, tak nebudu na jeho konci dělat smajlíka... Naopak Ty teď předvádíš, v jaké jsi psychické kondici! :-))) Ale jistě jsme si tady spolu už někdy psali, akorát jsi byl po jiným nickem... a když máš u PČR tolik spokojených přátel, fakt nechápu, proč už u nás nejsi taky!!!!!! Ale asi na to nemáš, co? Psychotesty... :-)))

Ty opravdu nemáš mozek!!!

...á, potrefená husa... přeju Ti hezkej den! :-)))

"Tak trochu vím, jak to u PČR chodí, tam mám zase příbuzný já a do c by nešel nikdo"

Tak takovej blábol už jsem tady dlouho nečetl.jen za poslední 2 roky odešlo od PČR přes 10.000!!!!!!!!!! kolegů.
Ty víš úplný h.ovno,jak to u policie chodí.

Tak se jich zeptej ta chytráku, jak jsou na tom a nemel hovadiny, pár ti jich přivedu co dělaj v auto průmyslu. Nedělaj čt, pá a prachy 60% jó to budou vánoce a to se ti nestane co?

"Tak jsem dal na tebe a pár jsem jich obešel.Všichni se chtějí vrátit,ale všude u policie už je plno,tak čekají až se něco uvolní" :-)))))))))))

Modrého svazáka Langera nikdo nezastaví, dokud nezničí celou policii. Ozdravovny MV mu ale náramně přichází vhod-ale bude kázat o morálce a poctivosti.