Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

kdy už konečně, budu volit toho, kdo sníží ten státní aparát a tím se nebude vyhazovat z okna, viz. policisté, v bačkorách berou rizikový příplatek, hanba, blít.

BLBEČKU

Ten chlapec má pravdu!!!

Policisti se budou od Nového roku znovu nabírat a hromadně, poněvadž jich je v naší zemi pořád moc málo, práce, že to nemohou při dnešním stavu stíhat. Platy policistů se zvednou o 20 procent na úkor dělníků, těch je v republice víc než dost a navíc páchají čím dál větší trestnou činnost. A nikdo by neměl policistům závidět, je to práce, která se nedá ani penězi nahradit.

tak jestli mají být o 20% vyšší, tak jim reálně klesnou, protože již dnes jsou platy policajtů vysoko nad průměrem dělnictva a živnostníků, které táhnou tuto zemi. Toto by mohl udělat akorát hlupák. Navrhuji, aby začali konečně makat a pak stihnou více. Hodina kávička, hodina oběd a hodina u známého, kde jako schání nějaké info, cha cha, vyházet 20% a plat -10%, Kalousek má v jednom pravdu.

Probuď se, v čem má Kalousek pravdu? Jak orubat lidi v pracovním poměru? A jak dlouho už Kalousek slibuje, že konečně odbourají nezdaněné náhrady poslanců a senátorů? Až poslanci a senátoři napříč politickým spektrem a s Kalouskem v čele začnou šetřit i na sobě, pak jsem pro a utáhnu si "zase" opasek.

jsi policajt, tak jsi ten opasek ještě neutáhl, vůbec netušíš co je výraz "utáhnout opasek" a až to poznáš, dej sem vědět.

nejsem policista a "opasek" je mi utahován již hodně dlouho. Stejně jako řadovým policistům, učitelům, zdravotnímu personálu, úředníkům, důchodcům a lidem živícím se rukama. Jen pan Kalousek a spol. si ještě neubral ani korunu, ale naopak si stále přidává. Jestli to nevidíš....

konkrétně uvést, čím se utáhl opasek řadovým policistům??? Ve financích určitě ne a to, že se musí více makat, to je všude, ale plat je velice slušný a když je stát na huntě, má se šáhnout na státní aparát!!! Jo to by každý živnostník rychle zkrachoval, kdyby takto rozhazoval. Výhody sl. poměru oproti ostatním smrtelníkům jsou zřejmé a dokazuje to naplněný stav, již nikdo neodchází do civilu!! Přál bych některým policistům, aby si skutečně utáhli opasek a kdo nevěří ať jde dělat pod živnostníka a to teprve bude koukat, co je zákoník práce, možná na toaletě se hodí víc!!!

panáčku,tento stát se rozkradl,vytuneloval a třikrát vypral.Podniky se rozebraly za korunu,banky se za státní vysanovaly a pak prodaly pod cenou,zemědělství,strojní průmysl nechali naši zkorumpovaní soudruzi politici schválně padnout.Penzijní fondy nejdřív rozkradl klaus-90.léta-100miliard a nyní topoláneki 40 miliard.Nyní Langr zlikvidoval s Krejčířem UOOZ a celou policii a ty se budeš srát,že mají velké platy.Jako civilista a osvč Ti můžu napsat toto:Rád policajty zaplatím a táhni s těma debilníma kecama akorát tak do prdele,nebo za íčkem do kanclu do parlamentu,ale pospěš si,dřív,než pude do kriminálu.

máš nějaký mindrák co? Že by tě nevzali ke sboru či tam máš svého synáčka na teplým flíčku? Dokud se budou chovat policajti tak jak se prezentují, budou to jenom šašci. Až budou dodržovat to co mají, budou hlídkovat v pátek a sobotu v noci a ne v pondělí v deset dopoledne, až si přestanou chodit ve službě dělat nákupy, co nesouvisí s jejich prací, až přijedou včas k případu a nebudou hodinu i více obědvat v neděli doma ve službě se sl. vozem před barákem a až konečně přestanou brečet, že mají málo peněz a výhody sl.poměru, možná si jich bude někdo vážit. Takto to vidí spousta těch, co si na živobytí musí opravdu vydělat. Jestli tyto názory neustojíš - bohužel tě mohu jenom politovat a jenom hlupák používá sprostá slova, to na okraj. Osobně je to na redukci -10% ze stavu a -10% platu.

for Ty
Vážený, že se do pilistů všichni návážejí, to jsem si již zvyknul. Je ale třeba rozlišovat. Není policista jako policista. Ti na chdníku když vidí co dělají ti nahoře, tak mě nani trochu nepřekvapuje, že se snaží využít situace ve svůj prospěch - to by samozřejmě udělal každý. Co se týká obědů doma, tak to bych tolik neodsuzoval, protože jsou chvíle, kdy se na oběd policsté ani nedostanou - myslím ti z chodníku, ti ale chodí pěšky a jen vyjímečně jezdí auty. Co se týká platů, tak tady nikdo nebrečí a nikdo si již nestěžuje. Navrhuješ snížit platy o 10%. To by nebylo fér, protože již od roku 2006 nebylo u PČR zásadně přidáno na platech, jednalo se vždy jen o pár korun. To že si policistů nikdo neváží je dáno náladou ve společnosti a také náborem za doby ministrování pana Ivana Langera. To se opravdu prováděl jenom nábor, ale již ne výběr a tak to dopadlo jak to dopadlo. Mimo to média píší pouze a jen to špatné co se u policie stane. O tom dobrém a pozitivním co policie pro tuto společnost dělá, a je toho většina, se již nepíše, protože to nejsou senzace, ale někdy "jenom hrdinské činy" kdy je ze strany policistů nasazován i život za nás za všechny. Ta spousta , kteří si na živobytí vydělávají jinak, nevidí nic, vidí a slyší jen to co jim média naservírují a to je především to špatné co se u policie stalo. S tvým názorem na redukci stavu bych souhlasil jen částečně. Klidně bych zrušil i více jak 10% policistů, ale pouze v kancelářích v řídících funkcích. Na chodníku jich je pořád málo a pokud to bude do budoucna tak jak to je dosud, tak jich bude potřeba na tom chodníku ještě více. Přeji ti pěkný večer a s policisty jen pozitivní zkušenosti.

ok beru, já jenom k těm platům, Řecko je vzácným příkladem a věř mě, že policajtoj, který odvádí dobrou práci bych dal velice slušný plat, ale když jsem navštívil povolování pobytu v jednom okrese a seděli tam dva policajti, to mě připadá zbytečné, tam může sedět úřednice s platem st. sféry bez sl. poměru a kluci ať lítaj po ubytovnách venku. Jinak užijme si každého krásného dne.

jak je vidět,tak politici,kteří něco provedli,tak skoro vždy odcházejí,i přesto,že nadáváme,tak jakž-takž demokratické principy se dodržují.O vás ale pane Langře to říci nemohu,tak vás osobně prosím,už táhněte do prdele.děkuji možná volič ODS.

pořád nemůže pochopit, že jeho osoba je jednou z těch hlavních, která vadí nejvíce voličům v tom, aby ODS přes všechny výhrady, dali přece jen svůj hlas.
ODS mu po volbách určitě nepoděkuje.

tunel Íčko je pravoplatne sprosty.

Modří bastardi rozkradli všechno.

Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v Karlíne. Ty mríže chrání cikánské deti pred bílými, nebo naopak?

Romští i neromští bloggeři, redaktoři i zahraniční politici píší a hovoří o rasismu v Čechách. O tom, že jsou cikáni jeho obětmi. O diskriminaci cikánů v Čechách. O té druhé diskriminaci však všichni mlčí.

Jak je to tedy doopravdy? Pokud je někde pochod vyholených lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta vystěhuje cikánské neplatiče z rozpadajícího se domu do luxusních plně vybavených buněk, je obviněn z rasismu. Pokud radnice vystěhuje z bytu neplatiče bez toho, aby mu poskytla náhradní bydlení, je vše v pořádku. Dluží a je nepřizpůsobivý. A bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Přitom jsou důvody vystěhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, že o cikánech píšeme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobě hovoří oni sami. Kdo není cikán, je gadžo. Nebo bílej. Nebo bílá svině. Případným moralistům doporučuji návštěvu Chánova, Teplic, Karlína, lépe však několikaletý pobyt v uvedených lokalitách. Návštěvu některé z hospod na „konfliktním“ území, nebo návštěvu diskotéky Harlem v Karlíně. Pokud přežijete bez úhony (v lepším případě té slovní), pochopíte. Nehrajme si na nerasismus tím, že nebudeme psát o příčinách, nebo tím, že nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánů.


Když majiteli obchodu dovnitř vstoupí bezdomovec či člověk, o němž lze od pohledu předpokládat, že se zaobírá drobnými krádežemi, vystartuje ochranka nebo další personál a z metru dotyčného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda cikánských dětí, z nichž většina bude odvádět pozornost, aby jedno mohlo (ne vždy) krást a a majitel se zachová stejně, pak půjde o projev rasismu. Proč? Proč najednou majitel obchodu není opatrný, ale je rasista?


Bydlel jsem nějakou dobu v Karlíně. Větší kumulace cikánského obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálně vyšší počty vykradených aut a „drobných“ krádeží než v jiných pražských čtvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z nichž ještě visely vytržené zbytky drátů, ví každý, kdo jen Karlínem prošel a nahlédl do některé ze zastaváren výlohou. Před Karlínem jsem jsem žil přes deset let v severočeské Kadani (18 % romského obyvatelstva). Několikrát jsem se byl podívat i v Chánově u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a poctivých cikánů, ale i plno těch druhých. Ti pracovití cikáni chodili do kterékoli z těchto hospod a nikdy neměli problém, nikdo jim nikdy neřekl „černej“ a neseděli u izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody. Pokud tam omylem vkročil člověk, který nebyl cikán, nebo chcete-li Rom, v lepším případě slyšel „tahni bílej“.


V Karlíně jsem se s rasismem setkal. K mému překvapení s jeho docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dětí. Cikánských dětí. detsky_rasismus.jpgNejen vůči bílým dětem, ale i vůči důchodcům, kteří neměli šanci na obranu.... V Karlíně na náměstí bylo dětské hřiště a mělo svého hlídače. Jak se na hřiště začaly stahovat cikánské děti, tak to hlídač i lavičky a prolézačky přestávaly zvládat. Po čase se objevilo nové, železobetonové vybavení, zmizel hlídač a hřiště bylo obehnáno železným plotem. Prý pro blízkost rušné silnice. Plot ale připomíná vězeňskou klec. Na hřiště se vrátili děti. Cikánské. Bílé nemají nárok. Pokud nevěříte, vezměte své bílé dítě a zkuste na hřiště vstoupit. Na vlastní nebezpečí. V lepším případě uslyšíte táhni bílej. To není rasismus?


Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udělal rozsáhlou fotoreportáž a chanov_res.jpgvypracoval několikastránkové podklady a předal ministru práce a sociálních věcí s požadavkem, aby se řešením cikánské otázky vláda zabývala. Neučinila tak a neučinila tak ani žádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes. chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadků kolem domů, v nich hejna krys. A v tomto prostředí si hrají cikánské děti. Jiné podmínky než luxusní dětské hřiště v Karlíně, že? Vytrhané kuchyňské linky, vany a záchodové mísy a následně prodané v bazarech. Město Chánov opakovaně opravilo. Z našich daní. Nikdo v Chánově nájemné neplatil... chanov2_res.jpg

Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako stavbyvedoucí na melioracích. V partě jsem měl minipartu cikánů z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobře a tak poctivě. Nedal jsem na ně dopustit. Když jsem v terénu jednou ztratil peněženku, za chvíli s ní jeden z nich přiběhl a nechyběla ani koruna. Přitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jehož fotky jsou u tohoto blogu. Prostě u cikánů je to stejné jako u nás. Jedna část chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, případně krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mužů, žen, recidivistů. Podle toho se více méně přizpůsobují preventivní a profylaktická opatření. Monitorovat kriminalitu romského etnika je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.


V Karlíně jsem měl oblíbenou hospůdku. Často jsem tam sedával s Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I když Rom a cikán je jedno a to samé, sám říkal o sobě, že je Rom a že do těch karlínských zastaváren chodí cigoši co kradou. Pavel celý život dřel jako soumar a perfektně vychoval děti. Dvě děti. Všichni pracovali. Před dvěma roky umřel na rakovinu. Půl roku před zaslouženým důchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.


Když někde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo když nedostane práci. Je to přece „in“, boj proti rasismu. Když ale dva cikáni téměř ulučou gadža k smrti jen proto, že je bílý a chtějí mu vypíchat oči a pak je cikánský policista kryje a vyhrožuje postiženému smrtí, pak se v tisku objeví minizprávička a redaktor dodnes hrůzou nespí, zda nedostane předvolání k soudu za propagaci rasismu. To je populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento problém řešit. Za devatenáct let neměla ani jedna z vlád jediné zasedání, na kterém by tuto problematiku řešila. A alespoň zčásti vyřešila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vyšla malinká v jediném mediu a ostatní ji nepřevzala. Oběť byla napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálně stkoukli, zkopali a snažili se jí vypíchnout oči. Fakticky šlo o lynčování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistů. Ze strachu, aby je pak někdo neobvinil z rasové nesnášenlivosti odmítali hovořit. Jen mi řekli, že od listopadu 1989 nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti cikánovi. Proti bělochovi k němu došlo a nebylo to asi poprvé. Psát se o tom ale nesmí.


Exstarosta Čunek drive1.jpg drive2.JPGvystěhoval cikány devastující dům do komfortně vybavených buněk. Na prvních dvou fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetíně dříve a jak zdevastovali majetek města. Na dalších 3 fotografiích vidíte, kam je pan Čunek přestěhoval. Přesto čelil obvinění z rasové diskriminace!

nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVysloužil si ostrou kritiku demagogických bojovníků proti rasismu. Jak tento problém řeší naši sousedé na Slovensku, jsem měl možnost vidět před několika týdny na vlastní oči – viz fotografie v příloze blogu. Zacvičilo to se mnou, protože podmínky, ve kterých tam cikáni bydlí, jsou otřesné. Rozpadající se chatrče bez vodovodu a kanalizace, byť na každé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete detailněji, zjistíte, že obyvateli nejsou jen cikáni (i když jich je většina), ale i bílí.


Ten samý večer po návratu z bezpečné vzdálenosti ghetta na našem hotelu hrála v kolibě cikánská kapela. Byli hrozně fajn a seděli a povídali jsme si nimi se ženou přes hodinu u jednoho stolu. Neměl jsem nejmenší obavu o foťák nebo o peněženku, i když jsem se u ghetta pár hodin před tím zamkl v autě. Z opatrnosti, nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je možné, že na Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, že je to normální a že čím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi řekl, že je ženatý a má tři děti, víc by prý neuživil. Aby uživil ženu a studium jeho tří dětí, přes den maká a po večerech hraje. Řekl, že těm v ghettu to tak prostě vyhovuje. Mají deset dětí a žijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydělávají. Smál se, že v Čechách jen mluvíme a oni si umějí udělat pořádek a nikdo si nestěžuje. Ani v ghettu, ani v zahraničí. O nás se ale píše po celém světě kvůli jedné zdi v Matiční ulici.


Ptal jsem se, jak je něco takového jako toto ghetto možné. Odpověděl mi, že tam jsou ti, co kradou a nechtějí pracovat. Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Přístupová cesta k tomuto „ghettu“ začínala na hlavní silnici dvěma moderními a dobře zařízenými rodinými domy. Ty dva domy patří také cikánům. Realitním makléřům daného ghetta. Vlevo od těch domů byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta podle místních zajdou jednou za měsíc na radnici, vyinkasují sociální dávky, v těch dvou domech odevzdají „nájemné za ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to rasismus?


Neměl jsem sebemenší problém uprostřed vesnice plné domorodců v Keni. Neměl jsem problém v Karlíně ani v Kadani, kde jsem měl souseda cikána (moc fér chlapa) a často k němu domů chodil „na pokec“. Nemám problém, když jsem v obchodě s manželkou a nahrne se tam banda cikánských dětí. Jen si stoupnu za manželku a hlídám ji kabelku. Kdyby přišlo pět černochů, nemám pocit, že bych měl něco podobného udělat. Jsem opatrný, nebo rasista?


Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal jsem, že jsou to lidé emotivnější než my, a že jsou mezi nimi stejně jako mezi bílými dobří a špatní. Proč se ale píše o rasismu gádžů vůči cikánům a o rasismu vůči gádžům se nepíše? To se nesmí? Redaktor by přišel v rámci populistického boje proti rasismu o místo?


Nepopírám, že se v této zemi občas nevyskytne projev rasismu. Ale těch projevů je mnohonásobně méně, než v USA či Anglii, kterých jsme terčem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti cikánům, ale i proti bílým. Proč když radnice vystěhuje neplatiče, je vše v pořádku a když je neplatič cikán, nebo chcete-li Rom, jde o rasismus? Proč jsem byl jen jednou a naposledy v cikánské hospodě v Chánově a proč jsem neměl problém jít opakovaně na černošskou diskotéku v Keni? Proč bych neměl problém jít na pivo (pokud by šel) s bloggerem Patrikem Bangou, či Pavlem z Karlína, pokud by byl naživu, ale na diskoteku Harlem bych nešel? Protože přistupuji k lidem podle toho, co jejich chování, oblečení a to, jak působí vyzařuje a ne podle barvy pleti.


Jsem opatrný, nebo rasista?



Přikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou vypořádali na Slovensku. Většinu těch fotek nechávám bez komentáře. Přiznám se, že když jsem viděl v jakých podmínkách bydlí cikáni na Slovensku, měl jsem sladko v ústech. I na mě to bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí cikáni beztrestně devastují městský majetek. Nemohu souhlasit s tím, že se demagogicky píše o diskriminaci cikánů ale o tom, že mnohdy daleko brutálnější projevy rasismu jsou ze strany cikánů vůči "bílým" spoluobčanům se nesmí psát.

DSC_0131.JPG

Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikánští realitní makléři, kteří oblast "spravují" a padesát metrů od nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"



DSC_0133.JPG



DSC_0135.JPG



DSC_0137.JPG



DSC_0140.JPG



DSC_0145.JPG



DSC_0146.JPG



DSC_0147.JPG



DSC_0148.JPG

Byli jsem prozrazeni, protože pohledy nenaznačovaly nic dobrého, zamkl jsem se v autě a pak se pro jistotu přemístil na "bezpečnější" místo. Omlouvám kvalitu některých fotografií, byly pořízeny "z bezpečí" 1000 mm teleobjektivem za zhoršených světelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".

DSC_0150.JPG

A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za rohem.


DSC_0152.JPG



DSC_0155.JPG

Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.



DSC_0158.JPG

Prostředí dělá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto děti žít až dospějí??



DSC_0168.JPG

Když není okno a na okno,řešením jsou kameny nebo tvárnice.....





DSC_0169.JPG



DSC_0170.JPG

Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy realitních makléřů (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky bydlení, že?



DSC_0172.JPG

DSC_0178.JPG



DSC_0182.JPG

Když je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií spalování tuhých paliv. Ostatně, topí se tu vším, co hoří......



DSC_0183.JPG

Takto žijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz peněz daňových poplatníků...........





DSC_0187.JPG

No a takto, 200 metrů vedle žijí cikáni, kteří pracují. Žijí za své vydělané......





DSC_0199.JPG

Latrín je dost. Jak je vidět, často slouží jako diskusní fórum.

DSC_0205.JPG



DSC_0208.JPG



DSC_0210.JPG



DSC_0213.JPG



DSC_0220.JPG



DSC_0248.JPG





DSC_0151.JPG



DSC_0252.JPG



DSC_0253.JPG

Pana Čunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicméně, za přestehování cikánů ze Vsetína by zasloužil cenu za humanitu a ne kritiku. Ostatně, nejen ze Žatce, ale i z ostatních měst republiky spustili cikáni "povyk" že chtějí být přestěhováni za stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za naše.... To, že USA majípresidenta mulata neznamená, že u nich není rasismus. Naopak. To, že někteří u nás poukazují na rasistický útlak cikánů či jejich diskriminaci neznamená, že tomu tak je. Nebo že neexistuje obrácená diskriminace. Nicméně to, že problém neřeší ani vlády ani romští aktivisté znamená dvě věci - dále budeme platit devastatci městského majetku a její opravy z našich daní. Problematika bude narůstat geometriskou řadou, protože bez ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivě pracují mají jedno až tři děti, protože víc neuživí. Ti, kteří žijí z populistických darů pana Paroubka či Ratha, tedy z přídavků a dávek mají dětí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém ignorovaly všechny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulačku, pak zjistíte, že za 40 let bude polovina obyvatel ČR žít z dětských přídavků a sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální dávky z platu 80%..... a polovina z těch, kteří budou pracovat budou policisté, aby tu bylo bezpečno....


Michal Malý|pondělí 10. listopad 2008 09:04|karma článku: 49,86|přečteno: 557375 x

Dobrý den, včera mě zaujal výrok R.Johna " novináři jsou úspěšnější v odhalování korupce ne policie". Já se tomu nedivím, jelikož z Vašeho působení na MV a personálmí práce u PČR vzniká neschopná policie, licituji se slovem úmyslně, aby darebáci měli pré. Chcete příklady: pohraničník šéfem dopravky,doprávák šéfem kriminálky, šéfem pardubického kraje proapagační pracovník, šéfem pořadkové policie karatista, Vaším poradcem odborník na slovo vzatý v bezpečnostních otázkách Benák / pozn. neviděl živého pachatele, natož organizování bezp. akcí / jasné obcházení zákona o policii tzv. žabákováním / nám. policejního prezidenta /. Samozřejmě, že nahradíte policisty, kteří oděšli otráveni Vaší personální politikou, věřte že hlavním důvodem k odchodu nebyly renty, ale Váš přístup k policistům. Necitlivě odebírání důstojnických / co jste proto udělal? /hodností, dnes se jedná o hodnostní označení - hrůza tiskové blondýnky majoři, ani ne 30 letí plukovníci. Policisté na zákl. útvarech - školky bez učitelek. To je Váš výsledek. Jediné co je fajn nové kabáty budov, vybavení služeben, nákup vozidel / bohužel řízení nováčky je síla /, v řídících f-kcích bývalé personální rezervy KSČ / i na pozicích kraje /

přesně jsi vystihl personální politiku za doby úřadování pana Langera na postu ministra vnitra, bohužel Langerovi to takto vyhovovalo v době jeho "sezení" na úřadě a jistě je mu to zcela jedno i teď, potažmo i teď mu to jistě vyhovuje.

Dobrý den pane Langr, jsem ortodoxním pravičákem a tak je jasné že budu volit ODS. Jen mi dovolte se zeptat na dvě vlastně tři věci: jak je možné že pana Jančíka tady na P5 nechce prakticky nikdo, volně se mluví o něm jako o největším úplatkáři a korupčníku tady úřadě a ODS nic. On od pohledu totiž tak vypadá a když promluví tak jen arogantně. Proč si ho drží ODS, chyba pro volby!!!! Za druhé Vy osobně jste hodně noblíbený politik hojně spojovaný s destrukcí policie atd. Možná by jste měl také zvážit odchod alespoň na čas z veřejného dění a ítm pomoci ODS

sám vidíte co je v ODS za lidi a to se veřejně hlásíte k tomu, že jim zase ty lumpárny, tím že je budete volit, chcete dopřát? No každý nemusí být schopen zapojit svůj vlastní rozum, někdo se neumí ani poučit. Jen doufám, že Vám podobných bude u voleb co nejméně.

rozumný člověk,co vnímá své okolí,máte u mne bod.

Co na to říkáte Ivane ? http://www.stream.cz/topblog/john/456059-radek-john-brutalne-zes mesnil-ceske-politiky

Proč Petr Nečas chrání Ivana Langera i za cenu lži?

Zveřejnil: admin V: Lži Petra Nečase

Místopředseda ODS Petr Nečas, který je toho času „lídrem ODS“, opakovaně a záměrně lže. Před volbami v roce 2006 byl spoluautorem lživé Smlouvy ODS s voliči, ve které ODS mj. slibovala snížení daní všem, 1000 Kč důchodcům, daňové přiznání na jednom listu papíru či důsledný boj s korupcí. Z této Smlouvy nesplnila ODS většinu svých závazků, v mnoha případech dokonce udělala opak (Audit smlouvy ODS s voliči)

To je případ další lži Petra Nečase, kdy těsně před volbami v roce 2006 sliboval, že ODS nezavede poplatky ve zdravotnictví.

Petr Nečas záměrně lže i v případě programu ČSSD, kdy záměrně zvýšil náklady na realizaci programu ČSSD o 500 mld. Kč (Počítadlo pro Nečase).

Tento styl politiky, kdy je arogantně popírána realita a sází se na pravidlo, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, byl dosud vlastní především volebnímu stratégovi Ivanu Langerovi (článek: Zapletl se Langer s mafií? Napovídají odposlechy).

Je proto potvrzením faktu, že ODS dnes ovládá duo Nečas-Langer, když se Petr Nečas lží zastává Ivana Langera, který je veřejnosti znám pod svojí mafiánskou přezdívkou „Íčko“. Ivan „Íčko“ Langer je symbolem rozpadu policie a prorůstání zločinu do politiky. To potvrdil nejen nezávislý soud, který podobně jako v případě tzv. justiční mafie rozhodl, že Ivan Langer byl napojen na mafii, ale i výpověď vedoucího týmu Krakatice Karla Tichého před bezpečnostním výborem PSP.

Naposledy tak Petr Nečas učinil v případě sobotního rozhovoru pro deník Právo (10. 4. 2010), kde tvrdí, že „sociální demokracie blokuje zveřejnění spisu Krakatice“.

Petr Nečas záměrně lže: ke zveřejnění spisu Krakatice vyzvala ČSSD Ivana Langera opakovaně, poprvé 22. 9. 2008. Neúspěšně, neboť Ivan Langer toto zveřejnění odmítl, stejně jako odmítl opakovaně zprostit Karla Tichého mlčenlivosti, aby mohl před veřejností promluvit. Zbavit mlčenlivosti jej musela až Poslanecká sněmovna po dlouhém boji právě s ODS. Byla to opět ODS, která opakovaně bránila ustavení vyšetřovacích komisí ke spisu Krakatice, přičemž po jejím ustavení blokovala zvolení jejích členů a funkcionářů tak dlouho, že prakticky znemožnila její práci. ČSSD nikdy nebránila, jak lživě tvrdí Petr Nečas, výpovědi dalším lidem, které navrhl Ivan „Íčko“ Langer. Tito lidé mohli vypovídat před vyšetřovací komisí, které ODS svojí obstrukcí znemožnila pracovat.

jim radím,honem honem si nahrabte soudruzi politici jak z leva,tak z prava,jelikož a protože v tomto zlikvidovaném státě,kde je to teď horší než-li za komančů přijdo nová revoluce,ale to už nebude ten sametovej podvod...

ODS je prostě nepoučitelná.Tím, že odstavila pouze Topolánka jí důvěru a hlasy nepřidá, spíše ještě ubere.