Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Podle záhlaví Langer ještě nepostřehl, že kongres ODS skončil a že prvním místopředsedou nebude. To je ale trouba!

Pane ministře mám na ponožkách i na slipech od manželky vyšito "Pomáhat a chránit" není to protizákonné?

Není, protože je to vyšito osobou blízkou.

Vážený pane ministře tak jsem si jako váš svěřenec ověřoval jak se vám daří ta, musím říci "Vaše reforma". To že jsem se z průměrně starýho policajta letos stal jedním z nejstarších Vám ani nebudu říkat (měl byste to věděr) Jen mi nejde do hlavy co s těma novejma kolegama u kterých se z pochopitelných důvodů zkrátila doba vyškolení na poldu na pět měsíců mám tady dělat. Na SKPV to jde šmahem do háje-tedy jsou zde zřizovány sborovny, hájovny, různé technické pracovny a jiné kanceláře odborníků z jiných oborů. Jenže kdo je seznámí s policejním životem, když ti nejzkušenější kvapně odchází - vlivem Vámi tak vychvalované reformy. Kdyby do toho občan viděl tak by mu bylo opravdu hodně zle. Navíc noví policisté jsou motivování opravdu "vysokými" příjmy. Pokud jsou ale na ulici mají i o dva tisíce víc nežli dělník, který uklízí v jistých nejmenovaných firmách v nedaleké průmyslové zóně. Pokud ovšem nepotkáte třeba řidiče vysokozdvižného vozíku - ten má s prominutím zase víc(má řidičák). Opravdu vysoký to předpoklad neúplatnosti a prestiže! Pokud vám to tedy připadá v pořádku neměl byste ve svých reformách zvážit i to, že politika vaší strany je natolik v neoblibě. Třeba pro začátek se přestat tak při... usmívat. Nám tady na ulici do smíchu není.

Napiš kolik bere řidič vys. vozíku. Ať je představa. Jinak když ten začínající polda vydrží 15 let, bude brát v průměru 28000Kč hrubého a ten řidič stále cca. 15000Kč hr. a to se mě zdá spravedlivé. Neblázněte pořád, když někdo začíná, nemůže brát ranec. Tento názor neberu. Je to můj pohled.

Ty jsi ale s prominutím Lojzo fakt Lojza. U policie po 15 letech na ulici 28000 hrubého? A ještěrkář by za 15 hrubého ani nevstal z postele. Máš to nějaký popletený. Já už odešel po 14 letech od poldů, dělal jsem v Praze, tzn. nevíc peněz a v civilu jsem na svých za 1 rok a teď u nás ve fabrice rozhodně za 15 hrubého nikdo ani nezametá. Tvůj názor není úplně správný.

ty jsi spadl z Marsu ne???

Brácha dělá na fabrice 5 let, jeho plat je 24 000 hrubého (samozřejmě jeho pracovní doba je jen pondělí až pátek ranní) Nepočítám prémie atd...

Volil jsem mezi 26000 nástupním platem jako řidič MHD v Praze a 16000 nástupním platem u policie. Co si myslíte, že jsem zvolil?

Tak u nás má řidič autobusu nástupák 17000Kč a musí mít oprávnění, který si zatáhne ze svýho a nebo jít k PČR, kde za tebe vše platí (ZOP - tu udělá teď každý) a když vydržíš 15let na nějaký faře, kterejch je u nás jako much dostanu bonus a budu mít výsluhu. Jako řidič MHD si to užij, to bych nedělal ani po smrti.

Nastoupil jsem službu v r.1996 a byl plný třináctý a čtrnáctý plat žádných 150 hod. zadarmo. Nyní je 12 platů a odslouží se 13 měsíců. Alespoň tak je to u mě.

Chtěl bych vám napsat,že se mistrašně líbí,jak si všichní stěžujete.Nastoupil jsem po 10 letech u MP ke státní,a nestačím se divit.Já mám odšlapanej chodník 6 let.Ale co vidím tam,se nevidí.Jsem umístěn na Hlídkové,kde už zůstalo jen deset starších tupounů,kteří si myslí,že jsou bohové na světě a největší policajti,kteří se po deseti letech vypracovali tak maximálně na pco.Ale policajti jsou jen když jezdí vozem,při pěší je to trapné obcházení heren a pití horké kávy.Ale udělat krok navíc,to jevelký problém.Takže klidně už vy co dělat nechcete,tak jděte.Myslím,že se nám všem uleví A NEBUDETE NÁM "NOVÝM" KAZIT CHUT´DO PRÁCE.

Ty chceš sloužit úplně sám? Když ostatní vyháníš!

Už jen tvůj písemný projev o tobě mnohé napovídá.

toto je přesně vypovídající skutečnost. Hlavně nic neřešit, postěžovat si a jít spokojeně domů a v hospodě tlachat, jakou mám nebezpečnou práci a jak jsem za tu dřinu špatně placenej!!!! Většina přispěvovatelů jsou hlupáci, kteří netahaj. Pane Langere vapráskejte je bičem a naberte lidi, co chtějí dělat!!!

Souhlas, mluvil jsem nedávno s kamarádem v civilu a situace není růžová. Zatím zůstávám pro neschopnost.

FOR " taky Polda "

Ten tvůj příspěvek by měl vypadat asi takto ( bez hrubek, co jsem opravil, nevynechané místo za čárkou ...... ). Tak to s tím tvým prorovnej.

taky polda

Chtěl bych vám napsat, že se mi strašně líbí, jak si všichni stěžujete. Nastoupil jsem po 10 letech u MP ke státní a nestačím se divit. Já mám odšlapanej chodník 6 let. Ale co vidím tam, se nevidí. Jsem umístěn na hlídkové, kde už zůstalo jen deset starších tupounů, kteří si myslí,že jsou bohové na světě a největší policajti, kteří se po deseti letech vypracovali, tak maximálně na pco. Ale policajti jsou jen, když jezdí vozem, při pěší je to trapné obcházení heren a pití horké kávy. Ale udělat krok navíc, to jevelký problém.Takže klidně už vy co dělat nechcete, tak jděte. Myslím, že se nám všem uleví A NEBUDETE NÁM "NOVÝM" KAZIT CHUŤ DO PRÁCE.

Nezlob se, ale tvé vyjadřování o něčem svědčí - v písemném projevu je to hrůza a spíš mě připadáš, jak " Tonda " provokatér.

for taky polda
Takový jako ty s těmito to PČR vyhraje ? Moc dobře si vzpomínám na takové chytráčky co přišli na praxi na naše oddělení a hned při první šichtě nás poučovali a kritizovali. To bylo siláckých řečí a pak stačil jeden výjezd na signál, bitku nebo odepsat doručenku pak ty největší mluvkové byli zticha a trpěli lachtaní nemocí.
Jinak nevím co chceš s tím svým katostrofickým pravopisem u PČR dělat, protože jestli nežiješ v jiném světě tak u nás je to většinou jenom o papírech.

4 taky polda
Omlouvám se za ten výraz, ale ty jsi fakt jen obyčejný TUPOUN. Copak jsi dělal u MP? Asi jako všude u MP tedy celkem hovno-buzeroval jsi důchodce když vjeli do pěší zóny na kole, nebo mladý smardy když v parku za keřem kouřili a nebo možná ještě rozdával řidičům botičky. Ti staří tupouni na hlídkové jsou borci, kteří vědí co a jak. Ono není problém vlítnout do hospody, nebo herny a začít tam dělat pořádek. Ale je kolikrát problém to dotáhnout do konce. Ono to taky není vždy účelné. To, že neradi chodí pěšky, to je docela normální. Dnes už autem dojedeš včude a to až před dveře. Jestli si myslíš, že se jim nechce dělat, tak si s nima promluv a nepiš tady kraviny. Policie si jen uleví když z ní odejdou takoví TUPOUNI jako jsi ty, který ještě nepochopil, že vše není nutní a ni potřebné lámat přes koleno. Na to jak dlouho sloužíš u PČR, tak máš nárok pouze koukat a učit se. Postupovat s rozumem a chytře pokud nevíš, tak tomu se říká taktika zákroku. Přeji vždy klidnou službu a po boku nějakého strého tupouna, který ti pomůže až budeš mít problém.

Pro pravdu se člověk nejvíce zlobí!!! Co Sojko, napiš míry v cm přes bachor (jestli víš, co to je) aby byla představa, jestli také jenom vozíš zadek!!

Sojko tohle je fakt ostuda, znám to také.

4 taky polda
Je těžký bavit se s volem o sobotě když jde v pátek na porážku.

Sniper je bláhový, něco si přečti:
V civilu je dobře i špatně, stejně tak je i u Policie. Sama jsem v civilu byla jak zaměstnaná, tak jsem i podnikala a to celých dlouhých 14 let (počítáno od roku 1990) než jsem šla k Policii. Ke sboru jsem nešla proto, že by mi v civilu bylo špatně.Naopak, měla jsem se velmi dobře, cestovala jsem po světě, měla jsem volnou pracovní dobu, vydělala jsem si slušné částky... Ke sboru jsem šla proto, že jsem snad odjakživa chtěla být policistkou. A to i přesto, že jsem ještě zdaleka nedostala na plat jaký jsem měla v civilu. Možná tady některé věčné skuhrající rozesměji a budou mne mít za hloupou a naivní ženskou,ale u mě opravdu platí a platilo, že služba u Policie je především o tom, že pomáhám a chráním, a to dlouho předtím než našeho "ministra" napadlo nalepit nám to na auta. Samozřejmě, že mi vadí to jak se k nám vláda, resp. stát, chová, jaká je celková nálada ve společnosti vůči policistům, jak jsme kráceni na svých právech, arogance nadřízených atd.atd. atd. Ale to neznamená, že v civilu je to ráj na zemi, kde zaměstnance na rukou nosí, dají jim o co si řeknou, nástupní plat mají minimálně 25 tis.čistého, pracují 7.5 hod denně, požívají veškerých zaměstnaneckých výhod atd. atd. atd. V civilu je situace totožná s tou naší, znáte to "jeden za 18, druhý bez 2 za 20". Plat je ve většině případů přiznám minimální, zbytek je doplácen na černo, proplácení nemocenské je katastrofa, dovolená je kratší, hodiny zdarma navíc se dělají také, místem si nikdo není jistý atd. atd. atd. Když tak čtu všechny ty příspěvky na různých DF kde se civil opěvuje, tak nechápu co všichni ti skuhrající "kolegové" ještě dělají u sboru. To si opravdu myslí, že všichni potenciální zaměstnavatelé jen čekají až se jim na nějaké to lukrativní, nejlépe manažerské, místo přijde přihlásit někdo s x letou praxí u PČR a s maturitou? Kolik je takových míst jaké popisuje ve svém příspěvku Aleš? Nezlobte se na mě, ale z těch naivních nářků po civilu mám pocit, že naši psychologové totálně selhali, když ke sboru nabrali lidi, kteří se dají opít rohlíkem a věří pohádkám. Vůbec nejlepší je když civil opěvuje někdo, kdo ke sboru vlezl hned po maturitě, nikdy pořádně nepracoval (můžete se mnou nesouhlasit,ale práce u Policie je diametrálně odlišná od práce v civilu-mám nějaké zkušenosti), nemá žádné civilní zkušenosti a jen naříká jak je to u sboru strašné a jak by u podnikatele bylo jako v ráji. Co taková osoba ještě dělá u sboru? Proč už není v tom vysněném ráji? Proč už to nezkouší v civilu? Že by to bylo ze strachu, že ten ráj neexistuje a že se tam musí tvrdě makat????? U Policie přece musí být lidé, pro které to není práce, ale služba se vším negativním i pozitivním co s sebou nese. Ano, i mě vadí hodně věcí, které se nyní kolem nás dějí, ty věci mě slušně řečeno štvou, ale v prvé řadě jsem policistka, která má plnit polsání sboru a tak se i musím prezentovat na veřejnosti a ne jen sedět a skuhrat. Jasně, musíme se snažit hodně věcí změnit, protože pokud bychom se neozvali tak s námi budou za chvíli vláčet jako s kusem hadru. Ale pokud budeme sedět a skuhrat a nedělat nic pro změny (a to nemusím být ani členem nějaké naší odborové organizace), které si mohu začít vybojovávat na tom pro mne nejpřístupnějším místě, na svém místě zařazení, a za zády budu mít podporu odborů, které bojují proti nesmyslům od molocha, tak se to přece musí podařit a bude líp. Nikdy nebude tak jak bychom si představovali a je jasné, že to nejde ze dne na den, dobré věci se vždy prosazovali těžce, ale můžeme se snažit aby se to lepšilo. Ale musíme začít především u sebe. Takže bych prosila neskuhrat a komu se u sboru nelíbí, pak nevím co u něj ještě dělá.

PS.dlouhé roky jsem šlapala chodník v Praze a až posledním pár měsíců jsem v kanclu a doma. Takže nějakou zkušenost z těch nejnižších a nejvíce opomíjených míst mám

Konečně po dlouhé době se objevil solidní názor a sklízí mou pochvalu. Ti uplakánci ( z tohoto diskuzního fóra) by se před Vámi ( paní kolegyně), měli stydět. Jste moje krevní skupina.. a vydržte - takových lidí je třeba

Samozřejmě se také některým názorům tady pousměji a naivita s představami některých přispěvovatelů (Sniper atd.) do nebe no víte co. Ikdyž s něčím se souhlasit dá. Prostě doba se mění ve všech oborech a rád též vzpomenu na sl. poměr před deseti lety. (p.s.: to byla někdy "kanada" co???

přízpěvek je již 100 x ohraný. Pokud od roku 2005 je Anežka ,,Policajt" tak za ty dlouhé možná 4 roku vč. ZOP do kanclu je slušný výron.(oprava výkon)Tak takhle naše policie vypadá v reálu.P.S. Zkusí mi někdo vysvětlit termín dlouhé roky ?

Tohle jsem už četl, nic nového. Vskutku skvělé zkušenosti nastoupit po 14 letech podnikání k PČR ( počítáno od roku 1990 ), tedy v roce 2004, pobýt na zopce 15 měsíců a mít " odšlapané dlouhé roky na ulici ". Ale krásný názor pro " vděčné publikum ".
Já také zopakuji : Někde lépe, někde hůře a někde to stojí za ho..... a platí to jak o civilu, tak o PČR - není to prostě jednobarevné.

Jinak jsem se ještě nesetkal s tím, že by někdo dokázal popsat problém masového úprku od PČR :

- na 46000 míst PČR jsou v současné době poptávána volná místa ( nebo ve statutu v brzké době uvolněných ) v počtu 8300,

- na cca 10.000 míst profi hasičů ČR je takto volných kolem 5O míst

Obě složky pod stejným zákonem, stejná možnost odejít za stejných podmínek na výsluhu, ale masový odchod probíhá katastrofálně jen u PČR ( při srovnání s hasiči ). Je na toto korektní odpověď, tedy proč masově odcházejí policisté a třeba i ti kteří sotva odsloužili 8 let a kteří měli být perspektivní do budoucna. Co jim vzalo vítr z plachet do další služby. Proč tedy ti policisté odcházejí a hasiči ne.
Kritiky paní " Anežky " jsou jen kritikou bez odpovědi na tento problém. Není mě příjemné, že i spousta mých kolegů odešla - zřejmě zbytečně.

nějak mi nekoresponduje to "PS.dlouhé roky jsem šlapala chodník v Praze a až posledním pár měsíců jsem v kanclu a doma. Takže nějakou zkušenost z těch nejnižších a nejvíce opomíjených míst mám". Pokud dobře počítám, od roku 1990 "celých dlouhých 14 let" práce v civilu, to máme do roku 2004, poté nástup k PČR, tedy celkem 4 roky a z těchto 4 roků ještě ZOP, kdy se o nějakém "šlapání chodníku" moc mluvit nedá a nyní již "a až posledním pár měsíců jsem v kanclu a doma". Možná by stálo za to upřesnit jaké jsou ty "dlouhé roky jsem šlapala chodník v Praze" opravdu dlouhé. Ono se dá jen těžko věřit tvrzení že: "Takže nějakou zkušenost z těch nejnižších a nejvíce opomíjených míst mám". K tomu bych si troufla říci, že jste teprve nějaké zkušenosti začínala brát a poté co jste zjistila jak to na těch nejnižších a nejvíce opomíjených místech chodí, tak jste přesto, že jste "snad odjakživa chtěla být policistkou", kdy "u mě opravdu platí a platilo, že služba u Policie je především o tom, že pomáhám a chráním", volila útěk do tepla útulné kanceláře. To se to potom kritizují bývalí kolegové "z ulice", že ?

Když se v rámci spolupráce dovolám do nějaké kanceláře s podobnou Anežkou, zavěsím. Rozhovor s Anežkami u sboru je ztrátou času a navíc velice vyčerpávající. Nejsem šovinista, ale Anežky jsou podle mých zkušeností , trochu mimo obor.

Odchody se dávno zastavili a rozumní se nikam neženou, světová krize se projevuje všude a nezapomínejte na to, že vám každý výsluhu připomene, protže si dnes lidé závidí i pětník.

některých policistů, nedávno se mě chlubil četník jaký měl 14 dnů rehábka v zařízení MV a jak si to užili. On by neměnil, protže ví, že brácha na ty jeho prachy dře od rána do večera. Jiné to je asi v Pha.

jsou i 13. či 14 platy, jsou lázeňské pobyty pro pracující mimo PČR tak jaké pak co pak. Je spousta volných míst u PČR tak maturitu a vstupní testy a jsi tam. Asi bude problém jedno či druhé , že ?

for Anežka
Zapomněla jsi na jednu poctatnou věc, že policejní stádečko se děli na chovné a tažné jedince ? V současné době se díky kvalitním rychlonáborům ve velké míře nabírají chovní jedinci a ty tažné to už přestává bavit a odcházejí. Všude je chleba o dvou kurkách a všude se musí makat, ale v civilu na rozdíl od PČR nemusíš makat za neschopného kolegu a ještě se o něho starat. Musíme se smířit s tím, že z PČR se začíná stávat zaopatřovací ústav ?

to teprve uvidíš, když budeš střídat směnu a kolega ti nechá horší práci, nebo podobné naschvály. Všude stejné.

4 sparta, klik, kont, civil... nebo jak si ještě říkáš (teď už raději bez nicku) Ty jsi snad duševně chorý, tenhle Tvůj Anežčin blábol jsme tu rozebírali už stokrát, přijdi s něčím novým! Opakovanej vtip není vtipem a já se směju rád :-))

jseš s těma kidama trapnej. Napiš za kolik plníš tělesnou. Ale ty přes pupek si nezavážeš kaničky troubo a budeš tady něco vytahovat. Ty nicky měli možná společnou řeč a pravda bolí hlupáka co?

to nebyl vtip, ale skutečnost. Ty nemůžeš mít vychozenou devítiletku, to fakt je žrádlo. Ještě napiš něco pro pobavení , aby jsi zvýšil vážnost sboru!!!

O mé fyzičce se radši nebav, jo? I když je mi přes třicet, stále vrcholově sportuju (muai thai) a někam jsem to i dotáhl, ale to sem nepatří... na rozdíl od většiny dnešních mladých (včetně Tebe), kteří se neumí bavit jinak než vysedáváním po hospodách, u PC (a provokováním jako Ty)

tak tobě je přes třicet? Tak proto meleš hovadiny. To jsi toho ještě moc nepoznal! Neboj život tě naučí. Odslouženo cca. 10 let, to je nářez!

SNĚM HOCHŠTAPLERŮ A TUNELÁŘŮ SE POMALU CHÝLÍ KE KONCI, ZVOLILI SI KRÁLE A MÍSTOKRÁLE.

Jak nepřímo řekl Topolánek všem lidem této země: "Občani české republiky, My se máme, Vy ne! :-((( Sice jsem něco více již p(r)osral, ale ČEKÁM (i když potají doufám, že ne), až mě sami vykopnete z křesla! Toho bohdá nebude, abych byl tolik soudný a trpěl takovou nemocí jako je sebereflexe! a odešel sám. A vemte si ze mě jako PREMIERA příklad můj rodný vulgární a arogantmocný slovní projev na veřejnosti, každý na koho ukáži prostředníkem je nejlepší, mlaťte fotografy a novináře, nejlépe do hlavy jako to dělám a nezapomeňte si udělat nějaké to bejby bokem jako mám já. Moje manželka o tom ví, tak je to v pořádku. S Mými pobočníky - fa.Jůlinkem and Sikertem dále KalhOUsek - vždy připraven."

2/3 pro Topola a to 46 kousků zdrželo. Klaus věděl co dělá.

Křivá huba bohužel značí i pokřivený charakter to je dáno od přírody.

Ransdorf!

Pane Langere,před chvílí jsem vás viděl v televizi na kongresu ,vy opravdu nevíte která bije.Vy jste podle mne pomatený tupec.Prominte,ale běžte dělat opravdu něco jiného.

On nemůže dělat něco jiného, protože nic neumí

MODRÁ PARTA PODVODNÍKŮ A TUNELÁŘŮ MÁ SRAZ NA SVÉM KONGRESU A PAN PREZIDENT S NIMI KONČÍ.