Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

A nechtěl by jsi změnit výsl. příspěvek zpět jak byl dříve, kde byl strop 12 tis.??? To mimojiné považuji za dostatečné, nechápu proč by měli mít tyto složky takové výhody. Zájem o tuto práci je, tak bych redukoval, po 20 15% a to je až moc, protože to má většina vysezený u stolu, je to hnus a výsměch postivejm pracujícím v této zemi!!!!! A nebo ponechat a snížit platy o 20%, protože průměr neodpovídá současné platové situaci této země!!!!

je 10000 t potom to je vyžírka!!!!

To je závist, nic jiného. Nikdo nikdy nikomu nebránil, aby šel k PČR, pokud splnil všechna stanovená kritéria. A pokud pak odsloužil příslušná léta, tak dostal to, co mu podle práva patří. Tady se ozývají jen lidé, kteří se báli tuto práci dělat, nesplňovali kritéria k přijetí, neodsloužili patřičný počt let, protože utekli od zodpovědnosti daleko dříve atd. A to je, skutečně, jen a jen závist. Po gymnáziu jsem pracoval nějaký čas v uhelném dole. A často jsem se setkával s lidmi, kteří by do dolu nikdy nevkročili, protože "ony tam nejsou okna a klec jezdí moc rychle", ale křičeli, jak je výše platů horníků nepřiměřená k jiným zaměstnáním. A to je jádro pudla. Závist, nic jiného. Běžte k PČR, odpracujte 30 let a pak si užívejte také vysoké renty. Jinak kecy nemají cenu.

ty závistivče, když firma potažmo stát nemá, tak nedá, ale tady to platí obráceně. Rozhazuje se a jediné co se má podporovat je průmysl a živnosti, to tento stát pozvedne a ne výhody, které jsou přemrštěné. Jinak se zeptám, proč jsi byl za komančů u VB, asi jsi toho moc neuměl co???

Bohužel díky pravici: (Řecký Kalousek v akci:-)


ČTK:"Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete anebo zbankrotujeme," řekl poslancům před hlasováním řecký premiér Jorgos Papandreu. Zároveň z potíží, do kterých se země dostala, poprvé natvrdo obvinil předchozí pravicovou vládu Kostase Karamanlise.

Právě za Papandrea totiž vyšlo najevo, že bývalý kabinet volně nakládal se statistickými údaji o řeckých financích, jejichž stav se pak ukázal jako mnohem horší než ve skutečnosti. Papandreu dnes Karamanlise vyzval, aby "se přestal skrývat a veřejně se omluvil".

Poslanci největší opoziční pravicové strany Nová demokracie většinou hlasovali proti opatřením. Šéf strany a Karamanlisův nástupce v této funkci Antonis Samaras nicméně řekl, že strana nijak nebude zpochybňovat rozhodnutí parlamentu a že bude respektovat z toho vzniklé závazky vlády vůči zahraničním partnerům.

Ale to je přeci jasné. Copak si nikdo v této republice nepamatuje, jak Kalousek jako nejlepší ministr financí na světě za doby naštěstí krátké Topolánkovy vlády říkal, že se nás krize netýká? A teď by rádi vše hodili na své předchůdce. No, on Kalousek, když už jsem se o něm zmínil, koneckonců svého času vyjednával o podpoře i s komunisty. Ale teď je zase volitelným, takže je holt na koni.

Bohužel díky levici se neutahovaly opasky ve st. správě , kde je průměrný plat nehorázně vysoký. viz. průměrný plat http://www.novinky.cz/ekonomika/199475-vetsina-cechu-bere-podpru mernou-mzdu.html
Toto je cesta do pekel!!!!

Ty jsi možná mongol

je, že průměr bezpečnostních složek je neúměrně vysoký a ptám se proč!!!!! Neměl by jít někdo z kola ven!!!!

Tak do Řecka máme ještě hoooodně daleko. Nestraš tady něčím, o čem nemáš ponětí.

které "bankrotuje" díky pravici,stačí číst: http://www.novinky.cz/ekonomika/199577-recky-parlament-schvalil- razantni-skrty-ateny-jsou-na-nohou.html

Státní aparát je přebujelý a raději bych ty vyhozený prachy viděl ve zdravotnictví, než u zbytečných funkcí. Nová vláda musí udělat škrty, které měli logiku, jo Fišer to myslí dobře, ale politikům to je jedno!!!! Na to dojedem!!!

škrty opr.

for Mirek
Je vidět, že nemáš moc velký přehled, protože ve zdravotnictví se utopilo nejvíce peněz. Jestli nechceme dopadnou jako v Řecku, tak se musí začít šetřit a snižovat stavy ve státní sféře od shora a ne od spodu, jak to dopadne. Ono totiž snížením stavu řadových poldů se nic nevyřeší, ale vláda a je jedno jestli modrá nebo oranžová se bude plácat do hrudi jak šetří a veřejnost bude spokojená ! Pouze však do doby než začne narůstat kriminalita a opozice bude kritizovat za podstavy u policie a zase se budou navyšovat stavy.

for Ronin
Příteli státní správa najsou jen policisté. To jsou i hasiči, všichni úředníci na úřadech, učitelé a další. Ano snížit počet státních zaměstnanců, ale s rozmyslem a jen tam kde je to možné a současně účelné.

for XXXP
Samozřejmě vím, že státními zaměstnanci jsou i učitele, hasiči, celnici, bachaří a další, ale po přečtení tohoto fóra dojdeš k závěru, že propouštět by se mělo nejvice u policie ? Zde se od diskutujících civilistů dovíš, že policisté nic nedělají a jenom se flákají v kancelářích. Na druhé straně si nikdo z nich nedokáže připustit myšlenku, že ti policisté jsou v těch kancelářích jen proto, že musí přijímat a prošetřovat oznámení, kdy toto čítá oproti zbytku EU neskutečnou byrokracii. Vzhledem k tomu, že naše veřejnost se řídí populismem tak žádná vláda nezačne propouštět učitele a úředníky státní samosprávy, ale začne příslušníky ozbrojených sborů a sil, kdy můžeš 3x hádat u koho se začne ?

aby to bylo, budu volit toho, kdo s tím začne!!!!!!

To jsem svědav jak to dokážeš, když k tomu před volbami určitě nedojde troubo.

Víte kam jede Jirka na dovolenou letos? No přece do Řecka:) A víte koho si vezme sebou? Přeci voliče s pomeranči:))

to jsi dobře zahnojil trotle, jestli jsi si nevšiml, mají strany program, ale to je na tebe moc složité!!!

Sám si trotl, psal si, že budeš volit toho, kdo s tím začne, ne toho, kdo to slíbí ve volebním programu. Ale asi nevíš co píšeš !!! Takových je vás víc.

Další tajná vojenská zakázka na letadla z dílen odss

Kladu si otázku,jak je možný,že komanči to dokázali řídit,průmysl fungoval,jiné státy nám dlužily,atd. ty kecy kolem akolem.Nyní jsme v situaci po sametovém podvodu,že všechno je v bankrotu a můžou za vše zase komanči,já to již nechápu.

To je prosté. Tenkrát se sice kradlo, ale dnes se krade ve velkém. To je přesně to, co brzdí tuhle společnost. Vymlouvání se na komunisty. Každý se na ně vymlouvá a zakrývá vlastní chyby. A pan Langer s nimi stále straší. Jo, nejsou věci jenom černé nebo bílé. I ten socialismus měl něco do sebe. Je jenom strašná chyba, že jsme si nedokázali ponechat to drobré a vše co bylo se rušilo jen proto, že to bylo za totáče. Ten kdo čte a není slepý, musí vědět, že i kapitalistická společnost má své mínusy a né jí jen bezhlavě vychvalovat. Jednou bude doba, kdy bohatí budou ještě bohatší a z chudých budou žebráci. Střední třída bude chudá, vlastně úplně vymizí. Nechci se této doby dožít. Byl bych zvědavý, jak budou lidé tuto situaci zvládat, hlavně jak se jim budou poslouchat kecy o tom, že sice jsou chudí, ale mají demokracii a můžou volně cestovat. Kapitalistická společnost je krásná, ale jen pro jedince, kteří jsou bohatí. Otázku jako ty si kladu velmi často. Není na ní jednoduchá odpověď. Ale co mi nejvíce vadí je ta hamižnost lidí. Hádej kdo si nejvíce polepšil rovnou daní (deklarovaných a vylhaných 15%) a skutečných 23%? No dělníci v továrně určitě ne. Hádej kdo vydělal na stropech sociálního pojištění? Zas to nebyl ten dělník v továrně. A poslední poznámka. Chápu, že pan advokát, který bral 75 tis./měsíc a dnes bere 14 tis. důchodu je nespokojený. Je to tak trochu nespravedlivé. Ale co taková paní učitelka, co celý život pracovala, vychovala 3 děti, nikdy se nehodila marod a žila poctivě a dnes má důchod 9000 Kč. Jak ta má z něho vyžít? Ona myšlenka komunismu není špatná, ale to, jak byla realizována je hnus. Počínaje persekucí válečných veteránů, které místo aby odměnili tak je zavřeli + další politické procesy, nucená kolektivizace atd. Je to jen i lidech, kteří to dělají.

Svatá pravda Klokane. Předřečník .. je jistě nějaký mlaďoch a ještě málo poznal. Časem pozná a pochopí. Jsem ročním 53 a za komančů jsem vyrostl. Pravda nebylo všechno jak se patří. Chybělo zboží a v obchodech se stály na všechno fronty. Měli jsme ale tak nějak všichni stejný HO..O a jeden druhýmu neměl moc co závidět. Nebylo tenkrát všechno úplně špatný. Byly věci, které k nám chodili obdivovat i z toho slavnýho západu a čuměli, protože bylo na co (stačí vzpomenout jenom zemědělství,...). Nikdy jsem nebyl v KSČ a nikdy jsem taky nebyl touto stranou šikanován, nikdy mi nebylo ublíženo. Rodiče rovněž nebyli v KSČ a já i brácha jsme studovali bez problémů. Dalo by se napsat ještě hodně plusů, ale i hodně mínusů, ale nemá to smysl-ta doba je již pryč a dnešní mladí o ní ví pouze to co jim naservírují média. Nikdy se nebudu komunistů zastávat, nadělali hodně špatného, ale myšlenka komunismu byla skvělá, jen ji dělali špatní lidé. A v tom je celý problém. Je to úplně stejné jako dnes. Nevidím žádný rozdíl mezi KSČ, ODS, ČSSD, KDU-ČSL a dalšími stranami. Každý hledí nahrabat pod sebe co nejvíce protože neví jak dlouho u korýtka vydrží.

Kde udělali naši soudruzi chybu, to tedy nechápu :))

vy jste opravdu nenapravitelny pane Langere. říkal jsem Topolanek,Langer,Tluchoř.Pořád tam dva vidim a ODS pořád ztrácí. něco s tím udělejte ale rychle,nejlépe do voleb.Kvuli vašemu obličeji ODS nemohu volit

Pozdě,ono íčka již zná celý národ,jsou lidé,kteří jsou slušní a dvě strany,které potencionálně přivedly stát k bankrotu,volit nebudou.

Díky za názory, ale nikdo jste mi neodpověděl na to, jaká další opatření se snížením platů státních zaměstnanců navrhujete. Já ve své podstatě nemám nic proti auditu veřejné správy a její zeštíhlení. V tom jsme za jedno. Ale jestli mi má být snížen plat tak i jako daňový poplatník chci, aby byl vyrovnaný státní rozpočet, ba co víc, abychom začali splácet dluh tak, aby nám klesaly úroky a mohli financovat jiné důležité věci. Tím chci říct, že snížení platů státních zaměstnanců vůbec nic neřeší, ale v kontextu dalších opatřeních v rámci solidarity určitě ano. Je pravda, že lidská práva jsou omezena jenom příslušníkům ozbrojených sborů a ozbrojených sil, to je mi jasné. Nenechte se ale mýlit, ostatní státní zaměstnanci jako učitelé a řadoví úředníci nemají žádné extra velké peníze. Vyjma těch, kteří jsou blízko korýtka. Takže až se přestanou vyhazovat nesmyslně peníze, až nebude běžná praxe, že se bude chodit pro sociální dávky a zároveň načerno pracovat, až začnou platit daně i někteří podnikatelé, kteří placení daní považují za slabost, až se přestanou cpát peníze do nesmyslných zahraničních misí apod. pak říkám ano. Ale znovu se ptám, co řeší - 10% ??? To není žádné opatření. A ještě jedna poznámka. Pan Nečas a celá ODS volá po snižování deficitu státního rozpočtu. Hezké, souhlasím. Ale to je přesně jako když přejedený člověk říká hladovému, aby tolik nejedl. V loňském roce 2009 v době, kdy vrcholila krize a státní rozpočet se propadal pan Nečas při odchodu z ministerstva odměnil svoji podřízenou jednorázovou odměnou ve výši 500.000 Kč. A dnes chodí po mítincích své strany se síťovkou...

ano, teď se s Tvým názorem téměř ztotožňuji,.... máš pravdu,... ale vidíš nějaké reálné řešení "s tím" co u nás a také o nás rohoduje???

Vážení spoluobčané.

Pokud jse se rozhodli volit, některou ze stavajících parlamentních stran a přesto chcet změnu, zde máte možnost.


Cimrman vychází ze znalosti českého volebního zákona a jeho základní myšlenka spočívá v systematickém využití preferenčních hlasů.

OBČANÉ, DOSTAVTE SE K VOLBÁM A ZAKROUŽKUJTE POSLEDNÍ 4 KANDIDÁTY (ZÁKONEM DANÉ MAXIMUM) NA VOLEBNÍM LÍSTKU STRANY, KTEROU JSTE SI VYBRALI.
U těchto kadidátů je v průměru nejnižší pravděpodobnost, že už jsou zapojeni do korupční mašinerie.

Volební zákon praví, že každý kandidát, kterého zakroužkuje nejméně 5% voličů, postupuje ze spodního místa skokem na přední místo v krajské kandidátce a získává mandát v poslanecké sněmovně.

Čím více "dolňáků" dostaneme tímto systémem do sněmovny, tím více politických "štamgastů" vytlačíme z předních míst kandidátek a v důsledku tedy i z jejich vysezených parlamentních křesel.

A to není vše! Volební dny jsou dva. Radíme tedy voličům, kteří půjdou volit v pátek, ať zakroužkují poslední čtyři kandidáty. Voliči, kteří půjdou volit v sobotu, zakroužkují pátého, šestého, sedmého a osmého kandidáta od konce. Tím vznikne možnost vyřadit až osm předních politiků z jakékoliv strany!


Moderní defenestrace zcela v rámci platných zákonů.



Vice informací ZDE http://www.defenestrace2010.cz/





Doporučeno šířit každým možným způsobem !!!

Tak přesně tohle doporučuji těm známým, kteří se mě ptají, koho vlastně mají volit. Když už pro nic jiného, tak snad "našim zástupcům" dojde, že to mají opravdu jen "na dobu určitou" - do dalších voleb.

Případná půjčka Aténám podle něj nic neřeší, protože nepomůže odstranit příčiny, kvůli kterým se země dostala do problémů: tedy příliš vysoké mzdy ve veřejném sektoru a vysoký rozpočtový deficit. V konečném důsledku prý finanční pomoc tak jako tak vyústí v řecký bankrot. Podle něj by takový krok vyřešil některé rozpočtové problémy země. Klesly by totiž úroky a náklady na obsluhu dluhu.

nás -10%, jinak je zle!!!!!

Rád bych požádal zastánce snižování platů ve státní sféře o přibližný výpočet úspor pro státní rozpočet. Podle mých výpočtů při snížení platů o 10 % by stát ročně ušetřil něci mezi 10 - 15 mld. Kč ročně, ale pozor, jedná se o snížení přímých výdajů na platy. Bohužel snížením platů dojde k tomu, že st. zaměstnanci odvedou méně na sociální pojištění, zdravotní pojištění a také z daně přijmu fyzických osob, takže úspora bude podstatně menší. A to nepočítám tu skutečnost, že při snížení platů státní zaměstnanci začnou více šetřit a nebudou tolik kupovat, protože budou v nejistotě, tudíž klesne poptávka, tím pádem i výroba atd. Sečteno a podtrženo by stát ušetřil max.8-10 mld. Kč. To je jistě hodně. Ale je to jenom velmi malinké opatření vůči deficitu státního rozpočtu. Proč tady nenavrhujete jiné, mnohem účinější opatření? Asi proto, že hlavní motiv není šetři státní rozpočet, ale závist. Ona tolik rozšířená závist. A závidí se státním zaměstnancům, kteří si nemohou vedlejší pracovní činností přivydělat, jsou závislí jen a jen na příjmu od státu, jsou omezeny jejich některé základní práva a nikdy se nemůže stát, že takový zaměstnanec si něco odepíše z daní, nebo nepřizná. Vždy je z jeho platu vše zdaněno. Prosím seriózní argumentaci.

není pravda vše co píšeš, cituji :"A závidí se státním zaměstnancům, kteří si nemohou vedlejší pracovní činností přivydělat, jsou závislí jen a jen na příjmu od státu, jsou omezeny jejich některé základní práva a nikdy se nemůže stát, že takový zaměstnanec si něco odepíše z daní, nebo nepřizná." Uvedu na pravou míru. Uvádíš-li "státního zaměstnance" máš pravděpodobně na mysli pouze policistu, ale nejen policisté (a další většinou příslušníci ozbrojených složek) jsou státními zaměstnanci a proto zde mystifikuješ veřejnost. Státní zaměstnanec (který nespadá pod z.č.361/2003 Sb.) si může vedlejší pracovní činností přivydělat, nemusí být tedy každý nutně závislý jen na příjmu od státu, pokud má krom zaměstnání ještě svoji firmu může si i odepisovat z daní, ne každému státnímu zaměstnanci jsou omezena některá jeho práva. Takže neházej všechny státní zaměstnance do jednoho pytle například i politici jsou státními zaměstnanci a těm jejich další "pracovní" aktivity jen kvetou, kde jinde by vzali třeba na rezidence v Dubaji či jinde, že?

takže jediné řešení je takové, ža všichni budeme dělat pro stát, vždyť se ono vlastně nic neděje!!!! Zeptám se jinak, co to je pro státního zaměstnance - 10%, je to zlomek oproti tomu, že má práci a nehrozí propouštění v takové míře, jak v soukr. sektoru. Jenže ten průmysl živí tuto republiku a když ho nebudeme podporovat a budeme podporovat státní zaměstnance, kterých je jako hub po dešti, nebude dobře a vše se obrátí proti nám. To není krok vpřed. Proto jsem pro vnitřní audit nezávyslou firmou a myslím, že se dá ušetřit -10% z platu a -10% všech st. zaměstnanců a teď počítejte!!!!! To je balík co?????

nezávyslou je s i, sorry pro rejpaly

znám spoustu policajtů, co si na černo přivydělávají a nic se neděje, takže prrr!!!!

Podporoval Bééééma a jiný mafiany, kteří vysávají moje daně, kradou a nejsou postižitelní, tak Vám otevřeně píšu, seru na tento stát a budu se snažit všema dostupnejma prostředkama neplatit daně.

Po pořádném audity u PČR a propuštěním zbytečných lidí by pak ani nebylo nutné snižovat platy ? Díky p. Langrovi se z PČR stal zaopatřovací ústav pro jedince, které by před 5 lety nevzali.

for abych
Jestli to opravdu myslíš vážně, tak se na mě nezlob, ale jsi stejnej jako všichni ti darebáci co kradou už teď. A to s tou podporou to doufám nemyslíš vážně. Vždyť je nemusíš volit. Postupuj podle návodu v mém příspěvku z 02.05.2010 20:19 DEFENESTRACE.

ztracenej,hlavní svědek v kauze Řebíček,to se nám to nějak ztrácejí ti svědkové,někteří skáčou ze střech,někteří se 20 krát pobodají a pak oběsí,někteří už se nikdy neobjeví...ta odss se ale činí...

Řeckou dovolenou si v případě vítězství soudruha Paroubka užijí i bezdomovci ...

.... a v případě vítězství soudruhů z ODS si neužiješ "Řeckou dovolenou" už ani Ty,...