Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v
Karlíne. Ty mríže chrání cikánské deti pred bílými, nebo
naopak?
Romští i neromští bloggeři, redaktoři i zahraniční politici píší
a hovoří o rasismu v Čechách. O tom, že jsou cikáni jeho obětmi.
O diskriminaci cikánů v Čechách. O té druhé diskriminaci však
všichni mlčí.
Jak je to tedy doopravdy? Pokud je někde pochod vyholených
lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta
vystěhuje cikánské neplatiče z rozpadajícího se domu do
luxusních plně vybavených buněk, je obviněn z rasismu. Pokud
radnice vystěhuje z bytu neplatiče bez toho, aby mu poskytla
náhradní bydlení, je vše v pořádku. Dluží a je nepřizpůsobivý. A
bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Přitom jsou důvody
vystěhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, že o cikánech
píšeme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobě hovoří
oni sami. Kdo není cikán, je gadžo. Nebo bílej. Nebo bílá svině.
Případným moralistům doporučuji návštěvu Chánova, Teplic,
Karlína, lépe však několikaletý pobyt v uvedených lokalitách.
Návštěvu některé z hospod na „konfliktním“ území,
nebo návštěvu diskotéky Harlem v Karlíně. Pokud přežijete bez
úhony (v lepším případě té slovní), pochopíte. Nehrajme si na
nerasismus tím, že nebudeme psát o příčinách, nebo tím, že
nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánů.
Když majiteli obchodu dovnitř vstoupí bezdomovec či člověk, o
němž lze od pohledu předpokládat, že se zaobírá drobnými
krádežemi, vystartuje ochranka nebo další personál a z metru
dotyčného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda
cikánských dětí, z nichž většina bude odvádět pozornost, aby
jedno mohlo (ne vždy) krást a a majitel se zachová stejně, pak
půjde o projev rasismu. Proč? Proč najednou majitel obchodu není
opatrný, ale je rasista?
Bydlel jsem nějakou dobu v Karlíně. Větší kumulace cikánského
obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálně vyšší
počty vykradených aut a „drobných“ krádeží než v
jiných pražských čtvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z
nichž ještě visely vytržené zbytky drátů, ví každý, kdo jen
Karlínem prošel a nahlédl do některé ze zastaváren výlohou. Před
Karlínem jsem jsem žil přes deset let v severočeské Kadani (18 %
romského obyvatelstva). Několikrát jsem se byl podívat i v
Chánově u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a
poctivých cikánů, ale i plno těch druhých. Ti pracovití cikáni
chodili do kterékoli z těchto hospod a nikdy neměli problém,
nikdo jim nikdy neřekl „černej“ a neseděli u
izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody.
Pokud tam omylem vkročil člověk, který nebyl cikán, nebo
chcete-li Rom, v lepším případě slyšel „tahni
bílej“.
V Karlíně jsem se s rasismem setkal. K mému překvapení s jeho
docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dětí.
Cikánských dětí. detsky_rasismus.jpgNejen vůči bílým dětem, ale
i vůči důchodcům, kteří neměli šanci na obranu.... V Karlíně na
náměstí bylo dětské hřiště a mělo svého hlídače. Jak se na
hřiště začaly stahovat cikánské děti, tak to hlídač i lavičky a
prolézačky přestávaly zvládat. Po čase se objevilo nové,
železobetonové vybavení, zmizel hlídač a hřiště bylo obehnáno
železným plotem. Prý pro blízkost rušné silnice. Plot ale
připomíná vězeňskou klec. Na hřiště se vrátili děti. Cikánské.
Bílé nemají nárok. Pokud nevěříte, vezměte své bílé dítě a
zkuste na hřiště vstoupit. Na vlastní nebezpečí. V lepším
případě uslyšíte táhni bílej. To není rasismus?
Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udělal rozsáhlou
fotoreportáž a chanov_res.jpgvypracoval několikastránkové
podklady a předal ministru práce a sociálních věcí s požadavkem,
aby se řešením cikánské otázky vláda zabývala. Neučinila tak a
neučinila tak ani žádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto
vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes.
chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadků kolem domů, v nich
hejna krys. A v tomto prostředí si hrají cikánské děti. Jiné
podmínky než luxusní dětské hřiště v Karlíně, že? Vytrhané
kuchyňské linky, vany a záchodové mísy a následně prodané v
bazarech. Město Chánov opakovaně opravilo. Z našich daní. Nikdo
v Chánově nájemné neplatil... chanov2_res.jpg
Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako
stavbyvedoucí na melioracích. V partě jsem měl minipartu cikánů
z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobře a tak poctivě.
Nedal jsem na ně dopustit. Když jsem v terénu jednou ztratil
peněženku, za chvíli s ní jeden z nich přiběhl a nechyběla ani
koruna. Přitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných
podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jehož fotky jsou
u tohoto blogu. Prostě u cikánů je to stejné jako u nás. Jedna
část chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, případně
krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mužů, žen,
recidivistů. Podle toho se více méně přizpůsobují preventivní a
profylaktická opatření. Monitorovat kriminalitu romského etnika
je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.
V Karlíně jsem měl oblíbenou hospůdku. Často jsem tam sedával s
Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I když Rom a cikán je jedno a
to samé, sám říkal o sobě, že je Rom a že do těch karlínských
zastaváren chodí cigoši co kradou. Pavel celý život dřel jako
soumar a perfektně vychoval děti. Dvě děti. Všichni pracovali.
Před dvěma roky umřel na rakovinu. Půl roku před zaslouženým
důchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.
Když někde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo když
nedostane práci. Je to přece „in“, boj proti
rasismu. Když ale dva cikáni téměř ulučou gadža k smrti jen
proto, že je bílý a chtějí mu vypíchat oči a pak je cikánský
policista kryje a vyhrožuje postiženému smrtí, pak se v tisku
objeví minizprávička a redaktor dodnes hrůzou nespí, zda
nedostane předvolání k soudu za propagaci rasismu. To je
populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento
problém řešit. Za devatenáct let neměla ani jedna z vlád jediné
zasedání, na kterém by tuto problematiku řešila. A alespoň
zčásti vyřešila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vyšla
malinká v jediném mediu a ostatní ji nepřevzala. Oběť byla
napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálně stkoukli,
zkopali a snažili se jí vypíchnout oči. Fakticky šlo o
lynčování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistů.
Ze strachu, aby je pak někdo neobvinil z rasové nesnášenlivosti
odmítali hovořit. Jen mi řekli, že od listopadu 1989
nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti
cikánovi. Proti bělochovi k němu došlo a nebylo to asi poprvé.
Psát se o tom ale nesmí.
Exstarosta Čunek drive1.jpg drive2.JPGvystěhoval cikány
devastující dům do komfortně vybavených buněk. Na prvních dvou
fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetíně dříve a jak
zdevastovali majetek města. Na dalších 3 fotografiích vidíte,
kam je pan Čunek přestěhoval. Přesto čelil obvinění z rasové
diskriminace!
nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVysloužil si ostrou kritiku
demagogických bojovníků proti rasismu. Jak tento problém řeší
naši sousedé na Slovensku, jsem měl možnost vidět před několika
týdny na vlastní oči – viz fotografie v příloze blogu.
Zacvičilo to se mnou, protože podmínky, ve kterých tam cikáni
bydlí, jsou otřesné. Rozpadající se chatrče bez vodovodu a
kanalizace, byť na každé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete
detailněji, zjistíte, že obyvateli nejsou jen cikáni (i když
jich je většina), ale i bílí.
Ten samý večer po návratu z bezpečné vzdálenosti ghetta na našem
hotelu hrála v kolibě cikánská kapela. Byli hrozně fajn a seděli
a povídali jsme si nimi se ženou přes hodinu u jednoho stolu.
Neměl jsem nejmenší obavu o foťák nebo o peněženku, i když jsem
se u ghetta pár hodin před tím zamkl v autě. Z opatrnosti,
nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je možné, že na
Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, že je to normální a
že čím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi
řekl, že je ženatý a má tři děti, víc by prý neuživil. Aby
uživil ženu a studium jeho tří dětí, přes den maká a po večerech
hraje. Řekl, že těm v ghettu to tak prostě vyhovuje. Mají deset
dětí a žijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydělávají. Smál
se, že v Čechách jen mluvíme a oni si umějí udělat pořádek a
nikdo si nestěžuje. Ani v ghettu, ani v zahraničí. O nás se ale
píše po celém světě kvůli jedné zdi v Matiční ulici.
Ptal jsem se, jak je něco takového jako toto ghetto možné.
Odpověděl mi, že tam jsou ti, co kradou a nechtějí pracovat.
Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Přístupová cesta k
tomuto „ghettu“ začínala na hlavní silnici dvěma
moderními a dobře zařízenými rodinými domy. Ty dva domy patří
také cikánům. Realitním makléřům daného ghetta. Vlevo od těch
domů byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta
podle místních zajdou jednou za měsíc na radnici, vyinkasují
sociální dávky, v těch dvou domech odevzdají „nájemné za
ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to
rasismus?
Neměl jsem sebemenší problém uprostřed vesnice plné domorodců v
Keni. Neměl jsem problém v Karlíně ani v Kadani, kde jsem měl
souseda cikána (moc fér chlapa) a často k němu domů chodil
„na pokec“. Nemám problém, když jsem v obchodě s
manželkou a nahrne se tam banda cikánských dětí. Jen si stoupnu
za manželku a hlídám ji kabelku. Kdyby přišlo pět černochů,
nemám pocit, že bych měl něco podobného udělat. Jsem opatrný,
nebo rasista?
Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal
jsem, že jsou to lidé emotivnější než my, a že jsou mezi nimi
stejně jako mezi bílými dobří a špatní. Proč se ale píše o
rasismu gádžů vůči cikánům a o rasismu vůči gádžům se nepíše? To
se nesmí? Redaktor by přišel v rámci populistického boje proti
rasismu o místo?
Nepopírám, že se v této zemi občas nevyskytne projev rasismu.
Ale těch projevů je mnohonásobně méně, než v USA či Anglii,
kterých jsme terčem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti
cikánům, ale i proti bílým. Proč když radnice vystěhuje
neplatiče, je vše v pořádku a když je neplatič cikán, nebo
chcete-li Rom, jde o rasismus? Proč jsem byl jen jednou a
naposledy v cikánské hospodě v Chánově a proč jsem neměl problém
jít opakovaně na černošskou diskotéku v Keni? Proč bych neměl
problém jít na pivo (pokud by šel) s bloggerem Patrikem Bangou,
či Pavlem z Karlína, pokud by byl naživu, ale na diskoteku
Harlem bych nešel? Protože přistupuji k lidem podle toho, co
jejich chování, oblečení a to, jak působí vyzařuje a ne podle
barvy pleti.
Jsem opatrný, nebo rasista?
Přikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou
vypořádali na Slovensku. Většinu těch fotek nechávám bez
komentáře. Přiznám se, že když jsem viděl v jakých podmínkách
bydlí cikáni na Slovensku, měl jsem sladko v ústech. I na mě to
bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí
cikáni beztrestně devastují městský majetek. Nemohu souhlasit s
tím, že se demagogicky píše o diskriminaci cikánů ale o tom, že
mnohdy daleko brutálnější projevy rasismu jsou ze strany cikánů
vůči "bílým" spoluobčanům se nesmí psát.
DSC_0131.JPG
Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikánští
realitní makléři, kteří oblast "spravují" a padesát metrů od
nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"
DSC_0133.JPG
DSC_0135.JPG
DSC_0137.JPG
DSC_0140.JPG
DSC_0145.JPG
DSC_0146.JPG
DSC_0147.JPG
DSC_0148.JPG
Byli jsem prozrazeni, protože pohledy nenaznačovaly nic dobrého,
zamkl jsem se v autě a pak se pro jistotu přemístil na
"bezpečnější" místo. Omlouvám kvalitu některých fotografií, byly
pořízeny "z bezpečí" 1000 mm teleobjektivem za zhoršených
světelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".
DSC_0150.JPG
A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za
rohem.
DSC_0152.JPG
DSC_0155.JPG
Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.
DSC_0158.JPG
Prostředí dělá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto děti žít až
dospějí??
DSC_0168.JPG
Když není okno a na okno,řešením jsou kameny nebo
tvárnice.....
DSC_0169.JPG
DSC_0170.JPG
Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy
realitních makléřů (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky
bydlení, že?
DSC_0172.JPG
DSC_0178.JPG
DSC_0182.JPG
Když je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií
spalování tuhých paliv. Ostatně, topí se tu vším, co
hoří......
DSC_0183.JPG
Takto žijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz peněz daňových
poplatníků...........
DSC_0187.JPG
No a takto, 200 metrů vedle žijí cikáni, kteří pracují. Žijí za
své vydělané......
DSC_0199.JPG
Latrín je dost. Jak je vidět, často slouží jako diskusní
fórum.
DSC_0205.JPG
DSC_0208.JPG
DSC_0210.JPG
DSC_0213.JPG
DSC_0220.JPG
DSC_0248.JPG
DSC_0151.JPG
DSC_0252.JPG
DSC_0253.JPG
Pana Čunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicméně,
za přestehování cikánů ze Vsetína by zasloužil cenu za humanitu
a ne kritiku. Ostatně, nejen ze Žatce, ale i z ostatních měst
republiky spustili cikáni "povyk" že chtějí být přestěhováni za
stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za naše.... To, že USA
majípresidenta mulata neznamená, že u nich není rasismus.
Naopak. To, že někteří u nás poukazují na rasistický útlak
cikánů či jejich diskriminaci neznamená, že tomu tak je. Nebo že
neexistuje obrácená diskriminace. Nicméně to, že problém neřeší
ani vlády ani romští aktivisté znamená dvě věci - dále budeme
platit devastatci městského majetku a její opravy z našich daní.
Problematika bude narůstat geometriskou řadou, protože bez
ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivě pracují mají jedno
až tři děti, protože víc neuživí. Ti, kteří žijí z
populistických darů pana Paroubka či Ratha, tedy z přídavků a
dávek mají dětí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém
ignorovaly všechny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a
pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulačku, pak zjistíte,
že za 40 let bude polovina obyvatel ČR žít z dětských přídavků a
sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální
dávky z platu 80%..... a polovina z těch, kteří budou pracovat
budou policisté, aby tu bylo bezpečno....
Michal Malý|pondělí 10. listopad 2008 09:04|karma článku:
49,86|přečteno: 557375 x
|