4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane ministře,
mám dva syny, je mi 45 let. Bydlím ve vesnici u Teplic. Nemám ve svém okolí
žádnou romskou rodinu. Jsem šťastná, že nemusím žít v beznaději jako
obyvatelé
Janova. V roce 1989 jsem byla na všech demonstracích v Teplicích a v Praze a
moc
jsem si přála demokracii a svobodu. To, co se teď tady na severu děje je
horší
než tenkrát.

Svoboda nekončí tam, kde začíná nesvoboda druhého, Policie chrání (s
prominutím)
grázly před slušnými lidmi.
Copak je to nesplnitelný sen - chci, aby ten, kdo nechce pracovat, klidně
umřel
hlady.
Ten, kdo si zničí byt, uřízne topení, ať zmrzne. Co se stane mě a mým dětem
jestliže:

Nebudeme pracovat.
Nebudeme platit nájem.
Budeme na romy vykřikovat rasistická hesla.
Budeme kolem sebe dělat bordel a ničit své okolí.
Budeme obtěžovat romské rodiny hlukem, smradem.
Budeme krást.
Uřízneme si topení a rozbijeme okna.

My - budeme bezdomovci, chcípající hlady. Vyčíslí nám dluhy za zničený byt a
na
krku budeme mít trestní oznámení za honobení té jejich slavné rasy.
A budeme se za vše stydět.

Oni - tmaví a ukřičení - dostanou nový byt, sociální dávky, nové zařízení bytu
a
ochranu policie. A budou vykřikovat jak pro ně stát nic nedělá.

Náš slavný státní rozpočet nemá peníze na cetra pro slepé, vozíčky pro
postižené, lůžka pro staré a nemocné. Kolik peněz z naší práce stojí taková
normální romská "rodina"? Nestydíte se, páni a dámy tam "nahoře" kdo o nich
rozhodujete. Kdo Vám dal právo určit, že z mých daní budu živit dvě cigáňata
a
soused od vedle si bude shánět sponzory na výcvik psa pro svého postiženého
syna?

Asi tedy jsem rasista. Tohle už přeci není možné !!!! Cítím obrovský vztek a
beznaděj. Proč jsem vlastně tenkrát chtěla tu demokracii a svobodu? Aby se
Ti,
kteří poctivě pracují a žijí měli dobře. Čeho jsem já a mě podobní dosáhla?
Ti
kdo poctivě pracují a žijí, živí líné, sprosté a primitivní prasata a ještě
se
bojí, aby jim nebylo vyčteno , že je živí špatně.

Příští volby jsou pro mě jasné - DS, Národní odpor, kdokoliv, kdo s tímhle
"bordelem" tady zatočí, ano budu volit i neonacisty. A píšu to s plným
vědomím
odpovědnosti za tuto mou volbu. Před rokem 1989 byli utlačovaní lidé za své
názory, ale dnes jsou utlačovaní za to, že chtějí pracovat a žít slušně.
Před
rokem 1989 policie chránila politiku jedné strany. Dnes chrání ty, co by měla
sama trestat a zavírat.
Je mi z té naší slavné demokratické společnosti a z našich "nerasistických"
politiků na zvracení.

Na další shromáždění v Litvínově pojedeme. Já, manžel, synové, jejich
kamarádi,
naší známí....LIDÉ, kteří žijí jako LIDĚ tuto naši podpodu potřebují vidět.
A vůbec nečekám, že se cokoliv změní. Naši politici mají teplá místečka a za
zády EU.
Ale na každého se vaří voda .............Jednou, pane Langer, Topolánku,
Paroubku a ostatní mocní, budete i Vy a Vaše děti žít v takovém ghettu.
JEJICH
životní prostor se totiž bude neustále rozšiřovat a práv přibývat.
Kdybych vylovila zlatou rybku, přála bych si, aby jste se toho dočkali brzy.
A
Vaše ženy se z nákupu vraceli uličkou černé v ě t š i n y po pokálených
schodech
a zavřely za sebou počmárané a poničené dveře. Pak, aby jste stáli oba za
rozbitým oknem, poslouchali hluk, nadávky a řvaní - toto lidové umění naší
utiskované menšiny a pozorně hlídali, kdy se za rohem objeví Vaše ratolest,
plížící se se strachem ze školy.
Opravdu si to neumíte představit, nebo máte pocit, že Praha je daleko?
Co takhle detektor lži a otázka pro Vaše muže, kteří v Janově zasahovali?
Kolik
z nich, myslíte, bylo přesvědčeno o správnosti svého jednání? Kolik z nich by
šlo bydlet do služebního bytu, který by byl v Janově? Děkuji za JASNOU
odpověď
jaký rozdíl je mezi právy a povinnostmi "bílých" a "černých" ?

Vážená neznámá,
tady se odpovědi nedočkáte. Doporučuji zkopírovat váš příspěvek ( jsem přesvědčen o jeho správnosti) a vložit do rubriky " volné". Tam občas Langer na něco odpověděl, ale zda-li vám odpoví i zde, to je ve hvězdách.

Nádherně napsáno. Já si taky myslím, že nejsem rasista a s cigány mám i dost skušeností. Ti nerozumí ničemu jinému, než pořádnému výprasku. A my "demokraté" čím více práv jim dáváme a čím více se o ně staráme, tím ONI chtějí víc a víc. 90% policistů, kteří v Janově zasahovali, protože museli s tímto zásahem nesouhlasilo, ale bohužel rozkazy se musí plnit a stěžovat si můžete až potom.

Souhlasím s váma

resp.anonyme, který sem překopíroval mail:
Policisté, kteří prováděli zákrok v Janově, byli profesionálové duší i tělem. Profesionálové proto, že zakročovali i přes nesouhlas s tím, co vzniklo na severu za gheta a vycházeli ze situace na místě, jak to policistům v podobných situacích náleží. Spousta z nich lidem v těchto lokalitách rozumí, potkáváme se s různými "klienty", kteří jsou některým "Janovským přistěhovalcům" velmi podobní. Vyjádřil jsem se ovšem slovem "některým". A pro vás jednu malou radu: "Ne silou, ale hlavou zeď prorazíte"...a už vůbec ne silou s nácky za zády nebo v čele...

Je pravda, že Cikánským otázkám se politici vyhýbají,aby nebyli nařčeni z rasizmu. Vždy to byli cikáni a přejmenováním na Romypolitici dokazují že neumí s darmožrouty a "hovady"kteří se ve společnosti neumí chovat, zatočit jak se patří. Místo toho zkoušejí"začleňování". Neumí se stovky let chovat ataky to nechtějí. Tak ty co to nechtějí nakopat tam odkud přišli. Typoval bych Indie,Pákistán...těm našim by slušela Sibiř.

tam musíš mít balík! Napiš za rok jak se ti daří!!!

a toho troubu si nech ty hňupe!

Ty jsi opravdu trouba.Kde jsi to napsal? :-)

je opravdu hňup!!! Běž se projít, ať přijdeš na jiné myšlenky hlavo děravá! p.s.: zřejmě dobrej oddíl PČR

Kde jsi to napsal? :-) snad KAM!!!

A PROTO KDO UTEČE VYHRAJE, KDO ZŮSTANE ZAPLÁČE.

Vysvětli prosím zde diskutujícím na tomto foru a poraď jim, kde mají utéci. V civilu jsou mnohde horší podmínky, než u PČR. Aby odejivší neplakali až po odchodu od této firmy.

Nebát se práce a makat, kapitalismus je tvrdá řehole.

Jak dlouho sloužíš kadete?A podívej se tady:

http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/sluzmista/mista.php?zz=y5ika9s5m &lamatpo=100&skip=0&aa=16&aa16_2=on&ab=128&ab128=&ac=0&ac128=&ac 8=&ad=0&ad128=&ad8=&ae=0&ae128=&ae8=&af=32&af32_od=&af32_do=&ag= 0&ag128=&ag8=&ah=0&ah128=&ah8=&ai=4&ai4_odden=31&ai4_odmesic=12& ai4_odrok=1999&ai4_doden=31&ai4_domesic=12&ai4_dorok=2101&ak=16& al=0&am=16&an=16&ao=0&ap=4&ap4_odden=31&ap4_odmesic=12&ap4_odrok =1999&ap4_doden=31&ap4_domesic=12&ap4_dorok=2101&at=0&au=0&av=0

jsi hrozný naivka!!!

Pro Pavla:Nesloužím dlouho, to je pravda.Nikomu jeho názor neberu.Přesto si myslím, že v soukromém sektoru jsou prac. podmínky horší.

Podle čeho ty troubo usuzuješ,že jsem hrozný naivka?

kadete,ty musíš "sloužit" na velký faře co? Praha to určitě nebude!

podle toho, co tady píšeš, to úplně stačí!!!

Například?

to ti snad nemusím napovídat? Nebo při výslechu musíš mít okolo sebe partu radilů?

jsi hrozný naivka!!!

je opravdu hrozný naivka a bolševik. Že jsi byl u komančů??? To ještě brali k VB každýho, kdo neuměl makat rukama.

Vážení kolegové koncem minulého týdne, podala skupina poslanců do legislativního procesu návrh na novelu č. 361/2003, zákon o služebním poměru příslušníků....
/Tisk 675/0/ Navrhovaná novela - ruší služební poměr na dobu určitou pro příslušníka při přijetí do služebního poměru - zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých - upravuje nárok na náhradní volno za práci přesčas (nárok na náhradní volno za předčas se neposkytuje pouze při vyhlášení krizového stavu...tedy v ostatních případech se poskytuje nebo proplácí) - ruší ustanovení o nevyplácení odměny za služební hotovost - posouvá termín splnění podmínky vysokoškolského vzdělání na služební místo - odstraňuje požadavek velmi dobrých výsledků ve výkonu služby při účasti na výběrovém řízení - zkracuje nárok na výsluhový příspěvek z 15 na 12 let TATO NOVELA REAGUJE NA HLAVNÍ NEDOSTATKY ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU A OPRÁVNĚNÝCH PODNĚTŮ ZE STRANY PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, O TAKOVÝM ZPŮSOBEM, KTERÝM BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ JEŠTĚ NIKDO NEZASTAL. Bude velmi zajímavé sledovat, zda tento návrh projde poslaneckou sněmovnou a jestli ne tak z jakého důvodu.
V prvním čtení bude projednán ve sněmovně na první schůzi v r. 2009

třeba zdanění výsluh! Dost důležitá věc. Jen aby se nezměnil výpočet renty.

Myslím, že se do "INFO" příspěvku vloudila drobná nepřesnost - návrh nezkracuje nárok na výsluhu z patnácti na dvanáct let, nýbrž se prodlužuje z deseti na dvanáct let hranice nároku na rentu v přechodném období (nárok na výsluhové náležitosti podle starého zákona), zároveň ale navrhují prodloužení tohoto přechodného období o dva roky. Nejspíš se tak má zamezit očekávaným masivním odchodům v příštím roce, který je podle stávající úpravy posledním rokem přechodného období. Patnáctiletá hranice pro rentu podle nového zákona zůstává.

Ani jeden jste to nepochopili, návrh nezvedá nárok pro odchod v přechodném období z deseti na dvanáct let!!! Nýbrž jen prodlužuje přechodné období o další dva roky těm, kteří budou mít koncem roku 2009 odslouženo 12 až 14 čistých let (tedy s vojnou 13 až 15) Udivuje mě, že policisté nepochopí vcelku jednoduchý návrh a každý si jej vykládá po svém :-(

Milane, v čem je rozpor? Doteď se přechodné období týkalo těch, kteří v jeho průběhu dosáhnou deseti let. Podle návrhu by se týkalo těch, kteří dosáhnou dvanácti. V čem jsem tedy neměl pravdu? A ještě jedna drobnost - píšeš "12-14 let (s vojnou 13-15)". Nevím, kolik ti je, ale je nás dost, kteří jsme absolvovali vojenskou službu delší než 1 rok - někteří 18 měsíců, někteří 2 roky :-))

Přechodné období je do 31.12.2009. Ti co k tomuto datu odslouží minimálně deset let (9 plus rok vojna, nebo 8 plus dva roky vojna) můžou odejít podle starého zákona, ale zároveň nesmí mít odslouženo víc než 15 let (tedy 14 plus rok vojna nebo 13 plus dva roky vojna), to už by museli jít podle 361. Tohle je stávající právní stav. A v návrhu novelizace 361 je pouze prodloužení přechodného období pro ty, kteří k 31.12.2009 dosáhnou 12,13, 14 let (s vojnou 13,14,15) o další dva roky, pokud to pro ně bude výhodnější než podle 361.

Milan má pravdu,z tvého příspěvku vyplývá, že by se měl měnit § 226, ale ten zůstává stejný, jen by přibyla možnost těm, co budou mít na konci r. 2009 min. 12 let odejít až do konce r. 2011 dle z. 186

Je dobré otevírat zákon v době, kdy je ekonomické krize ? Ano, když chceš ušetřit...

4 xyz: nevím, ale dle předvánočního nákupního šílenství nenabývám dojmu, že je u nás nějaká finanční krize, když vidím, jak lidi rozhazují peníze za pič...., které ani nepotřebují! Ano, pár průmyslových podniků omezuje výrobu, pár jich zkrachuje... ale život jde dál... dělá se kolem toho jen zbytečnej mediální humbuk ... a v době krize, kdy se musí šetřit každá státní koruna, by přece nebral generální ředitel státního podniku ČEZ odměnu přes 600 milionů čistýho??? Nebo se mýlím? :-)

Já mám v r.2009 8 let a dva roky vojny, pokud neodejdu do konce r.2009 ztratím nárok na vše na dalších 7 let. Pokud by taková novela byla, tak bych asi ještě zůstal ty dva roky, ale nevěřím již tomu. Že by se mi v té době zvedl průměr to asi taky ne, protože jsem našel výplatní pásky z r.2006 a v porovnání s letoškem je to stejné a zůstane to tak i v příštím roce. Nestěžuji si, ale pokud je dle zákona možno získat 50 procent osobního ohodnocení ze základu a mám 3 procenta a jsem hodnocen jako jeden z nejlepších, je na celém systému něco divného.

Když jsem po 18 letech odešel začal jsem normálně fungovat. V noci spím, dělám vychovatele v jedné neziskovce a když slyším maják tak už neposkakuji...prostě jiný svět...k tomu s kolegou malá firmička se rozjíždí no prostě pekos...Tím chci říci kdo máte rentu kolem 10.000 Kč němějte strach, mimo PČR to jde a celkem v pohodě...takže vše nej k svátkům a hlavně žijem jen jednou...

Neboj taky balíme tady je konečná.

zabulíš

ZASTAVME MODRÉ LOUPEŽNÍKY A LOBBISTY VE VLÁDĚ PLNÉ AROGANTNÍCH NADLIDÍ.

Ty jóóóóó, ještě před půl rokem bylo u bezpečnostních sborů volných míst kolem 7000 a dnes už je to 14 tis. týýý bláááho!!!!

Ivan Modrý to likviduje pěkně od podlahy.

Myslím,že máš zkreslené informace.Podstavy nejsou tak velké,jak uvádíš.Během dvou, max. 3-í let se stav konsoliduje.Uváděj prosím jen ověřené a nezkreslené údaje.

prý naděloval Ježíšek vysokým policejním funkcionářům LCD televize v hodnotě 30000 (třicettisíc) korun. To se zase Jarda ukázal!!! Holt, loajalita se musí docenit!!!
Klukům na ulici musí být z toho asi na blití! Ptám se: Kam tohle všechno spěje?

Tak tohle je už opravdy velký mazec, to snad není pravda tohle,dost že berou pěkný love, tak ještě ji připrdět víc a víc!Kdyby to člověk věděl jak to bude,tak v každém případě šel na vysokou školu, akorát tak pořád přemýšlím kdo by dělal tu špinavou práci na ulicích.U nás komedie prostě!!!Říkám jedině pokud možno utéct i v případě, kdyby náhodou byla schválena novela č.361/2003 Sb. ještě před účinností pokud je v přechodném období, protože fakt bída jako prase.

to sice nevím, ale SPJ (stálá pořádková jednotka v Brně) nápad vedení SJmK - 4 dny služba včetně dosahu bez možnosti opuštění ubytovny a pak čtyři dny volno. Něco pro mladý :-( , ale ....

Prahu patří rozprášit tam si nadělují velké hromady.

Mé osobě a všem kolem mne sloužícím policistům ve výkonu na SJmK bylo také naděleno. Já místo avizované thermo oděvu, který již stejně vlastním ( v době možného prodeje ve výstrojáku v roce 2006 ) dostal v 12/2008 jako věcný dar fotoaparát, 2GB kartu , obal a stojánek jako příslušenství, za splnění mimořádného úkolu ( co to bylo za úkol nevím ) a ještě nějakou baterii ( tu jsem zatím nedostal, prý ji dostanu až budou) tak si nemám na co stěžovat, jsem v 5 TT, 6 TT nedostala zatím nic. Asi jim v 6 TT nemám co závidět, ještě že jsem se v rámci karierního řádu a postupu necpal do 6 TT. Vidím to stejně v roce 2009 na C. Lepší vrabec v hrsti ( nejméně 6.000,-kč každý kalendářní měsíc do doby důchodu ) než holub na střeše. Mladý a krásný, pro firmu v civilu ještě perspektivní. Máme u PČR stále nové funkce, ale komu budou velet nevím.

Já se vám divím, že ještě sloužíte. V civilu je tak krásně. Pohodička, klídek, žádné nervy, prostě normální život.

Civil není až taková pohoda, jak je zde popisováno.

V této době je nám všem trocha poezie více než zapotřebí. Hezké vánoce.
http://www.obrazovka.cz/vanocni/altan.html

www.obrazovka.cz/vanocni/altan.html

Je to pěkný, ale opsaný od Mirka ze stránek UBS.

I já přeji všem pěkné vánoce a v novém roce vše nejlepší.

A další a další zkušení policisté odcházejí a další konfliktní rychlokvašky na školách zkusí štěstí u PČR leč tu nevydrží ani 5 let.

Proč 5 let? 3 roky a potom sl. zkoušky. To je taky důvod k tomu uvažovat, co dál.