4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Milan

Já už odešel 1.1.2008 a mám se faj.
25.01.2009 11:08 Milane

napiš něco o sobě, to že se máš fajn ti nakecaj i uchazeči na úřadu práce. V dnešní době má málokdo jistýho fleka a jak se někde uvádí " že je lidí jako sraček" tak teď to platí dvojnásob a nic na tom nezmění ani přesvědčení, že jsem bejvalej. Buďto budeš makat, nebo hodně vzdělanej (což se u většiny u PČR dá pochybovat) a za třetí a nejpravděpodobnější je bejt tláča!

Většina pro dobré uplatnění v civilu neumí klápnout a to ani rusky a VŠ psycho neb pol.academi se fakt ujme. Dnes berou lidi s praxí, ale ne u PČR!!!!!

Jsem v C 8 měsíců a to po 18 letech u PČR - zpracovatel, není problém, ale renta musí být kolem 10.000 Kč...

co budeš dělat, až ti to zdaní!

To samé co ty -NIC.Ale budu věřit tomu,že odbory (ne naše,ty jsou k smíchu) s tím něco udělají

opět spoléháš na jiného, ale policejní odbory jsou fakt k hovnu a to UBS i NOS!

FOR: jarda

Omlouvám se Ti za uvedenou nepravdu o odchodném a příspěvku za službu před rokem 1989. Před rokem 1989 nebyl internet a zákony o služebním poměru se půjčovaly jen na vyžádání (tedy alespoň na našem odd.)Kdo si je vyžádal, byl okamžitě podezřelý. Zveřejněny byly pouze povinnosti a né práva. Ještě jednou se omlouvám.
Jen pro doplnění - v KSČ jsem nikdy nebyl. Celých 34 let jsem sloužil jako řadový a nebyl jsem u STB. Vyhozen jsem taktéž nebyl. Po roce 1989 jsem dostal 2 vyznamenání. Celá léta jsem sloužil lidem a né politikům. To je asi vše co jsem chtěl dodat k mé osobě.
§ 108
Odchodné

(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním, náleží odchodné. V případech hodných zvláštního zřetele lze odchodné též přiznat, skončí-li služební poměr odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti. Odchodné nenáleží příslušníku, který po skončení služebního poměru je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.
(2) Odchodné se poskytuje podle délky trvání služebního poměru a důvodu uvolnění nebo propuštění až do výše šestinásobku hrubého měsíčního služebního příjmu. Bližší podmínky pro poskytování odchodného stanoví a určování jeho výše v jednotlivých případech upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 109
Platové vyrovnání

(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním ze závažných osobních nebo rodinných důvodů nebo propuštěním s výjimkou propuštění pro odsouzení za úmyslný trestný čin, náleží platové vyrovnání, jestliže jeho služební poměr trval alespoň deset let a příslušník nepobírá důchod ze sociálního zabezpečení nebo příspěvek za službu; za těchto podmínek lze v případech hodných zvláštního zřetele přiznat příslušníku platové vyrovnání, i když mu podle ustanovení předchozí části věty nenáleží.
(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního služebního příjmu poskytuje Sbor národní bezpečnosti od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, povolené služebním orgánem, do uplynutí dvou let od skončení služebního poměru.

Příspěvek za službu

§ 110

(1) Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až d).
(2) V případech hodných zvláštního zřetele lze příspěvek též přiznat, skončí-li služební poměr propuštěním z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nebo skončí-li odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.
(3) Příspěvek se neposkytne, popřípadě jeho výplata se zastaví, jestliže příslušník je znovu přijat do služebního poměru nebo je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.
(4) Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

§ 111

(1) Příspěvek činí
a) 20 % služebního příjmu, jestliže příslušník konal službu ve Sboru národní bezpečnosti po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku alespoň 40 let, a pokud jde o výkonného letce nebo o příslušníka ve funkci zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, bez ohledu na věk;
b) 30 % služebního příjmu, jestliže příslušník konal službu ve Sboru národní bezpečnosti po dobu nejméně 20 let nebo ji konal po dobu kratší, ale podílel se na intenzivní výstavbě Sboru národní bezpečnosti a dosáhl věku alespoň 45 let.
(2) Příspěvek podle předchozího odstavce nesmí však překročit částku odpovídající maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.
(3) Příspěvek se zvyšuje účastníkům odboje; o toto zvýšení může být překročena hranice stanovená v odstavci 2.

§ 112

Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu příslušníka před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních pět kalendářních roků před skončením služebního poměru.

§ 113

(1) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého měsíčního výdělku přesahuje výši služebního příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.
(2) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek

FOR: Vlasta

máš úplnou pravdu.

Nevim sice co chtěl "oportunista" touhle přednáškou říci, ale je to blb. Není divu, že celý život sloužil jako řadový. Ten blb ani neví, že i před rokem '89 vycházely zákony ve "sbírce" a mohl si je pořídit každý stejně jako dnes. Je pravda, že dnes, díky internetu, je to jednodušší. Koho ovšem jeho práva zajímyla, ten se k nim dostal. Ale blb, který se tak hloupě vymlouvá, jako "oportunista", že se zákony jenom půjčovaly a ze strachu aby nebyl podezřelý, on si je raději nepůjčil, to snad ani není možné. A že ze zákona byly zveřejňovány jenom povinnosti. To si tenhle blb říká oportunista. On celý život byl určitě zalezlej někde v koutě, aby na něj nebylo vidět.

nevím o co Vám jde, ale takto vznikají vtipy o policajtech

Bohužel, musím říci, že oportunista ohledně problému se sehnáním zákona č. 100/1970 Sb. má pravdu. V té době vám příslušnou sbírku včetně novel šéf nepůjčil, protože neměl zájem, aby se mu s ní podřízení oháněli. V SEVTu na krámě nebyla, měl jsem štěstí, že jsem tehdejší SEVT měl v rajonu. Ale sehnat se zákon a související předpisy dal, i když to problém byl. Svého šéfa jsem jako začínající polda o zákon žádal opakovaně, ale nikdy se mi nestalo, že bych byl "podezřelým". Když jsem pak podklady sehnal, vůbec se mu to nelíbilo, ale nic s tím nenadělal. O toto vše to mají současní policisté jednodušší, přesto jich znám celou řadu, kteří se se základními předpisy, které se týkají jejich služebního poměru, nikdy neseznámí. Já pak nevím, co je horší: Zda nutnost mravenčí práce při shánění předpisů, což jsem ale ocenil později, protože jsem byl známým "šťourou", či naprostá lenost si přečíst něco, co mohu kdykoliv nalézt na netu, a využití nalezeného, ale neustálé "držkování", jak mi všichni ubližují.

Nemáte někdo informace jak je to s novelizací stávajícího zákona? Mám na mysli zrušení 150 hod.a prodloužení přechodného období.Dík.

pravděpodobně máš na mysli sněmovní tisk č. 675/1 - tj. jedná se o poslanecký návrh zákona a je zařazen na pořad 48. schůze,1. čtení zákona, (schůze má začít 3.2.2009)

Doufám, že celý návrh bude zamítnut již v prvním čtení,v době recese otevírat zákon
o bezpečnostních sborech je pěkná blbost a hlavně ......

Padlo tady tvrzení, že před rokem 1989 příslušníci SNB žádné nároky související s odchodem ze služebního poměru neměli. Dokonce toto tvrdil kdosi, kdo údajně sloužil 34 let. No, konečně, není to vyloučeno, že nic nedostal, ale to proto, že byl asi vyhozen, resp. propuštěn. Jinak nároky samozřejmě byly, rámcová úprava je dostupná v zák. č. 100/1970 Sb., § 108 - odchodné, § 110 - příspěvek za službu. K tomuto samozřejmě existoval i prováděcí předpis. Takže, pokud někdo tvrdí, že přísl. SNB žádné nároky neměli, tak lže. Pokud by někdo nevěděl, kde uvedený zák. najít, nechť dá vědět (j.flinta@seznam.cz), rád poradím. A ještě poznámku: Řadě naprosto nesmyslných hádek na tomto DF by se předešlo, kdyby lidé, kteří zde vyskakují a jiné napadají, si nejprve o daném problému něco přečetli a vyhledali. Na netu najdete takřka vše, co pro svoji argumentaci potřebujete.

Jardo, nejdříve omluva pokud jsem se „netrefila“ do tématu. Nevím na jaký příspěvek jsi reagoval, nečtu všechno, ale k upřesnění toho co jsi napsal : cituji „Padlo tady tvrzení, že před rokem 1989 příslušníci SNB žádné nároky související s odchodem ze služebního poměru neměli. Dokonce toto tvrdil kdosi, kdo údajně sloužil 34 let.“
K tomuto bych upřesnila, že pokud někdo tehdy sloužil 34 roků, tedy nastoupil nejspíše po vojně a po těch 34 odsloužených letech mu bylo 55 roků, tedy pravděpodobně byl uvolněn ze služebního poměru po splnění nároku na starobní důchod, tedy odešel do důchodu. Potom skutečně žádný příspěvek za službu nedostal, protože v té době nebyl souběh důchodu a příspěvku za službu možný, dostal tedy pouze odchodné. Příspěvek za službu v té době bral pouze ten, který odešel do civilu a nebyl v důchodovém věku (takový někdo jako je to dnes, že odsloužil př. 10, resp.15 roků, pobral příspěvek a šel „vydělávat“ do civilu a příspěvek bral až do toho důchodu).
Píši to pouze ve „spekulativní rovině“, protože nevím důvod proč ten „kdosi, kdo údajně sloužil 34 let“ svůj příspěvek psal. S pozdravem Vlasta

4 jarda
Nechci tě opravovat, ale pouze doplnit. Navíc před rokem 1989 odcházeli policisté (tedy tenkrát příslušníci VB) do důchodu v 55 letech a to se vším jak jsi psal.

for jarda
po dlouhé době jeden z mála pravdivých a smysluplných příspěvků na tomto foru, kdy se divím, že tě někdo z příspívajích hned neskritizoval jako před nedávnem F1.

JEDINÉ SNAD POZITIVNÍ NA POLICEJNÍ REFORMĚ ZAČÍNÁ BÝT UKONČENÍ TOHO NESMYSLNÉHO PAPÍROVÁNÍ NAPŘ.NA SKUPINÁCH DOPRAVNÍCH NEHOD.

Bohužel na obvodech i po zavedení elektronického vedení spisů tzv. ETŘ je to čím dál horší a papírování neubylo ani trochu spíše naopak.

to je vaše záchrana, zrušit jezdící nic nedělající hlídky a vyhnat je na oop.

4 Sojka...a bude hůř. SKPV začína vracet známé spisy na základní útvary k dodělání ve ZPŘ.

4 obvoďák
Jo jo už jsem o tom slyšel. U nás to zatím ještě nebylo, ale je to jen otázka času a ono to přijde.

Jdeme po modré a zřejmě do pr.......

Chci se zeptat kolegu nevíte jestli se bude přidávat já od roku 2005 každý rok asi 10tisíc dolu 2008 ani odměny.........kdyby nebyla krize tak jdu 11let odslouženo dík

je mi známo, tak poslední hospodářská krize trvala 4 roky. Nyní bude trvat déle. Se vzrůstající nezaměstnaností poroste kriminalita a tudíž se bude přidávat - ale práce.

Takže přidávat se určitě nebude:
1.není kde brát (jak říkáš je krize)
2.tabulky platových tříd jsou stejné jako
v roce 2007 a 2008.
3.asi by se musela změnit vláda a pak by
se možná něco našlo, ale moc tomu
nevěřím.
Nakonec by mě zajímalo kolik že jsi měl toho platu, když jsi od roku 2005 měl každý rok asi 10 tisíc dolů. Když máš 11 let a nelíbí se ti, tak jdi a na nic nečekej, lepší to dlouho nebude.

dík jedná se o započitané přesčasy neměl jsem jich moc tak do dělalo asi 10tacu ,když to proplácely v 2007 už nic a 2008 už i bez odměn......tak furt dolu.... jinák dík

Ta procenta, která uvádíš v jiných státech než v ČR, se týkají výpočtu z čisté mzdy a nikoliv z hrubé, jak je tomu u nás.

Nemáš pravdu kolego. V USA se nehraje na nějakou čistou a hrubou mzdu a to i v Anglii

DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ OD SBORU..............

další radostně přicházejí a těší se na práci, protože v civilu poznali horší!

Než se jim otevřou oči

kometuj až když vyzkoušíš obě strany. Odcházející policisté mají zkušenost duální, protože předtím jim byl civil také vlastní... takže při vší úctě k Vaší neznalosti komentujte až když vyzkoušíte obě strany :-)

to tady píšeš za hovadiny. Jestli dobře počítám tak jsou to takoví, kteří mají rentu a tak naposledy pracovali v civilu před více jak deseti lety a to bylo v civilu leháro. Takže vědí tak akorát víš co!

pravda, dnes to je sakra někde jinde!

Tak v civilu bylo před 10 lety leháro? :-)Ty u švestek zůstaň,ty jsi tam dobře!Jestli budete mít víc takových naivních a spokojených kolegů,tak vám těch 150 hodin zvednou na 300 a ještě se najde trouba,kterému to bude vyhovovat.
Jinak v civilu je volných míst,ještě víc než před krizí - cizinci šli domů.
Koukáte často na NOWU.Zadarmo u nás nepracoval ani ten poslední MONGOL a jak je to u vás??? :-))))))))))))))

a nekecejte a nepruďte! Ještě jste hovno zažili...

Já už odešel 1.1.2008 a mám se faj.

napiš něco o sobě, to že se máš fajn ti nakecaj i uchazeči na úřadu práce. V dnešní době má málokdo jistýho fleka a jak se někde uvádí " že je lidí jako sraček" tak teď to platí dvojnásob a nic na tom nezmění ani přesvědčení, že jsem bejvalej. Buďto budeš makat, nebo hodně vzdělanej (což se u většiny u PČR dá pochybovat) a za třetí a nejpravděpodobnější je bejt tláča!

Jen pro ty chytráčky, kterým leží výsluha pořád u huby... výsluha byla u bezpečnostních sborů i před rokem 89. Je zavedená a byla zavedená i v ostatních státech a důvod, kterému se říká náročnost povolání byl zvolen z ohledem na věk, kterého se v průměru příslušníci PCR dožívají. Bohužel tento fakt je nezvratitelný a poukazovat na něj jak je u nás zvykem (českého národa) je opravdu úsměvné, jelikož je pak chyba i na ostatních státech, no a v tom případě mohu napsat, že kdo opět oponuje je opravdi myšlením primitivní.

Jen maličký náhled na výsluhy, že nejde o specialitu v Čechách a že to má " zřejmě " nějaký důvod.

- AČR maximum 55%, výjimečně 60% ( piloti a pod. ).
- Policie ČR - nově vznik nároku po 15 letech ( dříve po 10 letech ) s maximem 50% po 35 letech.
- Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%.
- Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%.
- Belgie základ 10 let, max. 77%.
- Itálie základ po 15 letech, max. 47%.
- Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%.
- Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%,
- V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%,
- USA základ po 20 letech 20%, max. 75%.

viz. Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.

Člověče, ty tady na DF každého poučuješ, ale neznáš ani vlastní zákon podle kterého sloužíš. Je jedno jestli někoho cituješ, tento zákon by měli znát všichni policajti. Jak to asi vypadá se znalostí TZ a TŘ?

1. Nejchytřejší nejsem, takto jsem se napasoval a jaksi někomu ležím v žaludku (trápit mě to nebude).
2. Zde jsem jen uvedl příklad a pokud je něco špatně ( běžící přech. období u PČR 10-15 let, max. 50% vysluhy po 30 letech a ne po 35 atd.), tak není nic jednoduššího, než toto pro správnost upřesnit
Snažím se uvádět konkrétní věci a nikoho nenapadat, tedy nekonfliktně
4. Bohužel řada zde přispívajících působí, jako odchozí od 10 piva a z té cenové ......
5. Na toto DF píšu již jen velmi zřídka, takže zase dlouho nic...

For: Výsluha

Můžeš nám sdělit jaká výsluha byla u SNB před rokem 1989 ???

for oportunista
Tak to Vám řeknu docela přesně 1 320 rublů

ohledně té výsluhy před rokem 89, v prvé řadě pokude chceš oponovat tak se podívej to staré sbírky zákonů a pak dělej moudrýho ! Byla nejen u SNB, SNV atd. Věřím, že Tě mládí omlouvá. Možná běž raději zmálit nějakého cizince

diskutovat na stránkách MV a neznát historii policie... hmmmm, smutné

máš sice svým způsobem pravdu, ale česky jsi si nenaučil psát. Máš tam spoustu chyb i co se interpunkce ( čárky ve větách) týče. Mrkni občas do pravidel českého pravopisu. To jen tak na okraj.....

nejsem žádný mladík - mám již důchodový věk a nevím proč by jsem měl mlátit nějakého cizince. Když už tady máváš zákony, tak uveď který zákon před rokem 1989 upravuje výsluhové nároky. Pokud vím, tak za 1. republiky se to nazývalo "služba pod penzí" a to měl každý státní zaměstnanec. Za komanču se výsluha u SNB nedávala. Byly dvě důchodové kategorie - v 1. se odcházelo v 55 a ve 2. v 57 letech - přesluhování se nepovolovalo. Vyprávěj mi o výsluhových nárocích za komančů ..... sloužil jsem 34 let.

aha, takže stáťák...