4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Skokanem roku 2008 se v jednom nejmenovaném okresním městě stal pan XY.
Od 1. listopadu 2008 si skočil ze 7PT zástopce nejmenovaného oddělení na krajský článek na 8PT. Fyzicky se ale nehnul ani o 1 milimetr. ( za jakou práci a kdo ho platil - námět pro inspekci ) K 1.1.2009 si skočil do funkci vedoucího odboru zpět na zrušený okres. Doufám, že toto fórum monitoruje Inpekce MV a případem se začne zabývat. SPORTU ZDAR , SKOKU OBZVLÁŠŤ !!!

Na Bruntálsku je skokan roku!!! Nastoupil 1.1.2008 jako nadstrážmistr a od 1.11.2008, čili ještě téhož roku, už je v hodnosti plukovníka na funkci zástupce ředitele.
To je panečku skokan!!! To není jen rychlokvaška, to je MEGArychlokvaška. Oproti tomuto pánovi je pan Červíček jen klokánek-skokánek.

se vám něco nelíbí, tak běžte do prdele, jak jsem to udělal já, a já jsem v pohodě.

... kolego, proč píšeš "v nejmenovaném okrese" ? Buď konkrétní, přece se nebojíš takovéhle blbosti!

To mi nápadně připomíná okres PT, kde se odehrálo něco podobného. Holt staré české přísloví praví " Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi"

Jan Vidím: Nejlepší náborovou kampaní bude hospodářská krize
30.01.2009,

Policie má za sebou rok masivní náborové kampaně za tři desítky milionů korun. Považujete ji za úspěšnou?
Ano. Mně sice ta kampaň přišla mdlá, ale na mém subjektivním pocitu nezáleží. Důležitý je vždy jen výsledek, a ten jasně říká, že kampaň úspěšná byla, protože přinesla nárůst policistů. I vzhledem k objemu veřejných prostředků do ní vložených bych ale řekl, že byla úspěšná relativně.

Policistů je přesto nedostatek, a to ve všech regionech. Kvůli tomu připravuje policie další kampaň. Měla by být jiná než loni?
Nejsem odborník na reklamu, ale předpokládám, že si na to policejní prezidium najme odborníky, kteří vědí, jak kampaň udělat.

Potřebuje vůbec novou kampaň?
Náborové kampaně se dělat musí. Nejen u policie, ale také u hasičů a armády. Jakkoliv to ale zní hnusně, je pro policii v současnosti nejlepší náborovou kampaní hospodářská krize. To je realita a obecné pravidlo, které stále platí. Vždycky, když je krize, mají lidé snahu hledat práci u státu. Pokud je někdo státem placený policista, má větší jistotu, že příští měsíc dostane výplatu.

Policii přesto stále chybí téměř pět tisíc policistů, opravdu si myslíte, že ten nedostatek vyřeší krize?
Krize stoprocentně přinese skokové řešení a velký počet nových policistů, o tom jsem přesvědčen.

Nikdo neví jak ty mladé tady udrží a jak dlouho u sboru vydrží až procitnou.

kam se poděla idea, že práce policisty je celoživotní práce ? Zatím to vypadá (vystudovat nějakou ZOP - čili se naučit prostředky zločinu, uniforma, další školení ... náklady jak "prase" a potom odejít ze zkušenostmi za lepším, pokud se nejedná vysloveně o "lempla". Pokud to takto chce společnost tak je to asi dobře.

http://www.novinky.cz/clanek/159728-chybi-vojaci-ale-obrana-naro ky-snizovat-nechce.html

sojka for sojka...stále ti sami lodé, stéjne kecy a to jen v době kdy máte šichtu...nuda co?

Máš gramatické chyby, dále překlepy a koneckonců máš mezery v interpunkci ( pro tebe zvlášť vysvětlení - t.j. psaní čárek ve větách). Až se to naučíš, pak se ozvi, ale to já zde už zřejmě nebudu.

Tvůj výrok zní:Je to v tom, že vedoucí fce. jsou politické, a jak známo oponovat tomu kdo má moc se nevyplácí, takže je mnoho způsobů jak někomu zavřít s prominutím hubu ! Takže je to tatáž situace, jako zde byla před rokem 1989, avšak o to horší, že dnes přijdeš o práci a nikoho nebude zajímat, jak se uživíš. Tehdy však " vyhození" příslušníci SNB se dostali na místa, o kterých by se vám dnes ani nesnilo, a po revoluci jim započetli celou dobu let jakoby to odsloužili u policie. Přitom byli v pohodě, v klídku, nestresovali se a dnes mají odslouženo i 40 let, což běžný policista nemůže nikdy zvládnout. To jen na okraj, aby zde bylo o něco jasněji...

opravdu neschopní. Odbory mají k hovnu, UBS nepodpořili, ale kecat o větších penězích u piva uměj. Jestli někdo v téhle době spadne do civilu, může si podepsat ortel.

podepsat ortel si může ten kdo je neschopný, ale né ten kdo odejde od PČR. Pravdou však je, že stejně tak jako většina managerských fcí. u PČR je dnes politických, stejně jako posr. odbory

Lidé z PČR
nejsou nechopní. Projevuje se u nás jen ta naše "připosranost" když se máme ozvat tam, kde se děje bezpráví nebo nějaká nespravedlnost. Pořád je v nás ještě ten strach vypěstovaný v dobách vlády komunistů. Všichni se bojíme o všechno. Samozřejmě jsou i světlé vyjímky.

Co se týká práce odborů, tak není možno říci že jsou k hovnu. To je hloupost. Mám za to, že jak NOSP, tak UBS dělají co se dá a na co mají sílu - a jsme zase u té naší připosranosti. Problém je v tom, že naše odbory mají fakt velmi malou členskou základnu a tím malou sílu něco prosadit. Je málo platné, že mají tichou podporu skoro všech policistů, ale to je k ničemu, protože o takovou podporu se odbory nemohou opřít.

Co se týká padání do civili a podpisování ortelu, tak to je taky hloupost. Každý je strůjcem svého osudu a když už někdo od policie odejde, tak musí počítat, že když je "lempl", tak v civilu na něj nikde nečekají s otevřenou náručí. Kdo umí a nemá levé obě ruce, tak problémy mít nebude.

děkuji Ti za Tvůj názor. Určitě máš v mnohém pravdu, včetně naší "připosranosti" ovšem bych v tomto případě neoperoval názorem "vypěstovaná z dob komunismu". To je opravdu směšné, jelikož většina mladých již "onu" dobu nepamatuje. Je to v tom, že vedoucí fce. jsou politické, a jak známo oponovat tomu kdo má moc se nevyplácí, takže je mnoho způsobů jak někomu zavřít s prominutím hubu ! Podívejte se na vedení NOSP (krom pana Burdy) a pokud sledujete děj událostí tak Vám to dojde. Takže opravdu vzpomínat dobu totalitní je směšné :-)

Drahý neznámý, nevímm jak tě oslovit.
Naše připosranost vypěstovaná za dob komunismu není a ještě dlouho nebude minulostí. Dnes je toto stále velmi aktuální. Nemáš pravdu, že není možno se neustále odvolávat na komunistické doby vlády jedné strany (tedy tří stran v národní frontě abych byl přesný). My co teď vychováváme svoje děti ať chceme nebo ne předáváme tuto tzv. připosranost i svým dětem a nevymluvíš mi, že ne. Jak a v čem jsme byli vychováni my starší, tak vychováváme svoje děti. Bude ještě dlouho trvat, než se tohoto problému celkově jako národ, nejen policisté, zbavíme. A garantuji ti, že dnes je daleko jednodušší někomu zavřít hubu, než tomu bylo dříve, tedy před rokem 1989. Sloužím již 30 let,tak už něco pamatuji. Tehdy když se ti něco nelíbilo a měl jsi pravdu, tak jsi zašel za politrukem a ten udělal takový vítr, že i vysoké funkce byly v pozoru. Strana jako taková si navenek nemohla dovolit aby se někde dostalo ven, že se nezastala obyčejných lidí. Zapřemýšlej a poptej se starších, pokud nepamatuješ sám, a uvidíš, že mám pravdu. Přeji pěkný večer.

For Sojka
Málo kdo se tak hrdinně přizná, že je obyčejnej posera. Ale Sojka je nejen posera, ale korunovanej. I sám před sebou si nalhává že je jen malej posera. Ale bojí se přiznat, že je ten nejpřiposranější, proto se vymlouvá na komunisty. Kdyby nebyli tak by si je musel vymyslet. Jako malej kluk, když rozbije okno. To já ne to komunisti. To ti komunisti to v minulosti měli lehké, když všichni ostatní byli poserové. Ale proč ti bývalí poserové jsou i dnes poserové? Je vidět, že poserové byli poserové vždycky. Za fašistů, komunistů nebo demokratů. Posera je poserou za každého režimu. Ale ti nejpřiposranější, ze strachu si to přiznat, se budou vymlouvat na komunisty.

4 Dan
Nezlob se na mě Dane, ale jsi obyčejný tele, Kolik máš odslouženo, že tak rychle soudíš. Rád bych poznal jaký jsi hrdina. Nejjednodušší je naplivat na kolegu, který něco vysvětluje někomu jinému, Takových hrdinů za jakého se zde vydáváš jsem za těch 30 let už viděl hodně a vězšina z nich odtáhla se staženým ocasem mezi nohama. Vůbec jsi nepochopil co jsem napsal. Přeji pěkný večer.

...proboha Sojko... probuď se ! Nepiš jen své subjektivní pocity (potom to opravdu vypadá, že problém je v jen v Tobě). Na co se budeme stále vymlouvat ? Copak jsi nepochopil jak vlastně rok 89 probíhal ? Co bylo v pozadí této společenské změny ?

Rozhodně to co jsem napsal nejsou jen moje subjektivní pocity a problém není jen ve mě, ale je to problém celé naší společnosti. Co se týká roku 1989, tak já jsem velmi dobře pochopil co bylo v pozadí celých změn a rozhodně se nehodlám na nic vymlouvat. Něco podobného zde již bylo v roce 1968, ale tenkrát zasáhly naši "přátelé a spojenci". To sem ale nepatří. Pěkný den.

Poznámka k NOSP
V roce 2007 byla NOSPU ze strany EUROCOPU nabídnuta právní pomoc při řešení 150 hodin zdarma a dalších jobovek v 361, ale NOSP tuto pomoc odmítl. Tak souhlasím s kolegy, že NOSP je k ničemu, protože každý normální člověk řídící se selským rozumem si na prstech jedné ruky spočítal, že v ČR není politická vůle cokoliv na 361 měnit k lepšímu. Holt závist je typicky česká vlastnost a pan nemistr PČR svými výroky o výhodách služby u PČR tak navnadil veřejnost, že tato už nechce slyšet skutečnou realitu.

vycházej z objektivního a né ze subjektivního pocitu. Tvůj neempirický průzkum je opravdu jen Tvůj osobní pocit. Opravdu si myslíš, že Ti co byli před rokem 89 u koryt tam již nejsou ? Proč sem pleteš navíc minulost a rok 89 a 69 x let poté? Ty nechápeš vůbec kdo řídil chartu před listopadem 89 ? Ty nechápeš odkud se okopíroval nápis "pomáhat a chránit" . Tak Ti doporučím raději zůstat šlapkou na OOP a řešit max. kapesní krádeže než řešit něco jako Čunek, protože takový fenomén asi nejsi

Mohu být rád, že s takovejma pitomcema, co tady píšou, již nesloužím. Prošel jsem téměř všemi složkami od SNB po PČR, ale takovej póvl jsem nepotkal. Jen tak dál a pomáhejte si navzájem.

nazdar póvle, docela se Ti divím, že se zahazuješ takovým psát, možná, že Ti již také modrá pták hochu

Možná kolegové, možná jen provokatéři. Končím tuto "plodnou diskuzi", protože jste nic nepochopili a už vůbec ne z to co se děje v republice a u policie. "Je těžké se bavit s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku".

je to semeniště policejních lopat a nemehel.

až takto bych to neviděl . Občas tu zavane myšlenkově čerstvý vzduch , ale pravdou je, že ho hned vzápětí někteří otráví. Na tyto stránky si s největší pravděpodobností zoufalí jedinci chodí odříhnout popř. jinak ulevit. Otázkou je zda si vůbec , vzhledem k osobě jejich provozovatele, něco jiného zaslouží.

máš provdu..vždyť Ty nejmoudřejší a nejchytřejší, nejhezčí a největší vůl na tomhle netu. Možná Ti již také modrá pták chlapče...

Konečně se trefená husa ozvala

ovšem opakovaný vtip není vtipem dítě :-(, tak se snaž svoji inteligenci nahnat jinak

UŽ NA TO KÁLÍM ETŘ JDE POMALU, NIC NEFUNGUJE JAK MÁ. NEHODOVKY SE ROZPADAJÍ NENÍ NAČ ČEKAT.

Jenom kecáš. ETŘ sice jde někdy hodně pomalu, ale jde. A jestli chceš za současný situace jít do C, tak se na mě nezlob, ale jsi trdlo. Není šance v C v současné době sehnat práci ale spoň trochu adekvátní náročností a i výdělkem prom bývalýho policistu. Nadarmo se neříká "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše". Ony ty platy u PČR sice nejsou až tak závratně vysoký, ale jsou pravidelný a i když pomalu, tak rostou. Zhodnoť situaci reálně a kriticky a uvidíš, že dojdeš ke stejnému závěru. Nějakévelké bářky v současné době nejsou vůbec na místě.

Pro Sojka: Pokud jste, pane, u PČR pouze kvůli penězům, jak lze z vašeho příspěvku dovodit, tak jste dalším neštěstím pro PČR, a to vedle hrobaře Langera. Policie pro mě vždy byla službou veřejnosti, peníze mě zajímaly až na druhém místě - to není legrace, to je skutečnost. A když už jsem to, co se u PČR děje, neunesl, tak jsem odešel. Pro "nadávací automaty" je podotýkám, že jsem odešel po 27 letech služby, takže jsem zažil poměry u PČR před i po převratu.

jsi u PČR kvůli přesvědčení a né penězům je pěkná kravina a hloupost.

4 jarda
Jardo nezlob se na mě, ale já jsem nikde nenapsal, že práci policisty dělám jen pro peníze. Rozhodně nepatřím mezi Langerovy hrobaře a policejní práci jsem vždy považoval za službu veřejnosti taky. Mysli si co chceš, samozřejmě pocit z dobře vykonané práce je nádherný, ale v současné době jsou peníze až na prvním místě vždycky. Dávno jsou pryč doby brigád soc.práce a soc.závazků kolik udělá kdo hodin zadarmo. I já sloužím již 30 let, tak že taky už něco pamatuju. Mimochodem práci ať ji děláš z přesvědčení nebo z donucení děláš VŽDYCKY jen pro peníze,protože bez těch se na tomto světě nic nepohne a jsou tedy vždy na PRVNÍM MÍSTĚ. Přeji ti v civilu hodně štěstí v práci pokud již jsi v důchodu tak hlavně zdraví.

Já jsem možná chytráček, ale nejsem takový debil jako ty.

...jsi pouze duševně kastrovaný, alespoň dle příspěvků, které zde čtu. Proto mohu dát za pravdu těm, kteří Tě napadají. Neplakej, až se příště narodíš tak v Angole

hmmmm - rozený psycholog a věříš v posmrtný život - kde jsi načerpal takové moudro ?

konečně jsi napsal něco rozumného

FOR: Dan

Nevím proč reaguješ na na příspěvek, který je určen jardovi a kde bereš tu drzost nazývat mě blbem. Pokud jsi policista a chováš se takto k občanům (každý je blb a Ty jsi ten nejchytřejší)tak to raději zabal.

Dana se musím zastat, ale jsi trapný. Vlastně se nedivím, že takto vznikají vtipy o policajtech

někdo je trapný a někdo je hlupák, stím se asi nedá nic dělat.

oportunista mě přesvědčil, že je opravdu blbcem. Respektive takový ten chytráček s IQ na bodu mrazu