Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

ÍČKO a jeho strana jsou založeny jenom na aroganci, bezohlednosti a nadřazenosti vůči občanům ČR. Dost bylo těchto mocipánů a podvodníků.

pišu naposled takový blb jako Langer mně nestojí za to,abych s ním marnil čas.Mějte se všichni hezky a tomu blbovi někdo řekněte,že ods jenom škodí.škoda,že zásluhou takových lidí ztrácí voliče.

Myslím je Ičko je profláknutý politik a měl by jako zasloužilý lobbista,straník ODS již z veřejných funkcí odejít.

Vážení dodisovatelé,nejsem příznivec ODS,ale musím konstatovat,že ODS patřila do uskupení,které formovalo naší republiku po pádu komunismu.Někteří zvás tuto dobu již nepamatují a tak nemohou chápat.ODS s Václavem Klausem patřila ktěm co chtěli postavit naší zem na úroveň západních států,přesto se stala stranou ,která dnes nemá již na politické scéně místo.Strana ODS je již nepotřebná a proto by měla zaniknout jako tenkrát občanské fórum. Proto bych rád řekl ....Děkujeme Vám,ale odejděte......

Je to prázná strana zabývající se pouze lobbingem , pro lidi neudělá nic, pouze to kde by je mohla více zpoplatnit.

Spíš parta prospěchářů a tunelářů.

Davide republiku formovalo OF v čele s Havlem. ODS nastoupila až pak a v předčasných volbách musela odstoupit.

4 David
Davide ODS neformovalo vůbec nic. V té době když se rozhodovalo o směřování dalšího vývoje naší malé zemičky ještě ODS neexistovala, bylo zde pouze OF (občanské fórum), které nemělo absolutně na nic vliv (byla to pouze parta kecálků a pochybných individují). Vše bylo taktně a nenápadně řízeno KSČ, která tak nenásilně předala moc ve státě opozici. Bylo mnoho představitelů OF, kteří potom do ODS vstoupili. Nemáš pravdu, že by něco formovali, každý z nich hleděl jak nahrabat co nejvíce pro sebe ( viz příklad když Klaus prohlásil, že nezná čisté a špinavé peníze), že je není možno rozlišit.Všichni vímě, že to jde, ale musí se chtít. Zkrátka za to, že opozice dostala moc ve státě, bylo jí umožněno si nahrabat. Proč asi nebyla KSČ zakázána jako zločinecká organizace hned po roce 1989, co myslíš? A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale dnes to již nemá smysl. Vše je jnak jak jsme původně všichni chtěli a jestli se to někdy podaří zvrátit, tak to bude trvat možná dalších 50 let jen s tím rozdílem, že v roce 1989 jsme vyháněli vojska SSSR a pak to budou možná vojska USA nebo někoho jiného.

ZASTAVME MODRÉ TUNELÁŘE A PODVODNÍKY.

Pane LangerJak je možne že při brutalním napadení slušnych občanu v JANOVE při chranení cikanskych kriminalních živlu byli zachyceni policiste bez identifkačních čísel?!Hlavne neřikejte že to není pravda.Mimo jine kolik policistu při zasahu bylo slepych hlavne co se tyče anti konfliktního tymu,když nikdo z nich si nevšiml MAČET,NOŽU dokonce i KATANY v rukou cikanu!!!

Cikáni jdou po modré.........

Vážený pane ,,Suchoto,, pokud máte pocit , že byl porušen zákon tak podejte trestní oznámení. Nicméně Vám musí sdělit , že ministr (nemám ho rád) za to nemůže. Akce byla pod tzv. ,,jednotným velením,, a tudíž si stěžujte u velitele zásahu.

Pane Langr tušíte proč vás lidé nemají rádi? Protože jste arogantní a sprostý člověk a nevážítesi nás VOLIČÚ kteří vás dostli tam kde jste. Jetli onás tvrdí te tak že jsme blbí žejsme volili vás a ODS!!! Podlole vás jsem blb že jsem volil ODS?

Nemá čas, nakupuje ozdravovny MV a další lukrativní objekty.

Jo!

Vážený pane ministře,

už jsem Vám psala a posílala i odkazy na youtube a na jiné stránky, abyste se podíval, že policejní zásah proti obyvatelům Janova a proti aktivistům Dělnické strany byl neadekvátní !!Posílala jsem Vám i fotky z 18.10.2008 z Janova, kde byli romští aktivisté ozbrojeni mačetami, noži, připevněnými na násadách od koštěte, tyčemi, klíči od aut a jiným nářadím, které nemělo rozhodně sloužit k opravě aut anebo k zametání chodníku. Pročpak to ?? Proč se ti "mírumilovní" Romové ozbrojili takovými věcmi, když nikomu nechtějí ubližovat a chtějí jenom diskutovat ?? Naproti tomu, aktivisté, kteří přišli do Janova na protest, ozbrojení nebyli, našlo se mezi nimi všeho všudy 1 boxer a myslím, že 2 nebo 3 tyče nebo pálky. Ono je lepší zasahovat proti neozbrojeným náctiletým než proti "romským gorilám",které jsou až po zuby ozbrojené, viďte ?? Jak jsem Vám už psala, tato otázka se mne osobně dost dotýká. Bydlím v takové podobné čtvrti už 19 let a můžu říct, že toho mám akorát tak plné zuby, protože jsem byla několikrát takovými "mírumilovnými" Romy napadena bez důvodu, taktéž moje rodina, moji přátele a moji známí. Váš okouzlující úsměv a lehkost Vaší komunikace s nadsázkou je opravdu super a skvělá, ale to bohužel obyvatelům Janova moc nepomůže a taktéž to nepomůže ani nám všem ostatním. Jak by se Vám líbilo, kdybyste šel po ulici, aniž byste zadal jakoukoliv příčinu k napadení a tam by na Vás šest výrostků pokřikovalo jiné různé hanlivé výrazy, které se ani nedají opakovat, od dámského přirození až po ty jejich výrazy, asi tak nějak a kdybyste se na ulici nikde nedovolal pomoci, protože najednou všichni, co jdou kolem jsou hluší a slepí. Co byste dělal na takovém místě ?? Já Vám řeknu, co byste mohl dělat, mohl byste jedině vytáhnout zbraň a říct jim, at Vás nechají v klidu, pak byste měl respekt. Ale co by dělal člověk, který žádnou zbraň nemá ?? Můžete se snažit jim ukázat, že nemáte nejmenší chuť se s nimi pustit do konverzace, pak je naštvete ještě víc a pustí se do Vás. Můžete jím ukázat, že na ně kašlete a že si jdete svojí cestou, ale to je taky naštve, protože si jich nevšímáte. Nebo se s nimi můžete pustit do potyčky, pokud máte alespoň černý pásek Aikida nebo nějaký kurs kung-fu, karate, aj. sebeobranných kursů. Můžete mi říct pane ministře, jak chcete, aby lidé této země v klidu pracovali, když nemají klid ani na ulicích a ani doma, ve svém soukromí, které zajišťuje i listina práv a svobod?? Když tito "mírumilovní" Romové tancují a zpívají nebo se baví 3x - 4x do týdne, do rána, do dvou do čtyř hodin, at už na hřišti pod balkonem anebo u nich doma slaví narozeniny, když grilují na balkoně a Vy jste si zrovna pověsil prádlo a když se ozvete, tak Vám naskáče celá dvacetičlenná rodina do bytu a braňte se proti nim, zavolejte policii, která přijede po dvou až třech hodinách, když už je klid a není co řešit. Co s tím uděláte pane ministře?? Budete se dál na to dívat a usmívat se a brát všechno na lehkou váhu a s nadsázkou?? Jak by bylo Vám, kdyby Vám tito "mírumilovní" Romové ukopali Vašeho syna skoro k smrti a kdyby ležel 3 týdny na lůžku na Áru v bezvědomí a kdyby se z toho jen taktak dostal, tak by se to všechno opakovalo znovu a Váš syn by skoro umřel?? Co byste dělal?? Já myslím, že byste se tak moc hezky už neusmíval...:o( Je fajn mluvit o tom z ministerského křesla někde od stolu a v teple kanceláře?? Myslím, že byste toho moc udělat nemohl. Mohl byste si pořídit zbraň a tu "mírumilovnou romskou menšinu", co umlátila Vašeho syna skoro k smrti odstřelit, ale to by nemělo řešení. No možná ano, sociálka by ušetřila na dávkách a sběrny kovu by neměly takovou tržbu a hlavně byste si vynutil respekt a příště už by Vás nikdo nezastavoval, Vašemu synovi by to sice moc nepomohlo, protože by byl postižený a Vy byste se na něho díval každý den po celý život, ale měl byste alespoň pocit zadostiučinění. Anebo byste mohl pozvat své přátele motorkáře, kteří by jim řádně domluvili a už by se to neopakovalo, pak byste měl klid Vy i Váš syn, protože tito "mírumilovní občané" by si potom už dali na Vás pozor, věděli by, že máte přátele na lepších místech. Anebo byste pozval aktivisty dělnické strany, kteří by ukázali, že se nebojí a že když něco, takže budou stát za občany této země, za občany Janova, kteří mají stejná práva jako romská menšina, ale kteří se jich nemohou domoci, protože vláda na ně kašle a místo, aby se jich policisté zastali, tak po nich stříkají vodním dělem. Řekněte mi prosím pane ministře jaký je rozdíl mezi bílým rasismem a černým ?? Když Rom řekne " ty k**do jedna bílá zk*rv*ná, já tě zab*ju až z tebe bude krev sříkat" anebo " ty sv*ně jedna bílá, já tě roztčt*rtím zaživa", jak je vidět z různých videií na youtube, tak to není rasismus?? To není rasismus, protože to řekl Rom?? Jak byste se zachoval, kdyby do Vaší kamarádky kopaly Romky a nadávaly ji tam a dávaly by jí různá jména, viz výše uvedená. Díval byste se na to a dělal, že svojí kamarádku neznáte anebo byste se na ni vrhnul a přikryl jí vlastním tělem a postavil se takovým krásným "romským dívkám, plnoštíhlé postavy",kterých je 5,když Vy sám vážíte 52 kg a riskoval byste tím i vlastní zdraví ?? Těch případů je mnohem víc, ale lidé se bojí mluvit, protože nemají zastání u policie a když vypovídají, tak je známí Romů zase zastrašují jako svědky. Dokonce i samotní policisté, kteří svědčili u soudu, utíkají od policie a mění trvalé bydliště i telefony, aby je tito "mírumilovní" Romové náhodou nezastihli doma nebo na mobilu. Vím moc dobře o čem mluvím a není a nebyl to jenom jediný případ. Jestliže stát nedokáže zaručit bezpečnost všem obyvatelům stejně, pak si obyvatelé vynutí tu bezpečnost sami !! Pak lidé sami vezmou spravedlnost do svých rukou a sjednají si nápravu jinou cestou. Pak budou vznikat takovéto, podle Vás,extremistické skupiny, domobrany a jiné další různé skupiny obranného charakteru, pokud s tím stát něco neudělá, to je snad pochopitelné, ne ?? Jestliže někdo žije v tomto státě, tak by se měl řídit jeho zákony a dodržovat je a ne, že jedno etnikum bude mít výhody jen proto, že má trošku tmavší barvu kůže. Jak je možné, že Čechům nevadí ani Vietnamci ani Ukrajinci?? Taky určitě dělají různé potíže, ale ne tolik jako romská menšina. A tím, že jim ustoupíte a přistoupíte na jejich požadavky, tím si jenom pod sebou podřežete větev !! Když uvidí, že Vás mohou vydírat a že Vy jako vláda jim na jejich nesmyslné požadavky přistoupíte, pak už nikdy, už nikdy nebudete mít respekt, nejen u této romské menšiny, protože uvidí, co si mohou dovolit, ale nebudete mít ani respekt u obyčejných řadových občanů jako jsem já. Myslím, že píšu každému z duše a že nazývám věci pravými jmény. Jestliže práva a zákony, tak pro všechny stejné, at je ten člověk bílý nebo černý, žlutý nebo fialový!! Jestliže někdo zdemoluje byt a dostane jiný, nový, když člověk na byt čeká 3 až 8 let a nemůže si ho pořídit, protože nemá peníze, tak tomu říkám nehoráznost !! Jestliže někdo napadne člověka a není za to potrestán, když mu zbůsobil újmu na zdraví, jak na těle, tak i na duši, tomu říkám nespravedlnost a zbabělost !! Pane ministře měl byste se na to podívat i z jiné strany, ze strany obyčejného člověka, řadového občana, který nemá žádné výsady a výhody, který nesedí tam někde v parlamentu, který chodí každý den do práce a chce mít klid a bezpečné ulice, aby se po nich nemusel bát chodit. Jestliže Romové chtějí emigrovat do Kanady, tak jim v tom prosím nebraňte a vyhověte jejich požadavkům o emigraci. Kanada je velká, je tam hodně krásných lesů, dost dřeva na sruby. Volnost a svobodu tam budou mít určitě taky. Řeky jsou tam plné lososů a zvěře je tam také učitě dost. Určitě od kanadské vlády dostanou i větší podporu než u nás. Jenom bych ještě uvedla, že pokud by emigrovali, tak by už neměli žádný nárok na byt a podporu při eventuelním se vrácení nazpátek do České republiky. Mají svobodnou vůli, stejně tak jako my, jestliže někdo emigruje ze svobodné vůle, je to jenom jeho rozhodnutí a nikoho jiného. Kdybych se rozhodla emigrovat já a prodala svůj byt, tak by mi ho taky určitě nikdo nevrátil a neměla bych ani nárok na jiný další a dokonce nový. To, co teď předvádějí Romové, tomu se říká v právnické mluvě vydírání a zastrašování !! Teď už záleží jenom na tom, jestli se tahle vláda nechá zastrašovat a vydírat anebo si sjedná pořádek a ukáže, že stojí za právy většiny obyvatel České republiky. Sjednejte si pořádek a nenechte se zastrašovat a ani vydírat!! Neustupte nátlaku romské menšiny a ukažte, že stojíte alespoň za něco a že jsme Vás nevolili nadarmo !! Děkuji za všechny, jichž se to dotýká.

Zatím

Hezky napsáno, ale na špatném místě. Tady si to Ivan nepřečte. K tomu slouží rubrika Policie ČR, hasiči.

Za komunistů nebylo tolik potíží s Cikány, jako je teď s Romy. S tímto cikánským problémem obyčejní lidé nic nesvedou, když není vůle politiků něco řešit (obyčejní lidé jsou zajímaví pro politiky jen před volbama). Na Slovensku se s Cikánama nikdo nemazlí (tam platí alespoň nějaká rovnoprávnost), proto jich ze Slovenska tolik sem nalezlo. Bůh ochraňuj tuto zem!

Ano.

9 mm Luger. Doporučuji.

Moc dobře napsané, ale už vidím Ivánka jak se tomu potuteleně usmívá, stejně jak na obrázku. Pokud se ozve tak samozřejmě bude mluvit o spolucítění, o lítosti, ale z jeho strany to jsou jen samé kidy, on má své jisté...

www.aktualne.eu

Lepší modrá, než rudá

Pro VIZE: V čem?

VIKI

Proplácení svátku není vůbec spravedlivý v současné době. Nejvíc mě štve můj VO a ZVO, oba mají příplatek 10% a ve svátek si klidně naplánujou šichtu a vůbec do práce nepřijdou a odpolední směny si naplánujou tak 3 do měsíce a to si většinou na ten den vemou dovolenku nebo přijdou na ranní. Už jsem se snažil na to dvakrát upozornit na fóru na PP ale mé příspěvky nikdy nebyly zveřejněny, asi jsou příspěvky nežádoucí.

převzato z UBS a ještě tady pište jak dřete hovada. Sami se prásknete na odborových stránkách!!!

Nežaluj a pracuj...

Proč tak nenávistně a " srdečně " HOVADA. To, že si ve svém postavení služební funkcionáři bez uzardění přihrajou " švindlem " nějakou tu výhodičku proměněnou na konci měsíce v peníz, je faktickým stavem a je to o kontrole a soudnosti takových lidí, nic víc a ani nic míň. Je věcí charakteru takových lidí požadovat od druhých vše poctivě, ačkoliv sám okatě ukazuje, že v této pozici to jde i se švindlem.
A jinak - je pravdou, že někde neví kde jim " stojí hlava " a někde se " dloubou v nose " a je to zase jen o přehodnocení, kde stačí lidí méně a kde je potřeba lidí více.
Takže není třeba těžkých slov " Dřete HOVADA " - jen to vypovídá o vnitřní úrovni člověka, projevené na povrch - tedy nic moc.