1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

ÍČKO a jeho strana jsou založeny jenom na aroganci, bezohlednosti a nadřazenosti vůči občanům ČR. Dost bylo těchto mocipánů a podvodníků.

pišu naposled takový blb jako Langer mně nestojí za to,abych s ním marnil čas.Mějte se všichni hezky a tomu blbovi někdo řekněte,že ods jenom škodí.škoda,že zásluhou takových lidí ztrácí voliče.

Myslím je Ičko je profláknutý politik a měl by jako zasloužilý lobbista,straník ODS již z veřejných funkcí odejít.

Vážení dodisovatelé,nejsem příznivec ODS,ale musím konstatovat,že ODS patřila do uskupení,které formovalo naší republiku po pádu komunismu.Někteří zvás tuto dobu již nepamatují a tak nemohou chápat.ODS s Václavem Klausem patřila ktěm co chtěli postavit naší zem na úroveň západních států,přesto se stala stranou ,která dnes nemá již na politické scéně místo.Strana ODS je již nepotřebná a proto by měla zaniknout jako tenkrát občanské fórum. Proto bych rád řekl ....Děkujeme Vám,ale odejděte......

Je to prázná strana zabývající se pouze lobbingem , pro lidi neudělá nic, pouze to kde by je mohla více zpoplatnit.

Spíš parta prospěchářů a tunelářů.

Davide republiku formovalo OF v čele s Havlem. ODS nastoupila až pak a v předčasných volbách musela odstoupit.

4 David
Davide ODS neformovalo vůbec nic. V té době když se rozhodovalo o směřování dalšího vývoje naší malé zemičky ještě ODS neexistovala, bylo zde pouze OF (občanské fórum), které nemělo absolutně na nic vliv (byla to pouze parta kecálků a pochybných individují). Vše bylo taktně a nenápadně řízeno KSČ, která tak nenásilně předala moc ve státě opozici. Bylo mnoho představitelů OF, kteří potom do ODS vstoupili. Nemáš pravdu, že by něco formovali, každý z nich hleděl jak nahrabat co nejvíce pro sebe ( viz příklad když Klaus prohlásil, že nezná čisté a špinavé peníze), že je není možno rozlišit.Všichni vímě, že to jde, ale musí se chtít. Zkrátka za to, že opozice dostala moc ve státě, bylo jí umožněno si nahrabat. Proč asi nebyla KSČ zakázána jako zločinecká organizace hned po roce 1989, co myslíš? A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale dnes to již nemá smysl. Vše je jnak jak jsme původně všichni chtěli a jestli se to někdy podaří zvrátit, tak to bude trvat možná dalších 50 let jen s tím rozdílem, že v roce 1989 jsme vyháněli vojska SSSR a pak to budou možná vojska USA nebo někoho jiného.

ZASTAVME MODRÉ TUNELÁŘE A PODVODNÍKY.

Pane LangerJak je možne že při brutalním napadení slušnych občanu v JANOVE při chranení cikanskych kriminalních živlu byli zachyceni policiste bez identifkačních čísel?!Hlavne neřikejte že to není pravda.Mimo jine kolik policistu při zasahu bylo slepych hlavne co se tyče anti konfliktního tymu,když nikdo z nich si nevšiml MAČET,NOŽU dokonce i KATANY v rukou cikanu!!!

Cikáni jdou po modré.........

Vážený pane ,,Suchoto,, pokud máte pocit , že byl porušen zákon tak podejte trestní oznámení. Nicméně Vám musí sdělit , že ministr (nemám ho rád) za to nemůže. Akce byla pod tzv. ,,jednotným velením,, a tudíž si stěžujte u velitele zásahu.

Pane Langr tušíte proč vás lidé nemají rádi? Protože jste arogantní a sprostý člověk a nevážítesi nás VOLIČÚ kteří vás dostli tam kde jste. Jetli onás tvrdí te tak že jsme blbí žejsme volili vás a ODS!!! Podlole vás jsem blb že jsem volil ODS?

Nemá čas, nakupuje ozdravovny MV a další lukrativní objekty.

Jo!

Vážený pane ministře,

už jsem Vám psala a posílala i odkazy na youtube a na jiné stránky, abyste se podíval, že policejní zásah proti obyvatelům Janova a proti aktivistům Dělnické strany byl neadekvátní !!Posílala jsem Vám i fotky z 18.10.2008 z Janova, kde byli romští aktivisté ozbrojeni mačetami, noži, připevněnými na násadách od koštěte, tyčemi, klíči od aut a jiným nářadím, které nemělo rozhodně sloužit k opravě aut anebo k zametání chodníku. Pročpak to ?? Proč se ti "mírumilovní" Romové ozbrojili takovými věcmi, když nikomu nechtějí ubližovat a chtějí jenom diskutovat ?? Naproti tomu, aktivisté, kteří přišli do Janova na protest, ozbrojení nebyli, našlo se mezi nimi všeho všudy 1 boxer a myslím, že 2 nebo 3 tyče nebo pálky. Ono je lepší zasahovat proti neozbrojeným náctiletým než proti "romským gorilám",které jsou až po zuby ozbrojené, viďte ?? Jak jsem Vám už psala, tato otázka se mne osobně dost dotýká. Bydlím v takové podobné čtvrti už 19 let a můžu říct, že toho mám akorát tak plné zuby, protože jsem byla několikrát takovými "mírumilovnými" Romy napadena bez důvodu, taktéž moje rodina, moji přátele a moji známí. Váš okouzlující úsměv a lehkost Vaší komunikace s nadsázkou je opravdu super a skvělá, ale to bohužel obyvatelům Janova moc nepomůže a taktéž to nepomůže ani nám všem ostatním. Jak by se Vám líbilo, kdybyste šel po ulici, aniž byste zadal jakoukoliv příčinu k napadení a tam by na Vás šest výrostků pokřikovalo jiné různé hanlivé výrazy, které se ani nedají opakovat, od dámského přirození až po ty jejich výrazy, asi tak nějak a kdybyste se na ulici nikde nedovolal pomoci, protože najednou všichni, co jdou kolem jsou hluší a slepí. Co byste dělal na takovém místě ?? Já Vám řeknu, co byste mohl dělat, mohl byste jedině vytáhnout zbraň a říct jim, at Vás nechají v klidu, pak byste měl respekt. Ale co by dělal člověk, který žádnou zbraň nemá ?? Můžete se snažit jim ukázat, že nemáte nejmenší chuť se s nimi pustit do konverzace, pak je naštvete ještě víc a pustí se do Vás. Můžete jím ukázat, že na ně kašlete a že si jdete svojí cestou, ale to je taky naštve, protože si jich nevšímáte. Nebo se s nimi můžete pustit do potyčky, pokud máte alespoň černý pásek Aikida nebo nějaký kurs kung-fu, karate, aj. sebeobranných kursů. Můžete mi říct pane ministře, jak chcete, aby lidé této země v klidu pracovali, když nemají klid ani na ulicích a ani doma, ve svém soukromí, které zajišťuje i listina práv a svobod?? Když tito "mírumilovní" Romové tancují a zpívají nebo se baví 3x - 4x do týdne, do rána, do dvou do čtyř hodin, at už na hřišti pod balkonem anebo u nich doma slaví narozeniny, když grilují na balkoně a Vy jste si zrovna pověsil prádlo a když se ozvete, tak Vám naskáče celá dvacetičlenná rodina do bytu a braňte se proti nim, zavolejte policii, která přijede po dvou až třech hodinách, když už je klid a není co řešit. Co s tím uděláte pane ministře?? Budete se dál na to dívat a usmívat se a brát všechno na lehkou váhu a s nadsázkou?? Jak by bylo Vám, kdyby Vám tito "mírumilovní" Romové ukopali Vašeho syna skoro k smrti a kdyby ležel 3 týdny na lůžku na Áru v bezvědomí a kdyby se z toho jen taktak dostal, tak by se to všechno opakovalo znovu a Váš syn by skoro umřel?? Co byste dělal?? Já myslím, že byste se tak moc hezky už neusmíval...:o( Je fajn mluvit o tom z ministerského křesla někde od stolu a v teple kanceláře?? Myslím, že byste toho moc udělat nemohl. Mohl byste si pořídit zbraň a tu "mírumilovnou romskou menšinu", co umlátila Vašeho syna skoro k smrti odstřelit, ale to by nemělo řešení. No možná ano, sociálka by ušetřila na dávkách a sběrny kovu by neměly takovou tržbu a hlavně byste si vynutil respekt a příště už by Vás nikdo nezastavoval, Vašemu synovi by to sice moc nepomohlo, protože by byl postižený a Vy byste se na něho díval každý den po celý život, ale měl byste alespoň pocit zadostiučinění. Anebo byste mohl pozvat své přátele motorkáře, kteří by jim řádně domluvili a už by se to neopakovalo, pak byste měl klid Vy i Váš syn, protože tito "mírumilovní občané" by si potom už dali na Vás pozor, věděli by, že máte přátele na lepších místech. Anebo byste pozval aktivisty dělnické strany, kteří by ukázali, že se nebojí a že když něco, takže budou stát za občany této země, za občany Janova, kteří mají stejná práva jako romská menšina, ale kteří se jich nemohou domoci, protože vláda na ně kašle a místo, aby se jich policisté zastali, tak po nich stříkají vodním dělem. Řekněte mi prosím pane ministře jaký je rozdíl mezi bílým rasismem a černým ?? Když Rom řekne " ty k**do jedna bílá zk*rv*ná, já tě zab*ju až z tebe bude krev sříkat" anebo " ty sv*ně jedna bílá, já tě roztčt*rtím zaživa", jak je vidět z různých videií na youtube, tak to není rasismus?? To není rasismus, protože to řekl Rom?? Jak byste se zachoval, kdyby do Vaší kamarádky kopaly Romky a nadávaly ji tam a dávaly by jí různá jména, viz výše uvedená. Díval byste se na to a dělal, že svojí kamarádku neznáte anebo byste se na ni vrhnul a přikryl jí vlastním tělem a postavil se takovým krásným "romským dívkám, plnoštíhlé postavy",kterých je 5,když Vy sám vážíte 52 kg a riskoval byste tím i vlastní zdraví ?? Těch případů je mnohem víc, ale lidé se bojí mluvit, protože nemají zastání u policie a když vypovídají, tak je známí Romů zase zastrašují jako svědky. Dokonce i samotní policisté, kteří svědčili u soudu, utíkají od policie a mění trvalé bydliště i telefony, aby je tito "mírumilovní" Romové náhodou nezastihli doma nebo na mobilu. Vím moc dobře o čem mluvím a není a nebyl to jenom jediný případ. Jestliže stát nedokáže zaručit bezpečnost všem obyvatelům stejně, pak si obyvatelé vynutí tu bezpečnost sami !! Pak lidé sami vezmou spravedlnost do svých rukou a sjednají si nápravu jinou cestou. Pak budou vznikat takovéto, podle Vás,extremistické skupiny, domobrany a jiné další různé skupiny obranného charakteru, pokud s tím stát něco neudělá, to je snad pochopitelné, ne ?? Jestliže někdo žije v tomto státě, tak by se měl řídit jeho zákony a dodržovat je a ne, že jedno etnikum bude mít výhody jen proto, že má trošku tmavší barvu kůže. Jak je možné, že Čechům nevadí ani Vietnamci ani Ukrajinci?? Taky určitě dělají různé potíže, ale ne tolik jako romská menšina. A tím, že jim ustoupíte a přistoupíte na jejich požadavky, tím si jenom pod sebou podřežete větev !! Když uvidí, že Vás mohou vydírat a že Vy jako vláda jim na jejich nesmyslné požadavky přistoupíte, pak už nikdy, už nikdy nebudete mít respekt, nejen u této romské menšiny, protože uvidí, co si mohou dovolit, ale nebudete mít ani respekt u obyčejných řadových občanů jako jsem já. Myslím, že píšu každému z duše a že nazývám věci pravými jmény. Jestliže práva a zákony, tak pro všechny stejné, at je ten člověk bílý nebo černý, žlutý nebo fialový!! Jestliže někdo zdemoluje byt a dostane jiný, nový, když člověk na byt čeká 3 až 8 let a nemůže si ho pořídit, protože nemá peníze, tak tomu říkám nehoráznost !! Jestliže někdo napadne člověka a není za to potrestán, když mu zbůsobil újmu na zdraví, jak na těle, tak i na duši, tomu říkám nespravedlnost a zbabělost !! Pane ministře měl byste se na to podívat i z jiné strany, ze strany obyčejného člověka, řadového občana, který nemá žádné výsady a výhody, který nesedí tam někde v parlamentu, který chodí každý den do práce a chce mít klid a bezpečné ulice, aby se po nich nemusel bát chodit. Jestliže Romové chtějí emigrovat do Kanady, tak jim v tom prosím nebraňte a vyhověte jejich požadavkům o emigraci. Kanada je velká, je tam hodně krásných lesů, dost dřeva na sruby. Volnost a svobodu tam budou mít určitě taky. Řeky jsou tam plné lososů a zvěře je tam také učitě dost. Určitě od kanadské vlády dostanou i větší podporu než u nás. Jenom bych ještě uvedla, že pokud by emigrovali, tak by už neměli žádný nárok na byt a podporu při eventuelním se vrácení nazpátek do České republiky. Mají svobodnou vůli, stejně tak jako my, jestliže někdo emigruje ze svobodné vůle, je to jenom jeho rozhodnutí a nikoho jiného. Kdybych se rozhodla emigrovat já a prodala svůj byt, tak by mi ho taky určitě nikdo nevrátil a neměla bych ani nárok na jiný další a dokonce nový. To, co teď předvádějí Romové, tomu se říká v právnické mluvě vydírání a zastrašování !! Teď už záleží jenom na tom, jestli se tahle vláda nechá zastrašovat a vydírat anebo si sjedná pořádek a ukáže, že stojí za právy většiny obyvatel České republiky. Sjednejte si pořádek a nenechte se zastrašovat a ani vydírat!! Neustupte nátlaku romské menšiny a ukažte, že stojíte alespoň za něco a že jsme Vás nevolili nadarmo !! Děkuji za všechny, jichž se to dotýká.

Zatím

Hezky napsáno, ale na špatném místě. Tady si to Ivan nepřečte. K tomu slouží rubrika Policie ČR, hasiči.

Za komunistů nebylo tolik potíží s Cikány, jako je teď s Romy. S tímto cikánským problémem obyčejní lidé nic nesvedou, když není vůle politiků něco řešit (obyčejní lidé jsou zajímaví pro politiky jen před volbama). Na Slovensku se s Cikánama nikdo nemazlí (tam platí alespoň nějaká rovnoprávnost), proto jich ze Slovenska tolik sem nalezlo. Bůh ochraňuj tuto zem!

Ano.

9 mm Luger. Doporučuji.

Moc dobře napsané, ale už vidím Ivánka jak se tomu potuteleně usmívá, stejně jak na obrázku. Pokud se ozve tak samozřejmě bude mluvit o spolucítění, o lítosti, ale z jeho strany to jsou jen samé kidy, on má své jisté...

www.aktualne.eu

Lepší modrá, než rudá

Pro VIZE: V čem?

VIKI

Proplácení svátku není vůbec spravedlivý v současné době. Nejvíc mě štve můj VO a ZVO, oba mají příplatek 10% a ve svátek si klidně naplánujou šichtu a vůbec do práce nepřijdou a odpolední směny si naplánujou tak 3 do měsíce a to si většinou na ten den vemou dovolenku nebo přijdou na ranní. Už jsem se snažil na to dvakrát upozornit na fóru na PP ale mé příspěvky nikdy nebyly zveřejněny, asi jsou příspěvky nežádoucí.

převzato z UBS a ještě tady pište jak dřete hovada. Sami se prásknete na odborových stránkách!!!

Nežaluj a pracuj...

Proč tak nenávistně a " srdečně " HOVADA. To, že si ve svém postavení služební funkcionáři bez uzardění přihrajou " švindlem " nějakou tu výhodičku proměněnou na konci měsíce v peníz, je faktickým stavem a je to o kontrole a soudnosti takových lidí, nic víc a ani nic míň. Je věcí charakteru takových lidí požadovat od druhých vše poctivě, ačkoliv sám okatě ukazuje, že v této pozici to jde i se švindlem.
A jinak - je pravdou, že někde neví kde jim " stojí hlava " a někde se " dloubou v nose " a je to zase jen o přehodnocení, kde stačí lidí méně a kde je potřeba lidí více.
Takže není třeba těžkých slov " Dřete HOVADA " - jen to vypovídá o vnitřní úrovni člověka, projevené na povrch - tedy nic moc.