Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Zdarec nevíte někdo jak funguje průchodnost mezi bezpečnostními sbory?Díky

Policisté loni vyřešili míň kriminálních činů než v roce 2007
autor: ČT24

Čeští policisté vyřešili loni méně případů než v předchozím roce. Procento vyřešených případů se snížilo ve všech kategoriích. Například u krádeží jsou čísla horší jen nepatrně, ale u hospodářské kriminality, kam patří třeba zpronevěra, se v roce 2008 podařilo objasnit o rovných deset procent méně případů než v roce 2007.

Úplně nejhůř jsou na tom policisté v Praze, kde víc než čtyři z pěti trestných činů zůstanou neobjasněné. Nadpoloviční úspěšnost má jen severočeské krajské ředitelství, což mu stačí na první místo.
Přitom priority policie pro rok loňský rok hovořily jasně - policejní prezident Oldřich Martinů volal po kvalitních policistech, kteří jsou schopni vést pracovní týmy a motivovat je. Policie statistiky za loňský rok komentovat nechce. Na příští týden plánuje tiskovou konferenci, kde nabídne svůj pohled.
Pomáhat a chránit sice loni přišel rekordní počet adeptů, jenže práci stále ovlivňuje masový odchod během roku 2007. Tehdy odevzdalo uniformy pět a půl tisíce lidí. "S odchody těch zkušených policistů se stalo, že na řadu funkcí přišli mladí a nezkušení lidé, kteří se to učí, a ta práce se jim tak nedaří," vysvětluje Miroslav Němec z katedry kriminalistiky Policejní akademie.

a v roce 2009 odejde dalších x tisíc

a můžeš nám říci kam????

S rentou je všude dobře,tak nestraš nerozhodnuté.

Těch důvodů nižší objasněnosti je samozřejmě více a není to nic nového. S odchodem starších policistů se zpřetrhala pouta na celou řadu práskačů, kteří žalobníčkovali, a to ať již za drobný finanční obolus či za přimhouření oka nad jejich drobnými hříšky. Těch práskačů také není tolik jako bývalo, neboť každý se obává případného zveřejnění svého jména, pokud by došlo k nějakému převratu či podobné společenské taškařici. Ono, vážení, žádný policejní sbor se bez práskačů neobejde, byť bude mít sebelepší policajty. Na "spolupráci" s občany je policejní práce založena. A ve státě, kde velká většina občanů nevidí, neslyší, eventuálně trpí ztrátou paměti, je policejní práce více či méně nahodilá. Co se nechytí na místě činu, to se jen těžko chytá následně.

tak to bych netvrdil a až ti to zdaní bude ještě lépe co? Neslintej!

To jsem si mohl myslet. Zřejmě udělali zákonodárci někde chybu, když se domnívali, že policista nebo účastník nehody bude na místě dopr. nehody schopen stanovit výši škody na poškozeném vozidle. Jak by taky mohl, když to není schopen na poprvé od pohledu zjistit ani likvidátor pojišťovny. Zpravidla při zjišťování rozsahu poškození na vozidle probíhá několik sevisních prohlídek a pak je teprve likvidátor pojišťovny schopen pomoci speciálního programu vypočítat náklady na opravu vozidla.

Měl bych dotaz na policisty tzv. nehodáře: Podle čeho na místě dopravní nehody policista nebo účastník dopravní nehody vyčísluje škodu na poškozených vozidlech?

SDN "vyčísluje" škodu podle velice,velice chabého odhadu.Vždy záleží,kdo přijede k nehodě,když přijede policistka,která ještě nemá ani vlastní auto,tak to bude asi problém............

nehodář se bude snažit, aby jeho odhad byl pod 100.000,-Kč, aby mohl mohl věc vyřešit na místě pokutou a vůbec stihl svou práci. Ale to je stejné na OOP, kde je snaha vše nabrat na přestupek, aby se to vůbec stíhalo.

VYTÍŽENOST NEHODOVEK SE SKUTEČNĚ PŘEHODNOCUJE A JEJICH ČINNOST A EFEKTIVITA JE SLEDOVÁNA POČTEM NEHOD A VÝJEZDŮ.

Čeká se jen na výslednost a potom šup na dohled.Náše vedení počítá až o 50% méně poldů na SDN

tak. Je třeba policisty do ulic, žádné auta, ale pěkně po svých a nebudete se poflakovat v kanclech ta těžké lováky...

asi stav na SDN na 50procent nepůjde, protože např. v Kolíně slouží jen jeden výjezd, i když lidi u nehod čekají třeba 3 hodiny.

ale půjde,nehodář bude jezdit sám.I toto už se připravuje :-(

To jste teda v tom Zpč.kraji pěkně naivní,protože do konce února se čeká na výslednost SDN.A je nad slunce jasné,že když bedete mít víc přestupků než nehod,tak vás pošlou šupem na dohled!!! A o třídu níž.

No já to chci psát jako nehody, takže... uvidíme, budu rebelovat, taky se nám to nelíbí

Chci se zeptat,jestli je tu nějaký nehodář,jak zpracováváte nehody do 100 tis. Kč? V Zpč. kraji se nehody do 100 tis. NESMÍ psát jako nehody, ale jako přestupky. To se mi zdá nesmyslné a jak jsem zjistil,jinde se to píše normálně jako DN.. díky

Na konci roku se pak budou bušit do prsou, jak se snížil počet DN, což je nesmysl samozřejmě. Je to hnus!!

Nehody do 100 000,- SDN nezpracovává není-li tam zranění, alkohol apod. Lidi si nehody zapisují sami tak jako je to jinde v EU.

4 Radek..je to podobné jako s hranicí PŘ/TČ. Po zavedení hranice do/od 5tisíc se taky snížila majetková trestná činnost. Přestupky totiž nikoho nezajímaj :-)

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

TAK OD 1.4. BUDOU ZPRIVATOZOVÁNY LÁZNĚ LUHAČOVICE, PANÍ LANGEROVÁ MÁ DALŠÍ TRAFIKU!

Jestli máš důkazy, že to není nebo nebylo v pořádku, podejtrestní oznámení.Každý řádný vyšetřovatel a státní zástupce se toho rád chytne. Ne u všech je Langerova rodina oblíbená. Jestli je to nesmysl, tak to raději nikam nepiš, nebo někdo může žalovat tebe.

Takže s papírováním a administrativou se nic nemění, akorát přichází příkazy, nařízení, sbírky, IAŘE z více stran než dříve, aby všichni měli krytá záda.

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

Magor = Magor