4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

ÍČKO a jeho strana jsou založeny jenom na aroganci, bezohlednosti a nadřazenosti vůči občanům ČR. Dost bylo těchto mocipánů a podvodníků.

pišu naposled takový blb jako Langer mně nestojí za to,abych s ním marnil čas.Mějte se všichni hezky a tomu blbovi někdo řekněte,že ods jenom škodí.škoda,že zásluhou takových lidí ztrácí voliče.

Myslím je Ičko je profláknutý politik a měl by jako zasloužilý lobbista,straník ODS již z veřejných funkcí odejít.

Vážení dodisovatelé,nejsem příznivec ODS,ale musím konstatovat,že ODS patřila do uskupení,které formovalo naší republiku po pádu komunismu.Někteří zvás tuto dobu již nepamatují a tak nemohou chápat.ODS s Václavem Klausem patřila ktěm co chtěli postavit naší zem na úroveň západních států,přesto se stala stranou ,která dnes nemá již na politické scéně místo.Strana ODS je již nepotřebná a proto by měla zaniknout jako tenkrát občanské fórum. Proto bych rád řekl ....Děkujeme Vám,ale odejděte......

Je to prázná strana zabývající se pouze lobbingem , pro lidi neudělá nic, pouze to kde by je mohla více zpoplatnit.

Spíš parta prospěchářů a tunelářů.

Davide republiku formovalo OF v čele s Havlem. ODS nastoupila až pak a v předčasných volbách musela odstoupit.

4 David
Davide ODS neformovalo vůbec nic. V té době když se rozhodovalo o směřování dalšího vývoje naší malé zemičky ještě ODS neexistovala, bylo zde pouze OF (občanské fórum), které nemělo absolutně na nic vliv (byla to pouze parta kecálků a pochybných individují). Vše bylo taktně a nenápadně řízeno KSČ, která tak nenásilně předala moc ve státě opozici. Bylo mnoho představitelů OF, kteří potom do ODS vstoupili. Nemáš pravdu, že by něco formovali, každý z nich hleděl jak nahrabat co nejvíce pro sebe ( viz příklad když Klaus prohlásil, že nezná čisté a špinavé peníze), že je není možno rozlišit.Všichni vímě, že to jde, ale musí se chtít. Zkrátka za to, že opozice dostala moc ve státě, bylo jí umožněno si nahrabat. Proč asi nebyla KSČ zakázána jako zločinecká organizace hned po roce 1989, co myslíš? A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale dnes to již nemá smysl. Vše je jnak jak jsme původně všichni chtěli a jestli se to někdy podaří zvrátit, tak to bude trvat možná dalších 50 let jen s tím rozdílem, že v roce 1989 jsme vyháněli vojska SSSR a pak to budou možná vojska USA nebo někoho jiného.

ZASTAVME MODRÉ TUNELÁŘE A PODVODNÍKY.

Pane LangerJak je možne že při brutalním napadení slušnych občanu v JANOVE při chranení cikanskych kriminalních živlu byli zachyceni policiste bez identifkačních čísel?!Hlavne neřikejte že to není pravda.Mimo jine kolik policistu při zasahu bylo slepych hlavne co se tyče anti konfliktního tymu,když nikdo z nich si nevšiml MAČET,NOŽU dokonce i KATANY v rukou cikanu!!!

Cikáni jdou po modré.........

Vážený pane ,,Suchoto,, pokud máte pocit , že byl porušen zákon tak podejte trestní oznámení. Nicméně Vám musí sdělit , že ministr (nemám ho rád) za to nemůže. Akce byla pod tzv. ,,jednotným velením,, a tudíž si stěžujte u velitele zásahu.

Pane Langr tušíte proč vás lidé nemají rádi? Protože jste arogantní a sprostý člověk a nevážítesi nás VOLIČÚ kteří vás dostli tam kde jste. Jetli onás tvrdí te tak že jsme blbí žejsme volili vás a ODS!!! Podlole vás jsem blb že jsem volil ODS?

Nemá čas, nakupuje ozdravovny MV a další lukrativní objekty.

Jo!

Vážený pane ministře,

už jsem Vám psala a posílala i odkazy na youtube a na jiné stránky, abyste se podíval, že policejní zásah proti obyvatelům Janova a proti aktivistům Dělnické strany byl neadekvátní !!Posílala jsem Vám i fotky z 18.10.2008 z Janova, kde byli romští aktivisté ozbrojeni mačetami, noži, připevněnými na násadách od koštěte, tyčemi, klíči od aut a jiným nářadím, které nemělo rozhodně sloužit k opravě aut anebo k zametání chodníku. Pročpak to ?? Proč se ti "mírumilovní" Romové ozbrojili takovými věcmi, když nikomu nechtějí ubližovat a chtějí jenom diskutovat ?? Naproti tomu, aktivisté, kteří přišli do Janova na protest, ozbrojení nebyli, našlo se mezi nimi všeho všudy 1 boxer a myslím, že 2 nebo 3 tyče nebo pálky. Ono je lepší zasahovat proti neozbrojeným náctiletým než proti "romským gorilám",které jsou až po zuby ozbrojené, viďte ?? Jak jsem Vám už psala, tato otázka se mne osobně dost dotýká. Bydlím v takové podobné čtvrti už 19 let a můžu říct, že toho mám akorát tak plné zuby, protože jsem byla několikrát takovými "mírumilovnými" Romy napadena bez důvodu, taktéž moje rodina, moji přátele a moji známí. Váš okouzlující úsměv a lehkost Vaší komunikace s nadsázkou je opravdu super a skvělá, ale to bohužel obyvatelům Janova moc nepomůže a taktéž to nepomůže ani nám všem ostatním. Jak by se Vám líbilo, kdybyste šel po ulici, aniž byste zadal jakoukoliv příčinu k napadení a tam by na Vás šest výrostků pokřikovalo jiné různé hanlivé výrazy, které se ani nedají opakovat, od dámského přirození až po ty jejich výrazy, asi tak nějak a kdybyste se na ulici nikde nedovolal pomoci, protože najednou všichni, co jdou kolem jsou hluší a slepí. Co byste dělal na takovém místě ?? Já Vám řeknu, co byste mohl dělat, mohl byste jedině vytáhnout zbraň a říct jim, at Vás nechají v klidu, pak byste měl respekt. Ale co by dělal člověk, který žádnou zbraň nemá ?? Můžete se snažit jim ukázat, že nemáte nejmenší chuť se s nimi pustit do konverzace, pak je naštvete ještě víc a pustí se do Vás. Můžete jím ukázat, že na ně kašlete a že si jdete svojí cestou, ale to je taky naštve, protože si jich nevšímáte. Nebo se s nimi můžete pustit do potyčky, pokud máte alespoň černý pásek Aikida nebo nějaký kurs kung-fu, karate, aj. sebeobranných kursů. Můžete mi říct pane ministře, jak chcete, aby lidé této země v klidu pracovali, když nemají klid ani na ulicích a ani doma, ve svém soukromí, které zajišťuje i listina práv a svobod?? Když tito "mírumilovní" Romové tancují a zpívají nebo se baví 3x - 4x do týdne, do rána, do dvou do čtyř hodin, at už na hřišti pod balkonem anebo u nich doma slaví narozeniny, když grilují na balkoně a Vy jste si zrovna pověsil prádlo a když se ozvete, tak Vám naskáče celá dvacetičlenná rodina do bytu a braňte se proti nim, zavolejte policii, která přijede po dvou až třech hodinách, když už je klid a není co řešit. Co s tím uděláte pane ministře?? Budete se dál na to dívat a usmívat se a brát všechno na lehkou váhu a s nadsázkou?? Jak by bylo Vám, kdyby Vám tito "mírumilovní" Romové ukopali Vašeho syna skoro k smrti a kdyby ležel 3 týdny na lůžku na Áru v bezvědomí a kdyby se z toho jen taktak dostal, tak by se to všechno opakovalo znovu a Váš syn by skoro umřel?? Co byste dělal?? Já myslím, že byste se tak moc hezky už neusmíval...:o( Je fajn mluvit o tom z ministerského křesla někde od stolu a v teple kanceláře?? Myslím, že byste toho moc udělat nemohl. Mohl byste si pořídit zbraň a tu "mírumilovnou romskou menšinu", co umlátila Vašeho syna skoro k smrti odstřelit, ale to by nemělo řešení. No možná ano, sociálka by ušetřila na dávkách a sběrny kovu by neměly takovou tržbu a hlavně byste si vynutil respekt a příště už by Vás nikdo nezastavoval, Vašemu synovi by to sice moc nepomohlo, protože by byl postižený a Vy byste se na něho díval každý den po celý život, ale měl byste alespoň pocit zadostiučinění. Anebo byste mohl pozvat své přátele motorkáře, kteří by jim řádně domluvili a už by se to neopakovalo, pak byste měl klid Vy i Váš syn, protože tito "mírumilovní občané" by si potom už dali na Vás pozor, věděli by, že máte přátele na lepších místech. Anebo byste pozval aktivisty dělnické strany, kteří by ukázali, že se nebojí a že když něco, takže budou stát za občany této země, za občany Janova, kteří mají stejná práva jako romská menšina, ale kteří se jich nemohou domoci, protože vláda na ně kašle a místo, aby se jich policisté zastali, tak po nich stříkají vodním dělem. Řekněte mi prosím pane ministře jaký je rozdíl mezi bílým rasismem a černým ?? Když Rom řekne " ty k**do jedna bílá zk*rv*ná, já tě zab*ju až z tebe bude krev sříkat" anebo " ty sv*ně jedna bílá, já tě roztčt*rtím zaživa", jak je vidět z různých videií na youtube, tak to není rasismus?? To není rasismus, protože to řekl Rom?? Jak byste se zachoval, kdyby do Vaší kamarádky kopaly Romky a nadávaly ji tam a dávaly by jí různá jména, viz výše uvedená. Díval byste se na to a dělal, že svojí kamarádku neznáte anebo byste se na ni vrhnul a přikryl jí vlastním tělem a postavil se takovým krásným "romským dívkám, plnoštíhlé postavy",kterých je 5,když Vy sám vážíte 52 kg a riskoval byste tím i vlastní zdraví ?? Těch případů je mnohem víc, ale lidé se bojí mluvit, protože nemají zastání u policie a když vypovídají, tak je známí Romů zase zastrašují jako svědky. Dokonce i samotní policisté, kteří svědčili u soudu, utíkají od policie a mění trvalé bydliště i telefony, aby je tito "mírumilovní" Romové náhodou nezastihli doma nebo na mobilu. Vím moc dobře o čem mluvím a není a nebyl to jenom jediný případ. Jestliže stát nedokáže zaručit bezpečnost všem obyvatelům stejně, pak si obyvatelé vynutí tu bezpečnost sami !! Pak lidé sami vezmou spravedlnost do svých rukou a sjednají si nápravu jinou cestou. Pak budou vznikat takovéto, podle Vás,extremistické skupiny, domobrany a jiné další různé skupiny obranného charakteru, pokud s tím stát něco neudělá, to je snad pochopitelné, ne ?? Jestliže někdo žije v tomto státě, tak by se měl řídit jeho zákony a dodržovat je a ne, že jedno etnikum bude mít výhody jen proto, že má trošku tmavší barvu kůže. Jak je možné, že Čechům nevadí ani Vietnamci ani Ukrajinci?? Taky určitě dělají různé potíže, ale ne tolik jako romská menšina. A tím, že jim ustoupíte a přistoupíte na jejich požadavky, tím si jenom pod sebou podřežete větev !! Když uvidí, že Vás mohou vydírat a že Vy jako vláda jim na jejich nesmyslné požadavky přistoupíte, pak už nikdy, už nikdy nebudete mít respekt, nejen u této romské menšiny, protože uvidí, co si mohou dovolit, ale nebudete mít ani respekt u obyčejných řadových občanů jako jsem já. Myslím, že píšu každému z duše a že nazývám věci pravými jmény. Jestliže práva a zákony, tak pro všechny stejné, at je ten člověk bílý nebo černý, žlutý nebo fialový!! Jestliže někdo zdemoluje byt a dostane jiný, nový, když člověk na byt čeká 3 až 8 let a nemůže si ho pořídit, protože nemá peníze, tak tomu říkám nehoráznost !! Jestliže někdo napadne člověka a není za to potrestán, když mu zbůsobil újmu na zdraví, jak na těle, tak i na duši, tomu říkám nespravedlnost a zbabělost !! Pane ministře měl byste se na to podívat i z jiné strany, ze strany obyčejného člověka, řadového občana, který nemá žádné výsady a výhody, který nesedí tam někde v parlamentu, který chodí každý den do práce a chce mít klid a bezpečné ulice, aby se po nich nemusel bát chodit. Jestliže Romové chtějí emigrovat do Kanady, tak jim v tom prosím nebraňte a vyhověte jejich požadavkům o emigraci. Kanada je velká, je tam hodně krásných lesů, dost dřeva na sruby. Volnost a svobodu tam budou mít určitě taky. Řeky jsou tam plné lososů a zvěře je tam také učitě dost. Určitě od kanadské vlády dostanou i větší podporu než u nás. Jenom bych ještě uvedla, že pokud by emigrovali, tak by už neměli žádný nárok na byt a podporu při eventuelním se vrácení nazpátek do České republiky. Mají svobodnou vůli, stejně tak jako my, jestliže někdo emigruje ze svobodné vůle, je to jenom jeho rozhodnutí a nikoho jiného. Kdybych se rozhodla emigrovat já a prodala svůj byt, tak by mi ho taky určitě nikdo nevrátil a neměla bych ani nárok na jiný další a dokonce nový. To, co teď předvádějí Romové, tomu se říká v právnické mluvě vydírání a zastrašování !! Teď už záleží jenom na tom, jestli se tahle vláda nechá zastrašovat a vydírat anebo si sjedná pořádek a ukáže, že stojí za právy většiny obyvatel České republiky. Sjednejte si pořádek a nenechte se zastrašovat a ani vydírat!! Neustupte nátlaku romské menšiny a ukažte, že stojíte alespoň za něco a že jsme Vás nevolili nadarmo !! Děkuji za všechny, jichž se to dotýká.

Zatím

Hezky napsáno, ale na špatném místě. Tady si to Ivan nepřečte. K tomu slouží rubrika Policie ČR, hasiči.

Za komunistů nebylo tolik potíží s Cikány, jako je teď s Romy. S tímto cikánským problémem obyčejní lidé nic nesvedou, když není vůle politiků něco řešit (obyčejní lidé jsou zajímaví pro politiky jen před volbama). Na Slovensku se s Cikánama nikdo nemazlí (tam platí alespoň nějaká rovnoprávnost), proto jich ze Slovenska tolik sem nalezlo. Bůh ochraňuj tuto zem!

Ano.

9 mm Luger. Doporučuji.

Moc dobře napsané, ale už vidím Ivánka jak se tomu potuteleně usmívá, stejně jak na obrázku. Pokud se ozve tak samozřejmě bude mluvit o spolucítění, o lítosti, ale z jeho strany to jsou jen samé kidy, on má své jisté...

www.aktualne.eu

Lepší modrá, než rudá

Pro VIZE: V čem?

VIKI

Proplácení svátku není vůbec spravedlivý v současné době. Nejvíc mě štve můj VO a ZVO, oba mají příplatek 10% a ve svátek si klidně naplánujou šichtu a vůbec do práce nepřijdou a odpolední směny si naplánujou tak 3 do měsíce a to si většinou na ten den vemou dovolenku nebo přijdou na ranní. Už jsem se snažil na to dvakrát upozornit na fóru na PP ale mé příspěvky nikdy nebyly zveřejněny, asi jsou příspěvky nežádoucí.

převzato z UBS a ještě tady pište jak dřete hovada. Sami se prásknete na odborových stránkách!!!

Nežaluj a pracuj...

Proč tak nenávistně a " srdečně " HOVADA. To, že si ve svém postavení služební funkcionáři bez uzardění přihrajou " švindlem " nějakou tu výhodičku proměněnou na konci měsíce v peníz, je faktickým stavem a je to o kontrole a soudnosti takových lidí, nic víc a ani nic míň. Je věcí charakteru takových lidí požadovat od druhých vše poctivě, ačkoliv sám okatě ukazuje, že v této pozici to jde i se švindlem.
A jinak - je pravdou, že někde neví kde jim " stojí hlava " a někde se " dloubou v nose " a je to zase jen o přehodnocení, kde stačí lidí méně a kde je potřeba lidí více.
Takže není třeba těžkých slov " Dřete HOVADA " - jen to vypovídá o vnitřní úrovni člověka, projevené na povrch - tedy nic moc.