Vypíchni tý bílý svini oèi! Aneb rasismus v Èechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v
Karlíne. Ty mrí¾e chrání cikánské deti pred bílými, nebo
naopak?
Rom¹tí i nerom¹tí bloggeøi, redaktoøi i zahranièní politici pí¹í
a hovoøí o rasismu v Èechách. O tom, ¾e jsou cikáni jeho obìtmi.
O diskriminaci cikánù v Èechách. O té druhé diskriminaci v¹ak
v¹ichni mlèí.
Jak je to tedy doopravdy? Pokud je nìkde pochod vyholených
lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta
vystìhuje cikánské neplatièe z rozpadajícího se domu do
luxusních plnì vybavených bunìk, je obvinìn z rasismu. Pokud
radnice vystìhuje z bytu neplatièe bez toho, aby mu poskytla
náhradní bydlení, je v¹e v poøádku. Dlu¾í a je nepøizpùsobivý. A
bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Pøitom jsou dùvody
vystìhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, ¾e o cikánech
pí¹eme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobì hovoøí
oni sami. Kdo není cikán, je gad¾o. Nebo bílej. Nebo bílá svinì.
Pøípadným moralistùm doporuèuji náv¹tìvu Chánova, Teplic,
Karlína, lépe v¹ak nìkolikaletý pobyt v uvedených lokalitách.
Náv¹tìvu nìkteré z hospod na „konfliktním“ území,
nebo náv¹tìvu diskotéky Harlem v Karlínì. Pokud pøe¾ijete bez
úhony (v lep¹ím pøípadì té slovní), pochopíte. Nehrajme si na
nerasismus tím, ¾e nebudeme psát o pøíèinách, nebo tím, ¾e
nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánù.
Kdy¾ majiteli obchodu dovnitø vstoupí bezdomovec èi èlovìk, o
nìm¾ lze od pohledu pøedpokládat, ¾e se zaobírá drobnými
kráde¾emi, vystartuje ochranka nebo dal¹í personál a z metru
dotyèného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda
cikánských dìtí, z nich¾ vìt¹ina bude odvádìt pozornost, aby
jedno mohlo (ne v¾dy) krást a a majitel se zachová stejnì, pak
pùjde o projev rasismu. Proè? Proè najednou majitel obchodu není
opatrný, ale je rasista?
Bydlel jsem nìjakou dobu v Karlínì. Vìt¹í kumulace cikánského
obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálnì vy¹¹í
poèty vykradených aut a „drobných“ kráde¾í ne¾ v
jiných pra¾ských ètvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z
nich¾ je¹tì visely vytr¾ené zbytky drátù, ví ka¾dý, kdo jen
Karlínem pro¹el a nahlédl do nìkteré ze zastaváren výlohou. Pøed
Karlínem jsem jsem ¾il pøes deset let v severoèeské Kadani (18 %
romského obyvatelstva). Nìkolikrát jsem se byl podívat i v
Chánovì u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a
poctivých cikánù, ale i plno tìch druhých. Ti pracovití cikáni
chodili do kterékoli z tìchto hospod a nikdy nemìli problém,
nikdo jim nikdy neøekl „èernej“ a nesedìli u
izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody.
Pokud tam omylem vkroèil èlovìk, který nebyl cikán, nebo
chcete-li Rom, v lep¹ím pøípadì sly¹el „tahni
bílej“.
V Karlínì jsem se s rasismem setkal. K mému pøekvapení s jeho
docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dìtí.
Cikánských dìtí. detsky_rasismus.jpgNejen vùèi bílým dìtem, ale
i vùèi dùchodcùm, kteøí nemìli ¹anci na obranu.... V Karlínì na
námìstí bylo dìtské høi¹tì a mìlo svého hlídaèe. Jak se na
høi¹tì zaèaly stahovat cikánské dìti, tak to hlídaè i lavièky a
prolézaèky pøestávaly zvládat. Po èase se objevilo nové,
¾elezobetonové vybavení, zmizel hlídaè a høi¹tì bylo obehnáno
¾elezným plotem. Prý pro blízkost ru¹né silnice. Plot ale
pøipomíná vìzeòskou klec. Na høi¹tì se vrátili dìti. Cikánské.
Bílé nemají nárok. Pokud nevìøíte, vezmìte své bílé dítì a
zkuste na høi¹tì vstoupit. Na vlastní nebezpeèí. V lep¹ím
pøípadì usly¹íte táhni bílej. To není rasismus?
Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udìlal rozsáhlou
fotoreportá¾ a chanov_res.jpgvypracoval nìkolikastránkové
podklady a pøedal ministru práce a sociálních vìcí s po¾adavkem,
aby se øe¹ením cikánské otázky vláda zabývala. Neuèinila tak a
neuèinila tak ani ¾ádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto
vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes.
chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadkù kolem domù, v nich
hejna krys. A v tomto prostøedí si hrají cikánské dìti. Jiné
podmínky ne¾ luxusní dìtské høi¹tì v Karlínì, ¾e? Vytrhané
kuchyòské linky, vany a záchodové mísy a následnì prodané v
bazarech. Mìsto Chánov opakovanì opravilo. Z na¹ich daní. Nikdo
v Chánovì nájemné neplatil... chanov2_res.jpg
Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako
stavbyvedoucí na melioracích. V partì jsem mìl minipartu cikánù
z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobøe a tak poctivì.
Nedal jsem na nì dopustit. Kdy¾ jsem v terénu jednou ztratil
penì¾enku, za chvíli s ní jeden z nich pøibìhl a nechybìla ani
koruna. Pøitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných
podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jeho¾ fotky jsou
u tohoto blogu. Prostì u cikánù je to stejné jako u nás. Jedna
èást chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, pøípadnì
krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mu¾ù, ¾en,
recidivistù. Podle toho se více ménì pøizpùsobují preventivní a
profylaktická opatøení. Monitorovat kriminalitu romského etnika
je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.
V Karlínì jsem mìl oblíbenou hospùdku. Èasto jsem tam sedával s
Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I kdy¾ Rom a cikán je jedno a
to samé, sám øíkal o sobì, ¾e je Rom a ¾e do tìch karlínských
zastaváren chodí cigo¹i co kradou. Pavel celý ¾ivot døel jako
soumar a perfektnì vychoval dìti. Dvì dìti. V¹ichni pracovali.
Pøed dvìma roky umøel na rakovinu. Pùl roku pøed zaslou¾eným
dùchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.
Kdy¾ nìkde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo kdy¾
nedostane práci. Je to pøece „in“, boj proti
rasismu. Kdy¾ ale dva cikáni témìø uluèou gad¾a k smrti jen
proto, ¾e je bílý a chtìjí mu vypíchat oèi a pak je cikánský
policista kryje a vyhro¾uje posti¾enému smrtí, pak se v tisku
objeví minizprávièka a redaktor dodnes hrùzou nespí, zda
nedostane pøedvolání k soudu za propagaci rasismu. To je
populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento
problém øe¹it. Za devatenáct let nemìla ani jedna z vlád jediné
zasedání, na kterém by tuto problematiku øe¹ila. A alespoò
zèásti vyøe¹ila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vy¹la
malinká v jediném mediu a ostatní ji nepøevzala. Obì» byla
napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálnì stkoukli,
zkopali a sna¾ili se jí vypíchnout oèi. Fakticky ¹lo o
lynèování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistù.
Ze strachu, aby je pak nìkdo neobvinil z rasové nesná¹enlivosti
odmítali hovoøit. Jen mi øekli, ¾e od listopadu 1989
nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti
cikánovi. Proti bìlochovi k nìmu do¹lo a nebylo to asi poprvé.
Psát se o tom ale nesmí.
Exstarosta Èunek drive1.jpg drive2.JPGvystìhoval cikány
devastující dùm do komfortnì vybavených bunìk. Na prvních dvou
fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetínì døíve a jak
zdevastovali majetek mìsta. Na dal¹ích 3 fotografiích vidíte,
kam je pan Èunek pøestìhoval. Pøesto èelil obvinìní z rasové
diskriminace!
nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVyslou¾il si ostrou kritiku
demagogických bojovníkù proti rasismu. Jak tento problém øe¹í
na¹i sousedé na Slovensku, jsem mìl mo¾nost vidìt pøed nìkolika
týdny na vlastní oèi – viz fotografie v pøíloze blogu.
Zacvièilo to se mnou, proto¾e podmínky, ve kterých tam cikáni
bydlí, jsou otøesné. Rozpadající se chatrèe bez vodovodu a
kanalizace, by» na ka¾dé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete
detailnìji, zjistíte, ¾e obyvateli nejsou jen cikáni (i kdy¾
jich je vìt¹ina), ale i bílí.
Ten samý veèer po návratu z bezpeèné vzdálenosti ghetta na na¹em
hotelu hrála v kolibì cikánská kapela. Byli hroznì fajn a sedìli
a povídali jsme si nimi se ¾enou pøes hodinu u jednoho stolu.
Nemìl jsem nejmen¹í obavu o fo»ák nebo o penì¾enku, i kdy¾ jsem
se u ghetta pár hodin pøed tím zamkl v autì. Z opatrnosti,
nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je mo¾né, ¾e na
Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, ¾e je to normální a
¾e èím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi
øekl, ¾e je ¾enatý a má tøi dìti, víc by prý neu¾ivil. Aby
u¾ivil ¾enu a studium jeho tøí dìtí, pøes den maká a po veèerech
hraje. Øekl, ¾e tìm v ghettu to tak prostì vyhovuje. Mají deset
dìtí a ¾ijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydìlávají. Smál
se, ¾e v Èechách jen mluvíme a oni si umìjí udìlat poøádek a
nikdo si nestì¾uje. Ani v ghettu, ani v zahranièí. O nás se ale
pí¹e po celém svìtì kvùli jedné zdi v Matièní ulici.
Ptal jsem se, jak je nìco takového jako toto ghetto mo¾né.
Odpovìdìl mi, ¾e tam jsou ti, co kradou a nechtìjí pracovat.
Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Pøístupová cesta k
tomuto „ghettu“ zaèínala na hlavní silnici dvìma
moderními a dobøe zaøízenými rodinými domy. Ty dva domy patøí
také cikánùm. Realitním makléøùm daného ghetta. Vlevo od tìch
domù byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta
podle místních zajdou jednou za mìsíc na radnici, vyinkasují
sociální dávky, v tìch dvou domech odevzdají „nájemné za
ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to
rasismus?
Nemìl jsem sebemen¹í problém uprostøed vesnice plné domorodcù v
Keni. Nemìl jsem problém v Karlínì ani v Kadani, kde jsem mìl
souseda cikána (moc fér chlapa) a èasto k nìmu domù chodil
„na pokec“. Nemám problém, kdy¾ jsem v obchodì s
man¾elkou a nahrne se tam banda cikánských dìtí. Jen si stoupnu
za man¾elku a hlídám ji kabelku. Kdyby pøi¹lo pìt èernochù,
nemám pocit, ¾e bych mìl nìco podobného udìlat. Jsem opatrný,
nebo rasista?
Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal
jsem, ¾e jsou to lidé emotivnìj¹í ne¾ my, a ¾e jsou mezi nimi
stejnì jako mezi bílými dobøí a ¹patní. Proè se ale pí¹e o
rasismu gád¾ù vùèi cikánùm a o rasismu vùèi gád¾ùm se nepí¹e? To
se nesmí? Redaktor by pøi¹el v rámci populistického boje proti
rasismu o místo?
Nepopírám, ¾e se v této zemi obèas nevyskytne projev rasismu.
Ale tìch projevù je mnohonásobnì ménì, ne¾ v USA èi Anglii,
kterých jsme terèem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti
cikánùm, ale i proti bílým. Proè kdy¾ radnice vystìhuje
neplatièe, je v¹e v poøádku a kdy¾ je neplatiè cikán, nebo
chcete-li Rom, jde o rasismus? Proè jsem byl jen jednou a
naposledy v cikánské hospodì v Chánovì a proè jsem nemìl problém
jít opakovanì na èerno¹skou diskotéku v Keni? Proè bych nemìl
problém jít na pivo (pokud by ¹el) s bloggerem Patrikem Bangou,
èi Pavlem z Karlína, pokud by byl na¾ivu, ale na diskoteku
Harlem bych ne¹el? Proto¾e pøistupuji k lidem podle toho, co
jejich chování, obleèení a to, jak pùsobí vyzaøuje a ne podle
barvy pleti.
Jsem opatrný, nebo rasista?
Pøikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou
vypoøádali na Slovensku. Vìt¹inu tìch fotek nechávám bez
komentáøe. Pøiznám se, ¾e kdy¾ jsem vidìl v jakých podmínkách
bydlí cikáni na Slovensku, mìl jsem sladko v ústech. I na mì to
bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí
cikáni beztrestnì devastují mìstský majetek. Nemohu souhlasit s
tím, ¾e se demagogicky pí¹e o diskriminaci cikánù ale o tom, ¾e
mnohdy daleko brutálnìj¹í projevy rasismu jsou ze strany cikánù
vùèi "bílým" spoluobèanùm se nesmí psát.
DSC_0131.JPG
Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikán¹tí
realitní makléøi, kteøí oblast "spravují" a padesát metrù od
nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"
DSC_0133.JPG
DSC_0135.JPG
DSC_0137.JPG
DSC_0140.JPG
DSC_0145.JPG
DSC_0146.JPG
DSC_0147.JPG
DSC_0148.JPG
Byli jsem prozrazeni, proto¾e pohledy nenaznaèovaly nic dobrého,
zamkl jsem se v autì a pak se pro jistotu pøemístil na
"bezpeènìj¹í" místo. Omlouvám kvalitu nìkterých fotografií, byly
poøízeny "z bezpeèí" 1000 mm teleobjektivem za zhor¹ených
svìtelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".
DSC_0150.JPG
A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za
rohem.
DSC_0152.JPG
DSC_0155.JPG
Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.
DSC_0158.JPG
Prostøedí dìlá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto dìti ¾ít a¾
dospìjí??
DSC_0168.JPG
Kdy¾ není okno a na okno,øe¹ením jsou kameny nebo
tvárnice.....
DSC_0169.JPG
DSC_0170.JPG
Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy
realitních makléøù (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky
bydlení, ¾e?
DSC_0172.JPG
DSC_0178.JPG
DSC_0182.JPG
Kdy¾ je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií
spalování tuhých paliv. Ostatnì, topí se tu v¹ím, co
hoøí......
DSC_0183.JPG
Takto ¾ijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz penìz daòových
poplatníkù...........
DSC_0187.JPG
No a takto, 200 metrù vedle ¾ijí cikáni, kteøí pracují. ®ijí za
své vydìlané......
DSC_0199.JPG
Latrín je dost. Jak je vidìt, èasto slou¾í jako diskusní
fórum.
DSC_0205.JPG
DSC_0208.JPG
DSC_0210.JPG
DSC_0213.JPG
DSC_0220.JPG
DSC_0248.JPG
DSC_0151.JPG
DSC_0252.JPG
DSC_0253.JPG
Pana Èunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicménì,
za pøestehování cikánù ze Vsetína by zaslou¾il cenu za humanitu
a ne kritiku. Ostatnì, nejen ze ®atce, ale i z ostatních mìst
republiky spustili cikáni "povyk" ¾e chtìjí být pøestìhováni za
stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za na¹e.... To, ¾e USA
majípresidenta mulata neznamená, ¾e u nich není rasismus.
Naopak. To, ¾e nìkteøí u nás poukazují na rasistický útlak
cikánù èi jejich diskriminaci neznamená, ¾e tomu tak je. Nebo ¾e
neexistuje obrácená diskriminace. Nicménì to, ¾e problém neøe¹í
ani vlády ani rom¹tí aktivisté znamená dvì vìci - dále budeme
platit devastatci mìstského majetku a její opravy z na¹ich daní.
Problematika bude narùstat geometriskou øadou, proto¾e bez
ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivì pracují mají jedno
a¾ tøi dìti, proto¾e víc neu¾iví. Ti, kteøí ¾ijí z
populistických darù pana Paroubka èi Ratha, tedy z pøídavkù a
dávek mají dìtí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém
ignorovaly v¹echny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a
pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulaèku, pak zjistíte,
¾e za 40 let bude polovina obyvatel ÈR ¾ít z dìtských pøídavkù a
sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální
dávky z platu 80%..... a polovina z tìch, kteøí budou pracovat
budou policisté, aby tu bylo bezpeèno....
Michal Malý|pondìlí 10. listopad 2008 09:04|karma èlánku:
49,86|pøeèteno: 557375 x
|
Proè Petr Neèas chrání Ivana Langera i za cenu l¾i?
Zveøejnil: admin V: L¾i Petra Neèase
Místopøedseda ODS Petr Neèas, který je toho èasu „lídrem
ODS“, opakovanì a zámìrnì l¾e. Pøed volbami v roce 2006
byl spoluautorem l¾ivé Smlouvy ODS s volièi, ve které ODS mj.
slibovala sní¾ení daní v¹em, 1000 Kè dùchodcùm, daòové pøiznání
na jednom listu papíru èi dùsledný boj s korupcí. Z této Smlouvy
nesplnila ODS vìt¹inu svých závazkù, v mnoha pøípadech dokonce
udìlala opak (Audit smlouvy ODS s volièi)
To je pøípad dal¹í l¾i Petra Neèase, kdy tìsnì pøed volbami v
roce 2006 sliboval, ¾e ODS nezavede poplatky ve
zdravotnictví.
Petr Neèas zámìrnì l¾e i v pøípadì programu ÈSSD, kdy zámìrnì
zvý¹il náklady na realizaci programu ÈSSD o 500 mld. Kè
(Poèítadlo pro Neèase).
Tento styl politiky, kdy je arogantnì popírána realita a sází se
na pravidlo, ¾e stokrát opakovaná le¾ se stává pravdou, byl
dosud vlastní pøedev¹ím volebnímu stratégovi Ivanu Langerovi
(èlánek: Zapletl se Langer s mafií? Napovídají odposlechy).
Je proto potvrzením faktu, ¾e ODS dnes ovládá duo Neèas-Langer,
kdy¾ se Petr Neèas l¾í zastává Ivana Langera, který je
veøejnosti znám pod svojí mafiánskou pøezdívkou
„Íèko“. Ivan „Íèko“ Langer je symbolem
rozpadu policie a prorùstání zloèinu do politiky. To potvrdil
nejen nezávislý soud, který podobnì jako v pøípadì tzv. justièní
mafie rozhodl, ¾e Ivan Langer byl napojen na mafii, ale i
výpovìï vedoucího týmu Krakatice Karla Tichého pøed
bezpeènostním výborem PSP.
Naposledy tak Petr Neèas uèinil v pøípadì sobotního rozhovoru
pro deník Právo (10. 4. 2010), kde tvrdí, ¾e „sociální
demokracie blokuje zveøejnìní spisu Krakatice“.
Petr Neèas zámìrnì l¾e: ke zveøejnìní spisu Krakatice vyzvala
ÈSSD Ivana Langera opakovanì, poprvé 22. 9. 2008. Neúspì¹nì,
nebo» Ivan Langer toto zveøejnìní odmítl, stejnì jako odmítl
opakovanì zprostit Karla Tichého mlèenlivosti, aby mohl pøed
veøejností promluvit. Zbavit mlèenlivosti jej musela a¾
Poslanecká snìmovna po dlouhém boji právì s ODS. Byla to opìt
ODS, která opakovanì bránila ustavení vy¹etøovacích komisí ke
spisu Krakatice, pøièem¾ po jejím ustavení blokovala zvolení
jejích èlenù a funkcionáøù tak dlouho, ¾e prakticky znemo¾nila
její práci. ÈSSD nikdy nebránila, jak l¾ivì tvrdí Petr Neèas,
výpovìdi dal¹ím lidem, které navrhl Ivan „Íèko“
Langer. Tito lidé mohli vypovídat pøed vy¹etøovací komisí, které
ODS svojí obstrukcí znemo¾nila pracovat.
|