4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

TAK TO SLAVNÉ ETŘ PĚKNĚ KOLABUJE-POMALÉ, ZÁLUDNÉ A NESPOLEHLIVÉ.

ubohý švestky, je nádherné jak jeden žaluje na druhého. To se pan kinistr pěkně směje. A pokud je u nějaké součásti PČR menší nebo větší pohoda tak tam máte přece možnost přejít. Ale jen opravdu blbá švestka toho není schopna! Tak brečte dál bulánkové užalovaní... on vám možná tu ránu na duši pan ministr pofouká

...a proto pryč než se to potopí.....

Ty už nechlastej kinistře..jseš hovado a negramotné

Tak jsetli jsi v civilu 8 dní, což napovídá tvůj nick, napiš tak za rok hrdino!!!!

tvé IQ napovídá všemu :-) tak blbšulka s lehkou mentální :-(

U ciziny je pohoda, tak kam spěchat!!! Snad nás ministr nechá ještě chvíli pohromadě. Děkujeme p. Langerovi za schovívavost a celkem dobře platí.

řeči o tom, že jseme u PČR chudáci jsou zcestné, u ciziny je fakt flákárna!

Co s takovými na OOP nebo SDP?

zlatej školák,než někdo z ciziny

je blázen, toto psal na UBS, nic pro tuto situaci neudělali ani UBS natož NOS a stele slinty. Tak ubohý odbory a připosraný lidi jako jsou uPČR jsem ještě neviděl:
sniper

Karle Karle, kdyby byli všichni tak připos.... jako Ty, tak už bysme dávno makali úplně zadarmo... např. včera se odborářům povedlo oddálit Kalouskův zákon zdaňující výsluhy, rušící stravenky apod... (mimo jiné se divili, že proti tomu neprotestují odbory policejní) Určitě sis ani novelu 361 nepřečetl, a šíříš tady paniku... proboha, jsme snad policajti, nebo strašpytlové???

jseš hlavně magor, protože ta jednání neměla nic společného s PČR, takže začněte makat na protestech, jinak Snipere budete bulet jak maličký fízlové!

jsou idioti co netahaj!!!

vazeny pane poslance jsem prosty clovek a ptam se vas proc neuzakonite treba to aby dotycny zakon prikazoval soukromnikum vyplacet mzdy dle zakona muj pripad je ten ze jsem pracoval u firmy TOLLMI MILEVSKO jako ridic MKD jezdil jsem po EU a pred vanocemi jsem nedostal ani korunu obracim se na vas proto-ze je uz na case aby nekdo udelal tomu razny konec prosim take o vas nebo vasi kancelare o nejaky zasah reseni dekuji a omlouvam se jestli tato otazka sem nepatri dekuji

A kterého poslance tu oslovujete? To není DF, kde by někdo odpovědný odpovídal. Pokud máte na mysli Langera, tak ten už delší dobu neodpovídá ani na stránkách, které k tomu sám určil. A jen tak bokem. Máte kapitalizmus, takže musíte počítat s tím, že vám občas buržuj mzdu nezaplatí. Musíte se pak obrátit na příslušný úřad práce a posléze soud. Samozřejmě, nejsnazší je dát mu přes držku, ale tím ho k placení nedonutíte.

http://www.novinky.cz/clanek/158818-langer-predstavil-cesko-jako -zemi-kde-ubyva-zlocinu.html
reakce v diskuzi: Mozna je bezpecno 100m okolo jeho baraku. Tomu bych veril. Mozna by stalo za to,kdyby si jednou vysel v noci ven. Jedno kam, kamkoli. A mozna by to ani nemuselo byt v noci. To ze lidi uz na policii nic nehlasej,protoze to nema smysl nic neznamena...
To nemyslíte Vážne s tímto článkem pro mnoho lidí v této zemi jste podvodník a lhář
Já vám několkrát psal ohledně zločinecké organizace jménem Tchas spol s r.o. Ostrava, která mne a moji rodinu zničila bez odpovědi. přikládám znovu. Lidé kteří mne okradli dále okrádají poctivé podnikatele ale bohužel ty si to nechají líbit.
DOPIS FINANCNIMU URADU TEPLICE
Dobrý den,
po tel. výzvě zasílám podklady ohledně mého okradení frmou Tchas spol s r.o. Ostrava. Jmenovitě Luděk Kašpar, Ladislav Varmuža, Paclt a spol. Tito lidé mají za následek nepodání daňového přiznání a následnou likvidaci. Pro firmu Tchas spol s r.o. Ostrava jsme provedli páce v celkovém počtu 3200hodin a dodali materiály v hodnotě 250 000,- které do dnešního dne firma neuhradila. Práce byly provedeny v roce 2006 kdy si jmenovaná firma stavěla své sídlo za sto mil. a v té době okradla několik firem. Vše mohu doložit. Vedení této společnosti jsou dva bývalí příslušníci STB p. Lašák a p. Daněk. Tato firma můj dodaný materiál a práci dále prodala firmě Finep i se svým ziskem ale dál nezaplatila. Od roku 2006 vyzívám firmu k jednání ale p. Kašpar ani p. Varmuža nezvedají tel a na dopisy nereagují a tímto jednání mne dostali do sekundární platební neschopnosti vůči věřitelům a státu. Díky Tchasu mi byl zabaven majetek a veškeré zázemí. Zbytek uvádím níže. V rozsáhlém e-mailu jsou i další poškozené firmy firmou Tchas Ostrava

Vážený pane,vážená paní,
dovolil jsem Vám napsat jak jsem se potkal s firmou Tchas spol s r.o. Ostrava a jak mi tato firma změnila život. Díky Tchasu jsem přišel úplně o všechno bydlení, firmu,rodinu a majetek. Tchas mi dluží od roku 2006 za materiály a práci cca 700 000,- Zbytek níže
Děkuji za Vámi strávený čas.
S přáním krásného dne
Vladislav Kladivo
604545246

Já, Vladislav Kladivo r.č. 710309/2766,
zahajuji dnem 10.10.2008 demonstrativní hladovku, neboť chci veřejně poukázat na praktiky společnosti TCHAS, spol. s r. o. .
Jmenovaná firma pod různými záminkami oddaluje platby nebo nezaplatí za vykonané stavební práce a dodaný materiály.


Naše firma prováděla stavební práce s dodávkou materiálů v roce 2006 na akci bytový dům Praha Prosek II ,které do dnešního dne neuhradila a tím mě uvedla do stavu sekundární platební neschopnosti, v důsledku ,které jsem vláčen po soudech a následně exekuován, což mi způsobilo prakticky likvidační účinky mé firmy a rodiny.

Hladovku hodlám držet za podmínek odmítání jakékoliv stravy vyjma tekutin, a to do urovnání sporu s konkrétní jmenovanou firmou.

O této firmě mohu doložit dostatek materiálů, jak se daná firma chová v Naší společnosti a na jaké lidi je napojena.

Po dobu trvání hladovky se budu zdržovat na zabavené nemovitosti ,která byla exekutorem v dražbě prodána
za zapřenou dlužnou částku 10 000,-

adresa:
Vladislav Kladivo
Spytovice 3
Pošta Zdechovice
Přelouč
Okres: Pardubice
Mob: 604545246

Hladovku jsem držel 20 dní zdraví mi nedovolilo pokračovat " mám dvě děti " a nezabiji se pro radost STB a zlodějů

Vážený pane vážená paní,
činím tak z důvodu, že moje právní zástupkyně Judr. Fedorková
po firmě Tchas požadovala kompromisní částku 450 000,- v únoru roku 2007
I když pánové z Tchasu p.Kašpar, p.Varmuža a p.Paclt dobře věděli, že pokud
nezaplatí naše provedené práce a dodaný materiály dostanou nás do stavu
sekundární platební neschopnosti Vůči svým věřitelům, kteří na mě podali civilní
žalobu a nyní již byla na můj majetek nařízena exekuce. Samozřejmě má dlužná
částka byla patřičně navýšena o úrok z prodlení, o náhradu soudních výdajů,
tedy o soudní poplatky a náklady právního zastoupení a nyní navíc o náklady exekutora.

Odpověď od právní kanceláře Kubica Zajíc a spol:

> v odpovědi na Váš email ze dne 1.9. 2008 Vám tímto opakovaně sděluji, že
> společnost TCHAS, spol. s r. o. navrhuje zaplatit Vám v rámci urovnání vzniklého
> sporu částku 450.000,- Kč, přičemž tato nabídka je platná do konce září 2008.
> Předpokladem úhrady této částky je, že zašlete omluvné a vysvětlující emaily
> všem subjektům, kterým jste rozeslal zprávy poškozující dobrou pověst
> společnosti TCHAS, spol. s r. o.

Tchas až po dvou letech přiznal, že naše firma provedla práce v hodnotě 619 000,- ale nezaplatila. Náš rozpočet 695 000,- s DPH

jen pár odkazů jak se chová firma Tchas spol. s.r.o. Ostrava
upozorním zakladatelé jsou dva bývalí STBáci obklopeni komunistama

Paní Antusova, požádal bych Vás o sepsání vad na Vašich bytech formou petice, kterou bych mohl předat.
Jednalo by se o soupis vad či nedodělků na Vašich a sousedů bytech s podpisy.

S přáním krásných zítřků
Vladislav Kladivo
mob: +420604545246
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: svobodova natalie Předmět: TCHAS
> Datum: 16.10.2008 13:28:21
> ----------------------------------------
> dobry den,
> nevím zda to spolu bude nějak souviset a zda vam budu moct byt nějak nápomocna,
> všechny reklamace v byte- a neni jich malo- resime ted uz pres developera EUBE.
> Důvodem bylo to, ze komunikace s TCHAS-em je katastrofalni, dostali jsme se do
> stadia vyhruznych mailu z jejich strany, odmitaji uznat reklamace potvrzené i
> soudním znalcem.
> Nejedna se o male vady- napr. reklamujeme mokre zdi v obdobi zimy, kdy jdou
> teploty pod nulu- soudni znalec tady byl se sondou, bylo zjisteno spatne
> polozeni izolace nad stropem ve vrchnich bytech- TCHAS reklamaci zamita,
> doporucuje neustale vetrani pokoju.
> Dalsi problem je neustale zavzdusnovani bytove stanice Meibes nasledkem ceho
> jsme permanentne bez teple vody, tece jen tehdy kdyz denne odvzdusnime všechny
> radiatory a meibes- pricina tohoto stavu dosud nebyla zjistena- z osmi bytu v
> poslednim patře se to tyka 6-ti, problémy maji i byty v predposlednich patrech,
> zvazuje se ze byly nainstalovany spatne rozvodove trubky, které podporuji
> nasavadi vzhuchu, ale nelze to dokumentovat- není dokumentace puvodniho návrhu a
> skutečnosti.
> Dalsi problém jsou obklady a dlazby- temer 1/3 vsech obkladu je spatne nalepena-
> jsou ve vzduchu, jiz ted se nektere vzdouají- TCHAs reklamaci odmita s tim , ze
> jsme si tento byt s touto vadou probrali, tim nemame narok na reklamaci i kdyz
> je potvrzena soudnim znalcem.
> Chci podotknou ze reklamace si resi kazdy byt samostatne, ale vzhledem k tomu ze
> nektere vady se tykaji vice bytu a jsou velice zavazne tak postupujeme jednotne
> jako spolecenstvi. mame velice schopneho sefa, ktery dokaze dost veci zaridit.
> pokud si budeme moct byt nejak napomocni, ozvete se prosim.
> dekuji , antusova

Dobrý den, děkuji za zprávu. Já jsem osobně kdysi u TCHASu pracoval a pak jsem dělal stavbyvedoucího u ENVI TRADE s.r.o., která ze 100% patří TCHASu. 15. prosince 2006 jsem byl nucen ukončit poměr okamžitým zrušením, protože mi přestali bez vysvětlení platit cestovní náhrady a část mzdy. Takkhle mi dluží něco přes 106.000,-, při jednání právníků nabídli polovinu nebo nic. Takže můj právní zástupce byl nucen podat na ENVI TRADE s.r.o. žalobu. Zatím ale od soudu nic nepřišlo. Kolega dopadl stejně jako já, musel rovněž pro neplacení části mzdy a veškerých cestovních náhrad rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením. Řešíte to i Vy soudní cestou? Tady na ostravsku je více firem, které mají s TCHASem problémy.

S pozdravem I. Měšťánek, 724 519 224

-----Original Message-----
From: hammer1@volny.cz [mailto:hammer1@volny.cz]
Sent: Tuesday, June 26, 2007 1:02 PM
To: Envipoint s.r.o. - výroba
Subject: Re: tchas

Další poškozená firma:

Kelcom International Ostrava s.r.o.
Daliborova 42
70 900 Ostrava 9
ICO: 47666234
DIC: CZ 47666234
Tel: 596611887
www.kelcomov.cz
Tato firma prováděla práce v Praze kde ji nezaplatili, v současné době probíhá jednání o zaplacení.

M plus JUDr. Kateřina Soukupová
mob: 603219473
Paní Soukupová prováděla obklady dlažby na stejné stavbě pouze jiný objekt. Má dopis kde popisuje firmě Tchas jejich neetické chování na stavbě. Mimo jiné její firmě Tchas nezaplatil cca 250 000,- .

S přáním krásného dne
Vladislav Kladivo
604545246


Reakce právní kanceláře Tchas spol s r.o. Ostrava


Vážený pane Kladivo,

Po projednání s klientem - společností TCHAS, spol. s r.o. Vám zasílám podmínky úhrady částky 450.000,-- Kč na Váš účet jako vypořádání vzájemných vztahů:

Pro firmu Tchas , spol. s r.o. jsme provedli práce v hodnotě 695 000,- p. Ing. Kašpar odsouhlasil 620 000,- ale až po dvou letém sporu. Momentálně exekuce na moji osobu dělají 800 000,- přesto Tchas chce zaplatit pouze 450 000,- ale na základě omluvy. Oni moji firmu a rodinu zničily a ještě se jim mám omlouvat?

- uzavření dohody o narovnání, ve které budou vypořádány vzájemné nároky obou stran; dohoda o narovnání bude obsahovat Váš závazek, že nadále již nebudete rozesílat e-mailové zprávy ani jinak šířit o společnosti TCHAS, spol. s r.o. informace poškozující její dobrou pověst.

Firma je založena z bývalých spolupracovníků STB a komunistických pohlavářů. Několik firem uměle vytunelovali a následně odkoupili. Žalují stát o 60mil a na druhou stranu předražují státní a městské zakázky.

- přílohou dohody o narovnání bude text omluvy, ve kterém se omluvíte společnosti TCHAS, spol. s r.o. a jejím zaměstnancům, za rozesílání e-mailů, ve kterých byly uvedeny nepravdivé informace o společnosti TCHAS, spol. s r.o. a jejich zaměstnancích. Omluva bude Vámi podepsána a Váš podpis bude na textu omluvy úředně ověřen. Společnost TCHAS, spol. s r.o. bude přitom oprávněna podle svého uvážení rozeslat omluvu na adresy, na které byly rozeslány "hanobící e-maily".

- ve lhůtě 10-ti dnů po uzavření dohody o narovnání společnost TCHAS, spol. s r.o. uhradí na Váš účet částku 450.000,-- Kč a vezmě zpět svou žalobu vedenou u Krajského soudu v Ostravě, pod č.j. 68Cm 82/2007 ve věci ochrany dobré pověsti.

Musím připomenout p. Ing. Kašpar úmyslně ponižoval provedené práce ( mohu doložit ) a v předešlém e-mailu jsem zaslal několik podvedených lidí touto firmou.

- uzavřením dohody o narovnání budou vypořádány veškeré vzájemné vztahy a společnost TCHAS, spol. s r.o. ani Vy již nebudete oprávněni uplatňovat (soudní cestou ani jinak) vůči sobě žádné nároky týkající se stavební akce "Bytový park Prosek".

Kde je dvouletý úrok z prodlení? Jen materiály dneska z 250 000,- dělají 450 000,- Momentálně díky Tchasu jsem bez práce jak mám zaplatit dluh za firmu Tchas, která se chlubí 9miliard. obratem?

Pokud budete se shora uvedenými podmínkami souhlasit, obratem připravíme text dohody o narovnání tak, aby peněžní prostředky mohly být poukázány na Váš účet v co nejkratším čase.

Vaše vyjádření si dovoluji očekávat a zůstávám s pozdravem


Mgr. Tadeusz Zientek

Tak vidíte, já vám říkal, že v případě hladovky budete mít hlad. A ještě dotaz: Proč jste to tu "vytapetoval"?

Jestli dojde k novele 361,tak se budeme asi divit :-(


http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=6271 15

nauč se základní věc co umějí děti na základce a to kopírovat!!!!

U ciziny je pohoda, tak kam spěchat!!! Snad nás ministr nechá ještě chvíli pohromadě. Děkujeme p. Langerovi za schovívavost a celkem dobře platí.

vem si prášek. Díky táta

já si vezmu prášek,až cizina začne něco dělat..............

Jestli jsi skutečný kolega tak potěš koště, protože neustále tady psát, že jsi zadarmo drahý může jenom blbec. Jinak ti přeju, aby jsi v rámci reorganizace PČR spadl na obvod a tam si zkusil tu skutečnou policejní práci. Jinak čus dobře placený turisto.

no, ale pokud si ten prášek nevezmeš abys to vypral tak budeš pořád chodit v posraných trenkách ? Ubohý cajtovský žalovníčku :-)

"Změny se dotknou skoro všech zaměstnanců. Například stravenky jsou velmi rozšířeným benefitem. Udivuje nás, že se ještě neozvali třeba zástupci ozbrojených složek či policie, kde se daňová výjimka týká výsluh a odměn, a to nejsou malé peníze. Zdanit by museli i horníci odstupné," upozorňuje mluvčí skupiny třinácti odborových organizací v dopravě Libor Poláček.

co dělá UBS nebo NOS, asi chrápou, vzbuďte se nebo bude pozdě!!!