4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

kdy už konečně, budu volit toho, kdo sníží ten státní aparát a tím se nebude vyhazovat z okna, viz. policisté, v bačkorách berou rizikový příplatek, hanba, blít.

BLBEČKU

Ten chlapec má pravdu!!!

Policisti se budou od Nového roku znovu nabírat a hromadně, poněvadž jich je v naší zemi pořád moc málo, práce, že to nemohou při dnešním stavu stíhat. Platy policistů se zvednou o 20 procent na úkor dělníků, těch je v republice víc než dost a navíc páchají čím dál větší trestnou činnost. A nikdo by neměl policistům závidět, je to práce, která se nedá ani penězi nahradit.

tak jestli mají být o 20% vyšší, tak jim reálně klesnou, protože již dnes jsou platy policajtů vysoko nad průměrem dělnictva a živnostníků, které táhnou tuto zemi. Toto by mohl udělat akorát hlupák. Navrhuji, aby začali konečně makat a pak stihnou více. Hodina kávička, hodina oběd a hodina u známého, kde jako schání nějaké info, cha cha, vyházet 20% a plat -10%, Kalousek má v jednom pravdu.

Probuď se, v čem má Kalousek pravdu? Jak orubat lidi v pracovním poměru? A jak dlouho už Kalousek slibuje, že konečně odbourají nezdaněné náhrady poslanců a senátorů? Až poslanci a senátoři napříč politickým spektrem a s Kalouskem v čele začnou šetřit i na sobě, pak jsem pro a utáhnu si "zase" opasek.

jsi policajt, tak jsi ten opasek ještě neutáhl, vůbec netušíš co je výraz "utáhnout opasek" a až to poznáš, dej sem vědět.

nejsem policista a "opasek" je mi utahován již hodně dlouho. Stejně jako řadovým policistům, učitelům, zdravotnímu personálu, úředníkům, důchodcům a lidem živícím se rukama. Jen pan Kalousek a spol. si ještě neubral ani korunu, ale naopak si stále přidává. Jestli to nevidíš....

konkrétně uvést, čím se utáhl opasek řadovým policistům??? Ve financích určitě ne a to, že se musí více makat, to je všude, ale plat je velice slušný a když je stát na huntě, má se šáhnout na státní aparát!!! Jo to by každý živnostník rychle zkrachoval, kdyby takto rozhazoval. Výhody sl. poměru oproti ostatním smrtelníkům jsou zřejmé a dokazuje to naplněný stav, již nikdo neodchází do civilu!! Přál bych některým policistům, aby si skutečně utáhli opasek a kdo nevěří ať jde dělat pod živnostníka a to teprve bude koukat, co je zákoník práce, možná na toaletě se hodí víc!!!

panáčku,tento stát se rozkradl,vytuneloval a třikrát vypral.Podniky se rozebraly za korunu,banky se za státní vysanovaly a pak prodaly pod cenou,zemědělství,strojní průmysl nechali naši zkorumpovaní soudruzi politici schválně padnout.Penzijní fondy nejdřív rozkradl klaus-90.léta-100miliard a nyní topoláneki 40 miliard.Nyní Langr zlikvidoval s Krejčířem UOOZ a celou policii a ty se budeš srát,že mají velké platy.Jako civilista a osvč Ti můžu napsat toto:Rád policajty zaplatím a táhni s těma debilníma kecama akorát tak do prdele,nebo za íčkem do kanclu do parlamentu,ale pospěš si,dřív,než pude do kriminálu.

máš nějaký mindrák co? Že by tě nevzali ke sboru či tam máš svého synáčka na teplým flíčku? Dokud se budou chovat policajti tak jak se prezentují, budou to jenom šašci. Až budou dodržovat to co mají, budou hlídkovat v pátek a sobotu v noci a ne v pondělí v deset dopoledne, až si přestanou chodit ve službě dělat nákupy, co nesouvisí s jejich prací, až přijedou včas k případu a nebudou hodinu i více obědvat v neděli doma ve službě se sl. vozem před barákem a až konečně přestanou brečet, že mají málo peněz a výhody sl.poměru, možná si jich bude někdo vážit. Takto to vidí spousta těch, co si na živobytí musí opravdu vydělat. Jestli tyto názory neustojíš - bohužel tě mohu jenom politovat a jenom hlupák používá sprostá slova, to na okraj. Osobně je to na redukci -10% ze stavu a -10% platu.

for Ty
Vážený, že se do pilistů všichni návážejí, to jsem si již zvyknul. Je ale třeba rozlišovat. Není policista jako policista. Ti na chdníku když vidí co dělají ti nahoře, tak mě nani trochu nepřekvapuje, že se snaží využít situace ve svůj prospěch - to by samozřejmě udělal každý. Co se týká obědů doma, tak to bych tolik neodsuzoval, protože jsou chvíle, kdy se na oběd policsté ani nedostanou - myslím ti z chodníku, ti ale chodí pěšky a jen vyjímečně jezdí auty. Co se týká platů, tak tady nikdo nebrečí a nikdo si již nestěžuje. Navrhuješ snížit platy o 10%. To by nebylo fér, protože již od roku 2006 nebylo u PČR zásadně přidáno na platech, jednalo se vždy jen o pár korun. To že si policistů nikdo neváží je dáno náladou ve společnosti a také náborem za doby ministrování pana Ivana Langera. To se opravdu prováděl jenom nábor, ale již ne výběr a tak to dopadlo jak to dopadlo. Mimo to média píší pouze a jen to špatné co se u policie stane. O tom dobrém a pozitivním co policie pro tuto společnost dělá, a je toho většina, se již nepíše, protože to nejsou senzace, ale někdy "jenom hrdinské činy" kdy je ze strany policistů nasazován i život za nás za všechny. Ta spousta , kteří si na živobytí vydělávají jinak, nevidí nic, vidí a slyší jen to co jim média naservírují a to je především to špatné co se u policie stalo. S tvým názorem na redukci stavu bych souhlasil jen částečně. Klidně bych zrušil i více jak 10% policistů, ale pouze v kancelářích v řídících funkcích. Na chodníku jich je pořád málo a pokud to bude do budoucna tak jak to je dosud, tak jich bude potřeba na tom chodníku ještě více. Přeji ti pěkný večer a s policisty jen pozitivní zkušenosti.

ok beru, já jenom k těm platům, Řecko je vzácným příkladem a věř mě, že policajtoj, který odvádí dobrou práci bych dal velice slušný plat, ale když jsem navštívil povolování pobytu v jednom okrese a seděli tam dva policajti, to mě připadá zbytečné, tam může sedět úřednice s platem st. sféry bez sl. poměru a kluci ať lítaj po ubytovnách venku. Jinak užijme si každého krásného dne.

jak je vidět,tak politici,kteří něco provedli,tak skoro vždy odcházejí,i přesto,že nadáváme,tak jakž-takž demokratické principy se dodržují.O vás ale pane Langře to říci nemohu,tak vás osobně prosím,už táhněte do prdele.děkuji možná volič ODS.

pořád nemůže pochopit, že jeho osoba je jednou z těch hlavních, která vadí nejvíce voličům v tom, aby ODS přes všechny výhrady, dali přece jen svůj hlas.
ODS mu po volbách určitě nepoděkuje.

tunel Íčko je pravoplatne sprosty.

Modří bastardi rozkradli všechno.

Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v Karlíne. Ty mríže chrání cikánské deti pred bílými, nebo naopak?

Romští i neromští bloggeři, redaktoři i zahraniční politici píší a hovoří o rasismu v Čechách. O tom, že jsou cikáni jeho obětmi. O diskriminaci cikánů v Čechách. O té druhé diskriminaci však všichni mlčí.

Jak je to tedy doopravdy? Pokud je někde pochod vyholených lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta vystěhuje cikánské neplatiče z rozpadajícího se domu do luxusních plně vybavených buněk, je obviněn z rasismu. Pokud radnice vystěhuje z bytu neplatiče bez toho, aby mu poskytla náhradní bydlení, je vše v pořádku. Dluží a je nepřizpůsobivý. A bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Přitom jsou důvody vystěhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, že o cikánech píšeme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobě hovoří oni sami. Kdo není cikán, je gadžo. Nebo bílej. Nebo bílá svině. Případným moralistům doporučuji návštěvu Chánova, Teplic, Karlína, lépe však několikaletý pobyt v uvedených lokalitách. Návštěvu některé z hospod na „konfliktním“ území, nebo návštěvu diskotéky Harlem v Karlíně. Pokud přežijete bez úhony (v lepším případě té slovní), pochopíte. Nehrajme si na nerasismus tím, že nebudeme psát o příčinách, nebo tím, že nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánů.


Když majiteli obchodu dovnitř vstoupí bezdomovec či člověk, o němž lze od pohledu předpokládat, že se zaobírá drobnými krádežemi, vystartuje ochranka nebo další personál a z metru dotyčného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda cikánských dětí, z nichž většina bude odvádět pozornost, aby jedno mohlo (ne vždy) krást a a majitel se zachová stejně, pak půjde o projev rasismu. Proč? Proč najednou majitel obchodu není opatrný, ale je rasista?


Bydlel jsem nějakou dobu v Karlíně. Větší kumulace cikánského obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálně vyšší počty vykradených aut a „drobných“ krádeží než v jiných pražských čtvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z nichž ještě visely vytržené zbytky drátů, ví každý, kdo jen Karlínem prošel a nahlédl do některé ze zastaváren výlohou. Před Karlínem jsem jsem žil přes deset let v severočeské Kadani (18 % romského obyvatelstva). Několikrát jsem se byl podívat i v Chánově u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a poctivých cikánů, ale i plno těch druhých. Ti pracovití cikáni chodili do kterékoli z těchto hospod a nikdy neměli problém, nikdo jim nikdy neřekl „černej“ a neseděli u izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody. Pokud tam omylem vkročil člověk, který nebyl cikán, nebo chcete-li Rom, v lepším případě slyšel „tahni bílej“.


V Karlíně jsem se s rasismem setkal. K mému překvapení s jeho docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dětí. Cikánských dětí. detsky_rasismus.jpgNejen vůči bílým dětem, ale i vůči důchodcům, kteří neměli šanci na obranu.... V Karlíně na náměstí bylo dětské hřiště a mělo svého hlídače. Jak se na hřiště začaly stahovat cikánské děti, tak to hlídač i lavičky a prolézačky přestávaly zvládat. Po čase se objevilo nové, železobetonové vybavení, zmizel hlídač a hřiště bylo obehnáno železným plotem. Prý pro blízkost rušné silnice. Plot ale připomíná vězeňskou klec. Na hřiště se vrátili děti. Cikánské. Bílé nemají nárok. Pokud nevěříte, vezměte své bílé dítě a zkuste na hřiště vstoupit. Na vlastní nebezpečí. V lepším případě uslyšíte táhni bílej. To není rasismus?


Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udělal rozsáhlou fotoreportáž a chanov_res.jpgvypracoval několikastránkové podklady a předal ministru práce a sociálních věcí s požadavkem, aby se řešením cikánské otázky vláda zabývala. Neučinila tak a neučinila tak ani žádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes. chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadků kolem domů, v nich hejna krys. A v tomto prostředí si hrají cikánské děti. Jiné podmínky než luxusní dětské hřiště v Karlíně, že? Vytrhané kuchyňské linky, vany a záchodové mísy a následně prodané v bazarech. Město Chánov opakovaně opravilo. Z našich daní. Nikdo v Chánově nájemné neplatil... chanov2_res.jpg

Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako stavbyvedoucí na melioracích. V partě jsem měl minipartu cikánů z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobře a tak poctivě. Nedal jsem na ně dopustit. Když jsem v terénu jednou ztratil peněženku, za chvíli s ní jeden z nich přiběhl a nechyběla ani koruna. Přitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jehož fotky jsou u tohoto blogu. Prostě u cikánů je to stejné jako u nás. Jedna část chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, případně krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mužů, žen, recidivistů. Podle toho se více méně přizpůsobují preventivní a profylaktická opatření. Monitorovat kriminalitu romského etnika je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.


V Karlíně jsem měl oblíbenou hospůdku. Často jsem tam sedával s Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I když Rom a cikán je jedno a to samé, sám říkal o sobě, že je Rom a že do těch karlínských zastaváren chodí cigoši co kradou. Pavel celý život dřel jako soumar a perfektně vychoval děti. Dvě děti. Všichni pracovali. Před dvěma roky umřel na rakovinu. Půl roku před zaslouženým důchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.


Když někde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo když nedostane práci. Je to přece „in“, boj proti rasismu. Když ale dva cikáni téměř ulučou gadža k smrti jen proto, že je bílý a chtějí mu vypíchat oči a pak je cikánský policista kryje a vyhrožuje postiženému smrtí, pak se v tisku objeví minizprávička a redaktor dodnes hrůzou nespí, zda nedostane předvolání k soudu za propagaci rasismu. To je populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento problém řešit. Za devatenáct let neměla ani jedna z vlád jediné zasedání, na kterém by tuto problematiku řešila. A alespoň zčásti vyřešila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vyšla malinká v jediném mediu a ostatní ji nepřevzala. Oběť byla napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálně stkoukli, zkopali a snažili se jí vypíchnout oči. Fakticky šlo o lynčování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistů. Ze strachu, aby je pak někdo neobvinil z rasové nesnášenlivosti odmítali hovořit. Jen mi řekli, že od listopadu 1989 nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti cikánovi. Proti bělochovi k němu došlo a nebylo to asi poprvé. Psát se o tom ale nesmí.


Exstarosta Čunek drive1.jpg drive2.JPGvystěhoval cikány devastující dům do komfortně vybavených buněk. Na prvních dvou fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetíně dříve a jak zdevastovali majetek města. Na dalších 3 fotografiích vidíte, kam je pan Čunek přestěhoval. Přesto čelil obvinění z rasové diskriminace!

nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVysloužil si ostrou kritiku demagogických bojovníků proti rasismu. Jak tento problém řeší naši sousedé na Slovensku, jsem měl možnost vidět před několika týdny na vlastní oči – viz fotografie v příloze blogu. Zacvičilo to se mnou, protože podmínky, ve kterých tam cikáni bydlí, jsou otřesné. Rozpadající se chatrče bez vodovodu a kanalizace, byť na každé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete detailněji, zjistíte, že obyvateli nejsou jen cikáni (i když jich je většina), ale i bílí.


Ten samý večer po návratu z bezpečné vzdálenosti ghetta na našem hotelu hrála v kolibě cikánská kapela. Byli hrozně fajn a seděli a povídali jsme si nimi se ženou přes hodinu u jednoho stolu. Neměl jsem nejmenší obavu o foťák nebo o peněženku, i když jsem se u ghetta pár hodin před tím zamkl v autě. Z opatrnosti, nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je možné, že na Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, že je to normální a že čím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi řekl, že je ženatý a má tři děti, víc by prý neuživil. Aby uživil ženu a studium jeho tří dětí, přes den maká a po večerech hraje. Řekl, že těm v ghettu to tak prostě vyhovuje. Mají deset dětí a žijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydělávají. Smál se, že v Čechách jen mluvíme a oni si umějí udělat pořádek a nikdo si nestěžuje. Ani v ghettu, ani v zahraničí. O nás se ale píše po celém světě kvůli jedné zdi v Matiční ulici.


Ptal jsem se, jak je něco takového jako toto ghetto možné. Odpověděl mi, že tam jsou ti, co kradou a nechtějí pracovat. Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Přístupová cesta k tomuto „ghettu“ začínala na hlavní silnici dvěma moderními a dobře zařízenými rodinými domy. Ty dva domy patří také cikánům. Realitním makléřům daného ghetta. Vlevo od těch domů byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta podle místních zajdou jednou za měsíc na radnici, vyinkasují sociální dávky, v těch dvou domech odevzdají „nájemné za ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to rasismus?


Neměl jsem sebemenší problém uprostřed vesnice plné domorodců v Keni. Neměl jsem problém v Karlíně ani v Kadani, kde jsem měl souseda cikána (moc fér chlapa) a často k němu domů chodil „na pokec“. Nemám problém, když jsem v obchodě s manželkou a nahrne se tam banda cikánských dětí. Jen si stoupnu za manželku a hlídám ji kabelku. Kdyby přišlo pět černochů, nemám pocit, že bych měl něco podobného udělat. Jsem opatrný, nebo rasista?


Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal jsem, že jsou to lidé emotivnější než my, a že jsou mezi nimi stejně jako mezi bílými dobří a špatní. Proč se ale píše o rasismu gádžů vůči cikánům a o rasismu vůči gádžům se nepíše? To se nesmí? Redaktor by přišel v rámci populistického boje proti rasismu o místo?


Nepopírám, že se v této zemi občas nevyskytne projev rasismu. Ale těch projevů je mnohonásobně méně, než v USA či Anglii, kterých jsme terčem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti cikánům, ale i proti bílým. Proč když radnice vystěhuje neplatiče, je vše v pořádku a když je neplatič cikán, nebo chcete-li Rom, jde o rasismus? Proč jsem byl jen jednou a naposledy v cikánské hospodě v Chánově a proč jsem neměl problém jít opakovaně na černošskou diskotéku v Keni? Proč bych neměl problém jít na pivo (pokud by šel) s bloggerem Patrikem Bangou, či Pavlem z Karlína, pokud by byl naživu, ale na diskoteku Harlem bych nešel? Protože přistupuji k lidem podle toho, co jejich chování, oblečení a to, jak působí vyzařuje a ne podle barvy pleti.


Jsem opatrný, nebo rasista?



Přikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou vypořádali na Slovensku. Většinu těch fotek nechávám bez komentáře. Přiznám se, že když jsem viděl v jakých podmínkách bydlí cikáni na Slovensku, měl jsem sladko v ústech. I na mě to bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí cikáni beztrestně devastují městský majetek. Nemohu souhlasit s tím, že se demagogicky píše o diskriminaci cikánů ale o tom, že mnohdy daleko brutálnější projevy rasismu jsou ze strany cikánů vůči "bílým" spoluobčanům se nesmí psát.

DSC_0131.JPG

Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikánští realitní makléři, kteří oblast "spravují" a padesát metrů od nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"



DSC_0133.JPG



DSC_0135.JPG



DSC_0137.JPG



DSC_0140.JPG



DSC_0145.JPG



DSC_0146.JPG



DSC_0147.JPG



DSC_0148.JPG

Byli jsem prozrazeni, protože pohledy nenaznačovaly nic dobrého, zamkl jsem se v autě a pak se pro jistotu přemístil na "bezpečnější" místo. Omlouvám kvalitu některých fotografií, byly pořízeny "z bezpečí" 1000 mm teleobjektivem za zhoršených světelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".

DSC_0150.JPG

A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za rohem.


DSC_0152.JPG



DSC_0155.JPG

Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.



DSC_0158.JPG

Prostředí dělá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto děti žít až dospějí??



DSC_0168.JPG

Když není okno a na okno,řešením jsou kameny nebo tvárnice.....





DSC_0169.JPG



DSC_0170.JPG

Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy realitních makléřů (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky bydlení, že?



DSC_0172.JPG

DSC_0178.JPG



DSC_0182.JPG

Když je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií spalování tuhých paliv. Ostatně, topí se tu vším, co hoří......



DSC_0183.JPG

Takto žijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz peněz daňových poplatníků...........





DSC_0187.JPG

No a takto, 200 metrů vedle žijí cikáni, kteří pracují. Žijí za své vydělané......





DSC_0199.JPG

Latrín je dost. Jak je vidět, často slouží jako diskusní fórum.

DSC_0205.JPG



DSC_0208.JPG



DSC_0210.JPG



DSC_0213.JPG



DSC_0220.JPG



DSC_0248.JPG





DSC_0151.JPG



DSC_0252.JPG



DSC_0253.JPG

Pana Čunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicméně, za přestehování cikánů ze Vsetína by zasloužil cenu za humanitu a ne kritiku. Ostatně, nejen ze Žatce, ale i z ostatních měst republiky spustili cikáni "povyk" že chtějí být přestěhováni za stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za naše.... To, že USA majípresidenta mulata neznamená, že u nich není rasismus. Naopak. To, že někteří u nás poukazují na rasistický útlak cikánů či jejich diskriminaci neznamená, že tomu tak je. Nebo že neexistuje obrácená diskriminace. Nicméně to, že problém neřeší ani vlády ani romští aktivisté znamená dvě věci - dále budeme platit devastatci městského majetku a její opravy z našich daní. Problematika bude narůstat geometriskou řadou, protože bez ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivě pracují mají jedno až tři děti, protože víc neuživí. Ti, kteří žijí z populistických darů pana Paroubka či Ratha, tedy z přídavků a dávek mají dětí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém ignorovaly všechny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulačku, pak zjistíte, že za 40 let bude polovina obyvatel ČR žít z dětských přídavků a sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální dávky z platu 80%..... a polovina z těch, kteří budou pracovat budou policisté, aby tu bylo bezpečno....


Michal Malý|pondělí 10. listopad 2008 09:04|karma článku: 49,86|přečteno: 557375 x

Dobrý den, včera mě zaujal výrok R.Johna " novináři jsou úspěšnější v odhalování korupce ne policie". Já se tomu nedivím, jelikož z Vašeho působení na MV a personálmí práce u PČR vzniká neschopná policie, licituji se slovem úmyslně, aby darebáci měli pré. Chcete příklady: pohraničník šéfem dopravky,doprávák šéfem kriminálky, šéfem pardubického kraje proapagační pracovník, šéfem pořadkové policie karatista, Vaším poradcem odborník na slovo vzatý v bezpečnostních otázkách Benák / pozn. neviděl živého pachatele, natož organizování bezp. akcí / jasné obcházení zákona o policii tzv. žabákováním / nám. policejního prezidenta /. Samozřejmě, že nahradíte policisty, kteří oděšli otráveni Vaší personální politikou, věřte že hlavním důvodem k odchodu nebyly renty, ale Váš přístup k policistům. Necitlivě odebírání důstojnických / co jste proto udělal? /hodností, dnes se jedná o hodnostní označení - hrůza tiskové blondýnky majoři, ani ne 30 letí plukovníci. Policisté na zákl. útvarech - školky bez učitelek. To je Váš výsledek. Jediné co je fajn nové kabáty budov, vybavení služeben, nákup vozidel / bohužel řízení nováčky je síla /, v řídících f-kcích bývalé personální rezervy KSČ / i na pozicích kraje /

přesně jsi vystihl personální politiku za doby úřadování pana Langera na postu ministra vnitra, bohužel Langerovi to takto vyhovovalo v době jeho "sezení" na úřadě a jistě je mu to zcela jedno i teď, potažmo i teď mu to jistě vyhovuje.

Dobrý den pane Langr, jsem ortodoxním pravičákem a tak je jasné že budu volit ODS. Jen mi dovolte se zeptat na dvě vlastně tři věci: jak je možné že pana Jančíka tady na P5 nechce prakticky nikdo, volně se mluví o něm jako o největším úplatkáři a korupčníku tady úřadě a ODS nic. On od pohledu totiž tak vypadá a když promluví tak jen arogantně. Proč si ho drží ODS, chyba pro volby!!!! Za druhé Vy osobně jste hodně noblíbený politik hojně spojovaný s destrukcí policie atd. Možná by jste měl také zvážit odchod alespoň na čas z veřejného dění a ítm pomoci ODS

sám vidíte co je v ODS za lidi a to se veřejně hlásíte k tomu, že jim zase ty lumpárny, tím že je budete volit, chcete dopřát? No každý nemusí být schopen zapojit svůj vlastní rozum, někdo se neumí ani poučit. Jen doufám, že Vám podobných bude u voleb co nejméně.

rozumný člověk,co vnímá své okolí,máte u mne bod.

Co na to říkáte Ivane ? http://www.stream.cz/topblog/john/456059-radek-john-brutalne-zes mesnil-ceske-politiky

Proč Petr Nečas chrání Ivana Langera i za cenu lži?

Zveřejnil: admin V: Lži Petra Nečase

Místopředseda ODS Petr Nečas, který je toho času „lídrem ODS“, opakovaně a záměrně lže. Před volbami v roce 2006 byl spoluautorem lživé Smlouvy ODS s voliči, ve které ODS mj. slibovala snížení daní všem, 1000 Kč důchodcům, daňové přiznání na jednom listu papíru či důsledný boj s korupcí. Z této Smlouvy nesplnila ODS většinu svých závazků, v mnoha případech dokonce udělala opak (Audit smlouvy ODS s voliči)

To je případ další lži Petra Nečase, kdy těsně před volbami v roce 2006 sliboval, že ODS nezavede poplatky ve zdravotnictví.

Petr Nečas záměrně lže i v případě programu ČSSD, kdy záměrně zvýšil náklady na realizaci programu ČSSD o 500 mld. Kč (Počítadlo pro Nečase).

Tento styl politiky, kdy je arogantně popírána realita a sází se na pravidlo, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, byl dosud vlastní především volebnímu stratégovi Ivanu Langerovi (článek: Zapletl se Langer s mafií? Napovídají odposlechy).

Je proto potvrzením faktu, že ODS dnes ovládá duo Nečas-Langer, když se Petr Nečas lží zastává Ivana Langera, který je veřejnosti znám pod svojí mafiánskou přezdívkou „Íčko“. Ivan „Íčko“ Langer je symbolem rozpadu policie a prorůstání zločinu do politiky. To potvrdil nejen nezávislý soud, který podobně jako v případě tzv. justiční mafie rozhodl, že Ivan Langer byl napojen na mafii, ale i výpověď vedoucího týmu Krakatice Karla Tichého před bezpečnostním výborem PSP.

Naposledy tak Petr Nečas učinil v případě sobotního rozhovoru pro deník Právo (10. 4. 2010), kde tvrdí, že „sociální demokracie blokuje zveřejnění spisu Krakatice“.

Petr Nečas záměrně lže: ke zveřejnění spisu Krakatice vyzvala ČSSD Ivana Langera opakovaně, poprvé 22. 9. 2008. Neúspěšně, neboť Ivan Langer toto zveřejnění odmítl, stejně jako odmítl opakovaně zprostit Karla Tichého mlčenlivosti, aby mohl před veřejností promluvit. Zbavit mlčenlivosti jej musela až Poslanecká sněmovna po dlouhém boji právě s ODS. Byla to opět ODS, která opakovaně bránila ustavení vyšetřovacích komisí ke spisu Krakatice, přičemž po jejím ustavení blokovala zvolení jejích členů a funkcionářů tak dlouho, že prakticky znemožnila její práci. ČSSD nikdy nebránila, jak lživě tvrdí Petr Nečas, výpovědi dalším lidem, které navrhl Ivan „Íčko“ Langer. Tito lidé mohli vypovídat před vyšetřovací komisí, které ODS svojí obstrukcí znemožnila pracovat.

jim radím,honem honem si nahrabte soudruzi politici jak z leva,tak z prava,jelikož a protože v tomto zlikvidovaném státě,kde je to teď horší než-li za komančů přijdo nová revoluce,ale to už nebude ten sametovej podvod...

ODS je prostě nepoučitelná.Tím, že odstavila pouze Topolánka jí důvěru a hlasy nepřidá, spíše ještě ubere.