Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane ministře,
mám dva syny, je mi 45 let. Bydlím ve vesnici u Teplic. Nemám ve svém okolí
žádnou romskou rodinu. Jsem šťastná, že nemusím žít v beznaději jako
obyvatelé
Janova. V roce 1989 jsem byla na všech demonstracích v Teplicích a v Praze a
moc
jsem si přála demokracii a svobodu. To, co se teď tady na severu děje je
horší
než tenkrát.

Svoboda nekončí tam, kde začíná nesvoboda druhého, Policie chrání (s
prominutím)
grázly před slušnými lidmi.
Copak je to nesplnitelný sen - chci, aby ten, kdo nechce pracovat, klidně
umřel
hlady.
Ten, kdo si zničí byt, uřízne topení, ať zmrzne. Co se stane mě a mým dětem
jestliže:

Nebudeme pracovat.
Nebudeme platit nájem.
Budeme na romy vykřikovat rasistická hesla.
Budeme kolem sebe dělat bordel a ničit své okolí.
Budeme obtěžovat romské rodiny hlukem, smradem.
Budeme krást.
Uřízneme si topení a rozbijeme okna.

My - budeme bezdomovci, chcípající hlady. Vyčíslí nám dluhy za zničený byt a
na
krku budeme mít trestní oznámení za honobení té jejich slavné rasy.
A budeme se za vše stydět.

Oni - tmaví a ukřičení - dostanou nový byt, sociální dávky, nové zařízení bytu
a
ochranu policie. A budou vykřikovat jak pro ně stát nic nedělá.

Náš slavný státní rozpočet nemá peníze na cetra pro slepé, vozíčky pro
postižené, lůžka pro staré a nemocné. Kolik peněz z naší práce stojí taková
normální romská "rodina"? Nestydíte se, páni a dámy tam "nahoře" kdo o nich
rozhodujete. Kdo Vám dal právo určit, že z mých daní budu živit dvě cigáňata
a
soused od vedle si bude shánět sponzory na výcvik psa pro svého postiženého
syna?

Asi tedy jsem rasista. Tohle už přeci není možné !!!! Cítím obrovský vztek a
beznaděj. Proč jsem vlastně tenkrát chtěla tu demokracii a svobodu? Aby se
Ti,
kteří poctivě pracují a žijí měli dobře. Čeho jsem já a mě podobní dosáhla?
Ti
kdo poctivě pracují a žijí, živí líné, sprosté a primitivní prasata a ještě
se
bojí, aby jim nebylo vyčteno , že je živí špatně.

Příští volby jsou pro mě jasné - DS, Národní odpor, kdokoliv, kdo s tímhle
"bordelem" tady zatočí, ano budu volit i neonacisty. A píšu to s plným
vědomím
odpovědnosti za tuto mou volbu. Před rokem 1989 byli utlačovaní lidé za své
názory, ale dnes jsou utlačovaní za to, že chtějí pracovat a žít slušně.
Před
rokem 1989 policie chránila politiku jedné strany. Dnes chrání ty, co by měla
sama trestat a zavírat.
Je mi z té naší slavné demokratické společnosti a z našich "nerasistických"
politiků na zvracení.

Na další shromáždění v Litvínově pojedeme. Já, manžel, synové, jejich
kamarádi,
naší známí....LIDÉ, kteří žijí jako LIDĚ tuto naši podpodu potřebují vidět.
A vůbec nečekám, že se cokoliv změní. Naši politici mají teplá místečka a za
zády EU.
Ale na každého se vaří voda .............Jednou, pane Langer, Topolánku,
Paroubku a ostatní mocní, budete i Vy a Vaše děti žít v takovém ghettu.
JEJICH
životní prostor se totiž bude neustále rozšiřovat a práv přibývat.
Kdybych vylovila zlatou rybku, přála bych si, aby jste se toho dočkali brzy.
A
Vaše ženy se z nákupu vraceli uličkou černé v ě t š i n y po pokálených
schodech
a zavřely za sebou počmárané a poničené dveře. Pak, aby jste stáli oba za
rozbitým oknem, poslouchali hluk, nadávky a řvaní - toto lidové umění naší
utiskované menšiny a pozorně hlídali, kdy se za rohem objeví Vaše ratolest,
plížící se se strachem ze školy.
Opravdu si to neumíte představit, nebo máte pocit, že Praha je daleko?
Co takhle detektor lži a otázka pro Vaše muže, kteří v Janově zasahovali?
Kolik
z nich, myslíte, bylo přesvědčeno o správnosti svého jednání? Kolik z nich by
šlo bydlet do služebního bytu, který by byl v Janově? Děkuji za JASNOU
odpověď
jaký rozdíl je mezi právy a povinnostmi "bílých" a "černých" ?

Vážená neznámá,
tady se odpovědi nedočkáte. Doporučuji zkopírovat váš příspěvek ( jsem přesvědčen o jeho správnosti) a vložit do rubriky " volné". Tam občas Langer na něco odpověděl, ale zda-li vám odpoví i zde, to je ve hvězdách.

Nádherně napsáno. Já si taky myslím, že nejsem rasista a s cigány mám i dost skušeností. Ti nerozumí ničemu jinému, než pořádnému výprasku. A my "demokraté" čím více práv jim dáváme a čím více se o ně staráme, tím ONI chtějí víc a víc. 90% policistů, kteří v Janově zasahovali, protože museli s tímto zásahem nesouhlasilo, ale bohužel rozkazy se musí plnit a stěžovat si můžete až potom.

Souhlasím s váma

resp.anonyme, který sem překopíroval mail:
Policisté, kteří prováděli zákrok v Janově, byli profesionálové duší i tělem. Profesionálové proto, že zakročovali i přes nesouhlas s tím, co vzniklo na severu za gheta a vycházeli ze situace na místě, jak to policistům v podobných situacích náleží. Spousta z nich lidem v těchto lokalitách rozumí, potkáváme se s různými "klienty", kteří jsou některým "Janovským přistěhovalcům" velmi podobní. Vyjádřil jsem se ovšem slovem "některým". A pro vás jednu malou radu: "Ne silou, ale hlavou zeď prorazíte"...a už vůbec ne silou s nácky za zády nebo v čele...

Je pravda, že Cikánským otázkám se politici vyhýbají,aby nebyli nařčeni z rasizmu. Vždy to byli cikáni a přejmenováním na Romypolitici dokazují že neumí s darmožrouty a "hovady"kteří se ve společnosti neumí chovat, zatočit jak se patří. Místo toho zkoušejí"začleňování". Neumí se stovky let chovat ataky to nechtějí. Tak ty co to nechtějí nakopat tam odkud přišli. Typoval bych Indie,Pákistán...těm našim by slušela Sibiř.

tam musíš mít balík! Napiš za rok jak se ti daří!!!

a toho troubu si nech ty hňupe!

Ty jsi opravdu trouba.Kde jsi to napsal? :-)

je opravdu hňup!!! Běž se projít, ať přijdeš na jiné myšlenky hlavo děravá! p.s.: zřejmě dobrej oddíl PČR

Kde jsi to napsal? :-) snad KAM!!!

A PROTO KDO UTEČE VYHRAJE, KDO ZŮSTANE ZAPLÁČE.

Vysvětli prosím zde diskutujícím na tomto foru a poraď jim, kde mají utéci. V civilu jsou mnohde horší podmínky, než u PČR. Aby odejivší neplakali až po odchodu od této firmy.

Nebát se práce a makat, kapitalismus je tvrdá řehole.

Jak dlouho sloužíš kadete?A podívej se tady:

http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/sluzmista/mista.php?zz=y5ika9s5m &lamatpo=100&skip=0&aa=16&aa16_2=on&ab=128&ab128=&ac=0&ac128=&ac 8=&ad=0&ad128=&ad8=&ae=0&ae128=&ae8=&af=32&af32_od=&af32_do=&ag= 0&ag128=&ag8=&ah=0&ah128=&ah8=&ai=4&ai4_odden=31&ai4_odmesic=12& ai4_odrok=1999&ai4_doden=31&ai4_domesic=12&ai4_dorok=2101&ak=16& al=0&am=16&an=16&ao=0&ap=4&ap4_odden=31&ap4_odmesic=12&ap4_odrok =1999&ap4_doden=31&ap4_domesic=12&ap4_dorok=2101&at=0&au=0&av=0

jsi hrozný naivka!!!

Pro Pavla:Nesloužím dlouho, to je pravda.Nikomu jeho názor neberu.Přesto si myslím, že v soukromém sektoru jsou prac. podmínky horší.

Podle čeho ty troubo usuzuješ,že jsem hrozný naivka?

kadete,ty musíš "sloužit" na velký faře co? Praha to určitě nebude!

podle toho, co tady píšeš, to úplně stačí!!!

Například?

to ti snad nemusím napovídat? Nebo při výslechu musíš mít okolo sebe partu radilů?

jsi hrozný naivka!!!

je opravdu hrozný naivka a bolševik. Že jsi byl u komančů??? To ještě brali k VB každýho, kdo neuměl makat rukama.

Vážení kolegové koncem minulého týdne, podala skupina poslanců do legislativního procesu návrh na novelu č. 361/2003, zákon o služebním poměru příslušníků....
/Tisk 675/0/ Navrhovaná novela - ruší služební poměr na dobu určitou pro příslušníka při přijetí do služebního poměru - zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých - upravuje nárok na náhradní volno za práci přesčas (nárok na náhradní volno za předčas se neposkytuje pouze při vyhlášení krizového stavu...tedy v ostatních případech se poskytuje nebo proplácí) - ruší ustanovení o nevyplácení odměny za služební hotovost - posouvá termín splnění podmínky vysokoškolského vzdělání na služební místo - odstraňuje požadavek velmi dobrých výsledků ve výkonu služby při účasti na výběrovém řízení - zkracuje nárok na výsluhový příspěvek z 15 na 12 let TATO NOVELA REAGUJE NA HLAVNÍ NEDOSTATKY ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU A OPRÁVNĚNÝCH PODNĚTŮ ZE STRANY PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, O TAKOVÝM ZPŮSOBEM, KTERÝM BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ JEŠTĚ NIKDO NEZASTAL. Bude velmi zajímavé sledovat, zda tento návrh projde poslaneckou sněmovnou a jestli ne tak z jakého důvodu.
V prvním čtení bude projednán ve sněmovně na první schůzi v r. 2009

třeba zdanění výsluh! Dost důležitá věc. Jen aby se nezměnil výpočet renty.

Myslím, že se do "INFO" příspěvku vloudila drobná nepřesnost - návrh nezkracuje nárok na výsluhu z patnácti na dvanáct let, nýbrž se prodlužuje z deseti na dvanáct let hranice nároku na rentu v přechodném období (nárok na výsluhové náležitosti podle starého zákona), zároveň ale navrhují prodloužení tohoto přechodného období o dva roky. Nejspíš se tak má zamezit očekávaným masivním odchodům v příštím roce, který je podle stávající úpravy posledním rokem přechodného období. Patnáctiletá hranice pro rentu podle nového zákona zůstává.

Ani jeden jste to nepochopili, návrh nezvedá nárok pro odchod v přechodném období z deseti na dvanáct let!!! Nýbrž jen prodlužuje přechodné období o další dva roky těm, kteří budou mít koncem roku 2009 odslouženo 12 až 14 čistých let (tedy s vojnou 13 až 15) Udivuje mě, že policisté nepochopí vcelku jednoduchý návrh a každý si jej vykládá po svém :-(

Milane, v čem je rozpor? Doteď se přechodné období týkalo těch, kteří v jeho průběhu dosáhnou deseti let. Podle návrhu by se týkalo těch, kteří dosáhnou dvanácti. V čem jsem tedy neměl pravdu? A ještě jedna drobnost - píšeš "12-14 let (s vojnou 13-15)". Nevím, kolik ti je, ale je nás dost, kteří jsme absolvovali vojenskou službu delší než 1 rok - někteří 18 měsíců, někteří 2 roky :-))

Přechodné období je do 31.12.2009. Ti co k tomuto datu odslouží minimálně deset let (9 plus rok vojna, nebo 8 plus dva roky vojna) můžou odejít podle starého zákona, ale zároveň nesmí mít odslouženo víc než 15 let (tedy 14 plus rok vojna nebo 13 plus dva roky vojna), to už by museli jít podle 361. Tohle je stávající právní stav. A v návrhu novelizace 361 je pouze prodloužení přechodného období pro ty, kteří k 31.12.2009 dosáhnou 12,13, 14 let (s vojnou 13,14,15) o další dva roky, pokud to pro ně bude výhodnější než podle 361.

Milan má pravdu,z tvého příspěvku vyplývá, že by se měl měnit § 226, ale ten zůstává stejný, jen by přibyla možnost těm, co budou mít na konci r. 2009 min. 12 let odejít až do konce r. 2011 dle z. 186

Je dobré otevírat zákon v době, kdy je ekonomické krize ? Ano, když chceš ušetřit...

4 xyz: nevím, ale dle předvánočního nákupního šílenství nenabývám dojmu, že je u nás nějaká finanční krize, když vidím, jak lidi rozhazují peníze za pič...., které ani nepotřebují! Ano, pár průmyslových podniků omezuje výrobu, pár jich zkrachuje... ale život jde dál... dělá se kolem toho jen zbytečnej mediální humbuk ... a v době krize, kdy se musí šetřit každá státní koruna, by přece nebral generální ředitel státního podniku ČEZ odměnu přes 600 milionů čistýho??? Nebo se mýlím? :-)

Já mám v r.2009 8 let a dva roky vojny, pokud neodejdu do konce r.2009 ztratím nárok na vše na dalších 7 let. Pokud by taková novela byla, tak bych asi ještě zůstal ty dva roky, ale nevěřím již tomu. Že by se mi v té době zvedl průměr to asi taky ne, protože jsem našel výplatní pásky z r.2006 a v porovnání s letoškem je to stejné a zůstane to tak i v příštím roce. Nestěžuji si, ale pokud je dle zákona možno získat 50 procent osobního ohodnocení ze základu a mám 3 procenta a jsem hodnocen jako jeden z nejlepších, je na celém systému něco divného.

Když jsem po 18 letech odešel začal jsem normálně fungovat. V noci spím, dělám vychovatele v jedné neziskovce a když slyším maják tak už neposkakuji...prostě jiný svět...k tomu s kolegou malá firmička se rozjíždí no prostě pekos...Tím chci říci kdo máte rentu kolem 10.000 Kč němějte strach, mimo PČR to jde a celkem v pohodě...takže vše nej k svátkům a hlavně žijem jen jednou...

Neboj taky balíme tady je konečná.

zabulíš

ZASTAVME MODRÉ LOUPEŽNÍKY A LOBBISTY VE VLÁDĚ PLNÉ AROGANTNÍCH NADLIDÍ.

Ty jóóóóó, ještě před půl rokem bylo u bezpečnostních sborů volných míst kolem 7000 a dnes už je to 14 tis. týýý bláááho!!!!

Ivan Modrý to likviduje pěkně od podlahy.

Myslím,že máš zkreslené informace.Podstavy nejsou tak velké,jak uvádíš.Během dvou, max. 3-í let se stav konsoliduje.Uváděj prosím jen ověřené a nezkreslené údaje.

prý naděloval Ježíšek vysokým policejním funkcionářům LCD televize v hodnotě 30000 (třicettisíc) korun. To se zase Jarda ukázal!!! Holt, loajalita se musí docenit!!!
Klukům na ulici musí být z toho asi na blití! Ptám se: Kam tohle všechno spěje?

Tak tohle je už opravdy velký mazec, to snad není pravda tohle,dost že berou pěkný love, tak ještě ji připrdět víc a víc!Kdyby to člověk věděl jak to bude,tak v každém případě šel na vysokou školu, akorát tak pořád přemýšlím kdo by dělal tu špinavou práci na ulicích.U nás komedie prostě!!!Říkám jedině pokud možno utéct i v případě, kdyby náhodou byla schválena novela č.361/2003 Sb. ještě před účinností pokud je v přechodném období, protože fakt bída jako prase.

to sice nevím, ale SPJ (stálá pořádková jednotka v Brně) nápad vedení SJmK - 4 dny služba včetně dosahu bez možnosti opuštění ubytovny a pak čtyři dny volno. Něco pro mladý :-( , ale ....

Prahu patří rozprášit tam si nadělují velké hromady.

Mé osobě a všem kolem mne sloužícím policistům ve výkonu na SJmK bylo také naděleno. Já místo avizované thermo oděvu, který již stejně vlastním ( v době možného prodeje ve výstrojáku v roce 2006 ) dostal v 12/2008 jako věcný dar fotoaparát, 2GB kartu , obal a stojánek jako příslušenství, za splnění mimořádného úkolu ( co to bylo za úkol nevím ) a ještě nějakou baterii ( tu jsem zatím nedostal, prý ji dostanu až budou) tak si nemám na co stěžovat, jsem v 5 TT, 6 TT nedostala zatím nic. Asi jim v 6 TT nemám co závidět, ještě že jsem se v rámci karierního řádu a postupu necpal do 6 TT. Vidím to stejně v roce 2009 na C. Lepší vrabec v hrsti ( nejméně 6.000,-kč každý kalendářní měsíc do doby důchodu ) než holub na střeše. Mladý a krásný, pro firmu v civilu ještě perspektivní. Máme u PČR stále nové funkce, ale komu budou velet nevím.

Já se vám divím, že ještě sloužíte. V civilu je tak krásně. Pohodička, klídek, žádné nervy, prostě normální život.

Civil není až taková pohoda, jak je zde popisováno.

V této době je nám všem trocha poezie více než zapotřebí. Hezké vánoce.
http://www.obrazovka.cz/vanocni/altan.html

www.obrazovka.cz/vanocni/altan.html

Je to pěkný, ale opsaný od Mirka ze stránek UBS.

I já přeji všem pěkné vánoce a v novém roce vše nejlepší.

A další a další zkušení policisté odcházejí a další konfliktní rychlokvašky na školách zkusí štěstí u PČR leč tu nevydrží ani 5 let.

Proč 5 let? 3 roky a potom sl. zkoušky. To je taky důvod k tomu uvažovat, co dál.